Vraní oko

předevčírem

Další úžasný detektivní, lehce psychologický román z pera skvělé české autorky. Přes svou prvotní ostýchavost a drobnou nedůvěru si mě sérii s Josefem Bergmanem úplně získala a každá další kniha je lepší a lepší.

Děj je zasezen do malé vsi, kde vás čeká romantická procházka kolem řeky, zvuky ptáků, pasoucí se koně, vůně květin a... spousta zajímavých lidských příběhu neméně zajímavých lidí. A samozřejmě zločin...

Nečekejte suchou realitu, ale spíš elegantní tanec mezi temnotou a nečekanou nadějí, který vás nenechá klidnými ani na chvíli. Humor má jemný šmrnc, který vás neopustí, i když se věci začnou komplikovat, a ironie si dělá legraci z nejvážnějších momentů tak, že tomu prostě musíte propadnout. Zvláštní, jak dokáže být něco tak spletitého přitom tak chytlavé, že se člověk bojí zavřít oči i na moment. Kdo má rád emoce s trochou tajemna a duší trochu rozházenou, rozhodně si přijde na své. Není to jen jízda, ale i výlet, který se nesmí minout, zvlášť když vám život připomíná, že není vždy všechno černobílé. A jestli vás někdy napadne, že to nebude ono, věřte, že tahle cesta stojí za každý krok.

Pomalu plynoucí vztahová detektivka s minimem akce, to mi dost vyhovuje.
Ale co nejvíc na autorce oceňuji, jsou popisy prostředí, které mě do knížky úplně vtáhnou, a jsem buď na břehu rybníka na Novobystřicku (Drak spí), v beskydských kopcích (Sněžný měsíc), anebo v téhle detektivce v lužním lese na okraji slepého ramene Dyje, obklopená rákosím, mokřady, bzučícími komáry a vodním ptactvem. Mám to jak barevný film se všemi zvuky i vůněmi… :)) Za to veliký palec nahoru a samozřejmě ta ornitologická linka je skvělá.
V tomhle mi autorka trošku připomněla Annu Sedlmayerovou, jejíž popisy prostředí byly naprosto famózní (Tráva a vítr, Na Límečku…).

Knihy paní Michaely nejsou pouhé detektivky, ale především výborné psychologické romány, které se zabývají i nejedním společenským tématem. Zde mě paní spisovatelka opět velmi potěšila. Vodní ptáci, hlavně labutě, mě velmi zajímají a i když ty se tu nevyskytují, seznámila jsem se s dalšími na pokraji vyhynutí. A opět příroda a její ochrana, jak se k ní lidé chovají, jaký k ní mají přístup. Než ji rozšiřovat a chránit, raději místo ptačí rezervace a mokřad vystavět domy a vydělávat. Vidíme to všude, jak se příroda ničí, jak se do ní stále zasahuje, přitom ona sama si umí nejlépe poradit a vytvořit to nejkrásnější a nejdůležitější pro náš život. My sami jsme součástí přírody a když ta nebude, nebudeme ani my. Z této knihy je opět cítit láska k přírodě a zvířatům.
Krásný popis přírody a do ní zasazený detektivní příběh. Byl to opět nejlepší čtenářský zážitek, který jsem si opravdu vychutnala. Děkuji.

"Jedna věc je zvláštní. Často se mi stává, že někam přijedu a hned si oblíbím nějaký zvíře. Spřátelím se s ním. A pak se mi po něm doma stýská. Tak uvažuju, co to o mně asi vypovídá."
"Podle mě to o vás vypovídá hlavně jednu důležitou věc. Že jste dobrý člověk."

Opět detektivka od M. Klevisové se známým kapitánem Bergmanem a jeho kolegyní Sedlákovou, tentokrát odehrávající se někde na jižní Moravě, v chatové osadě. Krátce po sobě dojde k zavraždění dvou pánů - kamarádů, kteří byli vášnivými ornitology. Je otázka co bylo motivem a co tyto vraždy spojuje s předchozí pražskou vraždou kolegyně jednoho z ornitologů. V chatové osadě a blízké vesnici se jeví vztahy obyvatel bezproblémové, ale jak se dozvídáme, každý tu má motiv něco skrývat ... dokonce i v nejbližší rodině zavražděného --

Opět typická detektivka od Michaely Klevisové, kde Vám není špatně při popisu brutálně zavražděných obětí, ale spíš přemýšlíte, kdo je vrahem. A to vše v mírumilovných kulisách, většinou někde na zapadlé vesnici nebo jako v tomto případě v chatové osadě.

Ze začátku není jasné, zda je důvodem dvou vražd budování ptačí rezervace nebo rodinné rozpory. A aby to nebylo málo, vypadá to, že s těmito dvěma vraždami možná souvisí i třetí. Vše řeší jako obvykle detektiv Bergman se svou kolegyní Sylvií. A postupně vyplývají najevo rodinné rozpory a křivdy až odněkud z dětství...

Knížka se mi líbila. Prostředí i vykreslení postav, jejich povah i životů. Vše se vešlo do jedné detektivky, z které cítíte vůni koní, vody a trávy. I napětí zde bylo.

Super, touto knihou mě aurorka velmi potěšila. Příběh mě upoutal již od začátku, přečetla jsem za dva dny. Zajímavá prostředí, mokřady, koně, bylinky, vykreslení postav, jejich povahy, pohnutky, prostě paráda :-)

Povedená detektivka! Velmi dobře se čte, paní Klevisová opravdu umí. Zajímavé postavy i prostředí, příjemné bylinkářské vsuvky a pro mě chvályhodný boj o zachování a rozšiřování mokřadů. Dvě vraždy na začátku a rozmotávání jejich možných příčin i souvislostí. A nakonec se vrah přizná, přizná ty vraždy dokonce tři!

Michaelu Klevisovou jsem si oblíbila, opět mě nezklamala. Líbilo se mi vykreslení jednotlivých postav, detailní seznámení s jejich povahami a minulostí. Určitě sáhnu ráda po dalším titulu této autorky.

Vlastně nevím, čím je to tak skvělé, ale jak jsem nakoukla, už jsem knížku nechtěla odložit. Nakonec jsem musela, ale hned druhý den jsem ji dočetla.
Mám trochu smíšené pocity ohledně postavy vraha, ale je fakt, že tuhle postavu jsem zrovna nehádala.

Knížky od Klevisové mají za mě vše. Zajímavé hrdiny, krásné prostředí, přiměřené napětí, smysluplné zápletky, nejsou zbytečně morbidní a na závěr do sebe vše hezky zapadne.

Tato detektivka se mi zatím ze všech již čtených líbila nejvíce. Všechny knihy se mi dobře četly, ale v této mě nadchlo prostředí plné úchvatně zádumčivé přírody a navíc se mi zdálo, že v tomto příběhu zatím bylo nejvíce sympatických postav. Zvláště oproti prvotině Kroky vraha, kde normální postavu musel člověk téměř hledat.

Knihy od Michaely Klevisové mě dlouho míjely, přestože detektivky mám ráda (sice hlavně do ucha a od již osvědčených autorů a (především) interpretů)...Cestu k jejím knihám mi otevřela moje nejmilejší kolegyně, když mě vzala na autorské čtení, které nemělo chybu...Michaela je mi nejenom lidsky sympatická, ale umí taky krásně vyprávět o svých hrdinech i hrdinkách,o působivých popisech přírodních scenérií, chování a zvukových projevů zvířat nemluvě... Děkuju za požitek pro všechny smysly,už teď se těším na další!!!

Michaelu Klevisovou jsem si oblíbila. Tento titul mě zaujal perfektním vykreslením postav a skvělou zápletkou. Přiznám se, že postavu vraha jsem neodhadla, dlouho jsem ji považovala za "kladňáka".

Knihy od paní Klevisové mám moc ráda. Ačkoliv není můj oblíbený žánr detektivka, tak u paní Klevisové dělám moc ráda výjimku. Ani tato kniha mě nezklamala. Naopak mile překvapila, protože tématem byla příroda, konkrétně ptáci a ty jsou mým koníčkem. Těším se na další knihu od této autorky.

I když se mi nedaří číst sérii s Josefem Bergmanem postupně tak, jak vycházela, tak mi to nevadí a musím napsat, že ten detektiv je fakt sympatický týpek. Líbí se mi, že autorka vytvořila naprosto uvěřitelného knižního hrdinu. Najdete si na něm něco, co vám trošku leze na nervy i něco, co obdivujete. Bergman je člověk, který netrpí žádnými protivnými povahovými vlastnostmi, jež by vám znepříjemňovaly čtení.

Stejně tak jeho parťačka Sylvie byla sympatická osoba a takové drobnosti, jako její senná rýma, jsou milým kořením základního detektivního příběhu.

Ten příběh není nijak přehnaně komplikovaný, ale zároveň není příliš jednoduchý aby vás to nebavilo číst. Správně sestavený zamotanec vztahů a postupně objevovaných propojení mezi jednotlivými aktéry nám autorka odkrývá hezky postupně a to dávkování mi přišlo tak akorát.

Líbily se mi jednotlivé postavy - ať už ty, které se zločinem mají nějakou spojitost, nebo ty, které jsou v knize zdánlivě zbytečné, ale dávají příběhu hezký a uvěřitelný rámec takové malé, poklidné jihomoravské vesničky.

Prostě za mě perfektní detektivní příběh a příjemné čtení. Samozřejmě jsem postupem času tipovala jako vraha někoho úplně jiného, ale nakonec se to celé hezky propojilo a dalo smysl.

Pohodové čtení, hezky propletené vztahy. A vrah mohl být opravdu kdokoliv.

Knížka se mi dokonale trefila do nálady a dostala jsem tak víc, než jsem očekávala. Paní Klevisovou mám ráda, její příběhy plynou pozvolna, nenásilně, jsou v nich krásně vykresleny lidské povahy i pohnutky. Děj je vždy zasazen do nějaké hezké české kotliny, vyšetřování zločinu je srozumitelné a uvěřitelné. Styl mi připomíná S.Lapenu. U knížek paní Klevisové vím, že mě nečeká nic brutálního, a to je v dnešní době (vzývající odporné krvavé severské krimi) dost vzácnost. Kéž by podobných spisovatelek bylo víc.