Stínadla se bouří
kniha od: Jaroslav Foglar
Stínadelská trilogie série
< 2. díl >
Druhý díl volné trilogie (1. Záhada hlavolamu, 3. Tajemství Velkého Vonta) napínavých příběhů legendární party Rychlé šípy. Ztracený ježek v kleci je opět nalezen a s ním se rozvíjí série nových dobrodružství. Vontské hnutí ožije a znovu se schyluje k volbě Velkého Vonta. Rychlým šípům se podaří nalézt první Vontskou kroniku a poznají tajemnou historii zrodu Vontů. Seznámí se s ušlechtilým slepým chlapcem Vláďou Dratušem a právě jemu pomohou stát se Velkým Vontem. Ilustroval Jan Fischer. ISBN 80-7033-769-5 (chybné) ISBN 978-80-7033-869-8 (dotisk 2008)... celý text
Komentáře (98)
Komentáře 98 Recenze 3

(SPOILER)
I této přečtené knize dlužím komentář, a tak napravuji. S ohledem na časový úsek, který od dočtení uběhl, to tentokrát budou jen takové střípky úvah:
!!! POZOR SPOILERY !!!
Je to k pláči, když s sebou celý den taháte v opravdu těžkém batohu dvě knihy, protože víte, že jednu dočtete, a potřebujete něco na zpáteční cestu. A když pak k tomu okamžiku dojde, zjistíte, že jste si namísto druhého dílu vzali třetí :-)
Druhý díl přináší další prvky, které pro čtenáře dělají Stínadla Stínadly. Ať jde o různé party včetně Uctívačů ginga, anebo postavu tajemného Široka. (Jak mně se líbí Čechovy komiksy!) Velká škoda odbyté redakční práce u textu knihy. Rychlé šípy se staly neživotnými, opět chybí nějaké uvozovky a redaktor na jednom místě z Jarky udělal Jirku a ze Šmejkalovy ohrady Smejkalovu. Kniha opět obsahuje dárek (omalovánky – Obrázky ze Stínadel), zato chybí látková záložka a desky si opět zaslouží celofánový obal. Opět ale musím konstatovat, že nové vydání se mi líbí, Grus umí a znovu též souhlasím s Typomilovými závěry a hodnocením. Jen několik výhrad: RŠ mají na obrázku nakreslená švihadla viditelně křížem přes tělo, ale z textu víme, že „Fred s Ryškou a Křivákem je užasle pozorovali. Těch lan si předtím nevšimli. Rychlé šípy je měly omotána tak pečlivě a úhledně, že lanka vypadala jako opasky, pokud ovšem vůbec byla pod teplákovými bundami vidět.“ I stínadelské ulice mi na některých ilustracích nepozdávají, přijdou příliš široké a světlé, nekorespondující s popisy úzkých, temných a zakroucených uliček, často jen mezer mezi dvěma domy. Viz kupříkladu dvoustránková ilustrace s Červenými schody, ale i jiné.
Taktéž jsem si poprvé všimla jistých nesrovnalostí v samotné knize, např. když RŠ jdou Rezavým klíčům odevzdat svůj nález a ptají se jich, zda znají Široka: „Znáte Široka? Slyšeli jste už o něm? Jistě ano!“ (s. 173) Jistěže ano, Mirku, když to byl právě Široko, kdo z klubu „odvedl“ Emila Hačiříka Hlavně mě však zarazil údaj, který jsem vždy přehlédla nebo si ho vykládala jinak, a to odhalení Širokovy identity: „Víte, kdo jsem? Jsem předchůdce posledního Velkého Vonta! Toho, který chtěl předat Losnovi Velké Vonství po Losnově vítězném zápase s Mažňákem.“ (s. 250) Nevím, jestli za to může Jan Tříska, ale vždycky jsem si myslela, že Široko = Losnův předchůdce, a v tomto mém názoru mne podporovaly též knihy jiných autorů (Velinský, Griffin), kteří ho titulovali jako Nekolu. I jsem se musela podívat do svého vydání z 90. let a fakt to tam je. Žila jsem v bludu!!!
Při čtení jsem musela polemizovat s Griffinem, který RŠ do Stínadel posílal jako na trh a hoši tam trávili snad víc času než na Druhé straně. V 2. dílu původní trilogie je však uvedeno: „Loňský rok byli ve Stínadlech několikrát, před několika dny už také zase jednou – ale ani tolik výprav je nedovedlo zbavit pocitu stísněnosti. Dostavil se vždy, jakmile překročili Rozdělovací třídu a vstoupili na území Stínadel, té nebezpečné a podivné čtvrti města.“ (s. 48)
Coby pravověrné Vontce, charakter Rychlých šípů mi přišel poněkud vratký, když po přečtení vzkazu, který ale podle práva patřil Rezavým klíčům, šli chlapci vykopat kroniku na Červené schody. A vůbec jejich potřeba sjednocovat Stínadla a měnit poměry – to je přece všechno záležitostí Velkého vonta a Rady! (s. 234: „Čeká nás tolik důležité práce! Víte, že chceme sjednotit celá Stínadla! Uklidnit je, uspořádat! Musíme do toho! Musíme!“) Jako dospělý čtenář jsem tíživěji vnímala i Bublinův skon. Proč se hoši do Stínadel nevydali dříve? Proč se nemohli domluvit se Žlutým květem dřív? Sami zpětně litovali, že kronika neměla takovou cenu A ač sami obviňovali Daneše a jeho partu z toho, že Bublinu vnímají jako obyčejné zvíře, nechovali se tak k němu i oni sami? Možná to zrcadlí období, v němž se příběh odehrává, kdy lidé nechovali takové sentimentální city k mazlíčkům, ale kdykoli tyto pasáže čtu, je mi to velmi líto. Z pohledu Druhé strany nerozumím rozhodnutí pejska pohřbít ne na nějakém jiném místě, např. spjatém s výlety, ale ve Stínadlech.
A bacha, na rozdíl od Čechovy mapy, domnívám se, že Bekov a Tovární čtvrť jsou jedno a totéž!

Četli jsme a poslouchali dál a dál...Záhada hlavolamu už nám nestačila. Děti ani nedutaly.


Volné pokračování předchozího románu Záhada hlavolamu. Zdánlivě ztracený "ježek v kleci" se znovu objeví na scéně a navíc se pomalu schyluje také k volbě Velkého Vonta. Čtenáře čeká další porce napínavých dobrodružství kluků z Rychlých šípu. Napsáno stejně dobře a čtivě jako první díl :-)


Přečetla jsem další díl Foglarovy triologie, co dodat. Je to výborný spisovatel, nemám slov.


Druhý díl byl stoprocentně napínavější, Ježek zůstal ve stoce a plno kluků si myslelo, že je navždy vše ztraceno. Dokud se opět neobjevil a s tím i velké pátrání po tajemství, které ježek ukrývá. Rychlý šípy se opět dostávají k tajemství a pomůžou i k hlasování nového Vonta.


Pokračování dobrodružství Rychlých šípů ve Stínadlech nijak nezaostává za prvním dílem. Tajemní Vontové volí svého šéfa a stejně jako my, tehdy malí čtenáři, žasnou nad jejich historií...Foglar přesně věděl, jak zaťukat na dětskě srdéčko.
Na Foglara stála kdysi dávno naše mamka frontu před knihkupectvím. Od té doby ho máme, trochu očteného, v knihovně. Ceká na vnuky. Jsem zvědavá, co na něj po tolika letech řeknou...
Mimochodem, díky Stínadlům jsem už nikdy nezapomněla na starobylý strom ginkgo biloba. A užasla jsem, když jsem ho po letech konečně in natura uviděla u vchodu do své alma mater...


Knihu jsem si vybral do čtenářské výzvy. Styl jakým je příběh napsaný mě moc neseděl, ale chápu, že už dávno nejsem cílová skupina čtenářů. Hodnotím jako slušný průměr.


Autor, který mě provázel dětstvím, skvělé dobrodružné knihy, po kterých by měla sáhnout hlavně dnešní generace.
Jedna z nejlepších.


Základní četba každého plantážníka. Jedna z mých oblíbenějších od tohoto autora.


Byť ne tak dobré jako předchozí díl, stále na plný počet hvězdiček. Vadilo mi, že Stínadla už nejsou tak tajemná a nepřátelská, a taky ten Bublinův osud mě zasáhl. A taky ten konec... v dětství pro mě byla Stínadla čtvrtí, kde bych chtěl žít, místo, které mělo parádní atmosféru... a na konci Foglar napíše, jaké to bude krásné, až se ta nezdravá Stínadla zboří a všude budou krásné široké ulice plné slunce! Taková zrada!


Pro mě je hodnocení tak trošku ovlivněno věkem. Už nějakou dobu nejsem cílovou skupinou, přesto přiznávám, že Foglarovky mají své kouzlo.
Nové příběhy Rychlých šípů v probouzejících se Stínadlech po objeveni ztraceného odznaku Velkého Vonta jsem četl kdysi dávno a teď se k nim v rámci výzvy vrátil. Nejspíš díky věku už kniha netáhne tak jako dřív, ale i tak se čte rychle a příjemně. Ale Záhada hlavolamu mi přišla lepší


Možná až na ten trochu přeslazený konec ani o chlup horší jako Záhada hlavolamu. Neuvěřitelně poutavé a napínavé jako Záhada i ve 32 letech.


Některé pasáže mi přišly naivní, ale nejsem cílová skupina a jako dítě bych to tak necítila. Kniha mě přitáhla a nepustila, dokud jsem nebyla na konci, tak musím dát pět. Hezká vzpomínka na dětství.


Pokračování legendární klasiky, která neutekla ani filmu, není potřeba komentářit.Stejně jako díl první suprová v letech minulých a bude i v letech budoucích, protože takové klenůtky už v české knižní tvorbě neuvidíte.


Na rychlých šípech jsem vyrostl, přestože byli za komančů zakázaní. Obecně jsou foglarovky jednoduché a trošku naivní, ale svět, který vytvořil, mě pomohl formovat morální hodnoty, které mi zůstaly až dodnes. Četl jsem Stínadla svým dětem a poslouchali se zatajeným dechem, takže vřele doporučuju všem rodičům i dětem. PS: Doporučuji výbornou knihu o pedagogicko-etickém vlivu foglarovek - https://www.databazeknih.cz/knihy/evangelium-podle-jaroslava-foglara-337784


Skvěle najela na koleje dílu prvního. Prokletím druhých dílů je však to, že pokud nejsou lepší než díly první, bývají hodnoceny hůře – čtenář je kritičtější. Přesto však byly slabší začátek a střední část napraveny skvělým koncem, který v jistém ohledu překonal i konec prvního dílu, kde se ovšem míra napětí udržovala po celou dobu.


Tento díl Stínadelské trilogie byl snad ještě napínavější než ten předchozí.


Tohle by mohl být jasně nejlepší díl trilogie, kdyby tam pan Foglar býval vymyslel jiné řešení s Bublinou. Za to mu hvězdičku strhávám.


(SPOILER)
Laťka byla prvním dílem postavena hodně vysoko, ale ani druhý díl nezklamal. Dobrodružstvím se to jen hemží a čtenář nemá šanci vydechnout. Foglar nás moc nešetřil - údajná zrada Mirka, jeho dvojník, chudák Bublina, slepý chlapec, bitky a boje, pořád se něco dělo! Mistrovsky jsou popsány nejrůznější boje o moc a postavení, které se přenášejí i do dospělého světa třeba v politice.
Oblíbená postava: Široko :)


K Rychlík šípům jsem se dostala, až teď v dospělosti. Netušila jsem, že je to trilogie. Znala jsem jen Záhadu hlavolamů. Kniha je skvělá, napínavá a vtipná. Těším se, až tyhle knihy budu číst synovi před spaním =)


Jó to byly časy kdy člověk mohl snít a představoval si jak je to krásné se takhle odvázat .Byly zde i rvačky,ale takové,že nemrzačily jako dnešní mládež.Je to smutmé zmizela láska a úcta ke starším osobám.


Rychlé šípy se vrací!! Už jen to, že mají Rychlé šípy pokračování znamená, že musím dát plný počet hvězd. Kniha je vtipná, napínavá a veselá, všechno, co potřebuje každý člověk jakéhokoli věku :-)

Záhada hlavolamu se mi asi líbila více, ale Stínadla se bouří je pořád velice podařený díl. Asi nemůžu souhlasit, že je to čtení jenom do třinácti let. Je mi daleko více a od Záhady hlavolamu jsem se nemohla odtrhnout. Možná jsem si mezi jednotlivými díly měla dát větší pauzu. To si myslím, že je důvod proč se mi první díl líbil více.


Na celé knize se mi nejvíce líbil Široko. Děj napínavý, s prvním dílem je srovnatelný. Ale platí, že foglarovky jdou číst max. do třinácti let. Pak se kouzlo ztrácí.


Napínavé a čtivé, ale za mě už lehce překombinované a místy nedotažené. Dvojník Mirka Dušína, Mirek Daneš mi připadá už dost bizár stejně jako náhlé zjevení klubového psa Bubliny umučeného za dva dny hladem. Ale věřím, že dospívající mládež se možná takovými podružnostmi nezabývá :-)
Štítky knihy
tajemství bibliofilie, bibliofilství, knihomilství Rychlé šípy Stínadla pro chlapce
Autorovy další knížky
2003 | ![]() |
2007 | ![]() |
2005 | ![]() |
1991 | ![]() |
1990 | ![]() |
Kniha Stínadla se bouří je v
Právě čtených | 5x |
Přečtených | 2 752x |
Čtenářské výzvě | 91x |
Doporučených | 105x |
Knihotéce | 529x |
Chystám se číst | 82x |
Chci si koupit | 37x |
dalších seznamech | 6x |