$soutez = 0; 1984 - George Orwell | Databáze knih
1984

1984 (v anglickém originále vypsáno slovy Nineteen Eighty-Four) je významný antiutopický román anglického spisovatele George Orwella z roku 1949. Popisuje svět, v němž vládne absolutní totalita a podporuje ji permanentní válka. Cokoli proti kolektivnímu myšlení Strany je krutě trestáno, lidská individualita se stává zločinem. Z tohoto díla pochází známý výrok "Velký bratr tě sleduje!"...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/28_/283/1984-piz-283.jpg 4.67131
Originální název:

Nineteen Eighty-Four (1949)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Levné knihy
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (885)

Přidat komentář
IchbinMartina
předevčírem

Kniha mě velice nadchla, rozhodně doporučuji.

jahoda444
12. července

Tak tahle kniha byla...ani nemám slov. Pět hvězdiček tomu bezesporu patří! Připadá mi, že jsem celou tu knihu viděla před očima. Doslova jsem i cítila tu depresivní atmosféru. HLavně ke konci knihy (spoiler!), kdy Winston stál nahý před zrdcadlem, zlomený, jsem měla slzy v očích, za tu FIKTIVNÍ postavu!
Po knize jsem šáhla s úmyslem, že to je maturitní četba, protože to patří mezi klasiky, pak jsem teda zjistila, že mezi maturitní četbou mé školy figuruje od Orwella jen Farma zvířat, ale přečtení rozhodně nelituji!
Znovu se k ní asi nevrátím, protože si myslím, že je to ten typ knihy, který si stačí přečíst pouze jednou, ale i po letech, když se podíváte na její přebal vás zamrazí.

Michal156
12. července

Námět je bezesporu skvělý, ale kniha mi přišla značně nudná a měl jsem problém ji vůbec dočíst.

AmonAmarth
12. července

Bible euroskeptiků, nebo jak já přesněji říkám - eurorealistů. Knihu za nudnou nebo vyloženě špatnou mohou považovat jen tři skupiny lidí. Ignoranti, přesvědčení komunisté/neomarxisté a třetí skupinou jsou lidé z povahy zlí. J.C. Junker, E. Barosso, F. Mogherini...a dalo by se pokračovat. Ti všichni jsou poskvrněni svinstvem komunismu a obdivem k němu. Nadchnout se pro EU může opravdu jen člověk, který tuto knihu nečetl.

sinfulka
11. července

Neskutečná kniha, ještě teď mě z ní mrazí. O to více, když vidíte, kam ČR směřuje..

mararemes
10. července

Dle mého povinná četba. Mám tuto knihu moc rád. Člověk uplně cítí tu depresivní atmosféru.

mschmidtova
09. července

Tato kniha se hodnotí jen velmi těžko. Kdybych měla hodnotit obsah, nedala bych ani jednu hvězdičku. Za to, jak vypadala společnost, kam směřovala, jaké se děly události - nic pozitivního a žádná naděje. Bohužel děj není daleko od dnešní reality a mnoho z popisovaných věcí se děje i dnes. Společnost v knize bohužel není daleko od dnešní společnosti. Pět hvězd dávám ale autorovi za propracovanost, odhad skutečností, které se stávají realitou, za kvalitní jazyk,.... Dobrý pocit z této knihy ale rozhodně nemám a nečetla se mi vůbec lehce.

jfialova
09. července

Kniha, kterou by si měl přečíst každý. Co více dodat, vše kolem ní bylo, je a bude donekonečna rozebíráno. Každý si v ní najde něco, co mu uvízne v hlavě. Některé paralely se současností jsou až děsivé.

Jordyz
09. července

Skvělá kniha. Dostala jsem se k ní až díky ČV. Nechápu, že jsme se tak dlouho míjely. Každopádně souhlasím s některými názory, že není až tak lehce čtivá, ale ta hloubka a téma to bohatě vynahrazuje. Je děsivá ta představa režimu, který vás hlídá na každém kroku a ještě děsivější, že každý člověk má svou hranici... Dlouho tuto knihu nedostanu z hlavy, takže za mě 5* - a to si je opravdu šetřím.

kamca4151
08. července

Asi moje nejoblíbenější Love story na světe.

KrystofJuzko
07. července

Žádná podobná kniha se nesetkala s takovou zaslouženou popularitou jako právě Orwellův román 1984. To už samo o sobě vypovídá, že se jedná o velice úspěšnou knihu, která bude žít věčně.

CreepyLachtan
05. července

Úžasná kniha, která mě přivedla na několik myšlenek a na konci nechala spoustu nezodpovězených otázek. Skvěle napsaná a dobře promyšlená. Není dokonalá, ale i tak ji řadím mezi své oblíbené.

petra0022
05. července

Skvělá a čtivá kniha, více romantiky a méně syrové než Zamjatinův román My, ale jinak podobné. Je až děsivé, že je kniha i po tolika letech stále (nebo opět?) aktuální.

-neuvedu-
04. července

Váhám skóre 3-4... Sci-fi klasika, kdo by příběh neznal. Ale styl psaní mě nějak neoslovil. To víc se mi od autora líbila Farma zvířat.

Lethania
02. července

Neskutečně mrazivé vykresní totalitní společnosti, ve které se nesmíte lišit od druhých, jinak byste byli zabiti. Ve společnosti, kde nemůžete mít vlastní názor a jste neustále sledováni na každém kroku, takže není úniku. Po dočtení mě přepadla silná úzkost, protože kniha je skutečně nadčasová. Naše společnost k této budoucnosti pomalu směřuje...

yenda1
01. července

Hřmotný hlas ho vytrhl z poklidného spánku. Rozevřená kniha na prsou naznačovala, že usnul v průběhu čtení. Televize před ním zářila do potemnělé místnosti a vytvářela tak očím nepříjemný kontrast. Na vteřinu zapochyboval jestli televizi zapomněl vypnout. Ale vzápětí, když začal myslet jasněji se tím nezabýval. Televize totiž běží pořád. Člověk ji nemá jak ovládat. Nedívá se na ni. Ona se dívá na něj. Vždy to tak bylo.
Zadíval se na obrazovku. Výrazné logo bylo vytvořeno tak, aby ho divák nepřehlédl a především ho přečetl z každého úhlu. Rudá pěticípá hvězda a vedle ní nápis : TV Barrandov. Náhle mu vytanulo na mysl, že dřív bylo kanálů určitě víc a člověk je mohl svobodně volit. Rychle tu myšlenku zapudil. Je nebezpečné takto přemýšlet. Oni by to mohli poznat. TV Barrandov tady byla vždy a byl to vždy jediný kanál. Nikdy to nebylo jinak. A nikdy nebude.
Téměř celou plochu obrazovky zabírala tvář. Všem známá tvář. Vypadalo to, že nestárne. Kovový hlas začal: „Já mám vždy pravdu. I když se mýlím, tak mám pravdu. Když vám ukážu čtyři prsty a řeknu vám, že jich je pět, tak jich je pět. Protože mám vždy pravdu. Vždy jsem ji měl a vždy ji mít budu. Pokud vidíte prsty čtyři, jste nemocní a musíte se léčit. Nová éra Doublethinku praví: Jen idioti nemění své názory. Já je však neměním. Měl jsem je vždy. A i ta éra není nová. Byla tu vždy. A vždy tu taky bude.“
Ani si nevšiml, že mu kniha pomalu sjela dolu. Rozevřená dokořán. I na tu vzdálenost bylo možno číst: Miloval Velkého bratra. Všiml si, že slovo miloval je škrtnuté a pod tím je naspáno slovo nenáviděl. A k tomu dopsáno: Pryč s Velkým bratrem.
V ten moment se rozrazily dveře, tabulky oken se s tříštivým hlukem rozbily. Najednou s ním bylo v místnosti šest cizích postav. Jedna se lišila jak oblečením, tak chůzí i celkovým dojmem. Pravě on úsečně a klidně prohodil: „Jste nemocen Jene. Jste vážně nemocen. Nemějte obavy. My vás vyléčíme………….“

Jak je možné, že Velký bratr vidí vše? Jednoduše. Vidí vše i když se nedívá. Vidí vše i když má oči zavřené. Dívá se stále. A to očima všech, kdož ho milují. Divá se očima kolegů, náhodných kolemjdoucích, portýrů, uklizeček i úředníků. Ba co víc, používá i oči dětí, které se dívají za temných nocí klíčovou dírkou u ložnice rodičů. Velký bratr není a zároveň je všude. Je všude, kde najde lidi ochotné se na svět dívat jeho očima. My jsme Velký bratr a zároveň Velkým bratrem sledováni.

Dívá se i očima tvýma, když miluješ Velkého bratra.

Ellen16
30. června

Četla jsem v rámci čtenářské výzvy a jsem za to moc ráda. Nepamatuji si, kdy mi po dočtení nějaké knížky naposled zůstal tak hrozný pocit jako po 1984. Ukazuje hrozný svět, ve kterém bych nikdy nechtěla žít.

biairicia
28. června

92%??? To jako vážně?! NEPOCHOPÍM!
Větší nudu a otravu jsem dlouho nezažila. Jsem celkem vytočená, že jsem promarnila tolik času. HRŮZA! Je mi líto, ale Orwella už nikdy! Nebo za mega mega dlouho, až tohle rozdýchám.

tereza9831
27. června

“Mě by zastřelili jako první.”
První, co mě napadne, když si na tuto knihu vzpomenu. Par let zpět jsem tvrdila, ze jsem nevyslovne rada, v jaké době ziju. Svobodné době.
Dnes už si to nemyslím...

ivzu77
25. června

Díky ČV 2018 jsem konečně sáhla po teto knize,kterou jsem mela již několik let v hledáčku. Tíha, deprese, nátlak, touha, vzpomínky, svoboda, zvrat, zlom ....
Stalo, nestalo, stane, nestane, může, nemůže? ???

francouz
24. června

Tato kniha se nám může zdát, jako by popisovala dobu naštěstí dávno minulou, kterou si mnozí z nás již nepamatují, nebo nechtějí pamatovat. Ale na druhou stranu, to není jenom o totalitě, ale bohužel o světě, který žijeme a budeme žít čím dál více. To jak Vás na každém kroku nkědo sleduje, ať již to sjou sociální sítě, kde do Vás vidí až po poslední úlet v podobě GDPR.
Je to až mrazivé, jak kniha, která vznikla po 2 světové válce, může stále promlouvat, a možná ač to mnozí necítí, nebo nechtějí cítit, se čím dál více stává součástí našich všedních i nevšedních dní. Že tomu tak není ? OK, možná opravdu svoboda zotročuje, ale já si to nemyslím, a jsem rád, že je zde ještě spousta lidí, kteří to vidí podobně a nenechají se zmanipulovat stávajícím establismentem.
Knížka je opravdu místy velmi depresivní, ani se nečte sama, je to opravdu šedé a hluboké, kdy i Vaše vnitřní přesvědčení lze změnit....

Simikik
20. června

Děsivé setkání s režimem, který nikdy nechci zažít. Goerge Orwell se v textu střetává s nenávistí, láskou, zoufalou touhou po moci a ovládání. Hlavní hrdina se snaží nepodlehnout a jít mimo, nakonec ale i on sám je přemožen mocí strany. Smuný příběh o komunistickém režimu, který se v knize rozvíjí a odkrývá svá tajemství. Realistické výpovědi o nemilém režimu jsou děsivé a těžké na čtení. Detailně vypsané pasáže se četli téměř samy, ale hloubka byla mnohdy depresivní.

Israha
18. června

Kniha bezchybně funguje jednak jako smrtelně upřímná a naturalistická obžaloba totalitních režimů, která ani v moderní době nijak neztrácí na výpovědní hodnotě (byť ta je dnes spíš varovného charakteru, než vystihující aktuální situaci); tak jako pochmurná dystopická sci-fi, která kypí paranoiou a popisuje věci na jednu stranu naprosto absurdní, na stranu druhou až znepokojivě realistické. Napsáno barvitě, s citem pro detail a pečlivým důrazem na funkčnost fiktivního světa; pojato syrově a nesmlouvavě ke čtenáři, což výrazně napomáhá síle sdělení románu. Udělal jsem tehdy před lety chybu, když jsem tuto knihu odložil s tím, že to určitě bude "nudná klasika" v rámci povinné četby. 1984 si tento přístup nezaslouží...protože k tomu, že má historický význam a obsahuje důležité myšlenky, je to také naprosto pohlcující a působivé čtení. Důkaz toho, že povinná četba nemusí být nutně vždy opruz.

intox
12. června

Nadčasové a lehce depresivní.

ChaosTheory
10. června

Obvykle mě z knihy nemrazí, když ji čtu. Téhle se to jako jedné z mála povedlo. Druhá polovina přečtena najednou. Těžká deprese.

mzko
07. června

těžké na čtení

zluk
07. června

Klasika, která se neomrzí a pořád má co sdělit.

maid
05. června

Nadčasové.

limuhob
03. června

Fantasta a nebo Prorok?

certik003
02. června

Knížku jsem si chtěla přečíst už několik let, až díky Čtenářské výzvě jsem se k tomu dokopala. A rozhodně nelituju! I když se mi strašně špatně četla. Text popisuje život v totalitní společnosti a vlastně mě pořád nutil nad něčím přemýšet, porovnávat se svými zkušenostmi, takže jsem se docela často musela vracet. Nejvíc mě dostalo (a nejhůře se četlo), když Winston předčítal z Knihy. Hlavně kapitola I, kde popisuje rozdělení lidí na tři druhy. Geniálně popsané! Poslední část už jenom naháněla husí kůži. Tohle bych rozhodně zažít nechtěla. Tuhle knížku by si měli přečíst všichni.