Říše bouří

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Pro Aelin dlouhá cesta k trůnu teprve začala, ale už nyní je jasné, že bude plná zrady, nepřátelství a nevraživosti. Pokud si chce udržet korunu a ochránit své království, musí se spojit s lidmi, kteří až do teď byli nepřáteli a musí bojovat proti zlu, které se chystá pohltit celý svět. Zkáza se na ni řítí ze všech stran a jediná zoufalá možnost, jak přežít, je obětovat to, co miluje nejvíce na světě....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/346400/big_rise-bouri-4tT-346400.jpg 4.61754
Série:

Skleněný trůn / Trón zo skla 5.


Žánr:
Literatura světová, Fantasy, Pro děti a mládež

Vydáno: , CooBoo
Originální název:

Empire of Storms, 2016


více info...
Nahrávám...

Komentáře (317)

Kniha Říše bouří

TVer
včera

Po dočtení knihy mám trochu smíšené pocity. Kniha byla hodně dlouhá a stalo se tam hrozně moc věcí.

Začala se mi líbit postava Manon a doufala jsem, že nastane nějaký posun s její postavou, což se stalo. Také jsem byla zvědavá jak bude příběh pokračovat pro Elide, která se vydala najít Aelin. Rozhodně jsem nebyla zklamaná.

Někdy jsem ale měla pocit, že jsou postavy při některých scénách melodramatické až příliš a občas mě to tam rušilo. Nikdo takhle nemluví, nikdo by takhle nikdy nemluvil a je to prostě někdy trochu moc.

Co se týče Aelin, už mě to její plánování začíná štvát. Divím se, jak s ní ještě můžou všichni zůstat a všichni ji důvěřují i když se stane, že co den, to další překvapení, které nachystala Aelin a nikomu o tom neřekla. Už to začíná být trochu otřepané a už se mi to přestává líbit.

Konec mě ale skutečně překvapil, opravdu jsem něco takového ani náhodou nečekala. Vzhledem na to, že mě ale čekají další dvě knihy jsem si jistá, že se vše spraví.

Jinak mi ale kniha přišla v některých ohledech moc táhlá. Jsem zvědavá na ty poslední dvě, ale teď si musím dát pauzu, protože mě tahle série už vyčerpává.

Kalokaghatia
25. dubna

Poutavý příběh, pěkné čtení. Závěr je neskutečný. Škoda jen, že jsou všechny ostatní postavy sympatičtější než hlavní hrdinka.


Tesset
03. dubna

Jde videt5, že se pomalu příběh chýlí ke svému konci. Všechno se začíná pomalu rozplétat a odhalovat, jak to vlastně bylo. Aelin mi jako postava už skoro od začátku není moc sympatická, a tak mi to až slepé zbožňování jejího dvora přijde celkem přehnané. Oblíbila jsem si spíš Manon a Chaola, který bohužel v tomhle díle chyběl. Hurá na další díl.

Njangu
21. března

(+ SPOILER) Tak tenhle díl se mně asi líbil ze všeho nejvíce, zatím..... Předpokládám, že ten poslední bude jízda ;)

Oblíbila jsem si Aelininu drzost, prostořekost, lstivost, to jak před všemi vystupuje zprvu jako totální rozmazlená mrcha a další povahové rysy, které jsou dost často označovány, za ty špatné. A ano, chápu to. Vidím to tak, že i kladný hrdina musí být občas za toho zlého, jinak by byl moc průhledný a to se tedy opravdu o Aelin říct nedá....
Obdivuji úžasnou autorčinu schopnost, vytvořit tolik dějových linek, které pomaličku rozmotává, aby je ve velikém finále mohla splést zpátky dohromady a ještě to dokázat v tak obsáhlém díle.
S.J. Maas je opravdu královna .. za mě jedna z nejlepších autorek, které dokáží udržet napětí na tolika stránkách a nepolevit.
Moc se těším co přinese poslední díl. Teď jen rychle spojit další nitky dílem o Chaolovi, který mě čeká a pak si užiji to velkolepé finále v posledním dílu, které se pomaličku připravuje. Oblíbila jsem si i všechny ostatní postavy, které se postupně přidávají a jejich osudy se navzájem proplétají.

Kaila146
06. března

(+ SPOILER) Za mě zatím nejlepší díl.
Co se hlavní hrdinky týče, lidi zde se dělí do dvou skupin. 1. ji milují a 2. nesnáší. Já se zatím řádím spíš k té první skupině, je to za mě jedna z lepších hlavních hrdinek (teda ne že by to bylo nějak moc těžké - většina hrdinek YA fantasy jsou udělané jak přes kopírku). Taky jsem si konečně naplno oblíbila Manon, Elide, Lorcana a Lysandru. Chaol mi v tomto díle nijak nescházel.
Elide a Lorcana jako dvojku naprosto žeru a jestli spolu neskončí, tak nevím.

Petkona
03. února

Opět skvělé. Kvalitou se to určitě vyrovnává předchozím dílům, i když musím říct, že ze začátku mi chvilku trvalo se začíst a bylo tam tak nějak moc postav a nedávalo mi to moc smysl, což se k mé úlevě na konci geniálně vyřešilo. Za to musím autorku pochválit. Tak spletitý děj a tolik postav jejichž osudy se všemi možnými směry proplétaly a spojovaly a přesto to dávalo smysl. A i když má kniha skoro 700 stran, tak to uteklo strašně rychle a pořád se tam něco dělo. Přesto to nebylo zajímavé jen dějem, ale hrozně se mi taky líbil jazyk, kterým je to napsané, to přidávalo na kráse popisným scénám, které já moc nemusím, ale autorka tohle umí. O postavách snad ani nemusím mluvit, ty jsme si snad zamilovali všichni. V tomhle díle jsem si ovšem víc zamilovala Manon, která byla opravdu skvělá. Chtěla jsem být součástí děje a prožívat všechno s postavami což se mi poslední dobou neděje moc často, naposled u Rodu země a krve, takže tohle autorka umí:). No a konec byl samozřejmě hrozně smutný a doufám, že se to v dalším díle nějak vyřeší. Ale jinak naprosto nádherný příběh, který si rozhodně musíte přečíst.

heja
26. ledna

Musím sa opakovať a napísať, že séria je s každým dielom lepšia a lepšia, prichádzajú nové postavy, dej je čoraz viac napínavý, tajomstvá vyplávajú na povrch a ako to Aelin vie najlepšie, nikdy neprestane šokovať, rovnako ako autorka samotná.
Opäť dochádza k striedaniu pohľadov a konečne som si našla cestu aj k Manon, ktorá, ako ostatné postavy má svojich démonov s ktorými sa musí vysporiadať. Už len dúfať, že ďalší diel bude minimálne tak úžasný ako tento a snáď ešte lepší!

Nale
19. února

(+ SPOILER) Po úžasném díle Královna stínů, ze kterého jsem byla nadšená, mě Říše bouří upřímně zklamala.
Na knihu jsem se moc těšila a měla od ní velká očekávání. Nemohla jsem se dočkat, až dorazí domů. Opět se to čte samo, styl psaní je chytlavý. Nikdy jsem však nečetla něco tak příšerně překombinovaného....

Začátek byl úžasný - čarodějnice útočící na Zlomuval, Mamonina záchrana Doriana. Měla jsem pocit, že Dorian konečně dostane více prostoru a zapojí se do akce. Elide s Lorcanem jsem si jako dvojku zamilovala, stejně tak jejich celou dějovou linku. Setkání Elide a Aelin bylo zkrátka dojemný, až jsem skoro brečela.

Největší problém jsem ale měla právě s Aelin.
A teď se omlouvám všem jejím fanouškům, ale ještě nikdy jsem nečetla o tak nesnesitelně arogantní pokrytecké „drsnačce“, která všechno tají (Ale samozřejmě jí všichni odpustí, protože co? No měla ty nejlepší úmysly přece!) a nedej bože, aby si někdo dovolil s ní v něčem nesouhlasit! To pak nastanou klasické poznámky, že by všechny spálila na popel a skočila po něm, jak už jsme zvyklí… Nechápu, proč skupina tolerovala ty její povýšené výstupy. V Královně stínů a Dědičce ohně jsem ji měla celkem ráda, ale tady se mi totálně znechutila.

Zátoka lebky s Jeřábem a Dorianem byla super, dokud se nepřipojili k Aelin a Dorian, stejně jako Jeřáb, se nestal jedním z jejích ozdobných doplňků bez vlastních názorů. Jen jednou Dorian svůj názor vyjádřil a ostatní mu div za to neukousli hlavu. Protože přece nemůže říct proti Aelin špatné slovo!

Náš Jeřáb… Kam se poděl ten bojovník, kterého jsem milovala ve třetí knize? Stal se z něj poslušný pejsek, který touží jen skočit s Aelin do postele. Toho očuchávání, vrčení, cenění zubů a hlavně popisů očí (a jejich přirovnání k různým druhů kamenů) bylo fakt moc. Nemám nic proti sex scénám, mám je ráda, ale tady se to podle mě nehodí. Přišly mi tam násilně vecpané, stejně jako u Manon a Doriana. Mimochodem, není tohle náhodou YA?

Manon se mi také víc líbila v předchozích dílech. Odhalení, že je ztracená královna, mě upřímně nešokovalo, protože, jak to tak vypadá, každá žena v téhle sérii je buď utajená královna, nebo má tajemství svého původu (Aelin, Lysandra, Elide, Ansel...). A její scénky s Dorianem… Opravdu je nutné každého párovat? Je smutné, že Dorian dostal největší prostor jen v postelových scénách.

Co se ještě týče Aelin té tam bylo fakt moc.
Ona je ta nejdůležitější v celém univerzu, královna vyvolená samotnými bohy, nositelka světla, spasitelka, samozřejmě nejchytřejší, nejmocnější, navíc mučednice, která prožila všechno utrpení a na svých bedrech nese břemeno světa. Zapomněla jsem na něco? Možná ještě na tu věc s Jeřábem, že si byli předurčení dřív, než se Aelin narodila. Nechápejte mě špatně. Mám ráda silné ženské hrdinky, ale tohle je tak neskutečně přetažené za vlasy, že mám chuť mlátit hlavou o zeď.

Mimochodem, proč se doslova všichni muži podřizují ženám? Proč se každý geniální plán, každý dobrý souboj, nechává jen na Aelin a Lysandře? To muži v téhle sérii neumí myslet za sebe?

Další věc je magie Aelin aneb Deus Ex Machina.
Když už to vypadá, že dojde na pořádný souboj, vše se vyřeší tím, že Aelin ztratí kontrolu nad svou magií a ohněm všechny rozpráší. Logiku v tomhle absolutně nehledejte, protože tam platí pravidlo – čím víc se ponoříte do studnice, tím víc magie máte. A studnice Aelin je samozřejmě nekonečná! Kam se hrabe takový Dorian se svou – podle popisu – syrovou, nekonečnou magií, ze které ale bohužel vidíme pouze jakési smrště ledu a neviditelné ruce, které slouží hlavně v posteli (to fakt?:D bože!). Stejně jako Jeřábovi i jemu magie rychle dochází. Všechno se začalo řešit magií a mě chybí časy, kdy nefungovala.
Snad jediný pořádný souboj měla Lysandra s mořskými wyverny. Gavriel a Fenrys tam byli vlastně jen na okrasu.

Zvrat vystřídá další zvrat a po něm další… Kouzlo překvapení, které jsme zažívali v předchozích dílech, vyšumělo kamsi za humny.

Závěr s bičovanou Aelin (kam se hrabe utrpení Ježíše… pardon), její oběť i utajený geniální plán se spojenci mě nedostal. Možná proto, že už jsem byla z knihy tak otrávená, že už jsem jí chtěla mít dočtenou.

Skleněný trůn mám moc ráda. Dědička ohně a Královna stínů patří mezi mé oblíbence. Ale po tomhle díle se váhám pustit do dalších. Nejspíš si sérii přečtu znovu od začátku.

1 ...