Zabiják

Zabiják
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44734/zabijak-44734.jpg 4 2044 2044

Román Zabiják patří do cyklu dvaceti románů Rougon-Macquartové s podtitulem „přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství.“ Jak už název díla napovídá, nejedná se zrovna o veselou četbu, s tou se však u Zoly setkat ani nelze. Hlavní postavou románu je pajdavá Gervaisa, pradlena, která žije v Paříži na hromádce s Lantierem, opilcem a budižkničemu, který z ní neustále tahá pracně vydělané peníze. Když od ní jednoho dne uteče kvůli jiné ženě, vyslyší Gervaisa dlouhotrvající prosby klempíře Coupeaua, spořádaného muže, který ji vroucně miluje, a uzavře s ním sňatek. K synům Lantiera tak brzy přibude ještě dcera Nana, jejíž jméno vám jistě není neznámé. Rodinná idylka však netrvá dlouho. Coupeauovi jdou ruce od práce, začne se opíjet a Gervaisa, která si mezitím otevřela vlastní podnikání, musí sama živit celou domácnost. Přestože se snaží, seč jí síly stačí, sousedé se od ní postupně odvracejí, na dluh už jí nikdo nic nedá a práce také ubývá. Zoufalá Gervaisa si velmi cení přátelství kováře Goujeta, který ji tajně miluje a jednoho dne jí navrhne, aby se přestala trápit a utekla s ním někam daleko. Bláhová Gervaisa tehdy odmítne…... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Československý spisovatel
Originální název:

L'Asommoir , 1876


více info...

Přidat komentář

Zelený_Drak
24.01.2024 3 z 5

Můj třetí a zatím nejdepresivnější a nejlepší Zola. Řekla bych, že nejzvláštnějším okamžikem v ději je moment, kdy se Gervaisa rozhoduje, zda zůstane v Paříži. Nemyslím, že by se Zolovi úplně podařilo vystihnout, proč se rozhodla tak, jak se rozhodla. Pravděpodobně by se to dalo vysvětlit tím, že byla svázána dobovými zvyklostmi a soudobému čtenáři bylo její jednání srozumitelné. Nadčasovost díla tím získává drobné trhliny. Jinak kniha trpí také obvyklým neduhem Zolových prací - rozvleklé líčení relativně málo významných momentů na úkor stručnějších významných scén. Snad nejvíce deprimující je dokreslující vedlejší linka o "malé mamince" ze sousedství.

ArkAngel
15.01.2024 3 z 5

Zola je autor, kterého následující mladší generace tvůrců nenáviděly, jelikož byl dokonalým ztělesněním naturalismu, jímž tolik opovrhovali. Ať už úděl ženy v dobové Francii nebo nebezpečný zabiják v podobě alkoholu, to všechno Zola do detailu rozpracovává a nenechává si ujít příležitost popsat všechno, co mu přijde pod ruku. Osobně nejsem fanda těchto extrémně realistických příběhů, ale po Zolovi v budoucnu určitě někdy znovu sáhnu... třeba zas něco z jeho "rodinné ságy".


pakoshka
30.12.2023 5 z 5

Absolutně nechápu, proč jsem Zolu okázale ignorovala a naturalismus jsem četla hlavně ten český, Zabiják je naprostý skvost a jsem šťastná, že mám ještě komplet Zolu před sebou!

zsykorova
16.12.2023 5 z 5

Zabiják ve mně zanechal hluboký dojem. Gervaisy mi bylo moc líto, kolikrát jsem ani nechtěla číst dál. Sledovat její postupný úpadek mě ničilo. Taky jsem si udělala obrázek o Paříži v 19. století, hrůza děs. Jsem ráda, že teď žijeme v jiné době.

jana1976
26.10.2023 5 z 5

Když se řekne Zola - vybaví se mi: Nana. Tak už vím, kdo jsou rodiči Nany a jak dopadli. Už se těším, až si ji přečtu...
Gervaisy mi bylo moc líto... jak rychle a lehce se dá padnout až na dno...

LuckaK.088
28.09.2023 5 z 5

Pamatuji si, že v předmaturitním období, kdy tato kniha patřila do povinné četby, na mně zanechala hluboký dojem. No a po 20 letech tomu není jinak a musím dát 5 hvězdiček.
Je smutné sledovat postupný úpadek Gervaisy, pracovité dívky se zlatým srdcem a skromnými sny: "Pracovat, mít co jíst a kde bydlet, vychovat děti, nebýt bita a umřít ve vlastní posteli." Už před 20 lety jsem si tolik přála, aby to s Gervaisou dopadlo jinak. Bohužel by tím ale román ztratil na své poutavosti.
Jelikož se jedná o literaturu 19. století, je třeba počítat s květnatými a velmi bohatými popisy všeho. Mně osobně to ale nevadilo, naopak jsem dokázala lépe vstřebat tehdejší atmosféru.
Doporučuji k přečtení nejen proto, že nese důležité poselství (alkohol = pomalý zabiják lidské důstojnosti, hodnot, života), ale také proto, že díky podrobným popisům máme možnost srovnat, jak se za zhruba 150 let úplně změnil styl života a myšlení lidí. Například když jsem četla o porodu Gervaisy na rohožce a jejích prvních myšlenkách, že si chudák Coupeau bude muset sám ukrojit chleba k večeři, kterou mu uvařila v porodních bolestech... Musela jsem se vrátit do vzpomínek, na co jsem myslela já po porodu. No a určitě ne na to, jestli bude mít chudák manžel co večeřet - spíš něco v tom smyslu, že mu podvážu spodek :-)
A hrozně by mě zajímalo, co se bude honit hlavou lidem za 150 let, až budou číst knihu z naší doby. To se ale bohužel nedozvím (pokud v blízké době nevynaleznou zázračný elixír mládí :-)).

jejda.majda
22.09.2023

Nedočteno. Skončila jsem na straně 104 a dál pokračovat nebudu. Kromě scény v prádelně jsem nebyla schopná se pořádně začíst a čtení si užít. Bylo tam moc dlouhých scén, kdy se skoro nic nedělo, nudila jsem se. Jelikož má kniha přes 500 stran, vzdávám se už teď a jdu si přečíst něco jiného. Život je moc krátký na čtení knih, které mě nebaví.

Jana512
09.09.2023 5 z 5

Mistrné zachycení doby i života lidí, kteří přes svoji snahu dobře se uplatnit ve společnosti, se snaží mnohé těžkosti řešit alkoholem, který se stal jejich zabijákem. Bylo to čtení s názorným vykreslením, jakým zlem pro lidstvo je alkohol.

Máša10
06.09.2023 5 z 5

Knížka až děsivá, i když tak do půlky to ještě byla docela pohoděnka, o to horší byl konec. Ale hlavně se mi líbil styl psaní, všechno do detailu popsané a rozebrané, jenom příprava na hostinu byla asi na třiceti stranách. A to je asi rozdíl mezi "klasikou" a současnou literaturou. Jsem moc ráda, že jsem se ke klasice aspoň jednou zase vrátila. Jinak o tématu asi nemá cenu nic psát...

alishek
13.08.2023 4 z 5

Musím říci, že knížka je velice dobrá, ale vlastně se tam nic neděje a přitom se tam toho děje tolik. Důležité ponauceni: Alkohol je metlou lidstva.

pam225
25.07.2023 5 z 5

Původně jsem četla z důvodu povinné četby ve škole.. Ale kniha mě mile překvapila a příběh se mi opravdu líbil. Důležité a realistické téma, které se mi u čtení knih opravdu zamlouvá.

pydla
02.07.2023 3 z 5

Nerad čtu o alkoholu, je to metla lidstva a když sleduji, že se opět začíná pít více a do toho i brát drogy jako samozřejmost, je mi z toho ouzko.
Co tedy říct ke knize. Surově realistické podání života chudiny, která se potýká s nedostatkem peněz a nadbytkem alkoholu. Životem nahoru, dolu, nahoru a sešupem do bahna. Co taky čekat s démonem. Leč, ač jsou příběhy sebezlejší, osudy sebetrýznivější, tak tu láhev nám u pusy nikdo nedrží. V tomhle jsem zkrátka cynik.
Knihu lze doporučit nejen jako odstrašující příklad, ale i jako pohled do života chudých, kterým v životě mnohé nezbývá.

TipsyChipsy
08.06.2023 5 z 5

Asi nejlepší z realistických románů 19. století. Je tak důkladně podrobný, barvitý, až to bere dech. Pravdivý obrázek životních podmínek v činžovním domě žijících pařížských drobných živnostníků a zaměstnanců. Ukazuje společnost bez obalu, odkrývá dobré i špatné stránky lidské povahy. Osud hlavních hrdinů, manželského páru nejprve srdce rve a poté obrní proti soucitu. Tohle je tedy vrcholné dílo! Všechno je hutně reálné, skutečné a navíc se odehrává v mnoha konkrétně určených uličkách pařížské čtvrti Goutte dOr poblíž Montmartre. Tato kniha to je krásně barevný ošklivý sen.

papeha
08.05.2023

Velmi realistické. O proměně člověka, ke které dochází kvůli závislosti. Aktuální i dnes.

JakeTheDog
01.05.2023 4 z 5

Emile Zola - Zabiják

Gervaisa je dvacetiletá dívka, která se společně s přítelem Lantierem a jejich dětmi stěhují do Paříže za lepším životem. V Paříži se jim ovšem nedaří a Lantier po nějaké chvíli Gervaisu opouští. Ta se ovšem nevzdá, poctivě pracuje a daří se jí uživit sebe i děti. Po nějaké době se seznámí s Coupeem, se kterým se rychle ožení a po svatbě žijí slušným, spokojeným životem. Narodí se jim dcera, Gervaisa si pronajímá obchůdek a začíná si plnit vlastní sny. Štěstí je ovšem vrtkavé a spadnout na dno je velice jednoduché.

Jedním z hlavních důvodů pádu většiny postav je alkohol.Ten je způsobem, jak snáze přijímat tvrdou realitu chudého, dělnického života v Paříži na počátku druhé poloviny 19. století. Napříč dělnickou třídou tak vzniká začarovaný kruh, ze kterého je téměř nemožné uniknout.

Hlavním tématem je způsob, jakým člověka ovlivňuje prostředí ve kterém žije. V Zabijákovi je to především společenské postavení. Zola předkládá myšlenku, že je lidský osud předem dán faktory, které ho ovlivňují už od narození a určují i jeho budoucí život. Toto postihuje všechny postavy v románu. Ty se snaží žít spořádaným životem, který je ale narušován vnějšími vlivy. Celá tato filosofie souvisí s determinismem, který předpokládá, že je vývoj celého světa předem dán

Zola popisuje pád člověka, který přijde o naději a sebeúctu. Především díky nim je člověk schopný projít různými těžkostmi. Bez nich se rychle zlomí, rezignuje a upadá na dno.

Naturalistické popisy dnes nepřekvapí jako v době vydání. V současné literatuře jsou zobrazené větší krutosti. I přesto se Zolovi povedlo vytvořit fascinující naturalistický román, který svojí intenzitou předčí i mnohá současná, explicitnější díla. Kniha buduje atmosféru především popisy. Zola měl výborný cit pro popis věcí a situací tak, aby se čtenář co nejvíce vžil. Využívá například kontrasty, díky kterým vyniká všeprostupující úpadek. Čtení je také velice emotivní. Bylo smutné pozorovat postavy, které žily spokojeným životem a následně zažily pád na naprosté dno.Především poslední třetina je velice intenzivní a znepokující.

Zabiják je velice poutavou knihou se stále aktuálním přesahem, která má co říct i dnes.

4/5

Krami
14.03.2023 3 z 5

Ze života.

rufino
20.02.2023 3 z 5

Knihu jsem bohužel nedočetla, na poslední třetinu jsem již neměla sílu, možná jednou. Velmi depresivní kniha.

Kllara
15.02.2023 4 z 5

Nekompromisní, realistické, smutné. Émile Zola zkrátka dokázal jednotlivým postavám opravdu vdechnout život, až jsem skoro měla pocit, že se jedná o reálnou autobiografii a ne o smyšlené dílo. Občas tedy bylo chování některých postav mimo mé chápání a přišlo mi hloupé a nelogické, ale i to je samozřejmě realita. Pokud mám svou myšlenku tedy nějak shrnout, kniha se mi až na přílišnou popisnost některých pasáží líbila. Musela jsem si sice chvíli zvykat na styl autorova psaní, ale později jsem už četla jedním dechem a kniha ve mně dovedla vyvolat emoce, které sice nebyly pozitivní (jednalo se převážně o smutek, vztek a trochu frustrace nad situací Gervaisiny rodiny), ale byly tam, což beru jako jedno z mnoha znamení, že se jedná o dobrou knihu.

Hani77
17.01.2023 5 z 5

(SPOILER) Román byl napsaný velice poutavě. První polovina se mi líbila, fandila jsem hlavní hrdince, ale pak to s ní začalo jít z kopce a byl to opravdu "nářez". Byl to velmi odstrašující příběh. Myslím, že u této knihy platí, že jednou přečíst stačí. Vždycky jsem ráda četla romány z Francie 17.-19. století, ale vždy to bylo z prostředí smetánky. Tohle byl první příběh té nejspodnější chudiny. Opravdu děsivé prostředí.

Claudius
16.01.2023 3 z 5

(SPOILER) Až si příště někdo povzdechne, jak dříve bylo líp, lidi si pomáhali, pracovali celý den a obecně to byla prostší, poctivější doba, dám mu přečíst Zabijáka. Jak někdo může místo toho, aby nastoupil do práce, jít a tři dny se v kuse opíjet? V době, kdy nemají žádné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, pracovněprávní ochranu? I dneska by někdo takový zřejmě letěl na místě a ještě by jej nikam jinam nepřijali. A tady se všichni vesele opíjejí jak je týden dlouhý před zavedením záchytek, zadlužují se bez dalšího před zavedením insolvencí.
A přitom to působí tak snadně, že? Gervaise začne jako pradlenka co tře bídu s nouzí, a za pár let je schopna si pronajmout krám? A stát se mistrovou, zaměstnat kolik, čtyři zaměstnankyně? A prostě si vesele podniká. Dneska abyste si oběhali deset povolení a razítek, všechno danili, platili sociální a zdravotní pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, hlídali BOZP a platili přesčasy svým zaměstnancům. Gervaise si prostě pronajme krám a hotovo.
A přestože toto všechno je o tolik jednodušší, než dnes, je Gervaise schopna všechno prochlastat a projíst. Po celou dobu jsem měl pocit, že za to nemůže alkohol. Pořád jsem čekal, v jaký moment se stane nějaká tragedie, která nažene manžele Coupeauovi do náruče alkoholu. Ale ono nic, Coupeau jen spadne a narazí se, nic hrozného, a pak si tak nějak svorně řeknou, že se jim vlastně pracovat nechce, a tím to hasne.
Jediný, kdo za nic nemohl, a jediný, kdo je tragickou postavou a nevinnou obětí románu, je nebohá malá Lalie.

Štítky knihy

19. století Francie Paříž naturalismus alkoholismus

Autorovy další knížky

Émile Zola
francouzská, 1840 - 1902
2009  87%Zabiják
1965  74%Nana
2004  88%Člověk bestie
1923  81%Břicho Paříže
1969  89%U štěstí dam