Ortodoxie

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ortodoxie, kterou Chesterton napsal roku 1908, je v podstatě autorovou duchovní autobiorafií či vyznáním a klíčem k jeho dílu. Lze bez nadsázky říci, že představuje tematický horizont a centrum všeho, co publikoval za více než čtyřicet let své bohaté literární činnosti. Je to obrana všeho, co autor považuje za lidskou existenci za nezbytné. Obrana pravdou postavenou na hlavu, aby přitahovala pozornost, bořila konvence, uvolňovala cestu nezaujatému pohledu na svět a zneklidnila člověka tak, že ztratí půdu pod nohama a začne hledat a přemýšlet sám....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/41_/41759/ortodoxie-41759.gif 4.656
Orig. název:

Orthodoxy (1908)

Žánr:
Literatura světová, Duchovní literatura, Náboženství
Vydáno:, Academia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Kniha Ortodoxie

Přidat komentář
Dyaebl
06.11.2018

Pominu-li (na mě až moc) silnou obhajobu křesťanství, která na čtenáře z této sbírky esejí silně dýchá, jedná se o opravdu kvalitní obhajobu lidského rozumu a jeho užívání. Není to paradox? Autor uznávající křesťanství, jakožto zastánce rozumu? To je přeci nesmysl ne?

Avšak opak je pravdou.

I když se jedná o jistý druh paradoxu, tak to vše dává dobrý smysl a myšlenky, které nám zde Chesterton předkládá mi byly schopny změnit styl mého uvažování nad jistými věcmi. A vše to začalo právě tím paradoxem, který ani zdaleka nebyl to poslední, co vás vyvede z míry při četbě této knihy.

tester
21.06.2017

Autor se pracně a zdlouhavě zabýval různými teoriemi, až dospěl k poznání,
že to co potřeboval vědět mohl nají v nejbližším katolickém kostele !! Dlouho mu trvalo než POCHOPIL o co jde.
A byl to člověk chytrý a vzdělaný.
Četba knihy je dosti únavná.
Vyhmátnout to podstatné je dobrodužství.

Losin
01.02.2017

Poměrně těžké čtení, nevím jestli to bylo překladem ale měl jsem s tím celkem problém.

Ikkju
23.11.2016

Hodně zajímavé čtení, užíval jsem si ho, i když to pral do řad, ve kterých sám pomyslně stojím.

Nicméně na autorovo břitkou argumentaci nestačím ani náhodou, a na yt jsem našel jenom fight s Nietzschem (počkám si na fight třeba s Feynmanem nebo Dawkinsem, to přeci musí někoho dřív nebo později napadnout), a musel dát Chestertonovi za pravdu, že ten člověk nemohl skončit jinak než v blázinci..

alef
16.09.2016

Mám s tímto autorem trochu problém, Chesterton používá svůj rozum jako hodně ostrý nůž ... snaží se tak oddělit nesmyslnost od logičnosti (občas se o něm mluví jako o mistrovi paradoxu) ... z jeho uvažování je zřejmý odpor k postojům a názorům tehdejší společnosti (poměrně kritizuje své současníky a jejich názory docela otevřeně používá proti nim), nejspíš tak chtěl poukázat na to, že ne vše co je běžně přijímané, musí být pravdivé, a že bychom měli více přemýšlet než jen prostě přijímat vše, co je nám předkládáno, jenže z textu je taky docela patrná jeho ohromná sebedůvěra ve vlastní úsudek a vlastní logické pochody :-)

Nechci být ale nijak extra kritická, protože v téhle útlé knížečce je toho poměrně dost, co mě oslovilo:

„Čím však dnes trpíme, je pokora na nepravém místě. Skromnost opustila oblast ctižádosti a usadila se v oblasti přesvědčení, kde se nikdy neměla octnout. Člověk má pochybovat o sobě, ale nemá pochybovat o pravdě.“

Dnes taky často věříme „v sebe sama“ ... a je hojně rozšířená představa, že neexistuje žádná trvalá hodnota, na niž bychom se mohli s důvěrou spolehnout :-) ... co si budeme povídat, ono s pokorou pohlédnout na pravdivý obraz sebe sama, je hodně obtížná záležitost :-)

„Otevřenost, to jsou zadní vrátka naší mysli, kterými mohou znovu přicházet myšlenky, které hlavní branou nevpustíme, protože je považujeme za vyřešené a pochopené ...“

... a tohle je asi to nejdůležitější co si odnáším .. protože otevřenost nám pomáhá „vidět věci očima druhého člověka“, pak můžeme respektovat, že se může jeho pohled od našeho více či méně lišit ... ale pozor! ... nebuďme zase příliš skromní a nepochybujme příliš o vlastních názorech ... jen si uchovejme v mysli určitou pokoru, která nám připomene, že nikdo není neomylný :-)

Káča2015
08.08.2016

Včera koupeno, hltáme jedním dechem...

alweryon
18.07.2016

Kniha, která mě v životě ovlivnila nejvíc.

Matematicka
02.01.2016

Pro mě zcela zásadní kniha. Především v dospívání hodně formovala můj pohled na svět a na život. Mám k ní vztah zcela osobní a ráda se k ní zase vracím.
Přidám jeden citát z knihy, který mě momentálně oslovil:
"Vlastně všechny mé první názory jsou přesně vyjádřeny v hádance, která mi utkvěla v paměti z dětství. Hádanka zněla: "Co řekla první žába?" A mělo se odpovědět: "Bože, to jsem se lekla, až jsem vyskočila." V tom je ve zkratce vyjádřeno všechno, co říkám. Bůh žábu vylekal tím, že ji stvořil, a ona od té doby skáče."

marmota-b
13.10.2015

Varuju před vydáním od Ledy a "překladem" Alexandera Tomského; píšu schválně překlad do uvozovek, protože Tomský uvádí, že úmyslně vynechal pasáže, u nichž se mu zdálo, že zastaraly a "nevyjadřují univerzálnost Chestertonových myšlenek" (nebo něco v tom smyslu). Snaha knihu aktualizovat se může zdát ušlechtilá; ve skutečnosti ale měla za následek, že jsem při čtení pořád měla pocit, že to Chestertonovi nějak hapruje, což je dojem, který z něj při jeho slavné paradoxnosti a určité řekněme přímo nelogičnosti normálně nemívám. Takže ten pocit, který vedl k tomu, že jsem to ani nedočetla, připisuju tomu, že v knížce opravdu sem tam chybělo něco, co sice možná bylo neaktuální, ale spojovalo jednotlivé myšlenkové body k sobě... Tomský mimo to spáchal nejméně dvě knížky Chestertonových aforismů, a v tom, obávám se, je jeho problém: na Chestertonovi ho zřejmě baví spíš jednotlivý vtip než celková myšlenka. K tomu účelu se ovšem knížka tohohle typu moc nehodí. Doufám, že to někde seženu v lepší verzi.

woodward
19.08.2015

Víra v Boha je vírou v řád, ve smysl který byl vesmíru a světu vrozen v momentu stvoření. Jinými slovy je to víra v odvěké, promyšlené a správné uspořádání všech věcí. A rozum je jejich neoddělitelnou součástí. Pokud jí přestane být, přestává být rozumem. Takhle to pan Chesterton nenapsal, ale takhle já jeho knize rozumím. A k tomu poznamenávám, že poznání a věda nemohou být odpůrci víry, protože poznáním se člověk může Bohu jedině přiblížit.

1871
16.04.2015

Víra je už z významu toho slova neobhajitelná důkazy. Je-li k něčemu důkaz, už v to nevěřím v tom pravém slova smyslu. Už to přijímám jako dokázaný fakt. Proto je v Novém zákonu ona pasáž o nevěřícím Tomáši. My po staletích už nemůžeme vložit prst do Jeho ran a hledáme důkazy jiné. I tato kniha hledá důkazy a vyvrací důkazy odpůrců. Jako takovou jsem ji četl kdysi. Po letech jsem ji přečetl znovu a beru ji jako další pohled na věc a to že mi předkládá myšlenky a formulace, které vydává za důkaz ignoruji, rozuměj ignoruji ono slovo důkaz. Hledám v tom novou myšlenku, její běh a její vliv na ostatní, které následují.

Angel_Castiel
09.01.2015

Přestože nejsem křesťan, podobné knihy mi vždy přišly moc hezké a obohacující.

HTO
27.10.2012

Dva výpisky, jeden z, druhý o: „Sedmiletý kluk je napjat, když slyší, že Honza otevřel dveře a spatřil draka. Tříletého chlapečka vzruší už to, že Honza otevřel dveře. (...) Vše, co nazýváme duchem a uměním a extází, znamená jenom, že se v jediném hrozném okamžiku rozpomínáme, že jsme zapomněli.“ (GKCh)

„Smím-li být velmi osobní: Asi není náhoda, že jsem své první „ano" vůči křesťanství řekl v mládí při četbě oné kapitoly Chestertonovy Ortodoxie, která líčí křesťanství jako náboženství paradoxu, držící pohromadě protichůdné ctnosti, které by se staly, kdyby se odpoutaly od svého protikladu, ničivými neřestmi; celý život jsem se totiž bál vlastně jen jedné neřesti, totiž jednostrannosti.“ (T. Halík)

Garik
19.09.2011

Nuž, môj prvý stret s Chestertonovou tvorbou dopadol vcelku dobre. Píšem „vcelku“, pretože miestami formuloval svoje myšlienky trochu ťažkopádne, neusporiadane, občas doslova celé pasáže zaváňali nudou. Vtedy ma prepadalo podozrenie, že to snáď po sebe naozaj ani nečítal (str. 9 – „Napísal som knihu, ale nič na svete ma nepresvedčí, aby som si ju prečítal.“ – som však toho názoru, že mal na mysli knihu už hotovú, vydanú). Preto aj moje nižšie hodnotenie.
Napriek tomu môžem túto knihu s čistým svedomím odporučiť. Chesterton mi tu otvoril pre mňa nový a úžasný pohľad na svet. Jeho podanie agnosticizmu, moderného ateizmu, kresťanstva a niektorých ďalších veľkých náboženstiev a tiež spôsoby, akými ich porovnáva, sú naozaj podnetné, zaujímavé a obohacujúce.