roman9276
komentáře u knih
Zvon
Neal Shusterman
Smrtka i Nimbus byly fakt boží, a proto jsem měl docela strach, jak bude série zakončena, nehledě na celkem vlažný hodnocení, když kniha vyšla. Začátek se mi teda táhl, ale jakože dost. Hlavní postavy byly trochu upozaděny a já si říkal, že ty vole, co to je zas za omáčku. Ale jakmile se přehoupla polovina týhle pětisetstránkový bichle, už to jelo a byl jsem zase doma. Dostali jsme odpověď na všechny otázky, což velice oceňuju. Postupně mi začalo docházet, proč tady byla ze začátku ta omáčka, a že byla sakra důležitá. Bylo to super, měl jsem nějakou představu, kudy se bude příběh postupně ubírat, ale tohle?! Ty vole! Kurevsky nečekaný zvraty, z konce jsem byl totálně vodvařenej, protože mě to tak překvapilo, že jsem nevěděl, čí jsem. Strhávám bodík za pomalejší tempo oproti předchozím dílům, ale tahle série mi bude zdobit knihovnu i nadále a rozhodně se chystám na re-reading.
Christiane F. – Můj druhý život
Christiane Vera Felscherinow
Na pokračování My děti ze stanice ZOO jsem byl upřímně zvědavej. Samozřejmě slavnou knihu to ani zdaleka nepřekonalo, spíše se tady dozvídáme, jak dál žila Christiane F. Její vzlety a pády, a musim uznat, že to byl teda život, docela rock'n roll a holka se v životě nenudila. Je zde popisován její celoživotní boj se závislostí, vztahy, narození syna a trochu ještě dál. Kniha je psána z jejího pohledu, takže to beru trochu s rezervou, ale bavilo mě to a byl jsem rád, že jsem se dozvěděl, jak její život pokračoval dál. Neočekával jsem žádnou pecku, jen doplnění jejího příběhu, a to jsem dostal.
Kroniky prachu
Lin Rina
Hlavní hrdinka se většinu času chová jako nudná kráva, neni možný tuhle rádoby chytrolínku, která bude citovat i návod k použití hajzl papíru, nazvat jinak.Tahle přechytralá dylinka, která je otravná, všechny "nápadníky" opravuje a snaží se je odradit, mě dost srala a její matka ještě víc. Mladá nanynka, která nikdy nepracovala, ale během pár dní se všechno naučí a funguje jako padesatiletá ostřílená knihovnice se čtyřicetiletou praxí. Nelogický chování postav snad ani nebudu komentovat. Absolutně nechápu ten humbuk kolem týhle knížky, protože ani po 200 stranách se tam skoro nic neděje, nesympatický postavy tomu moc nepřidaly. V poslední třetině to dostalo konečně rychlej spád a bylo to i maličko napínavý, ale předvídatelný. Tohle bylo sakra pomalý a mohlo to mít o půlku míň stránek.
Jeden plus jedna
Jojo Moyes
Od Jojo Moyes mám přečtený skoro všechno a rozhodně tuhle knížku řadim mezi ty lepší. Zpočátku mě kniha moc nenadchla, ale jakmile se děj trošku rozjel, tak jsem změnil názor. Příjemná letní oddechovka se sympatickýma postavama, uvěritelnym dějem a road tripem po Británii. Nebyl jsem naivní a tušil jsem, jak by kniha asi mohla dopadnout, a to byl vlastně i jeden z důvodů, proč jsem po ní stáhl, protože z jakýkoli knižní krize vás autorka určitě vytáhne. A jejich obrovskej, smradlavej a prdící pes byl bezkonkurenčně nejlepší postava ze všech.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Tuhle knihu asi netřeba představovat. Po Mementu je to další skvělý dílo o drogový tématice. Musel jsem si knížku dávkovat, protože čím víc se prohlubovala Christianina závislost, tím horší to bylo všechno číst. Dost mi z tý doby běhá mráz po zádech, na jednu stranu chápu tu potřebu úniku od disfunkční rodiny, kde váš otec je ztroskotanec, kterej vás vlastně jenom řeže, kdy hledáte únik od reality a od všech problémů. Výborně popsaná cesta od lehkých drog až po absolutní závislost na heroinu, kdy prostě potřebujete šlehnutí a podřídíte tomu všechno. Prostě droga je nejvíc a je vám jedno, že prodáváte svoje tělo. Pomalu se stáváte troskou, mění se vaše tělo i vaše osobnost, jste prostě herák se vším všudy. Je naprosto otřesný, když už někdo závislý vyhledá pomoc a ta se mu díky nefunkčnímu systému nedostává. Šílenej příběh, kterej by měl znát opravdu každej.
Noční pták
Brian Freeman
Konečně! Konečně se mi dostal po dlooooohý době do ruky psychologickej thriller, kterej za něco stojí. Začetl jsem se dost rychle a prakticky jsem se nemohl od knížky odtrhnout a během chvíle jsem měl dočteno. Detektiv Frost je takovej tydýt, a díky němu to bylo trochu jak na horský dráze, ale u některejch pasáží jsem ani nedejchal. Samozřejmě můj tip na vraha byl od začátku blbě :D
Nevhodný návrh
Julia Quinn
Teda páni, a to jsem si myslel, že Benedict mě nebude tolik bavit, ale opak byl pravdou. Tohle bylo napínavé od začátku do konce. Sympatickou Sophii jsem si hned zamiloval a popelkovská linka za mě super. Potěšilo mě, že se zde objevila celá Bridgertonovic familíe a už nám autorka hodila udičku na další díl. Ze všech tří dílů byl tento rozhodně nejlepší a taky první, kterému jsem dal plný počet hvězd, tak mě snad další díly potěší stejně.
Byli jsme tu vždycky
Filip Titlbach
Některé rozhovory mě dokázaly strašně dojmout a našel jsem se v nich, což byl dle mého i částečně Filipův záměr. Je zde široké spektrum lidí a hlavně nejde o nic fiktivního, za každý příběhem a rozhovorem najdeme opravdového člověka. Nic bych nekrátil a ani nepřidával, ideální délka, velice by mě potěšilo i pokračování s dalšími rozhovory. Tuhle knížku by měl číst opravdu každej, ať jste dítě nebo dospělý, neboť tyhle rozhovory dokáží snad otevřít oči i tomu největšímu homofobovi i všem, kteří neustále všude plivou jedy. Ale hlavně určitě dokáží pomoci spoustě lidem, protože v tom nejsme sami. Díky Filipe za to, co děláš a pokračuj v tom dál. Děkuju!
Jeden z nás
Shari Lapena
Příjemná oddechovka, děj ubíhal rychle, skvěle se to četlo, oproti předchozímu dílu nevítaný host, kterej hodně ztrácel dech, tak tohle bylo nebe a dudy. Překvapivej konec a zajímavej pohled na předměstí, kde se hodně drbe, za mě doporučuju.
Andělé a démoni
Dan Brown
Kniha mě pohltila hned od počátku, byl jsem trochu skeptickej, ale čím dál jsem se dostal, tím víc jsem byl napnutej. Kombinace historie, skvělých postav a současnosti mi absolutně sedla. Neříkám, že to nebylo místy přitažený za vlasy, ale mě to vůbec nevadilo, ba naopak. Je to úplně něco jinýho než běžně čtu a jsem rád, že jsem sáhl po této sérii, protože autor je skvělej vypravěč a tady atmosféra neustále gradovala, v podstatě jsem většinu knihy skoro ani nedýchal, můžu doporučit.
Aréna smrti
Suzanne Collins
Hunger games je prostě láska. Filmy jsem viděl milionkrát a letos mám takovej re-readingovej rok, tak jsem si řekl, že se po letech k hladovejm hrám vrátim a dobře jsem udělal. Každej díl má něco do sebe, ale když jsem to četl poprvý bylo to nový, neotřelý, distopie jak má bejt. Zase když se Katniss přihlásila místo Prim skoro jsem ani nedejchal a takovejch momentů tam celá halda. Proto to tak miluju.
Mrtvé vzpomínky
Angela Marsons
Nemá smysl se moc rezepisovat, autorka píše skvěle, poutavě a dokáže vystavět slušnou napínavou atmosféru, která vždycky brutálně ke konci vygraduje. Opět skvělý čtení.
Smrtící bílá
Robert Galbraith (p)
J. K. Rowling zase dokázala, že je neskutečná vypravěčka. Když jsem zjistil, že její nejnovější detektivka bude mít 700 stran, tak jsem samozřejmě očekával, že tam bude okolo spousta nudný omáčky. Ty vole a ono ne! Neskutečnejch 700 stran mi utíkalo, celou dobu mě to bavilo a vůbec jsem se nenudil. Kniha se soustředila nejen na nový případ, ale hlavně i na vztah mezi Robin a Strikem, což jsem dost ocenil. Robin se opět osvědčila jako skvělá parťačka, i když jsem v některejch místech její chování nechápal, ale ta nepředvídatelnost mě mega bavila. Nicméně, kdo je vrah jsem opět tipl špatně, ale to mám tak vždycky :D Zápletka byla vymyšlená opravdu skvěle, ta ženská prostě umí! Tříleté čekání se opravdu vyplatilo a už bych potřeboval pokračování, tak šup šup.
Hračkář
Andrew Mayne
Nejvíc mě drtěj komentáře lidí jako, čekala jsem víc, slabota, zápletka nic moc, vědecký přístup byl zdlouhavý a nebavil mě. Si tak kurňa řikám, co byste ještě chtěli ty vole, když vám tady autor naservíruje vraha malejch dětí a celý se to v závěru nafoukne do obrovskejch rozměrů všemožnejch pletich. Theo není policajt, ale vědec a z toho důvodu styl jeho vyšetřování probíhá tramtadadá překvapení …. VĚDECKY!! Já nevim, ale čim jsem starší, tak tim víc mě ty tupý názory jednoduchejch lidí fakt nebavěj. Za mě teda zápletka naprosto super, vyšetřování a vědeckej přístup k celý věci mě mega bavil, v některejch chvílích se teda napětí dalo doslova krájet. Ke konci jsem byl nervózní jak prase a finále super. Od pokračování Šelmy jsem čekal něco božího a dostal jsem něco božího. Jsem spokojenej. Mega potřebuju další díl!
Mapa dní
Ransom Riggs
Ve čtvrtym pokračování sirotčince slečny Peregrinový jsem se ze začátku v ději trochu plácal, přece jenom už to budou 2 roky, co jsem četl poslední díl a tolik jsem si nepamatoval. Ale setkání s podivnými bylo zase skvělý, když jsem překonal prvních pár desítek stránek, tak už jsem se do děje zase dostal a musim říct, že pokračování mě mega nadchlo. Sice po většinu knihy děj plyne celkem pomalu, ale dozvěděli jsme se něco o Abově minulosti, ale sakra ten konec? Hltal sem děj jak blázen. S dalším pokračováním jsem vlastně už nepočítal, proto mě to tak překvapilo, že vyšel další díl a tenhle byl fakt pecička. Ransom Riggs si výborně připravil půdu na nejedno další pokračování.
Skoncovat s Eddym B.
Édouard Louis (p)
Eddy tady od počátku bojuje, snaží se bejt drsňák, tak moc se snaží nebejt prostě jinej, a vymykat se ale vždycky ho něco srazí zpátky na kolena. Ukázka šílený šikany, což od nadávek do homoušů až po olízni ten plivanec buzno prostupuje celou knihou. Postupně zjišťuje, že ho přitahují muži a snaží se proti tomu bránit všemi možnými prostředky, žije v šílenejch podmínkách na francouzskym venkově, v podstatě stojí jako malej kluk proti všem a všemu a hlavně sám, žádná podpora v kamarádech nebo v rodině. Bylo to brutální, syrový, žádný vytáčky okolo. Autor se tady nebojí téměř ničeho, což knize dodává něco naprosto výjimečnýho. Tohle bylo tak silný, že se to snad ani nedá popsat, tohle se prostě musí číst.
Sama sebou
Jojo Moyes
Ach jo. Tohle přece nemůže bejt konec! Poslední setkání s vtipnou, hodnou, obětavou, ztřeštěnou milovnicí módy Louisou Clarkovou bylo úžasný. Od prvních stránek mě děj vtáhnul a několikrát jsem se přistihnul, že se nahlas tlemim jak dement. Tuhle postavu jsem si zamiloval už od prvního dílu. Louisa se protlouká New Yorkem a my s každou další stránkou s ní rosteme a prožíváme tu její strastiplnou cestu plnou humoru i smutku. Četlo se to tak lehce, tak snadno plynul děj, stránky jsem hltal jednu za druhou. Budeš mi chybět Lou! Jsem rád, že ses rozhodla žít Clarková.
Chladnokrevně
Robert Bryndza
Tohle se zase četlo úplně samo, si takhle čtu a čtu a najednou už jsem v půlce? Robertova specialita je, že většinou zjistíte, kdo je vrah v první polovině knížky, což se jen tak nikde nevidí. Je skvělý, že všechno vidíte i z odvráceného pohledu a ne jen z pohledu policie. Nehledě na to, že detektiv šéfinspetor Erika Fosterová je skvělá postava, kterou jsem si oblíbil hned a hlavně mě baví ta její výbušnost a to nekonečný dohadování s jejími šéfy :D Konec zase neskutečně napínavej a ještě jsem dneska zjistil, že vychází další díl, nemůžu se dočkat.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Na začátek musim říct, že to bylo čtivý, zmákl jsem to za dnešek, bohužel je tam velký ALE. Hlavní hrdinka je totiž hrozně ufňukaná kráva, která mě svym chováním vlastně otravovala celou knížku a manžel je asi největší, nejzákeřnejší šmejd na světě, kterýmu procházej ty jeho psychologický hry, a to moc na thriller reálný nebylo.
Pokrevní pouta
Angela Marsons
YES!! Zase naprosto boží díl. Objevuje se tady moje oblíbená záporačka a sociopatka Alex, která neuvěřitelně zase zamíchala všim možnym. Vyšetřování, který hezky pomalu gradovalo až na konci jsem čuměl jak péro z gauče. Mega skvělý a už se nemůžu dočkat dalšího dílu.