Bobšule přečtené 156

Zrození hrdinů 2015, Brandon Mull

Nápad je pěkný, volba hrdinů také, ale psané mi to přijde poněkud neuměle. Takové hrubé, neotesané. Kniha se tváří tajemně, informace aby z ní čtenář doslova ždímal. Na což, obávám se, nebude mít jedenáctileté dítě trpělivost. Osobně mám navíc z knihy s píš pocit, že je psaná na objednávku stylem "Potřebujeme vytvořit sérii knih, k nimž bude počítačová hra. Moc tam toho neodhaluj, ono se to všedchno bude ještě vyvíjet a měnit." A tak autor vlastně sám pořádně nezná pravidla světa, o němž píše, vše je jen hrubě nahozené, aby se pozdější autoři dalších dílů nemuseli zbytečně přizpůsobovat něčemu, co se už nebude hodit atd. To mi přijde neseriózní a vůči čtenářovi celkem nefér. Navíc, co je skutečně hřích, tahle nahozenost vede logicky k tomu, že v knize chybí jakákoli drobnokresba, každý si může představovat cokoli a jakkoli, ale kniha dítě nevede a neučí ho představovat si, protože mu nedává podklady, vstupní informace. A když už se tak děje, používá k tomu nemilosrdně jazyk dospělých. Nevíš - přejdi to, nebo se doptej. No, do pytle, takhle se píše pro děti?! Také interakce mezi jednotlivými dětmi je vpodstatě mizerná a mizerně popsaná. Teprve na konci jsou snad tři vtipnější nebo jinak zajímavější místa napovídající o tom, že děti spolu nějak asi přece jen komunikují. Což je nesmírná škoda, protože sotva začne být děj trochu zajímavější, kniha končí. Prostě, kniha pompézní propagací na zadní straně slibuje mnoho a nabízí opravdu jen to nejnutnější. Atmosféru ovšem skoro žádnou.... celý text

Moje anglická babička 2012, Hana Parkánová-Whitton

Pro tuhle pěknou a čtivou knížku je charakteristická totálně zpackaná práce editora nakladatelství. Primární chybou je název. Na kinhu s názvem moje anglická babička je v ní málo jak té babikčy, tak té Anglie. Střídmým okem odhadováno, tvoří dobrou polovinu jejího obsahu autorčiny vzpomínky na dětství amládí strávené v Čechách. Za vyložené faux pais, redaktorovo, považuji pak místa, kde autorka vzpomíná na tutéž událost podruhé. Samotná knížka je psána takovým příjemným malebný stylem, každá z postav je vyportrétovaná s velikou pečlivostí bystré pozorovatelky. Příhody v knížce, už z principu anglického prostředí a zaměření na osmdesátiletou babičku, nejsou nikterak třeskuté nebo převratné, ale to na potěše neubírá. Stručně řečeno, bylo to příjemné čtení, ale ke konci mi vzpomínkové odskoky do minulosti a do Čech přišly poněkud únavné.... celý text

Dva divoši 2005, Ernest Thompson Seton

Nádherná knížka a svým způsobem bible mého dětství. Neznám nikoho, kdo by ji četl a alespoň na chvíli nezatoužil vyrobit si vlastní luk, ušít opravdové mokasíny, nebo rovnou postavit své vlastní tee-pee a trávit v něm prázdniny. Já osobně pak hodně trpěla kvůli fatálnímu nedostatku výrů velkých u nás na chatě ve Slivenci. Velmi, velmi jsem toužila ho ulovit a vlastnoručně vypreparovat... (A Guy mě neskutečně štval!) A tak jediné, co mi zbylo jako patrně možný následek čtení této knihy, je láska k přírodě a skutečnost, že mě její pozorování snad nikdy neomrzí. Stejně jako hlavní hrdina jsem schopná se na kdovíjak dlouhou dobu zašít někam do lesa, nebo k jezírku a buď jen pozorovat, nebo si fotit či malovat, co vidím.... celý text

Dlouhý lovec 1958, Alberto Vojtěch Frič

Na vlnách odvahy a dobrodružství 1989, Otakar Batlička

Stařec a moře 1957, Ernest Hemingway

Nádhera, skutečná nádhera. Vychutnávala jsem si každou stránku. Ale také jsem tu knihu četla až po třicítce. Kdybych ji musela číst jako povinnou literaturu ve škole, asi bych se ukousala nudou. Na tyhle věci prostě člověk musí dozrát. Zkušenostmi, znalostmi, rozhledem, vkusem. :-)... celý text

Sedmá polnice 2013, Peter Tremayne (p)

Bouřková sezóna 2014, Andrzej Sapkowski

Trochu jsem měla strach, jak asi bude ten "novej zaklínač" po tolika letech vypadat. A byla jsem spokojená. Akorát mi, po těch dlouhých letech, už poněkud nevoní jeden aspekt, a to je nadmíra latinských a vůbec odborných výrazů... Nějak to na mě už dneska působí dojmem, že autor prodělal nuceně vzdělání v oblasti latiny, a protože to nemá jak jinak uplatnit, vrazí to co chvíli někde do knížky, ať lidi taky, sakra, viděj, ne? Jinak mi to přijde zcela ve stejném gardu, jako předchozí knihy. Kdo měl rád zaklínače v minulosti, bude nepochybně potěšen i nyní. A kdo ho dosud neznal, měl by začít pěkně od začátku. Vyplatí se mu to. :-)... celý text

Nostradamova závěť 2013, Tom Egeland

Přiznávám, že Nostradamova závěť se mi nečetla úplně nejlépe. Působila na mě až nepříjemně často poněkud těžkopádně a kostrbatě. Navíc, snaha o propojení některých prvků do čehosi společného... korunované pak ještě meteoritem... Tam už chybělo jenom to ufo. Ne, tenhle příběh opravdu nějak nebyl šálek mého čaje.... celý text

Otroci ze Sokora 2014, John Flanagan

Během četby mě pár drobností zarazilo. Přišlo mi například zbytečné psát, že se Gilan s Lydií vrátili z průzkumu a hlásili, že nic nenašli a hned poté kapitolu uzavřít tím, že se ale pletli, neb je sledoval pár očí. Ale to byla asi tak největší výhrada. Mírně mě zklamal v tomto díle poněkud nevýrazný Gilan, ovšem pokud čtenář přistoupí na dohodu, že tato série je primárně o Halovi a Volavkách, je celkem logické, že hraničář bude poněkud "upozaděn". Občasné slovní přestřelky mezi jednotlivými postavami se mi jako vždy moc líbí.... celý text

Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru 2012, Suzanne Collins

Mapa z kostí 2006, James Rollins (p)

Moje nadšení z knihy se přelévalo od naprostého zaujetí k vlažnějším pocitům. Obecně mám dojem, že autor vynikajícím způsobem dokáže zachytit "akci". Jakmile se dostane k tomu, že má jen popisovat nějaký děj, nedej bože dojde mezi postavami jen na statický "chit-chat", kniha se stává dosti nezáživnou. Ale nadchly mě různé moderní vychytávky.... celý text

Pan Kaplan má stále třídu rád 1987, Leo Rosten

Asi to bude znít překvapivě, ale tohle je moje nejoblíbenější kniha vůbec. K té se utíkám, když je mi smutno, tu si čtu, když je mi veselo. U téhle pláču a směju se naráz. Tohle je čtení pro všechny nálady, dokonce i pro tu nejhorší a typicky ženskou "chtěla bych něco a nevím co". :-) Máme ji rádi celá rodina, a tak asi nepřekvapí, že se u nás příležitostně cituje. Jen můj prátr pořád nějak nechápe, že když si pomyslím, co všechno mohl mít za ségry, su mezi nimi perla. A tudíž jsem jeho superlativní B*o*b*š*u*l*e.... celý text

Záhadná ikona 2006, Bill Napier

Bavím se. Líbí se mi zasazení deníku do soudobého děje, byť některé efekty mi přijdou poněkud laciné. Například začínat kapitolu nabádáním, jak utrhnout mořskému živočichovi hlavu, bylo zcela zbytečné a z mnoha následujících, naprosto nepotřebných odstavců i prostoduchý čtenář - jako já- pochopil, že to celé bylo jen kvůli tomu, aby kapitola mohla začít větou "a teď mu utrhněte hlavu!". Naštěstí tam není takových míst mnoho. Co mě ovšem podráždilo na překladu, je kromě občasných chyb nedůslednost. Jestliže v jednom odstavci překládám, že slečna přišla v bílém hedvábném županu s hvězdami, půlměsíci a medvídky a o odstavec dál má hedvábný župan červené barvy s čínským drakem vyšitým na zádech, tak se ta baba buď stihla během pouhých dvou odstavců zcela nesmyslně převlíknout z jednoho županu do druhýho, nebo se překladatel/autor nějak nemohl rozhodnout, kterej by jí asi tak mohl slušet víc a kterej by mohl vypadat asi tak víc sexy. (Čistě soukromý postřeh: Ani jedna z variant není sexy, obě jsou stejně třeskutě nevkusné.) Nicméně, navzdory těmto drobným výtkám se opravdu příjemně bavím při cestě do práce a zpět a při obědě v restauraci. Víc si od dobré knihy nežádám.... celý text

Tanec s draky 2012, George R. R. Martin

Skvělé. Jen jediné mě mrzí. Že se nikdy nedovím, jak to celé dopadne. Při tloušťce toho pána, jeho věku a rychlosti psaní... nemám šanci. Škoda. :-( Na druhé straně, co by jak mělo dopadat? Spousty postav zemřou, spousty nových se objeví a pojede se dál... Asi v tom je celá sága asi nejobjevnější. Bývá rozšířeným zvykem, že se autor v příběhu zaměří na určitou skupinku postav, které si piplá a hýčká až do nějakého konce. Hrou o trůny prostě stovky postavy procházejí, odcházejí a zhusta umírají, jako by člověk četl učebnice dějepisu a ne beletrii.... celý text

Konec kruhu 2007, Tom Egeland

Kromě mého oblíbeného tématu se mi nesmírně líbí hlavní hrdina. Psychouš, vegetariána ještě k tomu albín s růžovým Koblížkem místo auta, to nemá prostě chybu! :-)... celý text

Hostina pro vrány 2012, George R. R. Martin

Hrozné!!!! Přejíždím, přejíždím, přejíždím!!!! (míněno v MHD)

Bouře mečů 2011, George R. R. Martin

To je krve, to je krve!!!!

Střet králů 2011, George R. R. Martin

Vleče se to, ale už jsem si zvykla. Jen na odškrtávání mrtvol si zvyknout nehodlám. :-(

Inferno 2013, Dan Brown

Umím si celkem snadno představit, co muselo patrně velké množství čtenářů podráždit. "To jako nechal třetinu lidstva neplodnou a je mu to fuk?!" - Na rozdíl od podobně otrávených jedinců se s tím dokážu celkem snadno vyrovnat. Jednak jde pouze o knihu a jednak by mi to v reálu nevadilo. (A to nikoli proto, že jsem k celosvětovému přelidnění osobně přispěla hned dvěma kousky.) Co mi na knížce jako čtenářce vadilo mnohem více, byly někdy až trochu únavné kunsthistorické pasáže. Vážně nemusím vědět o každé pize na tváři sochy svatého Marka, když to přeženu. Jistou nespokojenost určitě také mnohý čtenář pocítil v několika místech "obratu", když zjistil, že mu autor prakticky lhal. (No ano, kdo si skutečně určitou dobu nemyslel, že byl Bertrand teplej?) Umím si představit, jak se pak spousta lidí vracela a pečlivě studovala, zda autor opravud lhal, nebo to tak chytře napsal. Nevracela jsem se. Bylo mi to fuk. Jestli to napsal tak chytře, ok. Jestli lhal... Nebyl by ani první, ani poslední, kdo lidem lže. V tomto případě jen z uměleckých důvodů. V každém případku ale tak jako mě některé pasáže krapet unavovaly, celou knihu jsem přečetla jedním dechem a mnohokrát při její četbě přejela v MHD. A co je nejdůležitější - bavila jsem se. Těším se, až si prohlédnu Florencii ve filmu s Tomem Hanksem.... celý text