V jedné osobě

od:

V jedné osobě

Nový román jednoho z nejúspěšnějších amerických spisovatelů současnosti mnohé překvapí. Poprvé od Modlitby za Owena Meanyho je vyprávěn v první osobě – a jeho tématem je homosexualita a sadomasochistické praktiky. Pojednává o šedesátiletém bisexuálovi jménem William, který vzpomíná na svůj nezřízený život v padesátých a šedesátých letech. John Irving otevřeně přiznal, že román V jedné osobě napsal pro svého jednadvacetiletého syna, který je gay. Dílo ukazuje, že i v sedmdesáti letech dokáže Irving přijít s naprosto nečekaným tématem....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/169317/v-jedne-osobe-169317.jpg 4.1347
Originální název:

In one person (2012)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (77)

Přidat komentář
Knihomlok2015
05. února

Má první kniha od Irvinga. Vlastně nevím, jestli to byl dobrý nápad začínat právě jí, ale rozhodně to stálo za to - tedy alespoň ta druhá polovina knihy, protože ten začátek se rozjížděl dost těžce. (alespoň pro mě)
Né že bych neměla ráda, tyhle příběhy, které se skládají dohromady z malých střípků, aby na konci vybuchnuly v ohňostroji dokonalosti, ale tady to bylo přeci jen trochu jiné než obvykle. Nebyla to skládačka jako taková, kdy vám příjde, že každý kousek dosedne na to správné místo a obraz se ustálí, tohle mi spíš připomínalo ty obrázky z teček, které máte pospojovat, aniž byste věděli, co vám vyjde a na začátku se vlastně nudíte, protože nemáte ponětí, co z toho bude. Ale jak se ten obrázek stále víc a víc blíží nějakému tvaru, najednou vám tužka klouže od jednoho bodu ke druhému stále horečnatěji a horečnatěji, a když se ten hrot zastaví u posledního, zaplaví vás naprostá spokojenost a ten nezáživný začátek je najednou zapomenutý.
A přesně takhle já to mám s touhle knihou.
I přes ten začátek to pro mě byl opravdu silný čtenářský zážitek.

Rania
16. ledna

Od Irvinga knížka nemůže být špatná. To platí i o V jedné osobě. Vyskytují se v ní typické irvingovské motivy - zápasení, psaní, sex. Nechtěla jsem jí přestat číst.
Poznatek - proč by jsme měli odsuzovat lidi? Každý má právo být nějaký.

Eseter
31.12.2017

Po dlouhé době jsem dokázala dočíst knihu do konce a zrovna takhle dobrou! Mám pocit, že jsem se zbavila nějakého prokletí a zase můžu číst, a to určitě z části i díky skvělému Irvingovi. Nejvíce mě na románu zajímalo téma, které se mě hodně dotýká a bylo to taky asi poprvé, co jsem se dokázala s knižní postavou takto ztotožnit. Irvingovi se zmatenost, kterou Billy cítí, když si uvědomuje své bisexuální (řekla bych spíše pansexuální) sklony, povedlo popsat velmi dobře. Bylo uspokojující to číst. Psaní v první osobě, které jinak nesnáším, se tu samozřejmě perfektně hodilo, úplně jsem zapomínala, že to nejsou skutečné paměti opravdického člověka. Takový nelineární styl vyprávění, který Irving používá vůbec neznám a ze začátku mě to iritovalo, než mi došlo, jak je to dokonalé. Opravdu skvělá kniha, dala bych pět hvězdiček, ale vadilo mi pár věcí, které mi přišly zvláštní od člověka, který vybízí k toleranci k LGBTQ lidem.

ondras666
14.12.2017

První setkání s panem Irvingem a musím říct, že od první stránky jsem byl nadšený. Brilantně sepsaný příběh několika osob v průběhu jejich života. Bylo moc zajímavé sledovat osudy Williama a jeho přátel a rodiny. Zároveň by kniha mohla sloužit i jako varování před nákazou HIV a rozvojem AIDS.
Na knize mě zklamalo snad jen to, že William měl kolem sebe samé gaye, trans a podobné lidi. A to jak ve škole, tak v rodině. Myslím, že takto to v životě nechodí. Ale to je jen malá výtka oproti přednostem románu.

MíšaS.
26.04.2017

Naprosto úžasná kniha, nechtěla jsem jí přestat číst a ještě dlouho o ní přemýšlela a doporučuji ji kudy chodím.

koolsavage
18.02.2017

Irving mě nikdy nezklame. Hodně zajímavá tématika, opět úžasně odvyprávěno, a jak je zvykem, pro tyto účely si Irving vytvořil svoje malé univerzum, kde se všechno odehrávalo na poměrně malém prostoru. Každopádně, toto je prostě rukopis tohoto spisovatele, a vůbec mi to nevadí - stejně jako staré známé klasické motivy - wrestling, Vídeň... /4,5*/

TomTomis
09.12.2016

Trochu jsem se bránil této knize, ale protože mě zajímala tématika, zkusil jsem to. Román mě nezklamal. Určitě jsem ho alespoň dočetl, na rozdíl od Svět podle Garpa. Knížka měla kupu zvratů a vylíčila docela dlouhé časové období skupiny lidí. Skvělé!

zapina
15.11.2016

Já nemám prostě slov!! Zas mě dostal... naprosto neuvěřitelná kniha. Dostala jsem ji do ruky ve správný čas. Číst jí v jiné životní etapě než teď jsem, asi bych v ní nenašla co teď. Kniha mě naprosto pohltila. Je smutná a dojemná, ale takový je život... Ukázala mi také trochu pohled na to jak jít dál, když člověku v životě umírá několik lidí najednou či v krátké době po sobě... Vždy jsem byla více než tolerantní k homosexualitě a pan Irving mi tuto problematiku ukázal z té vnitřní stránky, kterou jsem neznala. Určitě doporučuji.

estrius
05.10.2016

I přes to, že kniha byla nejprve detektivkou o tom, kdo má jakou orientaci a později se zvrtla v "Kdo přežije", se mi velmi líbila. Ačkoliv se mi občas zdálo, že na tak malý okruh lidí je možná až přecpaná zvraty. Poselství je ale jasné: "Nedávejte mi žádnou nálepku - nezařazujte mě do nějaké kategorie dřív, než mě poznáte!"

bosorka
03.10.2016

K Johnu Irvingovi mám dost vřelý vztah a to i přesto, že existuje několik knih, kterými jsem se nedokázala prokousat, anebo takových, jako byla tato - V první osobě. Knížka, která jako by variovala mnohé autorovy předchozí. Kniha, kterou jako bychom už v útržcích četli u Irvinga několikrát. Příběh, který nedokáže předstihnout, vlastně ani na míli doběhnout některé jeho předchozí skvělé (Modlitba za Owena Meanyho patří stále mezi mých top 10, i po několikátém čtení). I tak se četla docela dobře, až na záverečné dvě kapitoly, které už se jen tak s vyplazeným jazykem snaží doběhnout ke konci. (Zajímavé, že přesně totéž jsem si říkala u Dokud tě nenajdu. Koneckonců z téhle knihy, jako by si toho Irving vzal nejvíce.) Taky mi přišla vcelku přepálená ve smyslu moc velké koncetrace gayů, transvestitů a bisexuálů na tak malém prostoru (ne na počet stran, ale spíš metrů čtverečních, na nichž se odehrává). A to všechny ty Irvingovy divnolidi docela oblibuju. A přestože mi občas jeho knížky připadají, jako by je vyplivl nějaký jím stvořený generátor, nemůžu mu upřít, že stále umí fakt silné momenty. Některé byly dechberoucí (setkání Kittrege se slečnou Frostovou třeba). Ač mám ke knize V první osobě dost výtek, vím, že tohle není můj poslední Irving, že pořád budu mít chuť zjistit, jestli ještě překoná sám sebe. Nebo se aspoň doběhne.
PS: Kittrege byl vynikající postava.

kacimilek
19.09.2016

U Irvinga je téma sexuality ve všech jeho knihách dost běžné. Na rozdíl od tohoto románu, je to v jeho ostatních dílech spíše okrajová tématika. Měla jsem tady až dojem, že vlastně skoro každý v sobě má bisexuální sklony, každý druhý je gay, a skoro každý chlap má potřebu nosit ženské šaty. Trochu přitažené za vlasy, ale dost možná záměrně. Začátek je sice malinko zdlouhavý, ale i přesto se mi román hodně líbil.

alef
10.04.2016

Vlastně tomuto příběhu z pera mého oblíbeného autora nemám co vytknout ... Irving je skvělý vypravěč a v tomto směru tento román nijak nevybočuje, přemýšlela jsem při hodnocení mezi 4 a 3 hvězdičkami, důvodem pro nižší hodnocení, než jaké obvykle Irvingovi přisuzuji je, že tenhle příběh prostě pro mě nedosáhl úrovně příběhů Pravidel moštárny, Světa podle Garpa nebo Roku vdovou, ... Hlavní hrdina William nás provází světem homosexuální komunity 60. let a zároveň svým životem ... v knížce je všechno co očekáváte: typicky irvingovské prostředí Vermont v puritánské Nové Anglii, Shakespeare a Dickens (které má Irving rád), zápasnický klub v chlapecké škole (Irving je zápasník), otevřenost při vyprávění o sexu, o Billyho bisexuální orientaci ... o jeho, jak to nazval Billy "zamilovávání se do nesprávných osob" :-), ... najdete tu vyprávění o homosexuálním prostředí Vídně 60. let, sexuální revoluci a nevázanost 70. let v New Yorku, 80. léta a příchod AIDS, najdete tu vyprávění o transsexuálním prostředí, homosexuálním prostředí a o tom, jak Billyho jeho bisexualita vyčleňuje i v rámci těchto komunit, ... a přeci je tu něco, proč nechci hodnotit více hvězdičkami, je to subjektivní záležitost, ale já tak hodnocení beru, ... Irving v tomto příběhu pojal ohromnou šířku záběru - motivů, témat v rozsáhlém časovém období, ... a podle mě, ke škodě tohoto příběhu, navíc nevím jak jinak to pojmenovat, řekla bych, že prostě "moc tlačí na pilu" - v příběhu se v reálném prostředí vyskytuje až naprosto nepřirozené množství "odlišných" postav a Irving až celkem hodně nadbytečně kolem dokola zdůrazňuje a vysvětluje jejich odlišnost (myslím, že to bylo skoro plánem autora - dopodrobna popsat a provést skoro rozbor tohoto prostředí), ale jak jsem řekla, podle mého subjektivního názoru, to bylo ke škodě příběhu a celý ho staví do neautentického světla. Škoda.

"Můj milý hochu, prosím, nepřisuzuj mi žádnou nálepku, nezařazuj mě do žádné kategorie dřív, než mě poznáš!“

UglyDoll
28.02.2016

Dle mého úžasná kniha, která nám dává prostřednictvím Billyho (chcete-li Williama) nahlédnout do často problematické, sexuální identity a strastiplné cesty za jejím přijetím a pochopením...

Irving je známý tím, že ještě předtím, než se pustí do psaní samotné knihy, vymýšlí nejdříve poslední odstavce samotného závěru. Ve větě, která je umístěná na konci knihy, ale v knize se objevuje v jiném kontextu ještě jednou - „Můj milý hochu, prosím nepřisuzuj mi žádnou nálepku - nezařazuj mě do žádné kategorie dřív, než mě poznáš.“ - nalezneme celé poselství knihy, kterým je tolerantnost vůči lidem, kteří jsou odsuzováni a předem zařazováni na základě sebemenších odlišností do různých škatulek, ještě předtím, než je vlastně skutečně poznáme...

teresinha
23.02.2016

Tak jsem to přeci jen dočetla. Dalo mi to zabrat, chvílemi jsem dokonce uvažovala pouze o dvou hvězdičkách. Ale nakonec za tři. Protože je to Irving a mám jeho psaní moc ráda. I v téhle knize propletl spoustu charakterů a příběhů, jen si zkrátka myslím, že se příliš upnul na jednu jedinou vlastnost, dá-li se to tak nazvat. Většina postav nebyla zajímavá ničím jiným, než svou zvláštní sexuální orientací. Najdete tu gaye, bisexuály, transvestity, na co si vzpomenete…

Příběh jako takový je zase široce rozkročen napříč několika generacemi, jak je to autorovi vlastní. Bohužel ale kromě těchto „podivností“ není na lidech v něm vlastně nic zajímavého, a to je veliká škoda. Rozhodně nejsem žádný homofob, mám mezi gayi i několik dobrých kamarádů a je to určitě i dobré téma k zpracování v knize, jaký je k nim postoj veřejnosti, rodiny, jak se vše vyvíjí a posouvá… ale zkrátka se mi zdálo, že tomu schází něco navíc, aby to nebyla jen studie o „jinak“ orientovaných lidech. Irving se tím snažil jistě dát najevo, že jinakost není špatná, ale bohužel mám dojem, že se mu podařil pravý opak. A to je fakt škoda.

monaska
21.02.2016

Prostě pan Irving, pokaždé s nečím novým do mlýna.

montaana219
31.01.2016

Moje druhá kniha od Irvinga. Líbilo se mi to asi trochu méně, než Svět podle Garpa, ale stejně se mi to líbilo strašně moc. Pro mne velmi zajímavé, velmi čtivé a osobité dílo. Jediné, co mi vadilo, byla jistá nepravděpodobnost příběhu. Těch lidí, kteří se "hledali", byli "nejistí" a různě "ujetí" v ohledu jejich sexuality, bylo přeci jen v knize na můj vkus až přehršle. Ale možná to byl autorův záměr.

HaDráček
21.11.2015

Výborné dílo. Pomalu, ale jistě se vkrade pod kůži a už nikdy nezapomenete, že jste tuhle knížku četli. Děkuji za ni.

V..endulka
19.10.2015

Moje první knížka od Irvinga a nelituji. Chtěla jsem trochu jiný žánr, než na který jsem zvyklá a vyplatilo se. Knížka je lsožitá na čtení..alespoň já jsem se musela několikrát o pár řádků vracet, abych pochopila dobře všechny souvislosti, ale nebylo to na škodu..alespoň mi knížka déle vydržela a neměla jsem jí přečtenou během chvíle :) Zajímavý pohled na bisexuály a transexuály. Člověk si alespoň uvědomí, že dříve to nebylo tak "normální" jako je to dnes.

betys6914
15.10.2015

Vždycky si říkám, že sem na dalšího Irvinga připravená. Že to tentokrát zvládnu a nenechám se tak neuvěřitelně pohltit a že nebudu brečet. Nebyla sem připravená. Nikdy nejsem připravená.

ajaworld
17.07.2015

Znám opravdu lepší knihy od tohoto autora. Sexuální úchylka skutečně za každým rohem. I ten, kdo zprvu vypadá jako normální, je nakonec nějak ujetý. Stále dokola se opakující situace jsou zdlouhavé. Násilná oslava transsexualismu. Modlitba za Owena Meanyho od Irvinga nemá konkurenci.

kokina74
18.06.2015

Knihu jsem dostala jako dárek. A po přečtení ani nevím jestli se mi kniha líbila, nebo ne. Nějak mě to nenadchlo, i když některé pasáže mě celkem pobavily.

Camri
22.05.2015

Irving je můj oblíbený autor, ale tato kniha mě příliš nezaujala. Sama nevím, čím to je. Vyskytly se tu sice i pasáže, do kterých jsem se začetla, ovšem nebylo jich mnoho. Možná to bylo i tím, že jsem se nedokázala vcítit do hlavního hrdiny. Pro mne trochu zklamání.

MAchi05
17.05.2015

Velice čtivá, příjemná kniha. Pěkná podívaná do světa gayů a transexuálů. Nejvíce mě bavila kapitola, kde se probíraly začátky epidemie AIDS. Trošku složitější bylo značný počet postav mísící se s postavy v divadelních hrách :D (ze začátku jsem vůbec nevěděl kdo je kdo :D)

Prostě a jednoduše něco jako Forest Gump pro gaye :)
Děkuji za utto knihu

jaakubsykora
03.04.2015

Skvělý, Irving nezklamal. Trochu mě nudila poslední část, kdy už Billy byl dědula, ale jinak dílo, ke kterému se pravděpodobneě někdy vrátim. Mimo jiné mi tato kniha otevřela oči. Díky Johne!

Medunkavera
31.03.2015

Jen tak namátkou pročítám názory na tuto knihu. Pro ideaface: To je škoda, že jste začal zrovna touto knihou. Ale uvidíte, až si přečtete nějakou jinou z těch předchozích, budete nadšen. Já přečetla všechny jeho knihy. Nejvíc se mi líbila kniha "Rok vdovou," "Pravidla moštárny" a "Pitná kůra." Ale touhle knihou se prokousávám jak pes, který chce ven. Kníhu otevírám s nechutí, vadí mi to zdlouhavé popisování minulosti (jak už tu někdo napsal.) Knihu otevírám z povinnosti a říkám si: Vždyť je to John Irving, to dám. Ale . . . nějak mi to nejde. A to není dobré. To - není - dobré. Kniha se má otevírat s radostí. A to, že je kniha dobrá, (já neříkám, že je špatná, to v žádném případě, ale nebaví mě) to poznám, když si na ni během dne vzpomenu a těším se na tu volnou chvíli, kdy ji budu moct otevřít a přečíst si zase pár stránek. Ale tak . . . jsem na začátku, tak se snad do ní začtu a věřím, že se mi bude líbit.

MagdaS
19.03.2015

Pro mě největší zklamání. Už Klikatou řeku jsem četla dost dlouho a musela jsem se k tomu téměř nutit, ale tohle bylo pro mě utrpení. Možná je to věkem, přece jenom Svět podle Garpa, Rok vdovou apod. jsem četla cca před 15 lety a byla z nich nadšená, nevím. Téma mi přijde v dnešní době dost out a mnohem víc než osud hlavního hrdiny mě zajímal osud slečny Frostové. Také Shakespeara tam bylo víc než dost :). Tak snad příště...

Skjaninka
27.02.2015

.....a Irving opäť trafil klinček po hlavičke....

Pred otvorením románu som len zbežne preletela anotáciu /každé druhé slovo/ a jediné čo mi utkvelo v pamäti bola téma homosexualita. Budiž teda, som si hovorila, hlavné je, že Irving napísal ďalší román, ktorý v zbierke nesmie chýbať. Dala som si s ním načas, to teda, ale skutočným obsahom mi opäť vyrazil dych....
...William, ty uličník jeden.....sakra to je taká zapeklitá hlavná postava, že ja ani skutočne neviem čo by sa o nej dalo napísať. Všetko okolo neho je tak "iné", tak zvláštne a tak nevšedné, ale vďaka Irvingovi tak bližšie k nám, k ľuďom, ktorí v živote nestretli podobných Williamov.....ten pohľad do sveta odlišne orientovaných ľudí sa snaží o jediné....o viac tolerantnosti a pochopenia zo strany hetero....o to ti predsa milý John šlo....alebo sa mýlim?
Odhliadnuc od tej veľkej koncentrácie bi, homo, či trans..... tak ti dám plný počet, ale aj 4/5 je viac než dobré...

A len tak mimochodom.....ktoré hovädo splodilo tak príšernú anotáciu??????

iluliacross
27.02.2015

Musím uznat, velice zvláštní knížka. Přiznám se bez rozpaků, trošku mi změnila můj kritický (konzervativní) pohled na homosexuály, transvestity, bisexuáli aj. Snad za to může Ich-forma, snad za to může fakt, že autor své postavy nestaví do špatného světla, ale naopak, vše je normální, tak to má být, vždyť láska může zahořet mezi lidmi jakéhokoliv pohlaví (a v různých kombinacích, že?). U americké literatury se postupně setkávám s faktem, že nerozumím dialogům a jisté situace mi nepřijdou normální, v "našem světě" by to takto lidé neřekli, nebo neudělali. Americká literatura mi prostě přijde zvláštní. Ale Irving mě překvapil a já jsem zmatená, protože nedokáži říct proč. Něco na té knize bylo.

Dandy87
27.02.2015

Dávám pět zasloužených hvězd. Irving mě mile překvapil. "Adagio" směřující k dokonalosti.

Axat
14.02.2015

Kniha se četla poměrně obtížně, odkazy na různé literární postavy a díla tomu také příliš nenapomáhaly. Hlavní téma knihy v současnosti již (bohudík) není nijak zvlášť kontroverzní (alespoň pro mne). Působivé byly především pasáže věnované problematice AIDS v komunitě LGBT, ovšem některé vyústění dějových linek lze považovat za příliš předvídatelné.