1. Domů
2. Autoři
3. Leo Rosten
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 4
• Bazar 7
• Životopis
• Citáty 12
• Diskuze 3

Populární knihy

Nové komentáře u knih Leo Rosten

Pan Kaplan má stále třídu rád

„Vtipné, ale až únavné.“
— Balumba

---

Pan Kaplan má stále třídu rád

„Byla jsem četbou okouzlena, nadšena, zaujata. Hravost jazyka je nepřekonatelná. Tolik skvělých větných spojení. A humor - ten je zde servírován jemně, citlivě a přesto důrazně. Tolik jsem se u knihy smála.... Velmi oceňuji překlad knihy. Zachovat vtip a myšlenku textu. Smekám. Po letech jsem slyšela jako četbu na pokračování a bavila jsem se opět. Tak stará kniha a tolik radosti umí stále dávat.“... celý text
— Odana

---

Pan Kaplan má třídu rád

„Zábavné, jazykově brilantní. Překladatel jistě odvedl skvělou práci.“
— Zemlja

---

---

Pan Kaplan má třídu rád

„Jak již samotný název knihy "Pan Kaplan má třídu rád" předesílá, ústřední postavou celého literárního počinu pana Leonarda Q. Rosse a nebojácného překladu pana Pavla Eisnera, je pan Hyman Kaplan, důvěrněji Hymie Kaplan. Psáno rukou Kaplanovou: "H*y*m*a*n K*a*p*l*a*n". Pro úplnost je třeba dodat, že jméno je v ideálním případě psáno červenou tužkou, písmena jsou mohutná, každé písmeno je zdvojeno další obrysovou čarou vyvedenou sytou modří a hvězdičky jsou barvy zelené. Už to napovídá, že Mr. Parkhill, pedagog vedoucí začátečnický kurz večerní americké přípravky pro dospělé, bude mít příležitost zjistit, kam až sahají jeho učitelské schopnosti a jak daleká je jeho trpělivost. Mezi cca třiceti kurzisty ve třídě totiž právě pan Kaplan vzbuzuje celým svým přemýšlivým já zvláštní pozornost. Jeho zájem o jazyk v kombinaci se schopností všechno poplést vede k úsměvným situacím, které píše sám život, bohatost jazyka a představivost tvůrců. Celá kniha je rozdělena do tematických kapitol, které čtenáře provedou celým jazykovým kurzem. V úvodu je obecně vylíčen nesnadný případ pana Kaplana, dále pak následují zejména jednotlivá jazyková úskalí, jakými jsou například komparativ a superlativ, frazeologie, slovní zásoba, či výslovnost ve vazbě na slovo "koňáček". V knize se lze setkat také s tematickou hodinou zasvěcenou Shakespearovi a různými úsměvnými příhodami, které vznikají mezi šikovnými a různě popletenými studenty. Zábavné jsou zejména interakce pana Kaplana a premiantky slečny Mitnickové a paní Moskowitzové, která má ke studijním úspěchům daleko, ale nebojí se podělit o svůj názor. Cílem veškerého studijního úsilí účastníků kurzu je ovládnout jazyk, zvládnout závěrečnou zkoušku a postoupit do pokročilejšího kurzu vedeného slečnou Higbyovou, která rozvíjí skladbu, sloh a občanskou nauku. Pan Kaplan je snaživec a pohodář, takže ať nakonec dopadne jeho úsilí jakkoliv, bude mít svou třídu rád. Lépe to však působí jeho rukou, tak tedy závěrem cituji: "Mě je jedno, gdyž půknu, Já mám čídu rád." Chcete-li znát veselé podrobnosti, neváhejte a knihu, která se už trochu skryla pod prach času, si přečtěte.“... celý text
— _Michelle_

---

Pan Kaplan má stále třídu rád

„Je to už pár měsíců, co mi o Rostenovi a jeho knihách mamka povídala. ,, Mohlo by se ti to líbit, když jsi taková lingvistka." Já jsem nadšeně přikyvovala. Hraní se slovy? To je snad přímo pro mne. ,,Ale bavilo by tě to, možná je toho hodně..." mamka měla obavy, já ji přesvědčovala, že na světě není vhodnějšího čtenáře. Pana Kaplana jsem čekala pod stromečkem. Nebyl tam. (Nebudu si ovšem stěžovat, Zibura je taky vhodný materiál.) Musela jsem počkat do narozenin. Kniha zrovna neoplývá příběhem. Důležitější jsou zde různé přebrety. Pohybujeme se totiž mezi cizinci snažícími se naučit jazyk. Děj se odehrává ve třídě, kde se pan učitel Parkhill snaží každý večer vzdělávat své dospělé žáky. Někteří jsou úspěšní, jiným to příliš nejde. Nejvýraznějším žákem je pan Kaplan. Jeho chyby nemají konkurenci. Pan Kaplan překypuje sebevědomím, jeho nekonečné chybování mu vůbec nečiní starosti, protože i tak ,,pokrokuje" (především v oblasti výslovnosti). Své chyby umí často tak dobře obhájit, až je pro pana učitele i čtenáře knihy těžké stát si za svým - vysvětlení mívá totiž tak jasnou logiku, až se zdá, že se mýlí všichni kromě pana Kaplana. Perličky samozřejmě pocházejí i od jiných žáků. Učit se ,,na stará kolena" cizí jazyk holt vůbec není jednoduché. Knihu doporučuji všem, kdo znají český jazyk a mají správný smysl pro humor. (Kritické komentáře na databázi knih mě fakt znepokojují.) Já jsem byla četbou naprosto nadšena! O smích vůbec nebyla nouze... Obdivuji pana překladatele za vynikající zpracování. Vlastně by se snad ani nemělo mluvit o překladu! Vždyť on se spíš je inspiroval a vytvořil knihu vlastní. Angličtina a čeština fungují úplně jinak.“... celý text
— karolina0346