Divoké labutě

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autorka světově proslulého bestselleru Divoké labutě Jung Chang vytvořila se svým manželem, historikem Jonem Hallidayem, vskutku monumentální dílo zasvěcené té nejzápornější postavě dějin 20. století ― Mao Ce-tungovi. Tato obsáhlá biografie si vyžádala deset let příprav, studia a cestování. Je plná překvapivých odhalení, úryvků z rozhovorů s významnými osobnostmi i faktů z Maova soukromého života. Výsledkem je nesmírně čtivý portrét člověka, který na cestě za svým snem ― dobýt svět ― neváhal obětovat 100 milionů příslušníků vlastního národa....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/78_/7869/divoke-labute-BXc-7869.jpg 4.7136
Žánr:
Literatura naučná, Biografie a memoáry
Vydáno:, Knižní klub
Orig. název:

Wild Swans: Three Daughters of China (1991)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (41)

Kniha Divoké labutě

Přidat komentář
hankamol
15. srpna

Hloupé je, že se nic nemění..

daja51
29. července

S každou z níže uvedených recenzí se plně ztotožňuji - věta od Vasmicha "Před touto knížkou nejde nikam uniknout, je lepší ji buď nečíst vůbec, anebo ji číst i nohama" - ta mluví za vše. Jsem ročník 51, takže něco mám odžito a hodně si pamatuji - ale co vlastně byla Kulturní revoluce jsem plně pochopila až čtením této knihy - tato kniha by opravdu měla patřit do povinné četby - jen tak se dá pochopit i dnešní Čína.

TipsyChipsy
25. června

Skvělá kniha už pro to, že je o Číně a obsahuje mnoho zajímavých detailů z reálného života. Dějiny Číny od převzetí moci komunisty mi však v mnohém připomnělo i dějiny naší země, a proto mi to nepřišlo až tak zajímavé. Nejprve ve 40. letech nadšení a likvidace třídních nepřátel poté utužení režimu na konci 60. let, v Číně Kulturní revoluce, u nás okupace a normalizace. Vítězství fanatického dogmatismu nad zdravým rozumem. To známe u nás taky, i když ne v podobě rudého teroru. Tak mě trošku "zklamalo", že hlavní vyznění knihy není nějaký objev o podstatě samotné Číny. Je to spíš o absurditě totalitní moci. Ale určitě cenná kniha.

evask
19. června

Krásná knížka. Dozvěděla jsem se spoustu nového. Je tedy poněkud obsáhlá. Zhruba v polovině jsem si říkala, jak dnešní autorky románů pro ženy musí uměle vymýšlet témata a zápletky. Tak tady potíže a zápletky nese každodenní život. A ty vymyšlené příběhy mně vedle téhle knížky najednou připadaly trapné. Druhá polovina už se trošičku táhla, ale přesto - můj názor - nejmíň plný počet hvězd.

vikaa
30. dubna

Rodinná sága v historickém kontextu Číny 20. století. Tuto knihu by si měli přečíst všichni ti, co nadávají na to, že se narodili ve špatné části světa (a že jich znám docela dost). Po přečtení knihy mě přešla touha někdy cestovat do Číny. Čtenář se o dějinách této velké země dozvídá nenásilně přes osudy obyčejných lidí. Vždycky mě udiví, jak je možné, že jeden jediný člověk dokáže změnit a zničit životy milionů lidí...

ADE138
25. dubna

Autorka na osudech tří generací své rodiny popisuje dějiny Číny ve 20. století.
I když se mi kniha nečetla zrovna snadno,(je hodně popisná, minimum dialogů) tak určitě stojí za přečtení. Režim předsedy Maa si ve své zrůdnosti nezadá s fašismem. Přiznám se, že nerozumím čínské mentalitě, nechápu ten fanatismus, nekritické zbožňování Maa, absolutní ztrátu soudnosti a zdravého rozumu.
Tato knížka by měla být v povinné četbě pro středoškoláky.

a.k
19. března

Zpověď čínské autorky, která odkrývá rodinnou historii žen tří generací na pozadí kulturně politických změn 20. století. Když babičce jako malému děvčátku lámali dle tradice chodidla, myslela jsem, že nic horšího nepřijde. Později se vyprávění posunulo až na praktiky pod taktovkou Mao Ce-tunga, kdy byly zlomené životy milionů lidí.
Neskutečně působivé vyprávění plné hrůz a beznaděje.

Vesmich
16. března

Anotace knihy, jak je uvedena zde v záhlaví, je anotace k jiné knize. Divoké labutě nejsou Maovým životopisem. Jsou uhrančivým průvodcem Čínou 20.století, kdy na osudech tří generací žen z jedné rodiny, má každý možnost zachytit události, které smýkaly obrovskou civilizací ze strany na stranu a porovnat je s tím, jak se 20.století odráželo v našich vlastních životech. Zatímco babičce lámala její máma chodidla, aby uspěla na sňatečném trhu, dcera zapáleně budovala komunismus, protože se jevil jako naděje, tak vnučka se opatrně a po špičkách pokouší samostatně myslet. Neubránila jsem se srovnávání jejich a našeho komunismu, jejich a naší "tradice", jejich a našich pokusů žít a přežít dvacáté století. Když Druhá Divoká labuť prožívala radost z toho, jak dokázala na Maa kriticky pohlédnout a konečně si dovolit zapochybovat, vyvstávala mi na mysli historka z mého vlastního života, jak jsem v první třídě triumfálně u večeře prohlásila, že Lenin byl vůl a jak se moje máma snažila mi to nějak taktně vymluvit a do rána tu myšlenku se mnou rozchodit, abych ji neozvučovala náhodou ve škole. Jung Chang mě nutila soustavně přemýšlet, neodtrhávat se od textu, vykašlat se na všechno ostatní kolem sebe, nevařit, neprat, nic nedělat, jen číst a nořit se do kulis na jednu stranu vzdálených, ale na druhou velmi blízkých. Před tou knížkou se nejde schovat, nejde nikam uhnout. Je lepší jí buď nečíst vůbec, anebo jí číst i nohama.