Dědička ohně

(SPOILER) Zajímavé, jak měním názor na knihu, když už mám přečtenou doplňkovou a jsem v půli dalšího dílu. Pasáže s čarodějnicemi nuda, ale teď zpětně, jedna z oblíbených v dalších dílech :) Taková doplňková kniha, kdy se dozvídáme důležité informace, ale nic moc se neděje.

Knížku jsem měla rozečtenou od srpna 2023 (tehdy jsem po ní sáhla, když jsem poprvé přelouskala ACOTAR). První dva díly jsem hodnotila průměrně a tady jsem se zasekla už v první polovině. Nakonec mě ale minimálně poslední třetina přesvědčila k tomu, že ač jsem měla původně problém začíst se do knihy, natož se k ní vrátit, musím ji hodnotit výše než předešlé dva díly. Kamarádka měla pravdu, když mi psala, že knihu musím dočíst, protože teprve teď se příběh začíná rozjíždět.

No co k tomu říct každopádně kniha se četla docela to šlo byly dost nudných Pasáží třeba pasáž čarodějkama mě vůbec nebavila ze začátku jsem si nemohla vžít do linky Hlavní hrdinky a jestřába a postupem to šlo snář co se týká linky dorian chau atd tak před koncem se něco stane a strašně mi bylo líto doriana to jsem byl jakože fakt wtf co to je to ne dávám nízký hodnocení protože za mě tohle bylo fakt chaos dlouho mě trvalo se zorientovat

Minulé dva díly mě tolik nebavili. Nevím jestli to bylo že jsem byla mladší, ale tento mě neuvěřitelně chytl. Zhltala jsem tu knihu. Miluju to a chci další díl.

Moc me nabvila cast s carodejnicemi. Nejvic se mi libil pribeh Celaeny a Rowana. Vypada to, ze v dalsich knihach to bude s Manon zajimave, ale ted me to nechytlo.

Závěr minulého dílu mě hodně navnadil a pak přišlo hodně natahané pokračování. Nemůžu napsat, že by mě to nebavilo, ale co vlastně od své tety očekávala? Linka o wyvernech a čarodějkách, to by stačilo v jedné kapitole, ale pokud máme více poznat příběh o čarodějce... Dám si teď ale pauzu jinou knihou a pak se snad vrátím k dalšímu dílu.

Pokračování příběhu, které na vše vrhá úplně nové světlo. Nové prostředí tomu všemu dodává ten správný spád.

Dědička ohně

Tak teda… ani nevím, kde začít.

Příběh hezky navazuje na konec předchozí knihy, ale začínají se objevovat nové pohledy a postavy, takže jsem se občas trochu ztrácela – kde jsem a co se vlastně děje (možná spíš moje chyba).

Do poloviny knihy jsem docela bojovala. Nemohla jsem se začíst a přišlo mi, že se to hrozně táhne.

ALE! Od půlky se to úplně zlomilo a já hltala každé slovo doslova.

Zamilovala jsem si Abraxose a myslím, že Manon bude ještě hodně zajímavá postava
A Rowan… no tak tam není o čem

Upřímně – jak mám být tým Chaol i tým Rowan zároveň?! To prostě nejde

Konec (myslím 64. kapitoly) mě nechal s otevřenou pusou a totálně rozbitým srdcem.

A teď přiznání… někde kolem 3/4 knihy mi prostě hráblo a objednala jsem celý box jak moc mě to pohltilo. Řekněte mi prosím, že v tom nejsem sama

Původně jsem se bála, že dám sotva 3/5… ale nakonec mě to přesvědčilo.
4/5

Říkali, ať vydržím, že první dva díly nejsou oproti dalším nic moc. A vypadá to, že měli pravdu (:
Konečně se něco děje.
Trochu mě pořád nebaví Chaol, snad se ještě probere. Linka Doriana bude asi hodně zajímavá.
Nové postavy čarodějnic, hlavně Manon a wyverny? To se těším! A pak tu máme Rowana- Jeřába (wtf? :D proč?), bavil mě moc. Věděla jsem, že nezůstane bručounem navždy a něco se musí zlomit.
Celaena se přestává magii bránit a konečně přijde na to, jak jí vládnout. Až se trochu potrénuje, asi to bude ještě mazec.
Teď dám Krvavé ostří, ať se o ní dozvím více a pak hurá na ty zbývající bichle.

4/5 Ako celok je kniha určite super, ale veľmi sa tam striedali úžasné kapitoly s tými dosť pomalými. Tým, že bolo teraz oveľa viac postáv tak nejakým príbehom chýbala hlbka. Aj tak som si aj nové postavy obľúbila a plánujem v sérií pokračovať :)

V tomto díle se Celaena vydývá za svou tetou královnou víl na jiný kontinent, kde ještě funguje magie. Objevuje se zde nová postava Jařába, který ze začátku působí značně negativně, Celaena se postupně vyrovnává se svou minulostí a hodně řeší své vnitřní strachy a zármutky. U Skleněného trůnu rozvíjí intriky Chaol s generálem Aedionem proti krály, aby pomohl jak Caeleně, tak i Dorianovi. Úplně mě tento díl nestrhl, ale zas ani nenudil....

Tak jo.. u předchozích dílů jsem říkala, že se to dobře čte, ale na zadek jsem si z toho nesedla, ale tento díl už mě fakt hodně bavil a těším se na další díl.

(SPOILER) Zacina se to vic a vic rozjizdet :)
Celaena je pekne drza a Rowan nema zrovna zadnou brzdu, takze ji to solidne vraci. Silna scena samozrejme, kdyz vidi jeji jizvy. ;) Jen teda bych byla pro, aby ji neskladal krevni prisahu. Myslim, ze by se to lepe obeslo bez ni.
Chaola jsem si proste ani tady neoblibila. Porad je to pro me nerozhodnej blb.
Dorian naopak stoupa na oblibe.
A pak je tady Aedion, ten musi mit neskutecne hrosi kuzi. Snaset vsechny poznamky a chovabi k jeho osobe, kdy ho nazyvaji "Adarlanskou devkou" a pritom delat to, co dela. Bylo uzasne videt jak ozil, kdyz zjistil, ze Aelin zije. Ozil a soucasne se boji, co na jeho povest rekne. Jeho linka se mi moc libi.

Všechny dosavadní díly včetně tohoto beru jako přípravu na to, co se bude dít v následujících knihách. Bavilo mě to, ale nenadchlo mě to. Nicméně očekávám, že se četba zúročí a následující čtení bude stát za to.

Proměna Celaeny byla za mě byla to nejlepší, co mi kniha nabídla. Pasáže s čarodějnicemi mi přišly zajímavé hlavně ke konci a těším se, co se z toho v následujících dílech vyvine. A Dorian a Sorscha. Chaol a Aeodin. Bože, pro ně stálo za to tu knihu přečíst a pokračovat.

Dědička ohně je pro mě hodně rozporuplná kniha. Na jednu stranu se děj zase trochu posune, dostaneme nové postavy, nové informace, ale Bohové, je to tak strašně utahané...

Osobnostně mě baví Chaol, jako jeden z mála udržuje charakter. Vyměnil postavení u dvora za poctivou službu králi, který ho zklamal, i přes obrovský vnitřní rozpor je na prvním místě stále jeho hlavní úkol - chránit korunního prince. A to může být i to, že nechce mít nic společného s jeho magií, aby to v budoucnu nemohlo být použito proti princi. Děj s terrasenskými mi už přišel zdlouhavý.

Čarodějnice, tak to byla teprve ochutnávka a naplno to "rozjedou" v dalším díle.

Celaena... nejméně záživné kapitoly. Schéma jeden výcvik za druhým už je hrozně monotónní. A chování Celaeny... Mlží, lže, propadá hysterii, narcistické rysy, Doriana i Chaola taky jednoho po druhém využila tak, jak potřebovala... tohle pro mě prostě není hlavní hrdina knihy. Ódy na Bělotrna taky upřímně nechápu. Pro mě je to celou knihu hov*do k pohledání, co si libuje v třískání a ponižování ženské a říká tomu výcvik.

Dorian a Sorsha - děkuji za krásnou linku. Obecně u Maas mám v oblibě léčitele.

Celaena se utápí v bolesti. Smrt Nehemie a Chaolova zrada ji ničí – psychicky je na úplném dně. Alkohol, sebelítost a útěk před realitou. Jenže pak se objeví vílý bojovník a odvede ji do neznáma. Na scénu přichází královna Maeve, která chce vidět její magii. Celaena chce na oplátku informace o klíčích Sudby. Uzavírají dohodu a Rowan se stává jejím průvodcem i „trenérem“. Výcvik je tvrdý – magie bolí a odmítání sebe sama ještě víc.

Mezitím sledujeme i linku z královského hradu. Chaol zůstává kapitánem a snaží se zůstat loajální, ale zároveň pátrá po informacích o magii. Dorian bojuje se svými schopnostmi a strachem z budoucnosti. Pomoc a pochopení najde u tiché léčitelky, se kterou naváže nečekané pouto.

Třetí linie nás zavede k čarodějnicím. Tři cechy, jedna výzva – naučit se létat na wyvernách a připravit se na válku po boku krále Adarlanu. Manon, dědička Černozobých, vybočuje z řady a jde si vlastní cestou. Tahle linka mě osobně tolik nechytla – chybělo mi tam víc akce nebo hlubší napojení.

Tento díl je temnější, vývoj postav je silnější než kdy dřív. Celaena prochází hlubokou vnitřní proměnou – padá, zvedá se, bojuje. A tohle já miluju. Každá stránka mě držela, každá emoce bolela nebo hřála. A přestože některé části pro mě byly slabší, tahle kniha má opět plný počet. Sarah J. Maas ví přesně, jak si nás omotat kolem prstu. A já ji za to miluju.

Oproti předchozím dílům to bylo skvělé. Jediné, co mě moc nebavilo, byla ta část s čarodějnicemi.

Toto bola pre mňa jedna z najkrajších kníh celej série. Tu sa všetko rozbieha, začína akcia, napätie, hĺbka. Prichádzajú féri, bosorky, prichádza mágia, všetko nadobúda iný rozmer.
No a Rowan, samozrejme!

Nové postavy, nová prostředí. Linka čarodějnic mě vyloženě bavila… vlastně asi až nejvíc. Pořád čtivé, má to spád, ale též souhlasím s názory, že zkrácení by tomu vyloženě prospělo. Bohužel díl od dílu je silnější.