Chlapec, který přežil pochod smrti

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V roce 1981 sepsal Pavel Taussig pro svého staršího syna k jeho jedenáctým narozeninám svůj životopis. To proto, že i jemu bylo jedenáct, když se ocitl v Osvětimi. Poté přežil ještě tábory Mauthausen, Melk a Gunskirchen a pochod smrti. Při popisování zážitků použil jen své vlastní zápisky. Psal si deník a zážitky od zatčení přes koncentráky do osvobození tak, jak je měl v čerstvé paměti. S nikým se přitom o nich nebavil, psaním si krátil dlouhou chvíli v nemocnicích v Rakousku, kdy byl ještě přesvědčený, že ani jeden z rodičů válku nepřežil. Postupně pak Pavel Taussig text doplnil o poznámky, dokumenty vystavené v koncentračních táborech a těsně po osvobození i o přepis původního deníku, který psal od 4. května 1945 do 27. 7. 1945....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380712/chlapec-ktery-prezil-pochod-smrti-QTB-380712.jpg 3.5115
Žánr
Literatura faktu, Literatura slovenská, Biografie a memoáry
Vydáno, Cosmopolis
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (29)

Kniha Chlapec, který přežil pochod smrti

Přidat komentář
NymphMaeve
19. července

Kniha mne lehce zklamala. Není to první kniha podobného tématu, avšak zde se toho čtenář moc nedozví. Vše je jen rychle shrnuté a o pochodu smrti je tam stěží odstavec. Chápu, že příběh je vyprávěn a i zápisky psal chlapec ve věku 11 let, na druhou stranu je v druhé části většina zápisků jen o jídle. Rozumím, že po tom, co zažil to asi byla jeho hlavní starost - najíst se. Právě proto nehodnotím hůře. Je to celkem zajímavý vhled mladého kluka do strasti, která ho potkala a hrůz, které zažil, avšak mrzí mne absence větší vypovídací hodnoty o zážitcích. Ale potěšilo mne zase, že do toho později vepsal i svůj další život a život další vlastní generace. Člověk pak cítí ten hřejivý pocit, že navzdory všem hrůzám dokázal pak žít hezký a relativně normální život. Za vše toto děkuji, zapomínat by se nemělo.

Katka2382
18. května

Moc pěkná a čtivá knížka. Člověk ale musí vzít v potaz,že to bylo psáno pro jedenáctileté dítě a z pohledu jedenáctileteho dítěte. Takže žadný krvák nečekejte.


Sarah01
16. dubna

Knížka je psaná z pohledu jedenáctiletého kluka pro stejně starého syna. Takže podle toho k ní musíme přistupovat. Zážitky z koncentráku proto nejsou popsány tak krutě, navíc pochopitelně dítě prožívá tyto věci naprosto jinak než dospělý. A že si v deníku po osvobození psal hlavně o jídle? Tak si představte, že zažijete několik měsíců jen hlad a zhubnete víc než 10 kilo, navíc onemocníte a máte bolesti. Asi bych se na pořádné jídlo taky těšila. A přitom, jak to člověk čte, je to pořád dokola jen hrachovka, nějaká polévka, margarín a chleba.

Petulik13
20. března

Z knihy lehké sklamání.
Nechci zlehčovat jeho situaci, ale chlapec v knize vlastně skoro nic nepopsal, tudíž tu hrůzu ani nezažil. O pochodu tam není napsáno skoro nic. Půl knihy o tom co jedl...

Xandy
05. března

Dle mého jsou i lepší knihy o druhé světové válce. Kniha mě nenadchla. Jak už je v komentářích zmíněno jedná se spíše o jídelníček. Části knihy které se věnovaly jinému tématu mě bavily o mnoho víc. Zajímavá kniha, ale nic co byste nenašli v jiné.

katka3118
19. února

Krásný příběh

Jarmila97
18. února

Kniha je pěkná ale chybí mi tam ta krutost te doby a hlavne te situace. Lze poznat že vše popisuje dite které nevidí ty krutosti které se děli jinak se mi kniha moc libila

zdenaR
14. února

Příběh jsem četla v rámci čtenářské výzvy - poměrně krátký deník, ve kterém mladý chlapec popisuje těžké dny svého uvěznění, pochodu smrti i následné osvobození a dny v nemocnici. Je zajímavé, že nejvíce ho zřejmě ovlivnil neustálý pocit hladu, proto tak podrobný popis jednotlivých jídel.

1