Saela Saela komentáře u knih

☰ menu

Dva proti Říši Dva proti Říši Jiří Šulc

Jedna z mála knih o druhé světové válce, která mě fakt zaujala a častokrát dost šokovala. Hlavně jsem držela palce všem parašutistům, ač jsem jejich osudy znala a věděla, jak kniha skončí. Kniha je psaná velice poutavě, promítá se tam střídavě vždy děj s parašutisty, odbojem a pak s SS. Celá kniha směřuje k atentátu na Heydricha a končí slavnou závěrečnou bitvou v kostele. Vše vychází ze skutečnosti, dle záznamů, které se daly z té doby dohledat. Rozhodně doporučuji všem, koho 2. SV zajímá. Nejedná se o deník jednoho člověka, ale plynulý příběh, který vás skutečně vtáhne do děje.

03.06.2021 5 z 5


Zuzanin dech Zuzanin dech Jakuba Katalpa (p)

(SPOILER) Takové pohodové dětství, tak krásný život mohla Zuzana mít. Kniha vás vtáhne do sebe příběhem Zuzaniných rodičů, popis toho, jak je Zuzana vymodlené dítě. Jak šťastní Liebeskindovi jsou. Zuzana má vše, co může dítě mít. Lásku obou rodičů, kamarády a spokojené dětství. To vše jen do začátku války. Bylo mi úplně úzko z toho, jak se z bohatých lidí stávají chudáci, téměř žebráci. Jen kvůli tomu, že jsou židi. Bylo mi líto Abraháma, že nedal na slova lidí a podnik nepřepsal a neemigroval i se Zuzanou. Naštvalo mě, když mu žádný z jeho vlivných přátel nedokázal pomoci, když byl na tom nejhůř. Jak podobný je tento popis dnešní době. Dokud máte lidem co nabídnout, jste kamarádi. Ale jakmile potřebujete pomoc, obrátí se k vám každý zády. Hanuš mi byl od začátku nesympatický, ukázalo se, že mé antisympatie byly správné. Rodina bez morálních zásad. Stejně, jako dnes a jen hádat, kdo by se kdo dnes zachoval stejně, komu by podlézal, aby se měl dobře. Haní jednoho, ale pak mu jsou dobří... Někdo to tak dělá dodnes..

V knize nečekejte kdovíjaký hlubší pohled do koncentračních táborů. Pohled to byl jen letmý, popis toho, jak se ze Zuzany stal pokusný králík. Koncentrák zázrakem přežila. Návrat domů byl pro ni těžký. Z bohaté dívky, která v dětství měla vše, najednou neměla nic. Totální nespravedlnost. Když si vzala Hanuše, nechtěla jsem knihu ani dočítat, nechtěla jsem číst ten hnusný konec, pořád jsem doufala v happy end, protože jak se dalo očekávat, Hanuš byl ubožák. Happy end nečekejte, stejně jako v životě, nekončí vždy všechno happy endem..

Ale co hodně vytknu je to, že vlastně vůbec nevím, jestli kniha byla či nebyla podle skutečné události. Jména "hrdinů" jsem nedohledala a vždy mě odkazy odkazovaly pouze na knihu.. Tak by mě to zajímalo.. Jinak se kniha četla dobře, ač jiný styl, dalo se na to zvyknout. Vyhovovaly mě kratší kapitoly

12.04.2023 4 z 5


Soběstačný Soběstačný Zuzana Dostálová

Když jsem knihu četla, tak jsem byla přesvědčená, že ji vysoké hodnocení nedám. Celé dvě části knihy - pohled Štěpána a pak pohled jeho maminky - byly pro mě opravdu dost frustrující a hlavně strašně depresivní. Po dobu, co jsem knihu četla, byla jsem z toho strasně smutná celý den. Kolikrát jsem si vzpomněla na svoje dětství, kdy naše mamka na nás byla sama a my po něčem zatoužili. Třeba ten první telefon a nemožnost si na něj vydělat sám, protože věk je rozhodující.. Dokud jsem četla tyhle části, nevěděla jsem ani co o knize napsat v nějakém povzbudivém smyslu. Prostě se to táhlo se mnou a náladu jsem měla pod psa. Také pasáže o psaní jako pokladní v Bille mi byly dost věrné, sama jsem pracovala jako brigádnice na pokladně v Kauflandu a když se člověk nad prací nepovznese, nechodí tam skutečně rád. Pak přišla poslední část knihy, která už byla povzbudivější a četla se mi mnohem líp. A ve finále jsem držela palce Štěpánovi, ať mu dá táta "svobodu", když se o něj stejnak nezajímá. Knihu nakonec hodnotím plným počtem, protože jsem si s hrdiny prošla sama všemi jejich pocity - ať už zoufalství, zklamání, smrt, doufání, radost atd.. A o to autorce asi šlo

12.09.2021 5 z 5


Tmavé stěny Willardu Tmavé stěny Willardu Ellen Marie Wiseman

(SPOILER) Téééda, jako takhle rychle jsem už nepřelouskala knihu dost dlouho. Kdybych neměla děti, ležím v ní až do konce na jeden zátah. S dětmi mi to zabralo 3 probdělé noci :D První dvě kapitoly mi moc nešly, protože každá kapitola byla o jiné dívce. Pak už si to sedlo a nenechalo mě to chladnou. Výpisky z Willardu byly šokující, odporné, a ač autorka sama píše v závěru, že se nejedná o příběh dle skutečnosti a že ani "léčebné" postupy nebyly datumově správně, obávám se, že to ale v ústavech pro choromyslné chodilo velice obdobně. Stačila mi kniha Dívky od svaté Magdaleny, která byla dle skutečnosti (i když samotný příběh asi ne, ale vše vyplývalo z historie), tak je mi jasné, že na každém šprochu, pravdy trochu. Tedy i tento příběh mohl být podobný některým příběhům, které se opravdu staly. Opět nepohodlné, vzpouzející se děvče bylo posláno na "převýchovu" do ústavu, ze kterého se nemělo nikdy dostat.

Dost silný byl taky pro mě příběh, kdy Clara byla těhotná a nikdo ji to nevěřil. Už na začátku jsem věděla, že o dítě přijde. Buď, že ho nedonosí nebo ji ho seberou. Člověk v takovém zařízení doufá v zázraky a tak i Clara a její kamarádky věřily, že ji s děťátkem pustí na svobodu. V něco věřit musely a po několikaměsíční hospitalizaci s miminkem Clara zázraku věřila víc a víc. Bohužel měla trpět dál.

Příběh dvou linií, jeden v historii, druhý v nedávné minulosti (jakožto současnosti). Příběh Izzy mě ani tolik nebral, i když byl zajímavý, neměl na příběh Clary. To, že se na konci knihy hrdinky setkají, to mě opravdu překvapilo. Od začátku jsem myslela, že Clara umře. Hlavně nechápu, jakým zázrakem se jí podařilo vyváznout ze zatopené ordinace. Konec knihy jsem obrečela, prostě happy end připomínající mi produkci Hollywoodu. I tak hodotím plným počtem hvězd :)

20.06.2022 5 z 5


Poslední aristokratka Poslední aristokratka Evžen Boček

Po přečtení recenzí a dle hodnocení jsem dost zklamaná. Příběh byl pro mě nemastný, neslaný. Oddechovka, u které se nic zásadního neděje, až na pár příhod v rodině. Kniha je psaná formou deníku, kde sice byly psány úsměvné příhody, ale nijak zvlášť mě nenadchly. Hlavně jsem viděla první film, který mě celkem pobavil a sem tam si ho s rodinou pustíme. Film mě tedy dokázal rozesmát více. Tak jsem se těšila na knihu a to je snad první kniha, která je pro mě horší, jak film. Navíc příběh je od filmu úplně odlišný. Za mě bohužel takový podprůměr.

17.02.2022 2 z 5


Tatér z Osvětimi Tatér z Osvětimi Heather Morris

(SPOILER) Hodnotím jako mírně nadprůměrnou knihu. Po takových ohlasech jsem čekala zdrcujícíc příběh.

Pokud mám srovnat tatéra z Osvětimi a fotografa z Osvětimi, tak fotograf byl lepší. Lale si jistojistě prošel peklem jako každý, kdo byl vězněn v koncentračním táboře. Ale styl, jakým byla kniha psaná, ve mě naopak vzbuzoval dojem, jak vlastně se měl fajn, krom toho, že nemůže Březinku a Osvětim opustit, nic mu, krom rodiny a svobody mimo tábory, nechybí. Dle popisu snadno nabyl šperky a drahokamy (ač ve skutečnosti to byl špíše asi hazard), které měnil za klobásy, čokolády..., po táboře se pohyboval s brašnou tatéra vlastně velice svobodně a podplácel SS, aby mohl strávit chvilky s Gitou. Během četby mi ani nepřipadalo, že čtu příběh z koncentráku. Následné osvobození z koncentráku a hledání Gity bylo o něco zajímavější, ale první shledání s Gitou bych zase více rozvedla. Prostor na nějakou "romantiku" tam byl.

Bezpochyby se jedná o zajímavý příběh a hlavní hrdina si určitě vytrpěl v koncetráku dost. Jen dle knihy bych tomu tak nesoudila..

02.05.2021 3 z 5


Krámek se starožitnostmi Krámek se starožitnostmi Paula Brackston

(SPOILER) Tohle byla má první knížka s cestováním do minulosti. Nečekala jsem to, nečetla jsem anotaci, takže to pro mě bylo překvapením. Kniha se mi četla velice dobře, jsem ráda, že autorka nepřikrášlovala dobu, naopak po jejím popisu jsem ráda, že žiju v takovém století, jakém žiju :) Poučila mne, co je to chateline, donutilo mne to googlit :) Rvalo mi srdce, když se Samuel loučil s Xanthe, pořád jsem tak nějak doufala, že Liam bude její další zpřízněná duše, že se tam Samuel nějakým způsobem objeví. Že třeba Xanthe začne cestovat a zjišťovat, co všechno Samuel vytvořil, googlila bych o jeho minulosti, koho si vzal, zda měl potomky... Tak nějak by byl můj postup, Xanthe to nechala spíše vyprchat. Taková škoda :) Jediné, co bylo trochu nelogické, tak bylo pro mě navrácení chatelinu, že mi úplně nedával smysl. Ale to je tak malý detail ve fakt pěkné knize, že je dost pomíjivý. Za mě rozhodně doporučuju - lehká a přijemná duchařina :)

30.08.2023 5 z 5


Lockdown Lockdown Alexander Gordon Smith

Nereálné, místy hodně přitažené za vlasy, ale celkem čtivé a ne moc protahované. Psano skoro rádoby co deník, jazykem mého kmene. Asi bych jednala stejně jako Alex a jestli má člověk na výběr život ve výhni a čekat jen na smrt nebo jít si se smrtí zahrát ruskou ruletu, jdu do té hry, kde je větší šance na život. Když jsem knihu dočetla, naštvalo mě, že nevím, jak to dopadlo. Úplně "miluju" tyhle otevřené konce :D Ale teď už vím, že je i druhý díl a pustím se do něho. Doufám, že tam autor objasní i to, proč se do výhně dostávají i nevinní nácci, proč se o ně nezajímají rodiče (úpřímně nevím, co by museli mé děti provést, abych je odepsala tak, že nebudu chtít o nich nic vědět) a také, jaktože je výheň světu skryta :)

07.03.2022 4 z 5


Dívky od svaté Magdalény Dívky od svaté Magdalény V. S. Alexander

Pokud bych měla vybírat knihu dle obálky a názvu, tak by asi u mě v knihovně nepřistála. Četla jsem ji na doporučení a upřímně jsem ani nevěděla, co od ní počekávat. Ale teda jako hustá kniha! Nejvíc na tom mrazí to, že se jedná o příběh dle skutečnosti, že se tohle vlastně dělo ještě nedávno. Ke konci knihy mi šly i slzy do očí, když jsem si danou situaci představila. Kdyby mě někdo vzal děti, asi bych umřela. Závěr byl pro mě zdrcující, kdy vlastně matka (úmyslně nepíšu kdo) nechtíc a nevědomky zabije své dítě. Brrr, úplně mě mrazí.

Co mě jen zklamalo bylo, že konec zůstal otevřený. Chci a potřebuji vědět, jak to dopadlo s Norou!

12.05.2021 5 z 5


Znamenitá mrtvola Znamenitá mrtvola Agustina Bazterrica

(SPOILER) Čekala jsem víc. Na to, jaké měla zprvu kniha ohlasy, tak fakt jsem se na ní těšila. Dokonce začátek mě celkem zajímal, některé popisy byly opravdu nechutné, nesměla jsem si to představit do detailu. Třeba popis výkladní skříně v řeznictví byl pro mě nechutný. Pravděpodobně tahem této knihy je obal, který opravdu upoutá. Jdete tak knihkupectvím a vidíte zabalené maso. Až na druhý pohled zaostříte, že je to kniha. Vezmete ji do ruky a přečtete anotaci, která také umí dost zaujmout. Tak to bylo alespoň u mě.

Bohužel mě zklamala, kniha byla místy nezáživná a celkem depresivní. I ten styl psaní.. Furt jsem hledala nějaké stéblo, kterého se chytnout, čekala jsem nějaké napětí, něco, co mě do knihy vtáhne, namísto toho tam bylo plno, dle mého názoru, zbytečných popisů. Třeba jak Marcos najde v opuštěné ZOO štěňátka. Jak si spolu štěňata hrají je rozepsáno asi na 2 stránky. Nebo popis jeho snu, nějak mi nedával smysl, proč tam byl a hlavně tak dlouhý. Do hlavního hrdiny jsem se nedokázala vžít a nebylo ani moc čeho se chytnout a na co se těšit. Až když Jazmine byla těhotná, byl nějaký bod, kterýho se chytnout. Ale jinak mi přišla kniha bez nějaké dějové linie. Nápad si myslím parádní, ale určitě se dal více využít jeho potenciál. Kniha mě úplně neoslovila..

21.06.2023 2 z 5


Nejšťastnější muž na Zemi Nejšťastnější muž na Zemi Eddie Jaku (p)

(SPOILER) Pokud budete číst tuhle knihu, určitě nepočítejte s tím, že by to byl nějaký hluboký pohled do koncentračních táborů. Příběh je psaný formou dopisu či vyprávění, jako by Eddie seděl naproti vám a píše stylem - "jen si to představ, můj příteli, jaké jsme měli štěstí". Tuhle knihu bych neřadila mezi vyprávěcí knihy o 2SV a koncetračních táborech, ale spíše jako motivační. Překvapilo mě, jak je knížka tenká, s Eddiem si projdete dobu začátku války, kdy měl štěstí a rodina udělala vše pro to, aby se vyučil. To mu nakonec zachránilo život, letem, světem prolítnete s ním koncetrační tábory až se ocitnete na konci války. Poslední část knížky byla pro mě zajímavá, protože Eddie píše o tom, jak ztratil úplně chuť do života, jak to s ním manželka měla těžký a jak ho válka zlomila. A přesně píše i den, kdy se všechno tohle zlomilo. Hlavní poselství této knihy není o válce, ale o tom, aby lidé na sebe byli milí a hodní. A že s dobrým srdcem, laskavostí a vírou se nejdál dojde.

31.05.2023 4 z 5


Dětské zoubky Dětské zoubky Zoje Stage

(SPOILER) Uplně nevím, co ke knize napsat. Je pravda, že v knize se nejdříve píše o tom, že Hanně jsou 4 roky a vzápětí je jí 7. To je spíš asi chyba matrixu. Chvílemi mě bylo líto matky, když se snažila Hanně porozumět a ono to nešlo. Trošku jsem si připadala v roli té matky, když se snažím porozumět vlastním dětem :D Vzápětí se ale z Hanny stane monstrum, které chce zabít vlastní matku. Ale nechápala jsem reakce rodičů. Hanna se pokusí matku zabít, nevyjde jí to, a oni to berou tak, jako by se nic nestalo, že je prostě Hanna jiná. Či Hanna napíše dost sprostý vzkaz matce na papír a ona jen odvětí - Jak chceš Hanno. Asi holt jiný kraj, jiný mrav. Otec je vlatně Hannin miláček, kdy se Hanna mění v hodné dítě. Matka otci o zlé Hanně neříká, protože ji otec nevěří. Ve finále se matce nedivím, že ji spadl kámen ze srdce, když Hanna šla do nápravného zařízení. Konec je věru otevřený. Knihu hodnotím jako průměrnou. Ano, je zajímavá, ale žádné wow se nekoná a stačilo jednou :)

25.07.2021 3 z 5


Děti jsou taky lidi Děti jsou taky lidi Zdeňka Šíp Staňková

Knihu jsem si koupila, abych autorcčin počin podpořila. Sama mám nějaké traumatizující zážitky z dětství, které za sebou vláčím a výchovu, kterou se snažím u svých dětí změnit. Ale je těžké to ve vypjatých situacích krotit. Proto mě zajímalo, jaké jsou další příběhy jiných lidí, vzít si z příběhů nějaké ponaučení, vidět chování rodičů očima dětí (ač už dospělých). Určitě je potřeba se tomuto tématu věnovat, každý máme nějaké trauma a musíme ho nějak zpracovat. Myslím si, že snad ani neexistuje dítě, kterému nebylo někdy ukřivděno či ublíženo (ať už slovně či fyzicky). Z pohledů rodičů se kolikrát může jednat o banalitu, v dítěti se ale uchová daný pocit a už se to s ním táhne. Knihu hodnotím velice kladně, po několika příbězích vstupuje vždy na řadu autorčino slovo. Zde už ubírám nějakou tu hvězdu. Autorku sleduju i na sociálních sítích a ne vždy se s jejími názory ztotožňuju. Což bych brala jako v pohodě, je to její pohled na danou situaci, některé poznámky byly věcné. Co mě hodně něbavilo, tak byly citace z různých knih. Další, co beru jako mínus je, že sice najdete odkazy na webové stránky, ale kompletní odkaz třeba na různá videa na YT nehledejte. Což mi přijde škoda. Nebyla to pro mě wow kniha, ale příběhy, které obsahuje, je potřeba šířit dál, třeba se v někom něco pohne, uvidí problematiku z druhé strany a i kdyby si rodič řekl, že přesně tuhle větu třeba používá a měl by se rozhnodnout ji nepoužívat, je to krok kupředu. Knihu doporučuji každému rodiči

12.04.2023 3 z 5


Svět bez stížností Svět bez stížností Will Bowen

Knihu jsem pořídila, protože nás trápí dost dceřino chování a já sama na sobě začala pociťovat, že jsem se z té věčně vytlemené holky stala celkem nas*anou matkou. Možná zná tento pocit více matek. A já potřebovala zase nějaký náboj, nějaké vodítko, jak se stát zase tou, alespoň usměvavou ženskou.

Kniha pro mě byla zdlouhavá. Nápad dobrý, ale přendavání nárámku nevím, nevím. Nárámek nemám, a věřím, že i kdybych měla, tak se stejnak budu ztrácet v tom, kolikátý den ho mám na té či oné ruce (i když se říká, že abstinenti moc dobře vědí, kolik dnů abstinují). Ale opět, všechno je to o hlavě. Stejně tak jako síla přitažlivosti. Musíte nastavit mozek na to, aby přestal nadávat.

Zkouším si stěžovat míň, ale upřímně, nevím, jestli bych vydržela pouhý den. Prostě jsou věci, nad kterýma si chcete postěžovat. A dle mého i potřebujete. Jasný, důležité je to nepřehánět, ale všeho s mírou. Ale ta flustrace musí ven. Jinak bych prostě bouchla. A lepší to pustit a postěžovat si kamarádce, manželovi či komukoliv, než seřvat děti. Dokud jsem neměla děti, nikdy jsem si tak moc nestěžovala.

Ani nevím, jeslti knihu doporučit či ne. To asi každý musí zjistit sám. Někomu sedne, střetne se s ní ve skvělé fazí života a souzní s ní. Někdo na ní narazí v době absolutního vyčerpání, flustrace a nas*ání, že mu ani tahle kniha nepomůže..

17.02.2023 3 z 5


Jumper Jumper Steven Gould

Nechápu, proč má kniha filmový přebal. Krom jmen, místa bydliště, knihovny, vykradené banky a schopnosti "skákat" nemá s filmem nic společného. Knihu jsem čatla na základě filmu, který se mě osobně líbí a sem tam si ho ráda pustím. Tak jsem byla zvědavá na knihu. Musím říct, že zápletka knihy se mi líbila i možná víc a také bych ocenila zfilmovanou i tuto verzi. Kniha mě dost bavila, psalá velice jednoduše, žádná omáčka kolem, žádné přikrášlování češtiny, prostě skvělá jednoduchost. Teď jsem zjistila, že je i druhý díl, tak se vrhnu i na ten :)

24.04.2022 5 z 5


Medvěd Wrr: Po přečtení zavřít! Medvěd Wrr: Po přečtení zavřít! Michal Široký

Úplně tedy nevím, jak mám knihu hodnotit. Strašně jsem této knize fandila, zahledla jsem ji na hithitu a těšila se na její vydání. Ilustrace jsou moc krásné, řekla bych, že je i v knize dobrý poměr čtení vs obrázek. Malá se na obrázek na stránce dívá přiměřeně, že ji to ani nezačne nudit, ale zároveň si ho stihne celý prohlédnout. Jediné co mě zklamalo bylo, že na pěkný začátek je to od půlky knížky šup sem, šup tam a finito. Připadá mi to, jako by to autoři museli z nějakého důvodu prostě nějak zkrátit. Potenciál na rozvedení by tam byl :) Ale malé se knížka líbí a to je hlavní :)

20.04.2021 3 z 5


Chlapec, který přežil pochod smrti Chlapec, který přežil pochod smrti Pavel Taussig

Knížka o chlapci, který si prošel koncetrákem. Kniha je rozdelena do tri casti. Z toho prvni cast je cely pribeh, ktery autor vypsal, kdyz se dostal z koncentraku. Tato cast je hodne povrchove popsana, urcite v koncentracnim tabore prozival peklo. Z jeho zapisku mi to ovsem tak neprislo. Tato cast je dopsana informacemi pod carou, ktere autor dodal pro doplneni. Druha cast je psana jiz po osvobozeni, tentokrate to je denik dne za dnem. Celou dobu ale vesmes ctete, co vsechno jedl a kolik mu namerili telotu v nemocnici. Treti cast je autoruv pohled z teto doby, kde si vesmes prectete celou knizku ve zkratce.

Hodnotim tremi hvezdickami, ac autor prozival v koncentraku peklo, z meho ctenarkeho pohledu se clovek moc nedozvedel. Ocekavala jsem z knizky vetsi hloubku. Nikomu takovy osud nepreji a prave tyto knihy by mely jeste vice poukazat na zlo, ktere se delo za druhe svetove valky.

20.04.2021 3 z 5


Zabiják Zabiják Émile Zola

Knihu jsem asi po 10 letech četla podruhé. Pamatuju si, kdy jsem ji četla na střední škole, kniha pro mě byla od začátku velice čtivá a já celou dobu čekala, kdy tedy dorazí ten vrah, který to tam zmasakruje. Až za půlkou knihy mi došlo, že asi nikdo takový nepřijde :D Konec byl tenkrát pro mě strhující, hlavně jak nenápadně ten "zabiják" dorazí...
Po druhé se mi kniha četla o něco hůř. Rychle jsem se začetla, pak jsem se chvíli musela přemlouvat do čtení a nakonec byl opět závěr strhující. Za sebe určitě doporučuji, a já se konečně vrhnu i na Nanu, kterou si chci přečíst už těch 10 let :)

20.04.2021 5 z 5


Fotograf z Osvětimi Fotograf z Osvětimi Maurizio Onnis

(SPOILER) Kniha, která mě dost zaujala. Hrdina měl štěstí v neštěstí. Jen je škoda, že jeho láska lásku po válce neopětovala. Ani si nedokážu po přečtení knih s danou tématikou představit, jaké to v reálu bylo. Něco jiného je to zažít, něco jiného číst. To se člověku nechce ani věřit, co se kolem nás dělo a děje..

20.04.2021 3 z 5


Sašenka Sašenka Simon Sebag-Montefiore

Tak moc jsem ji chtěla přečíst, ale dál, než za 50 stránku jsem se prostě neprokousala. Není to kniha k uspávaní dětí :D na mě po náročném dni moc těžká a docela často jsem se ztrácela v ději. Prostě dost přemýšlecí kniha, která v tuhle chvíli pro mě není. Třeba se k ní vrátím v lepším rozpoložení. Zatím hodnotím takto, protože se mi do čtení knihy vůbec nechtělo..

03.08.2021 1 z 5