Janek komentáře u knih
S tímhle slavným a prý velmi dojemným textem jsem se nejspíš úplně minula. Trocha humoru, trocha melancholie a samozřejmý apel na ochranu životní prostředí. Stylisticky dle mého názoru úplně obyčejné zápisky. Ochočený tučňák v civilizaci samozřejmě působí exoticky, ale to dle mého soudu na kvalitní čtení nestačí.
Myslím, že Kingovi sluší více než povídky delší romány, kde může všechny důležité motivy do detailů rozpracovat. Ovšem i mezi povídkami jsem našla perly, které by jistě stály za rozpracování.
Obsahově velmi důležitá kniha, která mě bohužel stalisticky moc nezaujala. (Praskliny za mě lepší.) Možná jsem měla zbytečně vysoká očekávání. Ale je třeba přiznat, že to, jak Marie čím dál více pohrdala sama sebou, působilo velmi syrově, autenticky.
Je pravda, že Pitné kúře chybí nosný příběh, absurní situace a historky hrají prim. Takového Irvinga bych si nechala líbit častěji. Doporučuji.
Tak tohle ne. Začátek byl slibný, ale brzy se to zvrhlo. Zajímavé téma, ale chabé, stylisticky nevyzrálé zpracování.
Velmi inspirativní eseje dokazující, že humanitvní vědy mohou mít velký přínost pro úvahy o celospolečenskémd dění. Zvlášť když myslitelé dokážou aplikovat v současnosti to, co nastudovali. Dle mého soudu to Tereza Matějčková dokáže výborně. Popularizuje humanitní vědy a zároveň motivuje k hlubšímu přemýšlení o (nejen) současných krizích, trendech, problémech i příležitostech.
Velké zklamání, způsobené možná i špatným překladem. Spíš než o román jde o motovační slohovou práci. Neustálé odkazy na filozofii a rádoby moudrá motta a metafory mně - milovnici filozofie - lezly krkem. Hlavní postava neměla šanci se jakkoli vyvíjet, protože do nových životů skákala z ničeho, bez jakékoli osobní historie. A později i s vědomím, že má šanci uniknout. Jak pak může být odpovědná za jeden konkrétní život? Jen deprese, marast a zmar - možná to má lákat k dalšímu čtení, mně ale chyběla postava, do které bych se dovedla vcítit. Příběh mi přišel povrchní a bez katarze. Myšlenka možná dobrá, ale provedení chabé, vůbec mi to nedrželo pohromadě. Škoda.
Sci-fi v žádném případě není můj favorizovaný žánr a ani můj věk už dávno neodpovídá kategorii young adult. Ale ten příběh je tak dobře napsaný, že strčí do kapsy spoustu napínavých titulů pro dospělé. Hodně věcí zůstává nedovysvětleno (vím, že se jedná o první knihu ze série). Dějových zvratů bylo na můj vkus zbytečně moc a nedaly se předvídat, proto ubírám jednu hvězdičku. Ale za vykreslení atmosféry kniha zaslouží 100 %.
Velmi příjemné čtení, kniha se zajímavým tématem. Závěr byl bohužel hodně přestřelený a mně vadí, když čtenář nemá ani maličkou šanci odhalit skutečnost, která nakonec s celým příběhem tak zamává. Pointa vlastně odkazuje k tomu, co teď - zdá se mi - musí scénáristi nacpat úplně všude, tak jsem nakonec vlastně ráda, že se celá kniha netočila jenom kolem toho.
Vyborný rozhovor o tom, jak nesamozřejmé, komplikované a důležité jsou vztahy v našich rodinách.
Stylisticky skvěle napsaný/přeložený slaďák, naivní romantický příběh z mafiánského prostředí, který postrádá sebemenší uvěřitelnost.
Na základě doporučení jsem četla pouze tuto knihu ze série. A i když mi některé střípky chyběly, tomu zásadnímu v příběhu jsem rozuměla. Styl i překlad hodnotím na výbornou, i příběh byl dobře koncipovaný - nechyběly emoce ani napětí. Ale proč, proč ten přestřelený závěr jak ze špatného amerického filmu? Poitnu beru, ale schopnosti náčelnice ze všeho se oklepat, nepřežitelné přežít a dotáhnout celou záležitost do konce... to už má k uvěřitelnosti hodně daleko. Škoda toho závěru.
Dle mého názoru zatím nejsilnějsí, nejbolavější a nejautentičtější příběh, který nám Petra Dvořáková předložila. A protože se hlásím právě k té církvi, v níž hlavní hrdina nenašel domov, a protože jsem pracovala v církevním prostředí, napadalo mě při čtení stále totéž: ano, tohle by se klidně mohlo stát, takhle by to opravdu mohlo vypadat. Příběh je skutečně silný, ale naštěstí ani titul nechce být senzační. A tak se nejen hrdina, ale také čtěnáři musí postupně prokousat k bolavé pravdě, která osvobozuje. Ostatně i Ježíš Kristus říkal, že pravda nás učiní svobodnými (Jan 8,32).
Čtivá kniha s originální procházkou po nedávné historii. Velká škoda, že nadpisy kratičkých kapitol prozrazují, co se bude na nadcházejících řádkách dít. Čtenář je ochuzen o jakékoli překvapení,
Proč srovnávat se Saturninem? Není to Saturnin. Pobaví a rozesměje, co víc si čtenář může přát.
Pozoruhodná kniha, která by neměla uniknout vaší pozornosti.
Užitečná, přehledná a inspirativní kniha nejen pro prvorodiče.
I když to není příjemné čtení, Jiří Pehe umí psát a uhodit hřebík na hlavičku. Jeho texty lze jen doporučit.