Kroniky prachu

Ze začátku jsem moc nevěděla, co od toho čekat. Název a obálka mi evokovala fantasy a stále jsem čekala, kdy se objeví nějaká ta magie. V půlce knihy mi došlo, že je to historický romantický román :-) Což nevadí. Není to čistokrevná romantika, hlavní hrdinka žije mezi knihami tak moc, že má v reálném světě problém poznat, co je zaujetí a co je láska. Její matka mi silně připomínala paní Bennetovou, alespoň ze začátku, na konci mě mile překvapila. Děj je zasazen do druhé poloviny 19. století (v knize není přesně datováno, nicméně je zde zmínka o královně Viktorii). Dotkneme se problematiky vzdělávání žen, antisemitismu, sourozeneckých vztahů, rozdělení společnosti na bohaté a nebohaté. To vše je zasazeno do kulis univerzitní knihovny. Hvězdička dolů za poněkud odbytý závěr, představovala bych si ho trochu delší a více v duchu knihy.
Celkově se mi kniha líbila, je psaná z pohledu hlavní hrdinky. Každá kapitola má v názvu aneb, které kapitolu velmi lehce popisuje a kapitoly jsou krátké a dobře se čtou. Vývoj hlavních hrdinů mi dával smysl, a to jak v kontextu doby, tak i jejich povahy a minulosti.

Nečekaně dobrý. Veeelmi cozy. Někde určitě existuje paralelní svět, kde tahle knížka nikdy nekončí a já čtu o Animant a panu Reedovi a jejich knihovně pořád a pořád a pořád, a já v tom paralelním světě chci žít.

Bylo to příjemné počtení v podzimním čase. S hlavní hrdinkou jsem cítila a přála jí využít své schopnosti k užitku druhým a k její spokojenosti..
(Jana"12 - 26. 10. 2021)

Neskutečně milé čtení, zamilovala jsem se od prvního slova. Všechno plyne hezky pomalu, zároveň jsem ale neměla možnost se nudit. Chemie mezi hlavními hrdiny je neskutečná a nemám co vytknout. Letos jsem to četla už počtvrté a nemůžu si stěžovat.

Jemný, kúzelný romantický príbeh z minulosti. Autorka sa vyhrala s postavami, hoci ich nijako neidealizovala, Animant aj pán Reed boli naozaj sympatickí. Príjemne pôsobí aj prostredie historického Londýna. Ak máte radi históriu a slow-burn romance (bez spicy scén), v tejto knihe sa spájajú dokonalo - na 100% odporúčam!

Historické romány moc nevyhledávám, ale tohle bylo kouzelné. Romantika na pozadí starší doby. Moc pěkné.

Krásně napsané. Jenom do třetiny knihy se to trochu táhlo... Ale jinak moc krásný a propracovaný příběh (;

Hlavně ty jejich společné scénky... :D opravdu originalní!

:p

Když se do duše vplíží vítr záhad a světy tak spletité, že by i Houdini záviděl, nečekejte klasickou jízdu na horské dráze, ale spíš šepot stromů, co si předávají tajemství pod hvězdnou přikrývkou. Emocionální horská dráha s nádechem kouzla, která si umí zahrát na schovávanou s časem a přitom neztratit dech, baví jako když v zimě najdeš čokoládu schovanou za ledničkou. Ta zvláštní směsice odvahy a zranitelnosti je jako ranní rosa na pavučině, křehká a zároveň nezlomná, a člověk si přitom přísahá, že nikdy nechtěl víc než chvilku ztratit se v něčem tak dokonale spletitém. Není to jenom čtení, je to jako když si zapamatuješ vůni deště a dokážeš ji vytáhnout z kapes jako malý zázrak, který tě zahřeje i v největší bouři. Dalo by se říct, že je to jako objevit tajný recept na koktejl, co sice poprvé zamotá hlavu, ale pak už tě nepustí. Pro všechny, co milují šepot tajemství a chuť dobrodružství zabalenou do hedvábí slov, je to malý poklad, který rozjasní i ty nejtmavší kouty fantazie. A upřímně, kdo by odolal takovému sladkému šťastnému zamotání, když má chuť na něco víc než obyčejnou dávku všednosti?

Čekala jsem trochu více, ale nejsem úplně zklamaná, bylo to takové "příjemné" čtení, trochu romantika, trochu emancipace, "vzrušující" Londýn s novými technologiemi (rozuměj tramvaj:-D ), scénář žena/dívka* pronikající do světa naštvaného/uzavřeného/zklamaného/zraněného/odmítajícího* muže (* vyberte nejvhodnější, či přidejte další), ale je třeba i milých knížek, kde se řeší úsměvné problémy a předvídatelný konec opravdu nastane. Dvě hvězdičky za vyhledávací stroj v knihovně, hvězdička za podporu ženských studentek, půlhvězdička navíc za scénu v pivnici, i když lít whiskey do piva?

Asi si za ty dvě hvězdičky můžu sama, ale čekala jsem něco jiného. Kdybych dokázala odložit nedočtené knihy, tahle by mezi ně patřila. Líbila se mi linka s Elizou a s Ráchel, alespoň nějaká “komplikace”. Bohužel vážně málo rozvinutá. Příběh Animant byl klasická slaďárna dle šablony od začátku do konce.

Je to takové nenáročné, ale příjemné čtení. Anglii konce 19. století mám ráda, takže mě téma potěšilo. Jen mě mrzí ten uspěchaný konec.

Není to nic náročného, ale to neznamená, že nestojí za to si knížku přečíst. Děj je sice jednodušší, ale roztomilý, laskavý a hravý. Pomalu rozvíjí milostný vztah v době, kdy i jen obyčejné držení se za ruku znamenalo pro pár hodně. Zároveň se čtenář i párkrát zasměje, takže pokud si chcete přečíst romantický příběh, který nezahrnuje sex na každé druhé stránce, můžu doporučit.

Řekla bych, že tón knihy poznáte i z následující citace (nebojte bez spoilerů ;)):

"To není pravda, Animant," pokáral mě klidně, jako bych řekla něco nesmyslného.... "Na světě existují určitě ještě stovky idiotů, kteří se do vás zamilují," prohlásil troufale. Znělo to vyloženě nevhodně, dokonce trochu neomaleně, ale pohled v jeho očích mi říkal, že je docela možné, že jedním z těch idiotů by mohl být i on."

Devatenáctileté Animant stačí ke štěstí to, že může usednout do oblíbeného křesla a číst si. Společenský život a honosné plesy jí nic neříkají. To se ovšem nelíbí její matce, která by ji ráda provdala. Když se Animant naskytne možnost měsíc pracovat v Londýně, navíc v knihovně, s chutí přijímá. I přes varování, že její nadřízený je nejprotivnější muž na světě a málokdo u něj vydrží. Animant se ale jen tak nevzdává.

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu hlavní hrdinky. Kapitoly jsou sice delší a chybí mužský pohled, ale vůbec mi to nevadilo – právě naopak. Proč? Protože v této knize jsem si absolutně zamilovala každou stránku a nechtěla jsem, aby někdy skončila. Chtěla jsem, aby příběh pokračoval dál a já ho nikdy neopustila.

V Animant jsem se viděla. Taky si sama sebe umím představit, že na plese budu radši číst knížku, než společensky konverzovat. V období, ve kterém se příběh odehrával, tím ale na sebe poutala ještě víc pozornosti. Už jen to, že jako žena četla a měla kolikrát větší rozhled než muži, bylo pro ně silně ponižující. Když do toho ještě pracovala, působila jako zjevení.

Nabručený pan Reed ji podceňoval jako všichni, ale s každým dnem pomalu roztával. Nadchlo mě, že autorka opravdu zachytila každý den v měsíci a společně s Animant jsme se dostávali pod skořápku pana Reeda a pozorovali vývoj jejich vztahu od toho nejmenšího gesta. Sledovat ty dva bylo dech beroucí. Jak si s ním dokázala poradit, když se jí něco nelíbilo a on jen potlačoval úsměv. Každá jejich scéna byla brilantně propracovaná do posledního detailu. Vyzdvihnout musím jejich společné čtení nebo scénu ve skříni.

Z vedlejších postav byla skvělá Elisa, i když pak kvůli ní nastal ten dramatický závěr, ale naštěstí nebyl dlouhý. A hodně se mi líbili i Henry s Rachel. O nich bych si také s chutí přečetla samostatný příběh.

Mrzí mě, že jsem knihu tak dlouho odkládala, protože to byl výjimečný zážitek, který si rozhodně nejednou zopakuju.

Podle hodnocení jsem očekávala od knihy něco víc. Za mě je to průměrný historický oddechový román pro náctileté. Začátek byl vcelku slibný seznamování se s univerzitou, Londýnem, potkávání nových postav. Od poloviny se děj relativně odsunul do pozadí a čtenář se dostává do myšlenek hlavní hrdinky, která se zabývá převážně tím jestli ji pan knihovník miluje či nikoliv a zda udělala něco špatně nebo ne. Její myšlení a chování však odpovídá 19ti-leté slečně. Nutno podotknout, že tohle autorka vystihla dobře. Pan Thomas prezentován jako mrzout ale zas až tak moc "mrzutě" na mne nepůsobil. Ve srovnání například s Ebenezerem Scroogenem od Dickense. Knihovníka bych přirovnala spíše k náladovému člověku a na to, že je mnohem starší jeho chování mi připadá pošetilé. Chybělo mi tam více prostoru pro vedlejší postavy kupříkladu jeho rodiny, kamarádky Elisy, pana Boyla. Nedotažená mi přijde i záležitost se slečnou Brandon-Weldersonovou. Konec je za mě zbytečně uspěchaný, autorka to mohla dotáhnout mnohem dál.

S touhle knihou jsem ze začátku váhala. Ne proto, že je tlustá, ale proto, že moc nečtu romantiku. Kamarádky mně pořád říkaly, že je to ta nejlepší kniha a ať si ji přečtu.

Hned jsem se do ní zamilovala. Naprosto skvělá kniha. Autorka píše moc pěkně.
Doporučuji

(SPOILER) Večer jsem s touto knížkou začala, ráno jsem ji dočetla, ale neskončila jsem s ní. Překvapivě pro mne byla z těch, které prostě nemůžu odložit, zhasnout a spát. A po strašně moc dlouhé době to byla knížka, kde jsem četla každý řádek, každé slovo.
Hodně mi připomíná příběhy Jane Austenové, pýcha, předsudky, rozum i city jsou bohatě přítomny. Ale podání je svébytné a neotřelé a je radost mít tuto knihu v rukou a číst nebo jen listovat.
Líbí se mi i způsob vyprávění, jak o sobě Animant uvažuje, jak prožívá, jak se rozvíjí. Autorka dokázala skutečně autenticky vystihnout první lásku, ale nejen to, dokázala, že jsem ji také téměř cítila s hlavní hrdinkou.

Jediné, co mi maličko, ale opravdu jen kapičkou ztrpklo v ústech, byl závěr. Ne nadarmo se pan Reed zařadil mezi idioty. A za to všechno pak jenom ten archiv. A v parku před celou obcí. Ach jo.

ANIMANT.
THOMAS REED.

A JEDEN LISTOPADOVÝ MĚSÍC...

Nádherná obálka, nádherná atmosféra. Příběh, do kterého se zamilujete - stejně jako já. Plyne pozvolna, nepřináší žádná velká překvapení ani zvraty, spíš jím tak nějak měkce proplouváte kupředu a užíváte si něžný, romantický příběh dvou lidí, kteří by se nikdy nepotkali, kdyby...

Hřejivé, vtipné, milé - co víc říct? Mně se to líbilo tak moc, že se mi s knihou vůbec nechce loučit (a to ji čtu už podruhé).

A i když máte pocit, že jste to četli už mockrát, tady je to přece jen jiné a každá stránka, každé slovo vás zkrátka baví. Nemám co vytknout. Jedna z těch, na které se nezapomíná...

Příběh o knihách, mrzutém knihovníkovi, vzducholodích, zvědavosti i lásce. Příběh o kráse všedních chvil, čajových dýcháncích i obyčejných skříních :)

Viktoriánská doba, tajemství, rodinné vazby, pochybnosti i hádky. Ale také spousta nevšední krásy, něhy a neuchopitelné nadčasovosti.

Krásné, snivé, čtivé.

Moje srdcová záležitost...

Kroniky prachu mě bavily, ale něco tomu chybělo. Příběh je příjemný, plný knih a humoru, a postavy jsou fajn. Romantika je jemná, ale nějak mi to přišlo trochu pomalé a děj občas ztrácel spád. I tak to byl fajn oddechový příběh, ale ne úplně to, co jsem čekala. 4 hvězdy.

29/2025: 5.4. - 6.4.

Roztomilý příběh s postavami, které si zamilujete. Přečteno za 1 večer a druhý den dopoledne. Škoda, že nebylo o něco delší.