lernami

Příspěvky

Osudy dobrého vojáka Švejka 1. dílOsudy dobrého vojáka Švejka 1. dílJaroslav Hašek

Myslela jsem, že Švejk nebude čtivý a do četby se budu muset přemáhat. O to víc mě překvapilo, jak snadno se kniha četla a že jsem si ji vlastně moc užila.

Za mě je Švejk geniální, svou “blbostí”dokázal pokaždé dokonale rozhodit své okolí a čtenáři si tak díky tomu mohli ještě více užít rozličných charakterů tehdejších autorit.

Kniha určitě stojí za přečtení.

06. srpna


Společenstvo PrstenuSpolečenstvo PrstenuJ. R. R. Tolkien

Nejsem taková fanynka fantasy a nejspíše proto mě kniha (až) tolik nezaujala. Rozhodně jí však nemohu upřít její nesporné kvality - osobité a originální postavy (Gandalf, Aragorn - už jenom ta jména jsou skvělá!), vyzdvižení pravých hodnot (přátelství, pokora, vytrvalost), promyšlenost příběhu, barvitý popis míst a mnoho dalšího.

Zaujala mě autorova předmluva. V té se Tolkien vymezoval proti tomu, že je Pán prstenů alegorií druhé světové války. Nepopíral, že ho jeho životní zkušenosti mohly ovlivnit, přesto však apeloval na to, že příběh nevznikl za a ani nebyl inspirován tímto účelem.

„Pokud jde o nějaký vnitřní význam nebo „poselství“, podle autorova záměru žádné nemá. Příběh není ani alegorický, ani aktuální.“

Za mě je to jen další důkaz, že čtenář si toho dokáže v knize často najít víc, než autor zamýšlí. Což je jeho - jak říká Tolkien - čtenářská svoboda, jen bych si na to možná dala pozor na akademické půdě.

„Myslím, že mnozí si pletou „aplikaci“ a „alegorii“; základem první je však čtenářova svoboda, kdežto základem druhé je cílevědomé autorovo řízení.“
Pán prstenů Společenstvo prstenu (Tolkien J.R.R.)

Další zajímavostí je také to, že Pán prstenů původně nebyl rozdělen do tří knih. V důsledku nedostatku papíru po druhé světové válce byl však Tolkien dílo nucen rozkouskovat.

03. srpna


Země zaslíbenáZemě zaslíbenáBarack Obama

Kniha byla parádní - svým rozsahem trochu výzva, ale zase byla napsána velmi čtivě a srozumitelně. Dá vám to takové behind the scenes politických kampaní a samotného úřadování v pozici prezidenta.
Jako Češku mě moc potěšilo, že byl v knize několikrát zmíněn Václav Havel, krásně to ukazuje, jak veliký dosah V. Havel doopravdy měl.
Určitě mi kniha pomohla nahlížet na problémy z více úhlů a pochopit motivy, které stojí za mnohdy na první pohled nepochopitelnými rozhodnutími světových lídrů. Svět není černobílý a je fajn si to čas od času připomenout.
A poslední, co bych ráda vyzdvihla, je tón, kterým je kniha protkaná - pokora a úcta ke svým spolupracovníkům se u Obamy zapřít nedá.

27. července


Hrozny hněvuHrozny hněvuJohn Steinbeck

Musím přiznat, že prvních 150 stran jsem si úplně neužila. Ale jakmile se to ukotvilo u rodiny Joadových, tak to šlo jak na másle.
Silný příběh, s kterým by se daly najít paralely i dnes - například fráze typu ,,My jsme takový, my bychom takhle žít nemohli, ale oni jsou jiní, jim to nevadí.” a mnoho dalšího.
Za přečtení dílo určitě stojí!

25. července


Nadějné vyhlídkyNadějné vyhlídkyCharles Dickens

Za mě poctivé dílo se vším všudy - autor dal čtenářovi vše, co si tak intuitivně mohl přát /a to i dobrý ale zároveň nepředpovídatelný závěr/. Je vidět, že Dickens čerpal ze svých vlastních zkušeností.
Oceňuji vykreslenost charakterů a celkově styl psaní.
Když někdo umí, tak prostě umí - to se jen tak neschová:)

19. července


Pan Theodor MundstockPan Theodor MundstockLadislav Fuks

Židovská tématika z trochu jiné perspektivy. To důležité však zůstalo zachováno - bezvýchodnost doby byla zachycena velmi jasně.
Vlastně bylo zajímavé i to, že se Fuks nesoustředil na dobu strávenou v koncentračním táboře, nýbrž na to, co tomu bezprostředně předcházelo. Autorovi se totiž podařilo zachytit něco, co si mnoho lidí neuvědomuje - to, jaký zhoubný vliv může mít nejistota na lidskou psychiku.
Říkám si, co je horší. Představovat si nepředstavitelné a snažit se to utišovat planou nadějí, anebo zažívat nepředstavitelné, ale s vědomím toho, že člověk alespoň konečně ví, proti čemu čelí.

14. července


FaustFaustJohann Wolfgang Goethe

V zásadě se shoduji s ostatními komentáři.
1) četba vyžaduje velkou dávku pozornosti
2) první díl byl jasný a srozumitelný, druhý byl dost nepřehledný - triliarda postav, různé dějové odbočky apod. - neříkám, že v tom nikdo nemůže najít zalíbení, ale rozhodně to není pro každého.
Sama jsem se často v ději ztrácela.
Faust pro mě spadá do kategorie knih, které nestačí jen číst - musí se studovat. A na to jsem neměla trpělivost, i proto jsem si toho z knihy moc neodnesla a necítím se tak hodna toto “veledílo německé literatury” hodnotit.

11. července


Nikdy není pozdě na šťastné dětstvíNikdy není pozdě na šťastné dětstvíBeatrice Landovská

Skvělá kniha, která doslova obletěla celou rodinu!
Myslím, že její hlavní předností je její autentičnost - autentičnost doby, různorodých lidských charakterů a traumat (a že jich nebylo málo).
Co dodat, kniha by si zasloužila více pozornosti.
Na prašivky Landovské jen tak nezapomenu!

02. července


Chrám Matky Boží v PařížiChrám Matky Boží v PařížiVictor Hugo

Konečně jsem se dostala k tomuto slavnému románu a musím říct, že splnil má očekávání. Victor Hugo je skvělý vypravěč a nedivím se, proč se dílo řadí mezi klasiku. Nenechte se však mást, román má své nudnější části, které mě, jakožto čtenářku, úplně nenadchly. Například kapitola typu Paříž z ptačí perspektivy by za mě mohla být klidně vynechána. Řekla bych, že to je zajímavé spisovatelské cvičení (takto popisovat rozhodně nedokáže každý), ale z čtenářského hlediska mi to nepřineslo nic moc nového. Popisy prokladáné dějem mi však vůbec nevadily - krásně člověka uvedly do děje a obrazotvornost už udělala své.
Obecně bych knihu doporučila, myslím, že Quasimoda by měl znát každý správný milovník literatury!:)

21. června


Malé ženy (zkrácené vydání)Malé ženy (zkrácené vydání)Louisa May Alcott

Dílo se mi líbilo. Oceňuji vykreslenost a stálost charakterů - i bez vědomí toho, kdo repliku pronesl, by se dalo snadno odhadnout, o koho se jedná.
Kniha má v sobě mnoho morálních ponaučení a místy na mě působila skoro jako dětská pohádka.
Ať už ale mluvíme o postavě Atticuse z Jako zabít ptáčka nebo o postavě maminky z Malých žen, tak stále platí - idealizované? Ano. Vadí to? Ne.
Tyto postavy naopak můžeme využít jako zdroj inspirace - snaha přiblížit se nadčasovým ideálům, jež nám tyto literární postavy předkládají, nebude nikdy od věci:)

16. června


Dáma s kaméliemiDáma s kaméliemiAlexandre Dumas, ml.

Asi nemohu říct, že by mě dílo v něčem zásadně překvapilo, ale napsané je moc hezky a jako příběh, který vás bude provázet pár dní, dostačující.

14. června


Tess z dTess z d'UrbervillůThomas Hardy

(+ SPOILER) Ale jo - důležitá kniha. Proč? Zamýšlí se nad údělem prostých lidí, nad společenskou diferenciací, nesmyslnými konvencemi a náboženstvím. Nemluvě o velice dobré literární úrovni.
Jen je pro mě dost těžko stravitelné, jak to s Tess nakonec dopadlo - nazvala bych to bezmocí - bezmoc nad nespravedlností a nekontrovatelností života. V tomto ohledu kniha úplně veselým počinem nebyla.

29. května


Kde je zakopán pes - memoárománKde je zakopán pes - memoárománPavel Kohout

Je zajímavé, jak se mi pocity v průběhu knihy proměňovaly. Musím říct, že ze začátku jsem z memoáru nebyla tak odvařená - text připomíná proud myšlenek a možná i z toho důvodu je někdy těžší se zorientovat. Také na mě ze začátku působila poměrně ublíženě, což je vzhledem k příkořím, jež autor zažíval, asi v pořádku, jen to nepůsobilo úplně velkomyslně.

Postupem doby jsem se však do knihy začetla a začaly se objevovat i smířlivější výroky: ,,Nejhorší na těchhle režimech je, že nutí slabé lidi, kteří si mohli do smrti připadat slušní, chovat se špatně a pak se i tak cítit."

Zároveň se sám Kouhout nesnažil popírat jeho ranou tvorbu, což mi bylo sympatické. Nikdo není neomylný, a proto si myslím, že by se na levicově píšící autory 50. let nemělo koukat tak příkře - důležité však je, jak se zachovali, když prohlédli a poznali pravou tvář nového režimu.

Kniha nemá moc silnou dějovou linku. Jak už název ale vypovídá, tak je protknuta motivem psa a tady musím ocenit postupnou gradaci děje - všichni víme, kam to směřuje, ale přesto ten moment člověka dostane, opravdu to má v sobě silnou symboliku.

a tím black-outem začne další
příběh nás dvou, co už víme
a nezapomenem,
kde je zakopán
pes.

Přínosnost díla tedy vnímám hlavně v autentickém popisu 70. let a praktik StB. Vůbec se nedívím, že v této době vznikala absurdní dramata, neboť každodenní život dával perzekuovaným autorům mnoho inspirace. Absurdita se hromadí nad absurditu a i zpětné čtení o těchto situacích je pro otrlé jedince, neboť nic člověka nevyčerpá tak jako lidská hloupost.

27. ledna


Myšlení: rychlé a pomaléMyšlení: rychlé a pomaléDaniel Kahneman

Skvělá kniha, která Vás určitě obohatí.

Myšlení rychlé a pomalé je napsáno velmi lidsky, přesto se nejedná o beletrii, a tak je na zdolání potřeba více času. Četby však nelituji a myslím, že v tomto případě se investice vyplatila.

Můj slovník je nyní obohacen o mnoho zajímavých termínů - regrese k průměru, averze ke ztrátě, kaskáda dostupnosti, framing, ukotvení apod. a já se těším, až s nimi budu bombardovat mé okolí.:)

Mohu jenom doporučit!:)

21. ledna


Zuzanin dechZuzanin dechJ. Katalpa (pseudonym)

Knihu jsem přečetla na jedno posezení, opravdu se od ní nejde odtrhnout. Silný román s neobvyklým koncem. Ani moc nevím, co k tomu mám říct. Je pravda, že knih na téma holocaustu bylo napsáno již nespočet, a tak nemohu říct, že by mě kniha něčím překvapila, nebo nějak výrazně vystupovala nad ostatní knihy podobného ladění. Přesto si myslím, že je přečtení důležité - nejenom kvůli tomu, aby se na hrůzy tohoto období nikdy nezapomnělo - ale také kvůli pokoře. Pokoře vůči svému životu a tomu, co člověk má, neboť se opravdu nemá špatně.

28.12.2021


Atómové návykyAtómové návykyJames Clear

Opět se nejedná o žádné přelomové dílo - při čtení jsem zjistila, že mnoho z těch tipů dělám intuitivně. Sílu knihy ovšem vnímám v tom, že tam jsou všechny ty rady hezky uspořádané a že vám může dát i jakousi krátkodobou motivaci začít s nějakým novým zvykem.
Asi bych neřekla, že se jedná o life-changing zážitek, ale přečtení určitě nikomu neuškodí. Kniha však nevyčnívá z knih podobného ladění.

28.12.2021


EmmaEmmaJane Austen

Myslím, že Austenová byla hrozně statečná! Dnes už nám rozhodnutí, že se dívka nikdy neprovdá, může připadat normální, ale v době vydání románu to nebylo zvykem. O to víc mě baví s jakou samozřejmostí a normalností autorka rozhodnutí Emmy čtenářovi předkládá.

K samotné Emmě - bohužel musím říct, že mě romance Emmy moc nezaujala a na můj vkus jsem až moc často odhalila dějové zvraty. Taky k samotným postavám mám své výhrady. Líbily se mi však charakteristiky jednotlivých povah.

Někomu by kniha mohla připadat nudná. Je pravda, že se tam toho tolik neděje a je tam hodně dialogů - ale myslím, že právě na zmíněných dialozích je nejlépe předvedena povaha tehdejší doby, kdy faleš, společenské postavení a intrikářství měla ve společnosti snad ještě větší roli, než má dnes.

Obecně bych řekla, že kniha patří ke slabším autorčiným počinům, ale i přesto si udržuje úrověň, na kterou je čtenář od Austenové zvyklý.

26.12.2021


A přesto říci životu anoA přesto říci životu anoViktor Emil Frankl

Je neuvěřitelné, kolik moudrosti dokázal Viktor Frankl v takto útlé knížečce uchovat.
Někomu by mohly myšlenky nastíněné v knize připadat idealistické, ale tím, že autor sám si koncentračními tábory prošel, je knize dán takový důkaz toho, že řídit se zmíněnými ideály není nemožné. Frankl měl volnou ruku, neboť kdo má větší právo mluvit o koncentračních táborech než přeživší, kteří si těmi hrůzami prošli?
Líbila se mi část o pomstě, zde bych Frankla citovala: „Nikdo nemá právo působit bezpráví, dokonce ani ten ne, kdo sám utrpením trpěl.“ - a to připomínám, že Frankl v koncentračních táborech ztratil skoro celou svoji rodinu.
Kniha je opravdu plná zajímavých a inspirativních myšlenek.
Franklova moudrost a lidská velikost z knihy přímo sálá.

19.12.2021


Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**leDůmyslné umění, jak mít všechno u pr**leMark Manson

Kniha asi není nejpřevratnější knihou, jakou jsem kdy četla, ale myslím, že pro někoho může být užitečná.

19.12.2021


Dvůr křídel a zmaruDvůr křídel a zmaruSarah J. Maas

Ze série mám takové smíšené pocity. Začnu tedy s těmi kladnými.
Co na knihách určitě musím ocenit je jejich čtivost - Maasová má barvitý a pestrý jazyk (některé fráze se sice opakovaly, ale to je pochopitelné vzhledem k rozsahu). Svazky se četly opravdu samy. Také se mi líbily překvapivé zvraty a svět, do kterého byla série zasazena - autorka si tam moc hezky vyhrála s všemožnými kouzelnými bytostmi.
Co ale na knihách neoceňuji jsou erotické scény. Myslím, že je strašně težké psát o erotických scénách tak, aby nepůsobily lacině a jako vystřižené z Wattpadu. A Maasové se to bohužel taky nepodařilo. Zejména tyto scény knize ubírají - příště bych možná doporučila nechat čtenářům více fantazie - asi za to může i český překlad, ale některé fráze byly opravdu špatné, až jsem se někdy zastyděla nad tím, co to vůbec čtu. Což je hrozná škoda, protože v jiných místech byly knihy kvalitní.
Taky si myslím, že ten příběh nebyl vždy úplně domyšlený, na druhou stranu pro běžné přečtení byl asi dostačující.
I přesto, že tato recenze vyznívá spíše negativně, tak se mi série líbila. Asi v tom člověk nemůže hledat nějakou vysokou literaturu, je to opravdu oddechové, ale jestli máte chuť na něco, co Vás vtáhne a poskytne únik od reality, tak toto by mohlo být to pravé.

18.12.2021


NesmrtelnostNesmrtelnostMilan Kundera

Kniha se mi moc líbila. Román mi přišel velmi osvěžující - oceňuji, že se Kundera nedržel předpovídatelných zákonitostí románu a prostě si to udělal po svém. Velmi originální dílo, tak jako autor sám.
Asi bych však nechtěla někomu převypravovat děj - dějová linka je slabší, ale to vůbec nevadí, protože to dle mého názoru není to, na co bychom se zde měli zaměřovat.
Nezbývá mi už nic jiného než knihu doporučit, snad se bude líbit!

18.10.2021


19841984G. Orwell (pseudonym)

Geniální dílo, které si mě pro jeho nadčasovost a autentičnost naprosto získalo.
Knihu jsem četla již po druhé a věřím, že ne naposledy. Také jsem zrovna po dotčení Svědectví o životě v KLDR a některé paralely jsou opravdu děsivé. Jedna věc je fikce, ale něco úplně jiného je, když si člověk uvědomí, že mnoho principů předložených v knize je reálných a že takovým způsobem někdo i v dnešní době může žít.
1984 je velké dílo.
Klaním se, Orwelle!

12.09.2021


Svědectví o životě v KLDRSvědectví o životě v KLDRNina Špitálníková

Kniha mi připomínala spíše antiutopický román nežli realitu a je hrozné si uvědomit, že takhle někdo opravdu žije.
Toto dílo rozhodně patří mezi knihy, které vás vrátí na zem a zdůrazní malichernost našich každodenních problémů.
Myslím, že kniha přináší řadu
témat na zamyšlení. Pro demonstraci - Jak moc je člověk vytvořeným konstruktem společnosti? Do jaké míry je možné se takové všeobecné demagogii ubránit? Je možné být po celý život obklopen utrpením a krutostí (= která je ke všemu předkládána jako “spravedlnost” a norma) a přesto si zachovat lidskost?

06.09.2021


Můj životopisMůj životopisCharles Spencer Chaplin

Kniha je napsána velmi čtivě a kariéra Charlieho Chaplina je opravdu inspirující.
Myslím, že nedává pouze vhled na osobnost Chaplina, nýbrž i na dobu, ve které žil.
Je však hodně poznat, že je autobiografická - některé události ve svém životě autor zcela vynechal.
Pro mě osobně se Chaplin možná až moc rozpovídával o tom, koho všechno zná, neboť mnohá jména už současnému čtenáři nejsou známá. Na druhou stranu bylo neuvěřitelné vidět, s kým vším se autor za svého života seznámil - od Chruščova až po Gándhího.
Přesto je kniha moc hezká, oceňovala jsem fotografie vložené do knihy a příjemně mě překvapila lidskost a intelekt samotného autora.

02.09.2021


Život je jindeŽivot je jindeMilan Kundera

Naprostá harmonie slov a obsahu!
Zrovna jsem dočetla Idiota od Dostojevského a o po psychologické stránce mi paradoxně přijde mnohem zajímavější tento Kunderův titul - to, jakým způsobem autor popisuje pohnutky a motivy chování postav, je prostě geniální - sama jsem trochu cynická, takže asi není divu, že se mi to tak líbí.
Rovněž mě vůbec neurazily autorovy vsuvky dávající do souvislosti Jaromila se světovými básníky - za prvé to byla fajn intelektuální výzva a za druhé to bylo pro samotný příběh velice osvěžující.
Opravdu mě baví s jakou lehkostí a hlavně bez pocitu vulgárnosti dokáže Kundera popisovat erotické scény, myslím, že to je nesmírně těžká disciplína, ale autor to hravě zvládnul - v knize se to eufemismy jenom hýřilo!
Kundera je prostě sázka na jistotu - knihu jsem přečetla za jediný den, protože jsem se od ní nemohla odtrhnout.
Asi jsem se ještě nesetkala s autorem, jehož styl psaní a myšlenky by mi tak seděly.

17.08.2021


IdiotIdiotFjodor Michajlovič Dostojevskij

Z knihy mám takové rozporuplné pocity. Rozhodně má krásný jazyk a je vidět, že Dostojevskij je spisovatel s velkým S.
Přesto v knize byly věci, které mi bohužel úplně nesedly.
Dostojevskij je znám pro jeho dokonalou psychologii postav. Musím uznat, že charakteristika postav byla opravdu velmi podrobná a po literární stránce se mi líbila. Po psychologické stránce mě však dílo nepřesvědčilo, což je škoda, protože u Zločinu a trestu se to autorovi povedlo. Jednání postav mi často přišlo velmi přehnané, nelogické a rozporuplné. Možná už jsem příliš vzdálená mentalitě 19. století?
Rovněž se mi místy nelíbily zbytečné tlachy (omlouvám se za ten výraz, ale opravdu mě výstižnější pojmenování nenapadá).
Abych však nebyla jen kritická, tak mezi pasáže, které se mi líbily, patří Ippolitův dopis (aneb myšlenky člověka, kterého čeká smrt), anebo závěr, který mi naopak přišel velmi vyvedený.

K samotnému Myškinovi asi netřeba nic dodávat, po dočtení se mi vybavil citát od Johna Steinbecka:
"Věci, které na lidech obdivujeme - laskavost, štědrost, otevřenost, poctivost, pochopení a cit, jsou v našem řádu prohlašovány za doprovodné zjevy neúspěchu. A rysy, které se nám protiví - vychytralost, chamtivost, hrabivost, lakota, domýšlivost a sobectví, jsou rysy úspěchu. Lidé obdivují ty první vlastnosti, ale milují to, co pochází z těch druhých."

16.08.2021


Divoké labutěDivoké labutěJung Chang

Dějepis skrz lidské příběhy. Některé části byly dost drsné a jako vytržené z Orwellova románu 1984 (myšlenkové reformy, veřejné obžaloby apod.).
Celkově je kniha psaná čtivě a zachycuje deziluzi komunismu - kdy i nejdůležitější osobnosti režimu jsou nakonec semlety, nemluvě o lidech, kteří do Strany vstoupili ze svých ideálů.

03.08.2021


ListopádListopádAlena Mornštajnová

Kniha je velmi dobře napsaná. Moc se mi líbily použité metafory a propojenost příběhu.
Oceňuju, že autorka vycházela z pravdivých událostí a dat - rovněž je vidět, že se snažila zaznamenat reálný život v komunismu - všudypřítomnou lež, podezřívavost, špatnou ekonomickou situaci, převrácené hodnoty apod.
Svoboda není samozřejmá - a tuto myšlenku si neuškodí čas od času připomenout - třeba i prostřednictvím knihy Aleny Mornštajnové.
Asi to není nejsilnější kniha, kterou jsem od autorky četla - nemůžu říct, že by mě něčím nějak zásadně překvapila a ani do děje se mi nepodařilo moc začíst - přesto se jedná o velmi hezkou literaturu a kniha za přečtení stojí:)

22.06.2021


SiddhárthaSiddhárthaHermann Hesse

Moudrá kniha. Z celého díla na mě plynul velmi uklidňující pocit.

17.06.2021


Jih proti Severu 1Jih proti Severu 1Margaret Mitchell

V knize byl velmi znát autorčin vřelý vztah k Jihu - z toho důvodu se mi zdály některé pasáže dost idealizované (např. to jak se majitelé plantáží chovali k otrokům apod.).
Knihu však beru jako náhled do jižanské mentality a jejich zvyků.
Válka je prostě válka. Ať už člověk stojí na jakékoliv straně, hrůznost války stejně zasáhne všechny.

14.06.2021


1