Obraz Doriana Graye

od:


KoupitKoupit eknihu

Příběh s utopickými prvky se odehrává v 19. století v Londýně. Jediná rozsáhlejší próza Oscara Wilda předvádí na fantastickém příběhu aristokrata, jemuž kouzelná moc propůjčila věčnou krásu a mládí, rozpor mezi morálkou a estetickým prožitkem - zatímco Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho dokonalá podoba na plátně stárne a ohyzdí se podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik nadějných mladíků přivedl do zkázy....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/3182/obraz-doriana-graye-WGD-3182.jpg 4.34503
Orig. název:

The Picture of Dorian Gray (1891)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Alpress
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (456)

Přidat komentář
Cari
předevčírem

Kniha je úžasná! Plná hlubokých myšlenek. Myslím, že jí ocení spíše přemýšlivý čtenář... V téhle knize bych si mohla každou větu podtrhnout, pokud bych si chtěla vypisovat citáty. Oscar Wilde byl génius!

takana
11. listopadu

Klasika

items
10. listopaduodpad!

Prečítaných 20 strán. Iritovali ma neskutočne neprirodzené monológy lorda Henryho. Vkladať mu v rozhovoroch do úst vety, na ktoré by potreboval písomnú prípravu...moc to škrípalo...

jahoda444
08. listopadu

Z počátku jsem byla ke knize velmi skeptická, ale rozhodla jsem se ji přečíst a nyní patří mezi mé nejoblíbenější knihy.
Všechny postavy mi byli sympatické a děj byl jednoduše skvělý.
Jediná věc, která mě na knize mrzí je, že není delší.

krevetinka
03. listopadu

Děj na můj vkus ubíhal až příliš rychle, začátek velice podařený, prostředek aka Dorian a jeho vášně v drahých kamenech a látkách, či co to vlastně bylo - příšerná nuda, konec zase opět parádní. Nejlepší na celém příběhu je rozhodně psychologie a charakter hlavních postav, zejména tedy lorda Henryho, ten mne naprosto uchvátil a velmi se s ním ztotožňuji!

Anoell
30. října

Začátek a konec jsou dobře napsané, hezky čtivé, jen prostředek pokulhává. Děj je tam vyprávěn spíš pasivně, mohu-li to tak nazvat, a popisky napříč knihou jsou sice hezké, ale nudné, dělalo mi problém u nich udržet pozornost. Zajímavé téma a spíš než o příběh jde o psychologii postav, především té hlavní. Pro mě kniha na 3 hvězdičky, ale znovu bych ji asi nečetla.

veronikacerna
14. října

Moc se mi libila...:)

Vecerkova
24. září

Byla to jedna z mých učitelek na základní škole, která nám převykládala obsah tohoto díla tolikrát, že mě od jeho četby odradila na dlouhé roky. Naštěstí jsem mu dala šanci a teprve teď si uvědomuji povrchnost výkladu Obrazu Doriana Graye jak na škole základní, tak v rámci povinné četby na střední škole.
Mám ráda Oscara Wildea. Vtipem, se kterým píše, a svými trefnými poznámkami si mě naprosto získal. Obraz Doriana Graye pak považuju za jeho dílo ve všech ohledech stěžejní. Jeho ostatní tvorbu převyšuje jak svým obsahem, tak formou, které jsem propadla.

Malíř Basil se seznámí s pohledným mladým chlapcem Dorianem, kterého považuje za svůj ideál a zdroj umělecké inspirace. Jednoho dne se s ním má opět sejít ve svém ateliéru, aby jej namaloval, a ten se tak setká s Basilovým přítelem Harrym. Harry, s poněkud kontroverzní životní filozofií, vnutí Dorianovi v krátkém rozhovoru představu, že jeho mládí a hezký vzhled je to nejcennější, co má. Dorianovi se po návratu do ateliéru při pohledu na svůj vlastní portrét zdá, že Harry má pravdu- a vysloví přání zůstat navždy mladý, ať portrét stárne namísto něj a on si navždy uchová hezkou tvář.
Dorian se dále setkává s Harrym, jehož zálibou je lidem nenápadně podsouvat svou ideologii a z psychologického hlediska jimi manipulovat, a jako předmět svého studia si vybral právě jeho. Stane se tak, že Dorian začne svět vidět jako on, jako svět, ve kterém má nejvyšší hodnotu estetická krása, a zamiluje si proto umění. Když později vidí na jevišti divadla herečku Sibylu, připadá mu dokonalá- každý večer je někým jiným, ale vždy stejně krásná- bez ohledu na její charakter se rozhodne s ní zasnoubit a nadšeně to oznamuje Basilovi i Harrymu.
Ti jdou následující večer do divadla s ním, hraje se právě Romeo a Julie- ale Sibyla úmyslně hraje svoji roli nevýrazně a bez emocí. Dorian ji jde po představení navštívit do zákulisí a ona tvrdí, že teď, když poznala pravou lásku, je všechno ostatní jen parodie. To ovšem není to, co chtěl Dorian, který ji miloval jen a pouze pro umění, slyšet, zasnoubení ruší, nechává ji plačící na kolenou v šatně a odchází. A toho večera, když se vrátí domů, všimne si, že na jeho portrétu se něco změnilo- jeho vlastní obličej se na něj dívá s krutým úšklebkem.

Harry je výrazná osobnost s neuvěřitelně vyhraněnými názory, zejména proti intelektuálům, ženám, manželství a jiným závazkům. Až jsem se cítila při jejich četbě jako by mě osobně napadal, a upřímně se mi to líbilo. Některé z myšlenek a aforismů, kterými se Obraz Doriana Graye jen hemží, jsou spíše úsměvné, ale u jiných jsem měla pocit, že Wilde uhodil hřebíček na hlavičku. A opakovaně. Úmyslně nebudu mezi nimi rozlišovat a uvedu některé z nich:


Ale krása, opravdová krása, ta přestává tam, kde začíná intelektuální výraz. Intelekt je už sám o sobě jistý druh přehnanosti a ruší harmonii každé tváře. V okamžiku, kdy si člověk sedne a začne přemýšlet, je hned samý nos nebo samé čelo nebo prostě něco děsného. Jen se podívej na lidi, kteří vynikli v kterémkoli učeném povolání! Jak jsou dokonale oškliví!

Je smutné si to připomínat, ale duch má beze sporu delší trvání než krása. Tím také lze vysvětlit, proč se tolik namáháme být tak přehnaně vzdělaní. V tom zuřivém boji o pouhé bytí toužíme mít v sobě něco, co nepomíjí, a proto si plníme hlavu veteší a fakty a bláhově doufáme, že tak se tu udržíme. Dokonale poučený člověk- to je moderní ideál. Ale hlava dokonale poučeného člověka, to je něco strašného. To je takový starožitný krám, samá obludnost a samý prach, a každý předmět je tam oceněn vysoko nad svou hodnotu.

Vždycky! To je strašlivé slovo. Zamrazí mě, když je slyším. Tuze rády ho užívají ženy. Ženy zkazí každý milostný románek tím, že se snaží, aby trval provždycky. Vždyť to slovo nemá žádný význam. Mezi rozmarem a láskou na celý život je jediný rozdíl: že rozmar trvá o trochu déle.

Ovlivnit někoho znamená dát mu svou vlastní duši. Ten člověk pak nemyslí svými vrozenými vášněmi. Jeho ctnosti, to už nejsou jeho pravé ctnosti. Jeho hříchy- je-li vůbec něco takového jako hřích- jsou vypůjčené. Ten člověk se stává ozvěnou hudby někoho jiného, hercem role, jež nebyla napsána pro něho. Účelem života je rozvoj vlastní osobnosti. Každý z nás má dokonale uplatnit svou vlastní povahu, proto jsme na světě. Ale člověk má dneska sám ze sebe strach. Zapomněl na tu nejvyšší ze všech povinností, na povinnost k sobě samému.

Muž se žení, protože je znuděn, žena se vdává, protože je zvědavá. Oba se zklamou.

Děti své rodiče zprvu milují; jak stárnou, začínají je soudit; a jen někdy jim odpouštějí.

Jen dva druhy lidí jsou opravdu okouzlující- lidé, kteří vědí naprosto všechno, a lidé, kteří nevědí naprosto nic.

Lidumilové ztrácejí všechen smysl pro lidskost. To je pro ně příznačné.

Když se obviňujeme sami, máme pocit, že už k tomu nemá právo nikdo jiný.


Kdybych měla vybrat jediné dílo z povinné četby, které si zaslouží být čteno a je v tomto smyslu legendou, jednoznačně bych zvolila Obraz Doriana Graye.

vodovodnice
20. září

Příběh mi přišel jednoduchý, ale i tak zajímavý, ale ten nový film je naprosto úděsný.
Ale hlubší zážitek to ve mne nezanechalo.

Bórborka
17. září

Kniha se nezabírá moc příběhem, ale postupně nám rozvíjí osobnost Doriana. Občas až příliš rozepsané myšlenky vás nechají se ztrácet a zapomenout o čem vlastně čtete. Tahle knížka má v sobě spousta myšlenek, nad kterými jsem občas jenom kroutila hlavou či nevěřícně přemýtala nad tím jestli to opravdu myslí vážně.

M100
13. září

Kniha mě mile překvapila. Nějaké části byli sice trošku těžší a zdlouhavé, ale příběh pěkný a hodně myšlenek..

jfialova
10. září

Příběh dobrý, děj v podstatě jednoduchý. Spíš než o příběhu je ale kniha o myšlenkách, úvahách, též o době a společenských poměrech, životních postojích. Styl je hodně květnatý, až tak moc, že někdy musíte hodně domýšlet, o čem se vlastně mluví. Ohledně zvrhlého Dorianova života tedy nezjistíte téměř nic konkrétního, většina věcí je uvedena pouze v náznacích, a to mnohdy dost obecných. Každopádně to není zas tak dlouhé, aby se to nedalo přečíst a některé myšlenky byly zajímavé.

Clea3112
18. srpna

Podobenství o kráse duše a těla. Nadčasová alegorie o morálních hodnotách světa. Odpověď si hledá každý sám :)

slawa.cap
14. srpna

Poslouchal jsme jako audioknihu. Nemůžu si pomoct, ale kniha je stará. To ne jen podle data vydání, ale příjde mi, že obsahově stárne víc než jiné knihy - ne přímo obsahem, ale formou zdělení. Třeba u Frankensteina jsem tento pocit neměl. Téma je zajímavé, forma není vyloženě špatná, ale prostě něco mi vtom nehraje.

viviann
12. srpna

Námět zajímavý a zná ho snad každý, avšak kniha mě vůbec nebavila. Do čtení jsem se nutila...

Fortuna
09. srpna

Kniha, ze které čiší kouzlo už jen díky názvu. Dílo, u nějž nejde ani tak o příběh, jako o myšlenky, které musí oslovit snad každého.

ZNellyZ
08. srpna

Kniha mě osobně nebavila. Některé pasáže zbytečně dlouhé a celkově mi asi nesedl styl psaní autora.

gonegirl
04. srpna

Tato kniha na mě velmi zapůsobila. Je to příběh, který promluví snad ke všem generacím. O podstatě lidské duše, pokrytectví, přetváření, nalhávání, falši. Je zde spousta podnětů k přemýšlení, postavy jsou skvěle vykresleny, jako byste měli pocit, že vidíte dokonale celou jejich podstatu... Je šílené, jak může pár dobře zvolených slov neúmyslně zničit život jiného člověka...

Marekh
02. srpna

Kniha byla náročnější na četbu, nicméně námět knihy se mi líbil a v knize nalezneme velmi hodně myšlenek včetně aforismů. Na knihu jsem se musel více soustředit a číst pomaleji, takže rozhodně to není oddechová četba, kniha nutí čtenáře více přemýšlet. Někdy nastaly okamžiky, kdy mne popis určitých věcí nebavil a připadal mi zbytečný. Každopádně jsem rád, že jsem se odhodlal knihu přečíst, setrval v četbě až do konce a rozhodně toho nelituji.

Dorian Gray je ovlivněn názory lorda Henryho Wottona, který např. zastává názor, že mladý člověk by si měl především užívat, vyzkoušet všechny neřesti, které ho lákají, tak si nejvíce užije, a pokud je nezakusí v mládí, ve stáří toho bude litovat. Dorian Gray je zpočátku skromný mladík, nicméně postupem času se jeho povaha mění k horšímu, vidí jenom sám sebe, je chladnokrevný a vypočítavý. Zde vidíme příklad toho, kdy je mladý člověk ovlivněn názory jiného člověka, podle kterých se řídí a to pak může vést k jeho záhubě.

V knize se vyskytuje láska, různé nelichotivé narážky na ženy, pohlédneme do nitra Doriana, který je zaslepený krásou, kdy z jedné strany fyzicky vůbec nestárne, z druhé strany postupně černá jeho duše a tyto proměny můžeme pozorovat na obraze, na kterém je zobrazený.

Viděl jsem také film, který byl natočený v roce 2004. Film se v určitých částech odlišuje od knihy. Hlavní odlišnost, která bije do očí, je ta, že Dorianova přítele - malíře Basila Hallwarda ztvárňuje ve filmu žena. To bylo zvláštní. Na konci filmu mne zaujal tento citát, který vyslovil Oscar Wilde:

"Ano, v Dorianu Grayovy je mravní poselství, které všem chlípným zůstane skryto, ale ti, jejichž mysl je čistá, ho najdou."

"Je to tragédie, ve které se odráží můj život. Svět mě vidí jako Henryho /Harryho/. Basil je bytost za níž se považuji. A Dorian je ten, kým bych rád byl... možná v jiném životě."

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Na tomhle světě jsou na tom nejlíp oškliví a pitomí lidí. Můžou si klidně sedět a jen sledovat, oč se pokoušejí jiní. Nepotká je sice žádné vítězství, zato nikdy nepoznají porážku. Žijí si tak, jak bychom měli žít všichni - nerušeně, netečně a v klidu. Jedině tak nepřivodí zkázu jiným a nedojdou trestu ani z cizích rukou.

Protože ovlivnit nějakého člověka znamená promítnout do něj svou duši. Nespřádá pak vlastní přirozené myšlenky ani nehoří vlastní přirozenou vášní. Jeho ctnosti pro něj přestanou být upřímné. Jeho hříchy, tedy pokud existuje něco jako hříchy, jsou napříště vypůjčené. Stává se ozvěnou melodie kohosi jiného, ztvárňuje roli, která nebyla napsána pro něj. A přitom cílem života je rozvoj vlastní osobnosti.

Nic nedokáže občerstvit duši líp než smysly, stejně jako nic nedokáže vyléčit smysly líp než duše.

Smích opravdu není špatný začátek přátelství. A je naprosto nejpříhodnější, když přátelství končí,...

Muži se žení, protože jsou unavení; ženy z toho důvodu, že jsou zvědavé - a obě strany čeká velké zklamání.

Aby člověk znovu získal mládí, stačí, když pouze opakuje vlastní nerozvážnosti.

Často se stává, že když se domníváme, že zkoušíme cosi na jiných, zkoušíme to vlastně sami na sobě.

Petrush
24. července

Dobrá kniha s velmi podobným námětem jako Oslí kůže od Honoré de Balzaca (a tato zmíněná mi přijde lepší).

jengibre
21. července

I kdyby Oscar Wilde za celý život nenapsal nic jiného, než tuto knihu, stačilo by to na to, aby to pro mne byl už navždy PAN SPISOVATEL. Geniální, nadčasové, naprosto výjimečné a ojedinělé. V budoucnu se k ní budu vracet znovu a znovu a znovu.

InstanTia
16. července

Tento román má hloubku a je to přesně ten typ knihy, který vás po jejím přečtení nějakým způsobem obohatí. Myšlenky Lorda Henryho byly prostě úžasné a stejně tak strhující byl osud samotného Doriana, který nám ukazuje, že i ta nejmenší maličkost nás nakonec může zavést až do samotného pekla... Tragické, ale krásné.

Fascinuje mě, jak moc hlubokomyslní lidé typu Oscar Wilde žili v tak "dávné" době...

p.pavlina
14. července

Tuto knihu bych mohla číst stále dokola a nikdy se mi neomrzí. Skvělý a nápaditý příběh.

Barbora216
12. července

Obraz Doriana Graye - tak tato kniha se mi velmi líbila. Měla jsem ji přečtenou asi za tři dny. Originální a skvělé téma a ještě výborně napsané. Moc se mi líbila.

MikeDV3
07. července

Obraz Doriana Graye je vážně velmi povedená kniha. Některé pasáže a myšlenky byly ale podle mého názoru příliš zdlouhavé. Každopádně jsem rád, že jsem knihu přečetl.

9katarinka9
25. června

Na základe filmu, ktorý sa mi veľmi páčil som sa rozhodla pre knihu. Som žiaľ sklamaná, kniha ma nezaujala. Je zaujímavé ako dokázal opísať i tak nezaujímavé veci, ale úplne mi to skazilo celý dojem z knihy. Niekomu sa to však môže páčiť.

beatadudova
24. června

Nebylo to špatné, ale ani mě to nijak zvlášť nezaujalo. Většinou jsem se do čtení nutila, abych to už měla za sebou. ze začátku a na konci to bylo docela dobré, ale ten prostředek mě nebavil. Některé pasáže byly opravdu zdlouhavé a nudné, rozsáhlé popisy jsem už pomalu nevnímala. Myslím, že by tento příběh dosáhl stejného účelu i při polovičním rozsahu. Části, kdy se dělo něco zajímavějšího nebyly špatné. Ale v názorech Henryho Wottona jsem se dočista ztrácela i když jsem je četla pořád dokola, jednoduše jsem jim nerozuměla. Jsem zvědavá na filmové zpracování, mám pocit, že v tomto případě by mohlo být lepší.

Gabux
17. června

Já ten příběh miluju. Ale styl psaní mi teda vůbec nesedl. Jeden z mála případů, kde radši sáhnu po filmu než knize.

kalinka99
10. června

Snažila jsem se to přečíst, ale ani jsem to nedočetla. Spousta myšlenek, dlouhé popisy a často jsem se ztrácela o čem je vůbec text. Jediné pozitivum je ukázka tehdejší společnosti v dané době.

annamc
10. června

Pěkná kniha, nad úvahami jsem se vždy zamyslela, některé mě překvapily, fascinovaly či co, jak lidé asi uvažovali v 19. století. Kniha mile překvapila :)