Adel703
přečtené 140
Ještě jeden den
2016,
David Levithan
Už je to chvíle co jsem četla první díl, nicméně se mi líbil a Rhiannon jako jedna z mála knižních dívčích postav, která mi nelezla na nervy. Proto jsem zkusila i Ještě jeden den. A musím říct, že to bylo super. Sice to nebylo tak dobré, ale pro fanoušky je to #mustread :) Doplní to spousty mezer v příběhu a opět se setkáme se s A. Takže shrnutí - tomu, komu se nelíbil 1. díl se nejspíš nebude líbit ani tento. A pro ty, kteří A milují, doporučuji číst oba díly s větším časovým odstupem.... celý text
Den co den
2013,
David Levithan
Po dlouhé době opět kniha, která mě dokázala zaujmout natolik, že jsem ji nedokázala odložit. Líbil se mi námět, líbilo se mi zpracování, líbili se mi hlavní postavy. Rhiannon mi jako jedna z mála hrdinek nelezla krkem a A... co k tomu říct? Nejspíš to, že mi bylo A líto. Probouzet se v novém těle, pořád a pořád dokola, nevědět, kdo budete, žít bídný nebo bohatý život, být nemocný jak už psychicky tak fyzicky,... Opravdu se mi to líbilo.... celý text
Metro 2033
2010,
Dmitry Glukhovsky
Řadím se do skupiny čtenářů, kteří nejsou z Metra zrovna nadšení. Čekala jsem hodně. Čekala jsem, že kniha bude plná akce, že hlavní hrdina mi bude více sympatický, že celý děj bude mít rychlý spád. Čekala jsem, že se budu bát číst dál, že celé metro bude temně a krutě popsané. A nic se samozřejmě nestalo. Styl psaní nijaký, spíš místy nudný, vůbec mě neoslovil. Několik věcí mi přišlo hodně absurdních a naivních. Jak řekl můj přítel: když chceš akci, zahraj si hru.... celý text
Pokání
2008,
Ian McEwan
Moje první setkání s Ian McEwanem. Kniha je opravdu velký čtenářský zážitek. Když jsem dočetla, byla jsem plná emocí. Konec jsem si musela přečíst několikrát po sobě, než jsem ho plně pochopila. Tato kniha si zaslouší být čtena pomalu a v klidu, vychutnávat si jazyk a styl. Ani nevím proč, ale příběh mě odrovnal. Neustále se vracím a přemýšlím o něm. Je to geniální dílo.... celý text
Říše bouří
2017,
Sarah J. Maas
Tak tohle opravdu nefungovalo. Série skleněný trůn je sice velice čtivá a napínavá, ale co ty postavy? Zdálo se to jen mně, že najednou čtu o někom úplně jiném? Myslím, že autorka si tu nejvíce naběhla s počtem postav. To máme Aelin, Rowana, Aedion, Lysandru, Manon, Doriana, Elide, Lorcana, Fenryse a Gavriela. Nezapomněla jsem na někoho? Nicméně, nemyslím si, že je dobré psát knihu s tolika "hlavními" postavami. Působilo to placatě. Žádná z postav (až Aelin a na Manon v první části) neměla svůj prostor. Co takový Dorian, král, který byl v prvním a druhém dílu užasný, sečtělý a vtipný? Teď stál jen stranou, téměř v depresích, nic neříkal a jeho největší chvíle přišla, když se pokoušel o Manon. Nebo takový Fenrys a Gavriel? Proč je tam autorka vůbec dávala, když zazdila jejich potenciál nesmrtelných a neporazitelných vílích válečníků, kteří žijí staletí? Jen se krčili v koutku a sem tam pronesli velkou hlášku. Vypadalo to, že dokonce i Rowan ztratil svůj potenciál.. A co Manon, od druhé poloviny knihy, kdy se připojila ke skupině, jsme se od ní dočkali jen pár kapitol, z toho témeř půlka byla užívání si s Dorianem. Další věc je párování postav. Vím, že každé knihomolské srdce plesá (i to moje), když se v knize odehrávají románky, ale tohle bylo už moc, plus, když k tomu přičteme někdy až hodně detailně a barvitě popsané erotické scény. Opravdu se to do knihy hodí? Myslela jsem, že se podobné scény v YA neobjevují, zvlášť, když jsou i pro mladší čtenáře. A nakonec Aelinina genialita. Vždy myslí o krok dopředu, nikomu to však neřekne (nebo spíš jen Aedionovi?). Hrdinové jsou samozřejmě nesmrtelní, všechny bitvy přežijí a úspěsně zdolají :) Doufám, že poslední díl se v tomhle duchu neponese.... celý text
