PPardinio komentáře u knih

Nelze hodnotit jinak než 5*. V tomto díle je tolik pravdy, až je to děsivé. Zvířecí statek (Farma zvířat) je mistrovské dílo, kde je jednoduchou a velice čtivou formou popsán zrod totalitního režimu. Vyznění 75 let starého textu je o to zarážející, že se dá velmi dobře aplikovat i na jiné (i současné) lidské epochy.
„Všechna zvířata jsou si rovna. Ale některá jsou si rovnější.“

26 14.11.2021

(SPOILER) Nemohu si pomoct, ale já prostě nevěřím tomu, že se děj knihy založený na skutečném příběhu, mohl odehrávat tak, jak se nám snažila autorka popsat. Celý příběh měl být uchopený mnohem lépe. Zde jsem postrádal paradoxně hlavně emoce (ano, v příběhu z místa, kde zemřelo přes 1 milion lidí to je neodpustitelný nedostatek). Postavy byly málo propracované a ploché. Při čtení "skutečných příběhů" z pekla, kterým Auschwitz-Birkenau bylo, nehledám Love story. Přijde mi to až nedůstojné k osudům a utrpení, které tam lidé každý den zažívali. Proč chybí propracovanější popis té surovosti, zmaru a utrpení? Možná to ocení citlivé a romantické duše, ale na daném místě umíralo každý den nepředstavitelné množství lidí. Příběh vyznívá tak, že to tam nebylo zase až tak hrozné :-( Autorka si měla nastudovat více reálií k danému tématu, měla navštívit daná místa na vlastní oči a měla se vyvarovat do očím bijícím skutečnostem.
Např. Skoro až nedotknutelná pozice tatéra.
Jak by mohli dva lidé stíhat tetovat každý den tisíce lidí? Jak by mohlo za "nehty" zůstat ženám tolik drahokamů, diamantů...Proč si jezdí ruští vojáci na konci války v Rakousku v Jeepu a jeden z nich má "typické ruské" jméno Friedrich?...

21 06.11.2021

Knížka mě pohltila. Autorka předvedla při sběru informací výbornou práci a styl, kterým se s daným tématem vypořádala, mně sedl na 100%. O této hrozné události z období druhé světové války jsem do čtení ŽIVOTIC neměl potuchu. Přeci jen je region Karviné od Plzeňska dost vzdálený. Jsem moc rád, že se Karin Lednická do popisu osudu rodin pustila a já si tak mohl rozšířit poznatky o další historickou událost.

19 10.02.2024

VZKAZ V LÁHVI měl za mě velice dobře propracovanou hlavní dějovou linku, která ve výsledku působila ve většině popsaných událostí uvěřitelně. V knížce se navíc autor nepustil do přehnaných akčních scén a závěr pronásledování vraha byl zdařile vygradovaný. Postavy vyšetřovatelů mě stále baví. Navíc tajemno nad Asadem a Rose naznačuje další zajímavé zápletky. Jsem zvědavý, co z této linie vzejde. Snad mě J.A.Olsen nezklame.

18 21.02.2023

S každou stránkou jsem měl Oveho raději a raději, i-když bylo i dle mého mínění v knížce dost klišé a trocha na dnešní dobu "nutných" postav (s jinou sexuální orientací, náboženským vyznáním či z národnostní menšiny). Neměl jsem s tím ale problém a např. postavy Jimmyho nebo Parvaneh jsem měl rád. Zpočátku jsem čekal smršť srandy, ale postupem času mi došlo, že tato knížka je spíš o citech a o tom, že nelze lidi posuzovat jen podle obalu. Mohl jsem si tak bez očekávání dalších vtipných scén vychutnávat vzájemné vztahy lidí, Oveho názory na svět v kombinaci s jeho zvláštní logikou, důvody jeho chování k okolí a vztah s jeho kocourem, který přeci ale nebyl jeho (Nechci však řešit, zda by se kocour mohl takto reálně chovat tedy spíše nereálně chovat :-) ). Na závěr bych dodal, že kdyby měl Saab více skalních příznivců jako byl Ove, tak by to dnes vypadalo s touto automobilkou asi jinak :-)

15 24.08.2020

NORSKÉ DŘEVO je příběh o životě japonské mládeže v Tokiu z pohledu mladého, okolím nepochopeného studenta, Tóru Watanabeho. Knížka mě neoslovila a několikrát jsem se přistihl, že u díla s takto vysokým hodnocením čekám na zlom, kdy i mě příběh pohltí a nebudu se moct odtrhnout od dalších stránek. Knížku jsem nakonec dočetl bez daného poznání. Jsem tak zklamán. Nebyl jsem asi připravený na tolik deprese, vzpomínek na studentská léta, sebevraždy a dlouhé rozmluvy hlavního hrdiny o problémech, které jej potkaly s Naoko, Midori nebo Reiko.
* Knížku jsem shodou okolností dočetl 17.listopadu, tedy na Mezinárodní den studentstva

13 17.11.2022

ZABIJÁCI se četli pěkně, autor má zajímavý styl a děj byl opět poutavý. Místy odlehčené vyprávění doplněné o humorné scénky mezi Carlem, Asadem a zde nově i Rose mě baví. Hodnotím to na sérii velmi kladně, jelikož jde o trochu odlišný pohled do vyšetřovacích týmů. Partička úspěšných a zvrácených zbohatlíků měla v ději dostatek prostoru a nebylo to také na škodu. Kimmie se skoro dalo místy i fandit, ale závěrečné rozuzlení kolem ní, Ditleva, Torstena a Ulrika mi přišlo opět mimo. Postavy jednoduše začnou jednat dost odlišně oproti předešlému vykreslení, což ve snaze o dokonalý akční závěr působí úsměvně až nereálně. Ale i tak pěkné 4*

13 22.10.2022

Další velice pěkná knížka z pera J.Vernea. I v dospělosti mě bavilo číst každodenní příhody patnácti chlapců ztroskotaných na neznámém ostrově. Asi jsem se na děj koukal během čtení trochu jinak než děti, ale i já si v dětství (vlastně i v dospělosti :-) ) představoval, jaké by to bylo ztroskotat na pustém ostrově. Příběhy Brianta, Doniphana, Gordona a dalších chlapců jsem si proto živě představoval, i-když některé pasáže se dospělému čtenáři mohou zdát lehce naivní, ale to nic nemění na tom, že knížka má i po tolika letech stále co říci.

12 07.10.2021

Protože pocházím z regionu, ve kterém je v mých očích hornictví a těžba černého uhlí zcela neznámý pojem, doufal jsem, že mi ŠIKMÝ KOSTEL pomůže více nahlédnout do života havířů a jejich početných rodin. Nemůžu celý život stavět jen na pohádce Dařbuján a Pandrhola. Knížka se samotnému způsobu, těžkostem a těžbě uhlí věnuje spíše okrajově, což je způsobeno hlavně tím, že autorka se zaměřuje spíše na těžký život žen, velkého množství žen. To je v mých očích škoda. První díl knížky (Barbora) jsem četl déle než celý zbytek knihy. Bylo nutné se danou pasáží nějak prokousat a zvyknout si. Ustál jsem to. Ději v navazujících kapitolách pomohlo zakomponování mužských postav a návrat Julky. Díky bohu za Ludwika, Jurka nebo Tomka. Největší plus knížky vidím v historických momentech Tešínska, které převážily mé hodnocení ze 3* na slabší 4*.

11 15.02.2022

Jako malý kluk jsem dobrodružné putování Philease Fogga a jeho věrného sluhy Passepartouta nečetl, i-když mi Verneovky táta vždy doporučoval. Přesto mi byl tento příběh dobře známý z animovaného seriálu. Cesta kolem světa za 80 dní pro mě byla i tak naprosto skvělým zážitkem. Čtení jsem si užíval a hrozně rád bych podobné cestování parníkem, plachetnicí nebo parní lokomotivou kolem světa zažil. Škoda, že to již dnes není možné. Moc pěkná knížka, dobře investované peníze :-)

11 11.08.2021

Od Aleny Mornštajnové jsem dříve nic nepřečetl a jako první seznámení s její tvorbou jsem zvolil knížku, u které mě opravdu zaujalo popisované téma, jak to mohlo třeba být, kdyby se rok 1989 odvíjel jinak. Nepochybuji o tom, že je autorka dobrou spisovatelkou a její LISTOPÁD má několik velmi čtivých pasáží , z daného tématu se dalo ale dostat mnohem více. Při vylíčení životů Magdy a Marie mě např. mrzelo, že děj prakticky postrádá pohled na probíhající události ze strany muže. Muže zde chápu hlavně jako policisty, vojáky a do jisté míry zlo, strážce pořádku. Popisovaný život je tak plný strachu, stísněnosti, podezřívavosti a deprese. Osobně si ale myslím, že na každé době se dá najít něco hezkého. Něco, co lidem pomáhá se s danou dobou vypořádat. Závěr knížky mě donutil se zamyslet a celkové hodnocení vidím na lepší 3*

10 05.02.2023

Keplera mám rád, ale nemůžu se ubránit pocitu, že PAVOUK je již za hranou snesitelné brutality a hlavně uvěřitelnosti. Velikou roli zde totiž hraje v klíčových momentech smůla (zbraň se zakutálí, mobil spadne, baterka se vybije, ztracené brýle, neočekávaná překážka na silnici...) + chaotické vedení vyšetřování (např. nikdo nehledá auto s navijákem, chybí výslech svědků, pátrání po zdroji louhu, odhalení tajného zdroje...). Dostal jsem značnou dávku akce, napětí, zvratů a oblíbenou dvojici Joona/Saga. Bohužel přišel ale Lars Kepler po prakticky dokonalém vrahovi Jurku Walterovi s dalším nadpozemským vrahem, jenž překonává s neuvěřitelnou lehkostí nástrahy policie. Je jako stín a k tomu navíc jeho střely ve většině případů zasáhnou oběti páteř, což oběti způsobí jen ochrnutí a ne okamžitou smrt. Neberu, že za úspěchem PAVOUKA stojí z veliké části jeho vysoká inteligence, a proto mě rozhřešení posledních stránek nepřesvědčilo o jeho DOKONALOSTI a těžko uvěřitelné ÚSPĚŠNOSTI. Pokračování série si nepřeji. Každá série musí někdy skončit a zde to mělo být o knihu dříve (možná i dvě).
Za čtivost dávám 3*

10 08.01.2023

F.Backman a jeho zajímavě uchopené a rozpracované postavy vždy pobaví. ÚZKOSTI jsou pro mě již pátou knížkou, kterou jsem měl možnost od tohoto talentovaného autora přečíst. Jednou za čas šáhnu po některém jeho díle opravdu rád, protože dokáže velmi dobře schovat vážná témata do odlehčeného děje. Postavy jsou lidské, vtipné, ale prostě se občas někdy chovají hloupě, podivně a nepochopitelně. Tento fakt mě u autora baví a zároveň v některých částech knih děsně štve. To je také důvod, že ani tentokrát nedávám plný počet hvězd. Za mě jde ale i tak o super čtení.

10 05.07.2022

Ano, autor až příliš v některých pasážích tlačí na pilu a sází okatě na základní lidské city a vztahy. Já byl ale přesto spokojený s tím, jak autor vše podává. Prostředí hokeje je jen nástroj k vyjádření myšlenek. Je to celé o hokeji a vlastně vůbec ne. Jde o lásku rodičů k dětem, věrnost a obětování se pro kolektiv a město. O kamarádství, které může rychle začít ale i snadno skončit . Touze vyčlenit se a nějakým způsobem vynikat. O tom, jak je těžké vystoupit z davu a stát si za svým proti přesile.
O této knize by se dalo napsat mnoho :-)
Oblíbené postavy: Benjamin, Ramona, Ana
Dal bych 5*, ale závěr se mi netrefil do noty, škoda.

10 22.10.2020

Již při čtení Dědiny jsem byl zklamán a zklamání u mě přetrvalo i po jejím dočtení. Čekal jsem něco jiného, humorného. Humoru jsem se ale opravdu nedočkal. Nejvíce mě rozčilovalo, že se v postavách velice těžce orientovalo a nebylo dobře patrné, kdo ke komu patří. Při orientaci nepomohla ani přiložená mapka, u které mi přišlo, že jí autorka spatlala během 5 min až na nátlak editorů (načmárané, přeškrtané a nevzhledné provedení mě doslova pilo krev a sráží tak ještě více dojem z knihy). Do čtení knížky jsem se nutil a skoro jí v půlce odložil. Naštěstí zhruba poslední třetina knihy byla o trochu vydařenější a měla nějaký spád a náznak příběhu (opravdu jen náznak). Neměl jsme problém s nářečím, ale některé pasáže a slova jsem vnímal jako kalkul a snahu zaujmout (když se to nepovedlo dějem)
P.S. Celý život žiji na větší vesnici a na prázdniny jsem jezdil k babičce na malinkou zemědělskou vesničku, kde jsme dělali zabíjačky, chovali ovce, drželi různé zvyky a chodili na návštěvy k tetám. Možná proto jsem měl tak vysoká očekávání.
Dvě hvězdy dávám proto, že i u nás na vesnici se drbe a drbat bude.

10 04.05.2020

Mrazivé a pravdivé. Jak ovládnout lidské masy? Okleštíme slovní zásobu, aby nemohli obyvatelé logicky uvažovat a přemýšlet. Něco se nám nepovedlo? Změníme záznamy, aby se zdálo, že vše bylo v plánu. Jednoduše se přetvoříme minulost. Co není doloženo záznamy, se vlastně nikdy nestalo :-(
NEVĚDOMOST JE SÍLA!
Kniha plná neskutečných myšlenek.

10 11.12.2018

Musím se přiznat, že Kinga jsem si letos koupil do knihovničky asi jen díky Čtenářské výzvě. Nikdy dříve jsem od něj nic nečetl a necítil jsem se tím nijak ochuzený. Dnes vím, že to byla chyba. Tento druh literatury jsem neměl tak dlouho opomíjet. DALLAS 63 byl první knihou, kterou jsem od autora vzal v knihkupectví do ruky a jsem přesvědčený, že šlo o trefu do černého, čistý střed. Úžasně napsaný příběh o putování do minulosti. Autor si s nastíněním kladů i záporů padesátých let v USA opravdu vyhrál. Cítil jsem, že každá stránka v ději prostě musí být. Oblíbil jsem si Jakea Eppinga alias George Ambersona při jeho snaze změnit osud JFK a několika obyčejných lidí. Nejintenzivnější částí se pro mě stala pasáž z města Derry. Jestli hodnotím celek 5*, tak zde by to bylo na 6*. Nemohl jsem odtrhnout oči od textu. Silný žážitek!

9 15.11.2023

Opět jsem si příběh party z oddělení Q nadmíru užil. MARCO byl kluk, kterému se dalo fandit a rád jsem v jeho podání poznával život na okraji společnosti, vnímání okolí a využívání únikových cest v ulicích Kodaně. V ději se objevilo i značné množství rozdílných padouchů. Autor je zajímavě kombinoval a uváděl na scénu. To napomáhalo tomu, že se v ději stále něco dělo. Jen závěr knížky byl až moc zacílený na HAPPYEND. Přiznám se, že to na mě bylo až moc. Jinak ale opět dobrá autorova práce.

9 19.10.2023

SLOŽKA 64 je další poutavý příběh oddělení Q v čele s komisařem Carlem Morckem. Je vidět, že J.A.Olsen se lepší každým dílem. Navíc dokáže dobře vybalancovat napětí, akci, vtip a dějové zvraty. Vše působí poměrně věrohodně a opírá se o dobře zvolenou chemii mezi Carlem, Asadem a Rose. Navíc i další vedlejší postavy fungují a nenabourávají plynulost děje. Ve Složce 64 oceňuji velmi dobře rozpracovaný příběh Nete a její životní pohromy. Curt Wade byl k celkovému dojmu z knihy výborně zvolenou zápornou postavou. Pěkné čtení!

9 30.09.2023

Fredrika Backmana mám na odreagování rád. Lidskou formou, vtipem a s použitím zvláštních postav se nebojí popsat i vážná témata. Čím více jeho knih mám načteno, tím mi ale začíná malinko vadit jeho opakující se styl psaní při dějové gradaci a popisu lidských činností. Autor knížky píše dle osvědčeného mustru, který mu přinesl slávu a čtenáře. Za mě je to ale malinko škoda. Chtěl jsem dát 3*, ale rozhodl jsem se pro čtvrtou hvězdičku za popis té odzbrojující dětské radosti ze vstřeleného gólu a lásky ke hře. To miluji na trénování malých fotbalistů/tek předškolního věku (+ několika prvňáků) úplně nejvíce. Ta upřímná a ničím nespoutaná živelná radost mě vždy pošle do kolen.

9 25.03.2022