jaroiva komentáře u knih

Zdá se mi, že je to pěkný překlad.
Nesympatická hlavní hrdinka, která stále kňučí... neustále se tu řeší, kdo s kým kamarádí a nekamarádí, a bude nebo nebude kamarádit... Nemám tuhle školní nebo dětskou zkušenost, takže mi to připadá nepřirozené. Ale asi je to typické pro čistě dívčí kolektivy. Pro ty smíšené mi to nějak nesedí.
Trochu jsem si vzpomněla na Beverly Hills 90210, kde taky řešili kraviny.
Tady to na jedné straně má vypadat jako otázky života a smrti, na druhé straně je to jaksi tupoučké. Svět, který autorka popisuje, je poněkud chaotický, nedovysvětlený, neučesaný. Jako by napsala, co ji zrovna napadlo.
Nelíbí se mi to. Další díly číst určitě nebudu.

Chtěla jsem jen krátce vyzkoušet tvorbu autora, ale Druhý dech si raději nechám na čtení až po Vánocích.

Skvělá kniha. Trochu jsem si vzpomněla na Předivo civilizace od Virginie Inman Postrel. To se mi líbilo ještě o kousíček víc.
Alle i tato o barvách byla hodně zajímavá a na konci jsem nechápala, že nejsou ještě další barvy... Bylo to nějak krátké :D

tak jsem se dozvěděla, že prý existují influenceři už i na spánek... to jsou věci...
Tato kniha ale vypadá opravdu seriózně. Četla jsem už pár knih o spánku, byla na přednášce maďarského odborníka na spánek, ale tady byly některé poznatky zas pojaty trochu z jiného pohledu. Hodně zajímavé doplnění předešlých poznatků např. z Proč spíme nebo Cirkadiánní kód...
A přitom kniha není přemrštěně dlouhá.
Ano, mohu doporučit.

Výjimečně série, kdy jsem nečetla díly popořadě a tak se dostávám k tomuto dílu až po několika následujících.
Špatně! Tento díl je hodně důležitý k celkovému pochopení postavy samotného Sharka. Konečně jsem si tedy doplnila tuto mezeru.
Případ sám je taky zajímavý. Celá série má specifickou atmosféru, a stejně tak i tento příběh.

Za mě špatná korektura textu... Nebo nemá autorka například používat přechodníky, když je nezná suterénně...
Jinak ale samotný příběh se mi líbil. Četla jsem to až po dvou dalších dílech, takže beru, že se třeba postupně vypisuje.

asi to je dost Lovecraftovské, protože, stejně jako HPL, to na mě nemá absolutně žádný efekt. Pro tohle nějak nemám smysl.

Nečtu ženské romány. Nevim už, kdo mi tuto knihu doporučil, ale zpočátku to byl ukázkový ženský román. Myslela jsem, že to asi ani nedočtu.

Postupně se to začalo rozvíjet spíš do ujasnění si priorit, začalo mě to hodně zajímat a bavit.
Zajímalo by mě, jaké byly původně ty další alternativní konce, které nakonec autorka vypustila. Jestli tam měla i tu variantu, kterou bych si přála jako konec já.

Další nesympatická hrdinka od této autorky. A další příjemná detektivka. Japonský prvek pěkně osvěžil zápletku. Přesto zatím u mě stále vede Panoptikum.

Tak snad je to už opravdu poslední Poslední aristokratka.
Tento díl je spíš jen taková povídka. O Smrti. Ale s Pratchettovým Smrtěm tato Smrtka nesnese srovnání.
Za mě slabý odvar z vyždímaného tématu Aristokratky. Moc to ani nemá už společného s celou sérií. Vidím snahu to nějak naroubovat k sérii, ale tento roub mě neuspokojil.

Kniha obsahuje 9 totálně nezajímavých povídek, kde mě navíc každou chvíli otravuje nějaká zmínka o covidu a nějaký ten product placement.
Pak jsou tam dvě povídky, které jsou plus mínus zajímavé... celkově mi těch 11 vychází na průměrné 2,4 hvězdičky...
Jenomže pak je tu povídka Odpovídající. Tam je poznat, že ji začal psát ještě v dobách "starého dobrého Kinga"... Odpovídající je bytost pravděpodobně z rodiny prodavače Nezbytných věcí, méně temný bratranec, zdá se.
A touto povídkou pro mě dostává celá kniha úplně jiný rozměr a musím hodnotit tak, že kniha je super, čili, aby to vyrovnalo tu průměrnou 2,4 hvězdičku, musím dát Odpovídajícímu aspoň tak 25 hvězdiček :D

Brouk pytlík by záviděl, co všechno Nofret zvládá. A v čem všem je nepostradatelná, protože to u nich nikdo jiný neumí... a navíc je ještě natolik neodolatelná, že se do ní zamilují úplně všichni muži...
No, když nebudete čekat Sinuheta, ale ženský román, budete asi spokojené.
Miluji starověký Egypt, fascinující památky a kultura. Ale tady toho moc z tohoto nebylo.

Protože předešlému dílu jsem dala 4,5* a tento mi připadal ještě lepší, musím dát 5* :) Bála jsem se, že se bude autorce těžko plnit očekávání, zvýšená první knihou, ale zvládla to s přehledem. Opět se mi to moc líbilo, a opět je to taková milá detektivka. Má jedinou vadu, je moc krátká, takže jsem ji stihla přečíst za kousek odpoledne. A teď se leda těšit na případnou další.
Moc nečtu fantasy, ale tohle na mě spíš působí jako historická detektivka, toho fantasy je tam uměřené množství.
Autorku přesunuji do oblíbených.

Název originálu - Warehouse - mi připadá výstižnější... Děsivá postapo sci-fi, která začíná nejdřív nebezpečně podobně jako články o práci u nejmenovaného amerického mega shopu, který postavil distribuční centrum i u nás...
Pak už to je postupně víc a víc sci-fi ... aspoň doufám...
Zas jedna kniha, která mi neudělala dobře, ale musím ji doporučit.

Jakýsi sto let mrtvý ruský autor a ještě dobrodružný cestopis? Takové téma mi vůbec není blízké.
O to větší proto bylo moje překvapení, že mě to moc bavilo.
Z knihy dýchá láska k přírodě, ačkoliv ta dokáže člověka dost potrápit.
(Např. hejna muchniček, která autor zmiňuje se slovy, že takové utrpení se nedá popsat, ale musí se zažít, si úplně živě vybavuji. Bohužel jsem měla osobně tu zkušenost a stačily mi pouhé cca 24 hodiny v muchničkové oblasti.) Setkání s medvědem nebo tygrem je zde podáno jako poměrně běžná součást života v drsné divočině.

Celkové ladění knihy vyznívá možná skoro jako učebnice biologie, s množstvím popisovaných druhů rostlin a živočichů. Např. o tavolníku jsem dosud slyšela jen z úst Jindřicha Plachty v Cestě do hlubin študákovy duše.
Popisy krajiny a biotopu jsou v knize hojně zastoupeny, ale přesto mě to hodně bavilo, bylo to živé a malebné vyprávění.

Děrsu Uzala působí v knize jako dokonalý instruktor kurzu přežití a nositel přírodní filozofie, která je nejen pro toho, kdo se s ním setká (Arseňjeva), inspirativní a dokonale smysluplná.
Pravděpodobně se výhledově budu zajímat i o audioknihu o samotném Děrsovi.

Pokud mi chtěl Barnes znechutit Belle Époque, abych si ji nemytizovala, tak se mu to povedlo.
Kvůli tomu z toho ale nemusel dělat zrovna příručku pro začínajícího gynekologa.
No, moc se mi to nelíbilo. Asi to byl ale záměr.

Něco mezi Kocourkovem, Zvonokosy... ale zároveň to v Notting Hillu mají líp promyšlené...

Četla jsem před dvěma lety (anglickou verzi). Příjemná detektivka. Nejdřív mě zaujalo, že jde o Estonsko a Tallin, protože se mi město Tallin hodně líbilo, jeho historické centrum je malebné dodnes.
Dobová atmosféra byla osvěžující.
Další díly se mi taky líbí. Tak snad i ty se dočkají českého překladu.

Velké a milé překvapení.
Ano, jsem předpojatá, nevěřila bych, že ženská autorka by mohla napsat smysluplnou vesmírnou sci-fi... A ono jo!
Ke konci už to trochu ztratilo dech, ale od začátku mě to hodně bavilo. Space opera není úplně můj nejoblíbenější sci-fi styl, ale tady to bylo prostě zajímavé. Osidlování nových planet? "Nepokoje" mezi kolonisty? Chování postav bylo hodně uvěřitelné.
Jo, štvala mě hlavní ženská hrdinka... Občas bych ji nejraději švácla plyšovou ovečkou (nejlépe naplněnou něčím těžším) po hlavě. Ale celkový dojem je jednoznačně pozitivní.

Bylo to napínavé, ale za pitomý product placement opravdu musím strhnout hvězdu...
To jako opravdu nikomu nepřipadá idiotské, že při dotazu na včerejší alibi někdo říká, že se bavili s kýmsi o tom, že nejlepší čokoládová zmrzlina je z Lidla? Provident jsem ještě skousla, to mělo aspoň jakžtakž smysl.
Jinak se mi příběh líbil.