RMarkéta komentáře u knih
Velmi milá a příjemná procházka životem. Čtení přesně na tyto sychravé dny. Doporučuji před čtením nějakou menší procházku, ať víte, do čeho jdete. Kniha se čte velmi lehce. Je to v podstatě takový dezert k odpolední kávě. Fajn nápad napsat knihu o pohybu. Řekla bych, že i jednoduchý, ale za to geniální. No řekněte sami, napadlo by vás něco takového? Ne.
Gejšou se žena nerodí, ale stává se jí. Jejich život je velmi náročný a jejich studium trvá několik let. Mohly v podstatě cokoliv, jen ne se zamilovat, což byl velký problém. Gejša se cvičí od raného dětství a po dobu svého výcviku prochází různými stupni zasvěcení. Byla mezi nimi i velká rivalita. Musí být krásná navenek i zevnitř. Musí být talentovaná na několik způsobů. Ocitáme se v Japonsku před 2. sv. válkou, kdy se malé Čijo obrátí život vzhůru nohama. Je odrtžena od své rodiny a později se z ní stane jedna z neslavnějích gejš, Sajuri. To nás ale čeká poměrně dlouhý časový úsek. Náhlednutí do jejich života to bylo nesmírně zajímavé a dost exotické. Vždycky jsem chtěla vědět, co se za tím okázalým, kultivovaným vystupováním a kostýmem skrývá. Nádherný příběh a moc hezky napsaný. Na to, že tento příběh napsal muž, tak to klobouk dolů.
Nesbo nám kapánek přitvrdil a dává své legendární postavě zabrat a co si budeme povídat, Harry legenda je a pořádná. Pan spisovatel, za tu dobu, co se kamarádím s Harrym, ušel opravdu velký kus cesty a já jsem moc ráda, že jsem mohla jít s ním. Vymakaný příběh od začátku do konce a to se týká i samotných postav.Nic tu není ploché. Všechno je mnohvrstvené. Zločinec taky stojí za to. Chci další díl.
Dle názvu knihy jsem očekávala, že půjde o příběhy právě z manželství. To přináší taky plno příhod a vždy není vše zalité sluncem. V dnešní době je tohle úplný balzám pro duši. Vše je psáno s laskavostí a velkou lidskostí. Sigfried nezklamal.
Elegán, milovník žen, dobrého jídla a pití v černé Mercedesce opět na scéně. Mám pro něho slabost. Trošku jsem se ztrácela v postavách a jejich příbuzenských vztazích. Upřímně, oběť zločinu byla dost protivná. Takže jsem se vůbec nedivila, že ji někdo zabil. Tušila jsem, kdo by to mohl být. Překvapilo mě, že je kniha dělená na tolik kapitol, když ve finále měla jen nějakých 267 stran, ale budiž. Prostě autorův záměr. Mám pocit, že ve filmovém zpracování hrál Exnera Petr Kostka.
Příběh Normana Batese si přímo říkal o pokračování. První díl je kultovní dílo. Tenhle bratříček ale trpí neduhy druhorozených, bohužel. Nápad to ale nebyl špatný. Prostřední část knihy mohla být o něco kratší. Konec je docela překvapivý. Pointa je fajn.
Od takové publikace bych očekávala, že si s ní autor dá mnohem více práce a že jí věnuje i více času, aby si ji mohla přečíst i laická veřenojst, tedy někdo, kdo nemá geologické nebo archelogické vzdělání. Fotografie budou kvalitní a na křídovém papíru. To by knize prospělo. Nepochybně je autor odborník ve svém oboru, o tom žádná. K nějakému odbornému a vzdělávacímu programu se může tato hodit. Bohužel já jsem vzyklá na jinak vypadající knihy a to se týká i textu a popisek v ní.
Velmi rozporuplné. Dejme tomu, že šlo o velkolepý plán pomsty, který vyvrcholil smrtí jedné z postav. Nebo trpěla nějakou formou Stockholmského syndromu. Těžko říct. Každopádně ta osoba neměla jednoduchý život, ale ani ona sama nebyla zrovna jednoduchá. Na druhou stranu je v knize vypodobněna jako velmi inteligentní žena. Tudíž bych od ní takové chování a uvažování neočekávala. Vždyť se tím postrestala sama. Nevěděla jak naložit s vlastním životem. Našla se v psaní knih. Dobře vystupovala. Měla jisté charisma. Místo dobra v sobě živila zlo, které ventilovala ve svých příbězích. Lidská mysl je opravdu složitý mechanismus.
Velká nostalgie. Moc milá knížka. Obyčejná dobrodružství dětí z vesnice, přesně taková, jaká mohl zažít každý z nás a jistě i zažíval. Žádné mobily a ani jiné vymoženosti. Všechno bylo tak blaženě normální. Takové dětství už dnešní děti mít nebudou. Paní Bernardinová to všechno moc hezky popsala z pohledu dětí. Jejich myšlení a chování. Jako by sama byla dítě.
Nejvíce mě zajímal Smíchov, Barrandov, Prokopák a Zbraslav s Radotínem. No, ten poklad kněžny Libuše by taky nebyl k zahození. I okrajové části Prahy mají své nezaměnitelné kouzlo a legendy. Všechny příběhy jsou krásné a dobře se četly. Pravda, z některých mě mrazilo v zádech a bylo mi z nich smutno. I takové věci k životu patří. Také jsem se dozvěděla plno zajímavých věcí a souvislotí.
Hitchcockův film je klasika, scéna ve sprše je legendární a populární. Totéž platí i o samotném Normanu Batesovi. Anthony Perkins je démon. Kniha se četla úplně sama. Není nijak tlustá a pořád se něco dělo. Bloch všechno dávkuje velmi pomalu a pěkně si čtenáře vede za ručičku až do samotného konce. Škoda, že jsem nejdříve viděla film. Ve finále se ale všechno perfektně spojilo. Jak málo stačí k vystavění příběhu, jedna špatná odbočka a starý motel a co z toho vyleze.
Příběh této velmi fascinující a pozoruhodné ženy se mi dostal do ruky jako opožděný dárek k narozeninám. A můžu bez mučení říct, že mě naprosto uhranul. Z touto knihou je vidět obrovská a pečlivá práce. To tedy klobouk dolů. Při čtení jsem si připadala sama jako soukromý detektiv a čmuchal, který se vždy nachází dva tři kroky za Toyen. Dokonce jsem se přistihla, že čekám,když zahnu za roh domu, tak ona bude stát přímo předemnou a nebo ji uvidím sedět v kavárně. Až tak jsem byla pohlcená čtením. Obávala jsem se ale jednoho a to, že paní autorka sklouzne k tomu, že bude osobu, o které píše, soudit a to by všechno zahodilo do kopru. Nestalo se tak. Velký čtenářský zážitek tato kniha je.
Od Arnošta Goldflama jsem očekávala mnohem víc. Je výborný vyprávěč. Tohle jsou příběhy na dobrou noc. Přečteno rychle. Je to malá útlá knížečka. Strašidelné ilustrace k tomu ale moc hezky sedí a příběhy doplňují. Zakoupeno v knihkupectví na náměstí v Sušici. :-) :-) :-)
Paní Oliverová docela dobře sekunduje Poirotovi. Lidé mají nejrůznější nápady a už neví, čím by se zabavili. Mohl to být dokonalý zločin. Byla to ale hezky zamotaná rodinná historie. Pointa byla dokonalá. Všechno do sebe perfektně zapadlo.
Abych řekla pravdu očekávala jsem volovinu. Četlo se to celkem lehce. Pořád se něco dělo, což bylo fajn. Příběh jede v tempu až do konce. Nemá hluchá místa. Propracované a možná až překombinované, jako by to vařil pejsek s kočičkou. Na druhou stranu to bylo docela stylové. Při čtení jsem si vzpomněla na Kingovu Pohádku. Nejsem vůbec proti, když se kombinují různé světy dohromady. Jde pak ale o to, je ukočírovat a neztratit se v nich.
Poměrně jednoduché povídky z vesnického života s poučením. Takový Klostermann v sukních. Pokud bych ji měla k někomu přirovnat.Vlastě Pittnerové by Šumava taky moc slušela. Tak se prostě na vesnici tehdy žilo.
Další z knih, kolem které jsem opatrně kroužila a čekala na ten pravý okamžik, kdy ji budu moct vzít do ruky a nejen to, ale i si ji v klidu přečíst. Čím je člověk starší a vyzrálejší, tím ji dokáže pořádně docenit. Z Orwellových knih mě vždycky klesne čelist a mrazí v zádech. Jak to ten chlap dělal? To mi zůstává rozum stát. Jasná kritika komunismu a totalitních režimů. Bohužel pořád aktuální a nadčasové dílo. Přečteno na jeden zátah. Nemohla jsem se odrthnout. Geniální kniha.
Neporovnávat knihu s filmem. Na knize je samozřejmě znát doba jejího vzniku. Mayovky vznikly až trošku později. Většina z nás byla právě odkojena těmito knihami. Mayvky jsou romantičtější a pohádkovější, prostě ne tak drsné. Některé části příběhu jsou takové zdlouhavější. Pořád je to ale plné dobrodružství a to pořád funguje stejně dobře. Seznámíme se zvyky a životem indiánů. Dozvíme se i něco z amerických dějin, které jsou zasazeny do vyprávění.
Prima čtení na létní večerní posezení.
Atmosféra příběhu byl moc dobře vybudovaná, ale, když už se potápím až na dno moře a procházím se po potopené lodi, tak bych na můj vkus uvítala, kdyby to bylo mnohem více klaustrofobní. Prostředí k tomu přímo vybízelo. Neotřelý příběh. tady oceňuji hlavně nápad a to s jakou lehkostí je odvyprávěn. Neuškodilo by mu ale, kdyby byl o pár stránek zkrácen, protože po přehoupnutí se do své druhé poloviny se nám krapet vleče. Pak bych taky ráda věděla, co se stalo s posádkou. Ta jedna teorie byla docela zajímavá. Na tohle bych klidně šla do letního kina.
Tragický příběh. Nešťastná láska jde ruku v ruce s nenávistí a pomstou. Lidské city se mohou vlivem okolností velmi rychle změnit. Stačí k tomu opravdu málo. Rodinná sága plná dramatických událostí. Začátek příběhu je poměrně chaotický. Týká se to orientace v postavách a vztahů mezi nimi. Atmosféra je nazapomenutelná a může za to zasazení vyprávění do krajiny mokřadů a vřesovišť. Dokonale uvařený emocionální guláš. Je tu naprosto všechno, co si člověk může představit. Některé postavy by zasloužily pár facek. Jejich jednání postrádalo hlavu a patu. Kupodivu mi jako nejsympatičtější postava přišel Heatcliff. Pořád ho před sebou vidím s tváří Timothy Daltona. Ten měl alespoň jasný cíl a hnací motor pro své jednání, uvažování a chování, i když ho to likvidovalo jako rakovina.