lernami přečtené 226

Emma 2007, Jane Austen

Myslím, že Austenová byla hrozně statečná! Dnes už nám rozhodnutí, že se dívka nikdy neprovdá, může připadat normální, ale v době vydání románu to nebylo zvykem. O to víc mě baví s jakou samozřejmostí a normalností autorka rozhodnutí Emmy čtenářovi předkládá. K samotné Emmě - bohužel musím říct, že mě romance Emmy moc nezaujala a na můj vkus jsem až moc často odhalila dějové zvraty. Taky k samotným postavám mám své výhrady. Líbily se mi však charakteristiky jednotlivých povah. Někomu by kniha mohla připadat nudná. Je pravda, že se tam toho tolik neděje a je tam hodně dialogů - ale myslím, že právě na zmíněných dialozích je nejlépe předvedena povaha tehdejší doby, kdy faleš, společenské postavení a intrikářství měla ve společnosti snad ještě větší roli, než má dnes. Obecně bych řekla, že kniha patří ke slabším autorčiným počinům, ale i přesto si udržuje úrověň, na kterou je čtenář od Austenové zvyklý.... celý text

A přesto říci životu ano: (Psycholog prožívá koncentrační tábor) 1996, Viktor Emil Frankl

Je neuvěřitelné, kolik moudrosti dokázal Viktor Frankl v takto útlé knížečce uchovat. Někomu by mohly myšlenky nastíněné v knize připadat idealistické, ale tím, že autor sám si koncentračními tábory prošel, je knize dán takový důkaz toho, že řídit se zmíněnými ideály není nemožné. Frankl měl volnou ruku, neboť kdo má větší právo mluvit o koncentračních táborech než přeživší, kteří si těmi hrůzami prošli? Líbila se mi část o pomstě, zde bych Frankla citovala: „Nikdo nemá právo působit bezpráví, dokonce ani ten ne, kdo sám utrpením trpěl.“ - a to připomínám, že Frankl v koncentračních táborech ztratil skoro celou svoji rodinu. Kniha je opravdu plná zajímavých a inspirativních myšlenek. Franklova moudrost a lidská velikost z knihy přímo sálá.... celý text

Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le 2017, Mark Manson

Kniha asi není nejpřevratnější knihou, jakou jsem kdy četla, ale myslím, že pro někoho může být užitečná.

Dvůr křídel a zmaru 2018, Sarah J. Maas

Ze série mám takové smíšené pocity. Začnu tedy s těmi kladnými. Co na knihách určitě musím ocenit je jejich čtivost - Maasová má barvitý a pestrý jazyk (některé fráze se sice opakovaly, ale to je pochopitelné vzhledem k rozsahu). Svazky se četly opravdu samy. Také se mi líbily překvapivé zvraty a svět, do kterého byla série zasazena - autorka si tam moc hezky vyhrála s všemožnými kouzelnými bytostmi. Co ale na knihách neoceňuji jsou erotické scény. Myslím, že je strašně težké psát o erotických scénách tak, aby nepůsobily lacině a jako vystřižené z Wattpadu. A Maasové se to bohužel taky nepodařilo. Zejména tyto scény knize ubírají - příště bych možná doporučila nechat čtenářům více fantazie - asi za to může i český překlad, ale některé fráze byly opravdu špatné, až jsem se někdy zastyděla nad tím, co to vůbec čtu. Což je hrozná škoda, protože v jiných místech byly knihy kvalitní. Taky si myslím, že ten příběh nebyl vždy úplně domyšlený, na druhou stranu pro běžné přečtení byl asi dostačující. I přesto, že tato recenze vyznívá spíše negativně, tak se mi série líbila. Asi v tom člověk nemůže hledat nějakou vysokou literaturu, je to opravdu oddechové, ale jestli máte chuť na něco, co Vás vtáhne a poskytne únik od reality, tak toto by mohlo být to pravé.... celý text

Dvůr mlhy a hněvu 2017, Sarah J. Maas

Dvůr trnů a růží 2016, Sarah J. Maas

Nesmrtelnost 1993, Milan Kundera

Kniha se mi moc líbila. Román mi přišel velmi osvěžující - oceňuji, že se Kundera nedržel předpovídatelných zákonitostí románu a prostě si to udělal po svém. Velmi originální dílo, tak jako autor sám. Asi bych však nechtěla někomu převypravovat děj - dějová linka je slabší, ale to vůbec nevadí, protože to dle mého názoru není to, na co bychom se zde měli zaměřovat. Nezbývá mi už nic jiného než knihu doporučit, snad se bude líbit!... celý text

Svědectví o životě v KLDR 2020, Nina Špitálníková

Kniha mi připomínala spíše antiutopický román nežli realitu a je hrozné si uvědomit, že takhle někdo opravdu žije. Toto dílo rozhodně patří mezi knihy, které vás vrátí na zem a zdůrazní malichernost našich každodenních problémů. Myslím, že kniha přináší řadu témat na zamyšlení. Pro demonstraci - Jak moc je člověk vytvořeným konstruktem společnosti? Do jaké míry je možné se takové všeobecné demagogii ubránit? Je možné být po celý život obklopen utrpením a krutostí (= která je ke všemu předkládána jako “spravedlnost” a norma) a přesto si zachovat lidskost?... celý text

Můj životopis 1967, Charles Spencer Chaplin

Kniha je napsána velmi čtivě a kariéra Charlieho Chaplina je opravdu inspirující. Myslím, že nedává pouze vhled na osobnost Chaplina, nýbrž i na dobu, ve které žil. Je však hodně poznat, že je autobiografická - některé události ve svém životě autor zcela vynechal. Pro mě osobně se Chaplin možná až moc rozpovídával o tom, koho všechno zná, neboť mnohá jména už současnému čtenáři nejsou známá. Na druhou stranu bylo neuvěřitelné vidět, s kým vším se autor za svého života seznámil - od Chruščova až po Gándhího. Přesto je kniha moc hezká, oceňovala jsem fotografie vložené do knihy a příjemně mě překvapila lidskost a intelekt samotného autora.... celý text

Život je jinde 1979, Milan Kundera

Naprostá harmonie slov a obsahu! Zrovna jsem dočetla Idiota od Dostojevského a o po psychologické stránce mi paradoxně přijde mnohem zajímavější tento Kunderův titul - to, jakým způsobem autor popisuje pohnutky a motivy chování postav, je prostě geniální - sama jsem trochu cynická, takže asi není divu, že se mi to tak líbí. Rovněž mě vůbec neurazily autorovy vsuvky dávající do souvislosti Jaromila se světovými básníky - za prvé to byla fajn intelektuální výzva a za druhé to bylo pro samotný příběh velice osvěžující. Opravdu mě baví s jakou lehkostí a hlavně bez pocitu vulgárnosti dokáže Kundera popisovat erotické scény, myslím, že to je nesmírně těžká disciplína, ale autor to hravě zvládnul - v knize se to eufemismy jenom hýřilo! Kundera je prostě sázka na jistotu - knihu jsem přečetla za jediný den, protože jsem se od ní nemohla odtrhnout. Asi jsem se ještě nesetkala s autorem, jehož styl psaní a myšlenky by mi tak seděly.... celý text

Idiot 2004, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Z knihy mám takové rozporuplné pocity. Rozhodně má krásný jazyk a je vidět, že Dostojevskij je spisovatel s velkým S. Přesto v knize byly věci, které mi bohužel úplně nesedly. Dostojevskij je znám pro jeho dokonalou psychologii postav. Musím uznat, že charakteristika postav byla opravdu velmi podrobná a po literární stránce se mi líbila. Po psychologické stránce mě však dílo nepřesvědčilo, což je škoda, protože u Zločinu a trestu se to autorovi povedlo. Jednání postav mi často přišlo velmi přehnané, nelogické a rozporuplné. Možná už jsem příliš vzdálená mentalitě 19. století? Rovněž se mi místy nelíbily zbytečné tlachy (omlouvám se za ten výraz, ale opravdu mě výstižnější pojmenování nenapadá). Abych však nebyla jen kritická, tak mezi pasáže, které se mi líbily, patří Ippolitův dopis (aneb myšlenky člověka, kterého čeká smrt), anebo závěr, který mi naopak přišel velmi vyvedený. K samotnému Myškinovi asi netřeba nic dodávat, po dočtení se mi vybavil citát od Johna Steinbecka: "Věci, které na lidech obdivujeme - laskavost, štědrost, otevřenost, poctivost, pochopení a cit, jsou v našem řádu prohlašovány za doprovodné zjevy neúspěchu. A rysy, které se nám protiví - vychytralost, chamtivost, hrabivost, lakota, domýšlivost a sobectví, jsou rysy úspěchu. Lidé obdivují ty první vlastnosti, ale milují to, co pochází z těch druhých."... celý text

Divoké labutě 1996, Jung Chang

Dějepis skrz lidské příběhy. Některé části byly dost drsné a jako vytržené z Orwellova románu 1984 (myšlenkové reformy, veřejné obžaloby apod.). Celkově je kniha psaná čtivě a zachycuje deziluzi komunismu - kdy i nejdůležitější osobnosti režimu jsou nakonec semlety, nemluvě o lidech, kteří do Strany vstoupili ze svých ideálů.... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Kniha je velmi dobře napsaná. Moc se mi líbily použité metafory a propojenost příběhu. Oceňuju, že autorka vycházela z pravdivých událostí a dat - rovněž je vidět, že se snažila zaznamenat reálný život v komunismu - všudypřítomnou lež, podezřívavost, špatnou ekonomickou situaci, převrácené hodnoty apod. Svoboda není samozřejmá - a tuto myšlenku si neuškodí čas od času připomenout - třeba i prostřednictvím knihy Aleny Mornštajnové. Asi to není nejsilnější kniha, kterou jsem od autorky četla - nemůžu říct, že by mě něčím nějak zásadně překvapila a ani do děje se mi nepodařilo moc začíst - přesto se jedná o velmi hezkou literaturu a kniha za přečtení stojí:)... celý text

Siddhártha 2003, Hermann Hesse

Moudrá kniha. Z celého díla na mě plynul velmi uklidňující pocit.

Jih proti Severu 1 2008, Margaret Mitchell

V knize byl velmi znát autorčin vřelý vztah k Jihu - z toho důvodu se mi zdály některé pasáže dost idealizované (např. to jak se majitelé plantáží chovali k otrokům apod.). Knihu však beru jako náhled do jižanské mentality a jejich zvyků. Válka je prostě válka. Ať už člověk stojí na jakékoliv straně, hrůznost války zasáhne všechny.... celý text

Červený a černý 2009, Stendhal (p)

Poctivě napsaná kniha. Líbily se mi tématické citáty, které byly přidány ke každé kapitole. Po psychologické stránce mi dílo přišlo také v pořádku, děj byl uvěřitelný.... celý text

Paní Bovaryová 1973, Gustave Flaubert

Myslím, že na knize je hodně poznat, že autor čerpal i ze svých osobních prožitků. Psychologie dlužníka, ale i psychologie samotného podvádění je v knize popsána velmi autenticky. Kniha se četla lehce, přesto se však nemohu zbavit dojmu, že už jsem v minulosti něco podobného děje/stylu četla, ale to vůbec nevadí, protože jsem si čtení užila. Na závěr přidávám pár vět, které mě zaujaly. „Sebevědomí je závislé na prostředí, v němž se projevuje.“ „Není dobře dotýkat se modly, pozlátko z ní utkví člověku na prstech.“ „Nalézala v cizoložném poměru všechnu všednost manželství.“ „Budoucnost je černočerná chodba, která má na konci jen pevně uzavřené dveře.“... celý text

Po povrchu 2021, Tomáš Třeštík

Dávám 5 hvězd, protože mi kniha poskytla přesně to, co jsem očekávala - drobný náhled do soukromého života rodiny Třeštíkových, ale i trochu jiný pohled na svět. Jasný, Tomáš Třeštík asi není další Čapek, na druhou stranu si myslím, že už vyšly mnohem horší autobiografie od českých známých osobností. Vlastně bych řekla, že kniha je vyprávění o obyčejném životě (v tom smyslu, že se autor nestal americkým prezidentem a ani nepodniknul nějakou šílenou cestu). Když volím slovo obyčejný, tak to nemyslím vůbec zle - například se dočteme, jak Tomáš Třeštík dlouho kalil, pak si přerovnal priority, přestal pít a začal se víc věnovat rodině. Ve své podstatě to vlastně není nic ojedinělého a takovým vývojem si prošlo mnoho lidí. Samozřejmě to, co se vymyká normálu, je povolání a intelekt rodičů, dobré konexe, sběratelství, umělecká profese, zájem o kulturu apod. - to asi každý nemá. Líbila se mi autorova sebereflexe - pro někoho, kdo na ostatní působí tak suverénně, muselo být jistě těžké jít se svými nejistotami a strachy ven. Povrchnost jako motiv knihy posloužila dobře a zase se mi líbilo, že autor to o sobě otevřeně přiznával. Sama povrchnost nemám ráda (i když si myslím, že do určité míry jsme povrchní všichni) a jen doufám, že autor si nevytváří názor na ostatní na základě značky jejich bot (= po dočtení knihy ale takový dojem nemám). Na závěr musím říct, že se mi kniha četla velmi lehce a líbila se mi i forma celého vyprávění.... celý text

Továrna na Absolutno 1947, Karel Čapek

Kniha se mi nečetla lehce, chyběl mi souvislejší děj. Celkově mi příběh s karburátorem přišel poněkud uspěchaný. Každopádně chápu, že dílo má především vyvolat zamyšlení a tématizovat problémy, což kniha rozhodně splňuje. Také se Čapkovi podařilo ukázat svůj rozhled, i když bych se bez některých enumerací dokázala obejít. Oceňuji zejména konec knihy - tolerance, a to nejenom v náboženství, je moc důležitá.... celý text

Sto roků samoty 2006, Gabriel García Márquez

Při čtení mi pomáhalo otevřít si Wikipedii, kde je krásně zpracován rodokmen rodu Buendíů - v tomhle ohledu je čtení poměrně náročné. Kniha má však krásný jazyk a musím říct, že děj mě zaujal mnohem více než v Lásce za časů cholery. Celkově se kniha četla hezky.... celý text