John Irving

Už som zo päť rokov užívateľom na DatabázeKnih.cz a Irvingove knihy čítam asi od roku 2000 a až teraz som si ho vložil medzi obľúbených autorov. Chyba napravená. A čo sa týka jeho kníh, ak ich čítať, tak najmä tie rozmerovo hrubé!

Na překladu "Poslední lanovky" se pracuje a měla vyjít přibližně v 6/2024 ;-)

Kniha se bude jmenovat "poslední lanovka" a za 14 dní bude na americkém, anglickém, kanadském trhu =) www.waterstones.com/book/the-last-chairlift/john-irving/9781471179082

Jů , děkuju za info, těším se.

Letos na jaře nebo na podzim vydá poslední román, už aby byl přeloženej do češtiny !!!

Autorovy knihy nejsou jednoduchou četbou, chce to postupně se přizpůsobit způsobu jeho uvažování a spisovatelskému stylu a pak najednou zjistíte, že si s ním začínáte rozumět a jeho kniha se stane čtenářským zážitkem.

John Irving má lehkou ruku ( asi jako Steinbeck) a touto lehkou rukou dovede obratně psát příběhy nevšední krásy a hloubky. Ve vyprávění se nezaplete sám do sebe a vše co řekne do knihy sedí úplně mistrovsky.

Irving, respektive jeho nejlepší věci, patří k mým stálicím. I když okouzlení z prvních čtených knih - Garp a zejména úžasná, křehká a nádherná Modlitba za Owena Meanyho - se už nic nikdy nevyrovnalo a nevyrovná. Irving má dar vymyslet si fakt šíleně divné hrdiny, občas až hnusně divné... a stejně vás je přiměje mít je jaksi rád. A to je zatracený umění. O tom, že to je povětšinou velice čtivý, o tom ani nemluvě. Takže prostě furt jo, Irving sice píše fakt divný věci, ale ty divný věci jsou... krásný. :)

PS: Nebo až donedávna byly. Irvingovy poslední věci (Ulice Zázračných tajemství) mě bohužel dovedly k závěru, že Irving už netvoří nové postavy a zázraky, jen mele dohromady příměsi z toho, co se mu osvědčilo už dřív jinde. Akorát že už to není originální a je to splácané v nedobrých, nechutnajících poměrech a kombinacích. Mrzí mě, jak může člověk ztratit dojem z donedávna uctívaného autora.

Strávit ve společnosti Garpa jeden jediný den..... To bych fakt chtěla... Irving je fenomén

Nejlepší a nejoblíbenější světový autor. Mám v knihovně všechny jeho "nešablonovité" romány a miluju je všechny, bez výjimky.

Kdysi jsem trochu dokázala ocenit či pochopit Garpa a Owena. Nebyly to příběhy úplně úchvatné, ale jisté kouzlo v nich bylo. Pravda, jediné co mi z nich zůstalo v hlavě bylo "zvláštní a komplikované".
Zkusila jsem se k Irvingovi vrátit v Garpovi a Moštárně. Ze zralejšího životního pocitu už jsem potkala jen zbytečně komplikovanou prázdnotu. Hru na efekt v dráždivých kulisách?

První jsem přečetla moštárnu, byla jsem unešená a byla přesvědčená o autorově genialitě. Pak přišel Garp a ten se mnou doslova otřásl, vůbec jsem nepochopila, proč měl Irving potřebu něco takového sepsat, natož zveřejnit! Teď mi kamarádka donesla Rok vdovou (dostala nevhodný dárek a o mně se ví, že přečtu všechno, co se mi dostane do rukou). Knihu jsem odložila ani ne v půlce, už se k ní nevrátím a s Irvingem jsem skončila definitivně.

Ano, je to můj nejoblíbenější světový autor. Četla jsem od něj snad vše i filmy dle jeho knih se povedly.

Obsáhlé informace o Irwingovi a jeho způsobu tvorby najdete na:

http://john-irving.com/an-introduction-to-john-irving/

Tento skvělý autor se mi dostal do ruky před mnoha lety, a ač jako dítě, jsem kupodivu chápala jeho knihy. A stále dokola se vracím k jeho knihám, zvláště pak ke knihám Rok vdovou a Svět podle Garpa. A stále mě to baví, má knihovna jásá při koupi, každé další knihy, která ještě ve sbírce chybí.. :)

Johna Irvinga považuji za jednoho z nejlepších současných světových spisovatelů. Přečetla jsem skoro všechno, co od něj u nás vyšlo.
Na Garpovi jsem vyrostla, Moštárnu jsem zhltla na posezení, ostatní - případ od případu....A z filmů miluju nejvíce Dveře v podlaze (podle části knihy Rok vdovou - hlavně kvůli skvělému scénáři a výkonům obsazených hvězd) a Pravidla moštárny (také kvůli scénáři, který - na rozdíl od ostatních adaptací jeho knih - tentokrát psal sám autor).

Na svět podle Garpa nikdy nezapomenu jednim slovem skvely spisovatel.

Rok vdovou - pro mě nádherný a nezapomenutelný příběh. Jeho styl z duše obdivuju.

Právě maturitní četba mě přivedla k tomuhle románopiscovi a docela jsem mu přišel na chuť. :)

Snad to, že mám slabost pro vše bizarní vysvětluje mou slabost pro Johna Irvinga. Ten chlap je prostě třída.

První byl, myslím, Garp. Potom přišla Pravidla a pak asi dalších pět knih od Irvinga. Nejdříve jsem jej považovala za téměř geniálního autora, nicméně s narůstajícím počtem knih se mi líbil čím dál tím méně - jeho knihy, i když to tak na první pohled nemusí vypadat, jsou si totiž hodně podobné, napsané podle jedné šablony. Potom mi někdo doporučil modlitbu za Owena Meanyho s tím, že je to nejlepší Irvingova kniha - přečetla jsem ji a musím souhlasit. A tím s Irvingem končím - nechci si zkazit dojem...

Přeceněný schematik.

První Irvingovo dílo, co jsem přečetla. Místy těžké na čtení, ale zajímavé téma, přečteno jedním dechem. Výborná kniha.

Tento autor si mě získal v posledním ročníku gymnázia, kdy jsem před maturou louskala "Svět podle Garpa". Zamilovala jsem si jeho lehký a zajímavý styl psaní, díky kterému mi nedělalo sebemenší problém se do knihy pořádně vnořit a užít si jí. Mám pár jeho děl v knihovně a momentálně jsem velmi zvědavá na "V jedné osobě".

Garpha som ešte neprečítal, ale najviac sa mi pozdáva rok vdovou :-) potom Pravidlá muštárne a MMO

Souhlasím s Mish-ka. Nejlepší je kniha Modlitba za Owena Meanyho

Jediný spisovatel, kterému "odpouštím" špatné konce.

John Irving mě nikdy nezklamal. Ač to bude znít jako klišé, jeho příběhy mě vždycky vtáhnou a nepustí ani dlouho po přečtení.
A slovy Bernarda Blacka z Black Books ..." it will make you laugh, it will make you cry, it will change your life:-)" - a bez té ironie, ale, prosím :-) Takhle nějak to mám s Irvingem a jeho geniální prací!

Zápasení, medvědi, Vídeň, podivný sexuální náhled na svět a nečekané zvraty - to je Irving.