RMarkéta komentáře u knih

Krásný a nesmrtelný příběh. Shakespearova slovní zásoba je až ohromující a to jeho užití jazyku taky. Kdyby jenom byli ti rodiče trošičku více tolerantnější.

23 18.09.2023

Nejslavnější kniha Jaroslava Foglara. Krásný příběh o chlapecké partě, která prožívá dobrodružství v uličkách Prahy. Hezky vystavěná atmosféra. Možná, že i malinko horor. Temné uličky, průchody, starý kostel, podzemní chodba, ponuré a málo osvětlené náměstičko. U některých částí jsem se jako malá holka bála. No, ten černobílý seriál byl taky chvilkami pěkně strašidelný. Charaktery postav kluků jsou přímo ukázkové. Dnešní děcka už by takové příhody zažívat nemohly, protože podlehly technologiím a to je o spoustu věcí ochuzuje. Ježka z klece jsem také uměla vyndavat. Jo, jo, tahle knížka je už klasika.

43 15.09.2023

Z počátku jsem měla problém se do příběhu začíst. On ten začátek je totiž takový pomalejší. Ale člověk nemůže hned hupsnout do děje. Jakmile se všechno rozjelo, tak jsem nechtěla dát knihu z ruky. Ze stylu vyprávění je cítít, že pan spisovatel má novinářskou praxi a zkušenosti z ní využil moc dobře. Líbil se mi nápad se dvěma vyšetřovacími liniemi, které se v jeden okamžik protnou. Od toho momentu začne všechno do sebe zapadat jako dobře namazaná ozubená kolečka. Při vyslovení názvu knihy mi automaticky vyskočí skvělý Jean Reno. Z filmu jsem si pamatovala, že jde o naprostou šílenost, ale že až takovou.

37 14.09.2023

Především velká večerníčková klasika, kterou většina z nás určitě velmi dobře zná z dětství. Hajný Robátko je taková čistá duše a jeho pravým opakem je pan Kotrč. Kotrčovi jsem nikdy nepřála nic dobrého. Však byl také po zásluze odměnen.

23 13.09.2023

Tak trochu jsem očekávala tradiční rivalitu mezi Pražáky a Moraváky. Nakonec jsem byla ráda, že se takové dění v příběhu nevyskytuje. Bergman je pořád samorost. Prostředí, kde se zločin odehrává je pěkně zvolené (vesnice, les, mokřady a louky). Měla jsem pocit, že se procházím mezi postavami. Nejde o žádné velké drama. Prostě se všechno postupně rozplétá a všechno do sebe zapadne, přesně tak, jak má. Potěšila mě drobná zmíňka o Slivenci. Tam to mám, co by kamen dohodil.

43 16.08.2023

Paní Mornštajnová umí zpracovat těžká a závažná témata. Píše tak, že si její knihu dokáže přečíst kdokoliv, protože čtenáře nezahltí a nepřetíží fakty.Její příběhy jsou atraktivní a čtivé. Nejde o procházku rozkvetlým růžovým sadem. Tady jde opět o velni silný příběh. Paní Mornštajnová vynesla na světlo světa téma, o kterém se příliš nemluví. Bohužel se to ale děje. Je to děsivé a hnusné, ale děje se to. Upřímně, příběh je napsaný tak, že se v něm může najít naprosto kdokoliv. Vy, já, všichni. To dokazuje, že paní spisovatelka umí psát. Pravdou je, že kdo něco podobného nebo dokonce stejného prožil na vlastní kůži, bude vyprávění prociťovat jinak, protože se vzpomínky a prožitky z hlavy vymazat nedají. Je možné je jenom vytěsnit, zpracovat a nějak se posunout dál, ale pořád to tam někde je. Mornštajnová do poslední chvíle nic neříká na "plnou hubu." Čtenář může mít neblahé tušení, že se něco hnusného děje nebo mohlo dít, protože ta rodina je jiná a divná. Všechno u nich je pokroucené a převrácené. Minulost jednou dožene každého z nás a vždycky to bude v ten nejnevhnodnější okamžik. Cácora byla strašně něšťastný člověk. Nesympatizovala jsem s ní, ale ani ji nebudu za její chování a činy soudit. Při čtení jsem si vzpomněla na jiný příběh. Jde o Renčův Requiem pro panenku, i když ten byl vyprávěn jen velmi volně. Renč se příběhem Evy Kováčové (Reného) nechal inspirovat. Na to měl právo, stejně tak i paní Mornštajnová. Je velmi nutné takové příběhy vyprávět. Zamýšlet se nad nimi. A i samozřejmě dělat všechno proto, aby se nic podobného nestávalo a nikdo si nemusel procházet osbním peklem na zemi, které mu nachystala jeho vlastní rodina.

56 13.06.2023

Nebylo to špatné čtení. Ziba Mac byla celkem symptatická postava. Škoda, že námět jede podle klasické šablony a nepřináší nic nového. Poctivě jsem čekala na to, jak ho dastanou. Tomu to příběhu by slušel otevřený konec. To téma k tomu totiž moc hezky vybízelo.

16 02.06.2023

I v našich luzích a hajích není nouze o zločiny. Takže proč ne. Kniha se dobře četla. Zoufalí lidé, dělají zoufalé věci. Bohužel. A nejhorší je, když se to bezbřehé zoufalství promění v chorobu. Ta zde již několikrát zmiňovaná psychologická linka mezi dvěma hlavními postavami mi vůbec nevadila. Bez ní by příběh působil tak nějak sterylně.

39 16.05.2023

Stigmata, opovržení a předsudky stále hýbou světem. Bohužel i dnes v naší moderní době a moderní společnosti, na které si tak rádi zakládáme se najdou lidé, kteří těmito bludy trpí. Na štěstí jsou ale i lidé, kteří mají oči a srdce otevřené. Bažina a příroda byla chvilkami až magická. Krásná kniha a krásný film.

53 15.05.2023

Ze začátku byl Maxl velmi nesympatická figura. Frajeřinky a pýcha předcházely jeho pádu. Ovšem, s jeho dalšími skutky se mé smýšlení o něm otočilo o dobrých třistašedesát stupňů. Tenhle příběh podle skutečných událostí o vině, trestu a odpuštění mě pohltil. Ta slaboučká knížka toho v sobě skrývá opravdu hodně. V půlce knihy jsem měla velké nutkání si přečíst závěr, ale vydržela jsem to. Jeho Anežku vytesát do kamene a pozlatit. Ta se s tím teda poprala, ale vlastně neměla jinou možnost. Všichni víme, že lidi umí být pěkně zlé bestie.

17 18.04.2023

Kdysi žil jeden chudý chalupník a ten měl jedenáct synů. Z nich vytvořil legendární fotbalové mužstvo, které se proslavilo témeř po celém světě. Ne, nebudu vyprávět pohádku na dobrou noc, i když ona to vlastně taková humorná pohádka je. Pohádka o cti a bratrské soudržnosti. Hra pro peníze ohrožuje rodinu a oslabuje potěšení ze hry samotné. Tahle velká rodina zažívala opravdu neuveřitelná dobrodružství. Milý a tak trochu naivní příběh, prostě taková fotbalová pohádka. Odpočinková četba. Nic složitého to není.

30 13.04.2023

V pohraničí to bylo na konci osmdesátek asi opravdu pěkně divoké. Pár kroků od čáry. Sjezd zdivočelé mládeže. Komunisti a STB. Vasil Mohorita. Plus jedna domnělá vražda. To vše důkladně promícháme a pořádně prolijeme Šumavským bylinným. Osud si toho pro obyvatele Vimperka nachystal dost a některými mrsknul hrubě o zem. Čtení jsem si užívala, protože místa, o kterých pan Martin Sichinger píše, znám. Nikdy by mě nenapadlo, že by Šumavské bylinné mohlo být tak nebezpečné. Mám jednu lahvinku schovanou pod nočním stolkem v ložnici. Pravidelně ji vozím známým jako dárek ze Šumavy. A někteří při pohledu na něj mají hodně zvláštní plamínky v očích :-)

19 13.04.2023

Velmi chytře vymyšlený a originální příběh, který obsahuje i plno mouder. Už jsem si zase v knize podtrhávala. Vzhledem k tomu, že jsem jako první viděla filmové zpracování, tak se mi jednotlivé scény krásně pospojovaly s knihou, což bylo moc fajn. Za velký bonus považuju úryvky ze známých i neznámých knih, které tu slouží jako úvod jednotlivých kapitol.

14 06.04.2023

Příběh do dnešní doby jako dělaný. Vlastně se hodí do každé doby, protože je to nadčasový kousek. Ta léta od vydání mu na aktuálnosti vůbec nic neubrala. Malé ruské město, kde bují uplácení, poklonkování, nadutost, hloupost, zkaženost a nevzdělenost. Chlestakov by musel být úplný hlupák, kdyby toho nevyužil ke svému prospěchu. Gogol nastavil lidem zracadlo opravdu geniálním způsobem.

31 05.04.2023

Velká klasika žánru. Kolem starého šlechtického sídla se rozprostírají temná blata a tam se vyskytuje nadpřirozená bestie v podobě psa, co zabijí. Napínavá a hrůzostrašná atmosféra, která zalézá čtenáři až pod kůži. Ponurá anglická krajina je výbornou kulisou. Napětí s přibývajícím dějem hezky gradovalo. To mám v příbězích moc ráda. Zločin, který byl vysvětlen velmi překvapujícím a jednoduchým způsobem, protože to samozřejmě vyřešil Sherlock Holmes.

53 04.04.2023

Třetí školní rok v Bradavicích. Tímto dílem dochází ke zlomu v celé knižní sérii. Už nejde úplně o pohádku pro děti. Posunuje se ke starším čtenářům a těm dospělým samozřejmě taky. Ale i Harry už není tím malým vyjukaným klukem, co byl na začátku. Atmosféra nám pomalu ale jistě začíná houstnout. Příběh je akčnější a taky strašidelnejší. Přece jenom vězni z Azkabanu neutíkají každý den. Mozkomorové jsou pěkně příšerná stvoření. Zápletka je opět originální.

31 30.03.2023

První setkání s Detektivy od Nejsvětější trojice. Čtení knihy se mi krásně propojilo s třídílnou televizní minisérií. Všechny postavy tak ožily. Nápad na zápletku byl fajn a dobře vymyšlený. Taková zajímavá sonda do života jedné vesničky na Olomoucku. Bylo vidět, že autor prostředí velmi dobře zná, protože všechno bylo vykresleno velmi realisticky. To se mi líbilo. Nic nebylo zbytečně překombinované. Kapitánka Výrová je sympatická postava.

23 29.03.2023

Karel Heřmánek byl ve filmové podobě Leo Poppera nepřekonatelný. Okolí Berounky, křivoklátské lesy, Buštěhrad i Praha, tam všude se odehrává děj této povídkové knížky. Otta Pavel vynikal v popisu přírody. To se týkalo hlavně krajiny kolem křivoklátských lesů a Berounky. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že se tam procházím s ním a všechno s ním samozřejmě prožívám. Velmi rád vzpomínal na šťastné dětství před válkou i na hořké časy v době okupace. O všem dokázal psát láskyplně a s velkou dávkou pokory. Jako smíšená rodina to neměli lehké. To se zřejmě podepsalo i na jeho zdraví. No, tatínek byl asi taky pěkné číslo a maminka musela být opravdu milující a chápavá žena.

23 28.03.2023

Obyčejně, lidsky a přesvědčivě napsáno a přesto se v příběhu ukrývá opravdu mnoho. Všechno je odvyprávěno s takovou lehkostí, až mě to vlastně i udivilo. Stačil k tomu i poměrně malý prostor. Vždyť se všechno odehrává během několika neděl. Záměrně říkám "všechno", protože toho na jednu osobu bylo vážně dost. Doba minulého režimu popsaná bez servítek, žádné indiánské tanečky okolo. Jana byla sympatická postava. Pořád mám před očima Huga. Jestli někdo ještě někdy v mé blízkosti použije výraz "zlatí komunisti" nebo něco podobné, tak bude zle.

22 27.03.2023

Uf. No to tedy. Ze školních lavic rovnou do zákopů 1. sv. války. Tak tohle byla strhující výpověď o nesmyslnosti války a zničení jedné generace. Velmi sugestivně napsané. Měla jsem pocit, že tam sedím s nimi. Bylo opravdu snadné se do těch kluků vžít. Až mi z toho bylo pěkně špatně. Některé scény mám pořád před očima. Takhle se mnou nezamával ani Spielbergův Vojín Rayen a to bylo dost drsné a naturalistické. Válka není o generálech, kteří si za své bojové úspěchy připínají metály a medaile na hruď, ale o úplně obyčejných lidech, kteří počítají svá zranění a padlé kamarády. Je při tom jedno, na které straně stojíte. Nepřítel je na tom naprosto stejně jako vy, což je o to šílenější. Vinu za válku na svých bedrech nesou ti, kteří vás do ní posílají. Ti jsou strůjci všeho toho zla.

59 13.03.2023