Soběstačný

Určitě doporučuji, stojí za přečtení. Neveselé, ale krásně vyprávěné.

Po Tichém nájemníkovi, který byl pro mě příjemným překvapením, jsem sáhla i po této knize. Smutný příběh s hlubokým posláním vyprávěný jednoduchým jazykem. Kniha hodně nutí k zamyšlení a po jejím přečtení cítíte, jak nespravedlivý dokáže život být a jak i hodně mladý chlapec dokáže být silnou osobností..

10.09.2025

Tohle bylo tak smutné. Celou knihu jsem Štěpovi držela palce, přála jsem mu, aby bylo líp. Audiokniha se poslouchala skvěle, perfektně namluveno.

Při čtení knihy bylo ve mně všechno sevřené. Bylo mi tak moc líto Štěpána, matky, dědy a měla jsem strašný vztek na zabedněného otce! Určitě stojí za přečtení, krásně napsáno.

Moje první kniha od Zuzany Dostálové, která se tímto dostala do mého čtenářského hledáčku.

Knížky českých autorek na téma nefunkčních rodin a z nich plynoucích traumat mám ráda. V téhle rozpadající se rodině navíc žije syn, což pro mě byla příjemná změna (vs. Vrány, Hruškadottir, Srpny apod.) a do příběhu to přineslo trochu jinou dynamiku i témata.
Líbil se mi jazyk, text měl svižné tempo a byl příjemně civilně napsaný.
Zaujalo mě i to, jak autorka uchopila téma stáří - s tím se v podobně tématicky zaměřených knihách setkávám zřídka.

Souhlasím s některými kritickými komentáři, že se toho na necelých 300 stranách Štěpánovi přihodilo až moc na to, aby neuhnul ze své dušínovské cesty, a aby to bylo uvěřitelné. A taky že knížka motá milion témat dohromady (byť některá zcela okrajově).

Jindy bych asi dala 4*, ale vzhledem k tomu, že mě tahle knížka vytrhla ze čtecí krize a přečetla jsem ji na jedno posezení (a nad mrkvovým salátem i malá slzička ukápla), dávám plnou palbu.

10.08.2025

Příběh o tom, jak dětskou duši utvoří dospělí. Štěpán to jako puberťák nemá lehké a najde si svou cestu, jak se se vším vyrovnat, dospěje velmi brzy. Jestli je to uvěřitelné? Ale ano, je, protože ně každý se musí s nepříjemnostmi vypořádávat kopáním kolem sebe, ale najde únik v intelektuální činnosti a sportu. Protože ne všichni tíhneme k destruktivnímu jednání.

Kromě Štěpána je zde hodně postav, ve kterých lze uvidět někoho z okolí, práce, domu, ulice, z rodiny, prostě ze života. Nevidíme do lidí, známe blíže jen pár z nich, nejvíce snad sebe, ale určitě co nemůžeme vidět jsou rány - hodnotíme jen jejich následky/důsledky.

Určitě nepatřím k obdivovatelům recenzí jako je tady často zmiňovaný Los, který mne spíše pobaví svou super-odbornou terminologií. Co však některé ne tolik obdivné recenze zmiňují je řekněme - úměra. Souhlas. Zmíním jen dvě. Kluk, kterému je 11 let a vše zvládá jako superman to asi není reálné, jakkoli má kolem sebe takové lidi jako je dědeček. Řešit během jednoho života, natož pár let (definováno 4 roky Štěpána) tolik náročných témat, jakkoli má někdo hodně "naloženo" je také už za hranou.

Příběh s jistotou vzbudí emoce, můžeme se vidět v některých situacích nebo reakcích, a to jak je hrdinové řeší nás může buď povzbudit nebo poučit. Jestli to někoho naštve, tak stačí odložit knihu :o)))

Velmi smutný, něžný a křehký příběh a zároveň nadějeplný. Zuzana Dostálová umí dobře namíchat emoční koktejl.

Páni. Velice dobrá sonda do duše dospívajícího jedince, který se musí popasovat s problémy, u kterých všichni doufáme, že se nám nestanou, ale klidně mohou. Sugestivně popsáno. Až mě to v jistých pasážích dovedlo k slzám, protože se mě některá témata (naštěstí jen v mírné formě) dotýkala. Je strašně důležité spolu mluvit a dávat si lásku i v nepatrných gestech.

Uf, to bylo náročné. Za 3 dny přečtené. Včera jsem se zastavila v Bille, nedalo mi to a prohlížela jsem si pokladní.

Přečteno za 3 dny. Těžký osud. Smutný. Ale poučný.

Kniha se líbila moc. Bylo zajímavé nahlídnout do jednoho dětství, které nebylo zrovna nejšťastnější a vedlo k brzké dospělosti.

Moje první setkání s autorkou. Kniha se mi tématem líbila, protože vztahovky a rodinná dramata mám ráda. Nicméně mi nesedl styl vypravování. Připomínal mi Petru Soukupovou, která se mi také nečte zrovna nejlépe.
Postava Štěpána byla skvěle napsaná a já se do něj lehko vcítila. Život jeho matky se odvíjel od monotónní práce v Bille na pokladně, kterou rozhodně pocítíte, takže některé pasáže působí stejně nudně jako šichta pokladní. Moc jsem nesouznila s některými jejími rozhodnutími, ale dokázala jsem je pochopit. Otec byl na hlavu a děda borec.
Některé věci v knize mi přišly nedovysvětlené a některé se omílaly pořád dokola.
Nicméně pokud máte rádi tento typ literatury, určitě stojí za přečtení. Ještě rozmyslím, zda se pustím do nějaké další knihy. Autorce má vyjít brzy novinka. Jinak obálky jejích knih jsou velmi povedené.

Tohle byl velmi těžký příběh jedenáctiletého Štěpána, který v průběhu knihy dospěje do patnáctiletému mladého muže, který si nejvíce ze všeho přeje být soběstačný.

Štěpán se v příběhu musí vyrovnávat s nelehkým dětstvím, které je poznamenané rozvodem rodičů, nemocí maminky, nedostatkem finančních prostředků, bydlením u dědy a vyrovnáním se s otcovou novou rodinou, kde je Štěpán tak nějak navíc.

Kniha je rozdělena na tři části, kdy první a třetí vypráví Štěpán, prostřední maminka. Neumím říct, u které části mě srdce bolelo víc, protože mi líto bylo všech včetně dědečka.

Dlouho jsem příběh v sobě zpracovávala a recenzi píši až po delší době. A i teď ve mně vyvolává pocity hlubokého smutku. Nicméně kniha je velmi citlivě zpracovaná a řekla bych, že dost intenzivní. Myslím, že příběh ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho.

Moc hezky napsaná kniha. Četla jsem ve formě povinné četby. Emoce mnou při čtení cloumaly. Bylo to pro mě dost náročné dočíst až do konce ale zároveň jsem chtěla vědět, jak všechno dopadne

Další kniha české autorky, která mě okouzlila a dojala. Nádherně napsaný příběh, všechny bych je chtěla obejmout.

Nádherný příběh. Četla jsem jedním dechem a si i poplakala..

Mám ráda, když mnou při čtení knížky cloumají emoce. A kniha Soběstačný od Zuzany Dostálové byla emocemi nabitá. Horská dráha je proti tomu poklidná silnice.

Se Štěpánem, jedenáctiletým chlapcem, prožijeme několik let. Je to velice citlivý a vnímavý chlapec, který místo klidného a bezstarostného dětství musí sledovat, jak je jeho maminka unavená, upracovaná, jak neustále lamentuje nad tím, jak je vše drahé a nemůže si dovolit platit synovi výlety a věci, které mají jeho spolužáci. Tatínek od nich odešel a s novou přítelkyní čeká miminko a na Štěpána nemá absolutně čas, protože on je přece už velký a musí pochopit, že nový nevlastní sourozenec potřebuje větší pozornost. Štěpán si přijde jak páté kolo u vozu a přeje si být dospělý a soběstačný. Jeho vrbou se tak stane dědeček. Před lety se s dcerou, Štěpánovo matkou nepohodl, ale k vnukovi má blízko a má s ním hezký vztah. Po rodinné tragédii, která Štěpána potká se jeho život ocitne v turbulencích, ale on se nenechá zlomit.

Tenhle příběh mě úplně rozhodil a já si při čtení musela dávat pauzy, protože jsem cítila, že při delším čtení budu mít akorát depku. Autorka dokázala bravurně vykreslit Štěpánovo myšlenky, emoce a prožitky s kterými se musel vyrovnávat z pohledu náctiletého člověka. Vše bylo tak realistické, že jsem měla pocit, jako kdybych byla součástí rodiny a řešila všechny problémy společně se Štěpánem.

Nečekala jsem, jak moc skvělá je tahle kniha. Autorka bravurně popisuje nesnadné dětství Štěpána. Rozvod rodičů, nemoc matky, nový život otce. Na děti po rozvodu, kdy si rodič zakládá novou rodinu by se prostě zapomínat nemělo....