1984

3 předevčírem

Klasika všech dystopických románů, aneb jak se Winston a Julie naučili milovat Velkého bratra. Hlavní motto Ministerstva pravdy zní "Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla."

1 21. července

Ten příběh sám o sobě není nijak strhující. Prostředí, režim, ta beznaděj a zoufalá prázdnota, která Winstona provází a kterou je nucen držet pod pokličkou - ano. Většinu postav budete nenávidět, budete mít husí kůži, budete se vztekat nad nespravedlivostí a nesmyslností jeho světa. Napadne vás, jak daleko je to vlastně od reality - a závěr? Happy end se nekoná, ale to že to špatně dopadne jste tušili už od prvních stránek...

3 15. července

Pan revolucionář, Orwell - takoví lidé dnes chybí..vydává tuto knihu pod nosem Stalinovi. Starý a utahaný Wilston vs. jeho protiklad..mladá, krásná, ohebná Julie. Vynikající dialogy s vyšetřovalem.

3 11. července

Velkolepá klasika, a kdo jí nečetl, ať ihned maže do knihkupectví nebo knihovny. Při čtení mrazí, po přečtení ještě dlouho přemýšlíte, jestli v tom příběhu už vlastně nežijeme. Na druhou stranu konec značně depresivní, ale díky němu má kniha takovou sílu.

5 10. července

Každý správný příslušník Strany nejen, že musí jednat v souladu s jejími zásadami, on musí v souladu s nimi i myslet, oblékat se, tvářit se, milovat se, jíst, spát. Vlastně musí ovládat i své sny, to prachničemné nevědomí, které nás čas od času zradí, aniž bychom chtěli. Jenže sny jsou přeci tak důležité! Třídí naše myšlenky, ty obyčejné, skryté, zakázané i dobré. Na druhou stranu, když nemáte myšlenky, nepotřebujete sny... Za předpokladu, že se vám nedostává slov k popisu svých vlastních myšlenek, ve chvíli kdy pojem "vlastní myšlenka" vlastně neexistuje, kdy myslíte kolektivně a v souladu se všemi svými druhy, pak jsou i sny jakousi nadbytečnou komoditou, něčím, co musí být vymazáno zcela a beze zbytku. Pak už skutečně nebude lidské bytosti. Až zmizí i ta poslední myšlenka, i ten poslední sen, pak si Strana může říct: "Ano, dokázali jsme to. Jsme jen my, a nic než my...".
Naštěstí pro nás takové technologie, postupy či ideologie neexistují. Lidé jsou pořád jen lidé, jakkoli zkažení, hloupí, zautomatizovaní, stále si zachovávají alespoň část sebe. A na to snad v naší době můžeme apelovat.
Při čtení jsem se dopustila hned několika různých zločinů výrazu tváře a jen doufám, že nebudu odsouzena za ideozločin proti Orwellově antiutopické společnosti. Líbila se mi, obdivuji jeho schopnost vytvořit takové dílo a ještě více jeho poutavé zpracování, ale odmítám uvěřit na naprosté ovládnutí všeho, co je v lidech. Uznávám podobnosti, zrůdnosti, hrůznosti. Neuznávám možnost bezezbytkové kontroly lidských vědomí. Ale možná jsem v menšině šílenců. Bůh ví, a Velký bratr mě sleduje.

2 10. července

Knihu jsem si zvolil do maturitní četby, protože mě zaujal příběh. Za mě výborná knížka, kterou si ještě několikrát ráda přečtu. Příběh jsem přímo hltala. Když se nad příběhem člověk zamyslí, tak ho až zamrazí při představě života popsaného v knize, hlavně když to porovnáme s realitou. Možná kniha každého neohromí a nezaujme, ale za mě super.

3 05. července

Naprosto geniální kniha.
Pro někoho (jako já), kdo dopředu nevěděl, o čem kniha je a v jakém časovém prostoru se děj odehrává, to může být ze začátku poněkud obtížné na pochopení, ale časem, když i znáte všechny pojmy, se to dobře čte. Silné, drsné - zejména třetí část knihy.
Nedokážu si představit, že by se něco podobného odehrávalo v realitě.

8 04. července

Jakákoli totalitní společnost která existovala, existuje a bude existovat na této planetě je proti člověku a jeho důstojnému životu. Už v rodině každého jedince by ve výchově mělo být přistupováno se zodpovědností za život nejen svůj, ale i za život ostatních a žádný jedinec, který vyrůstá v demokratickém prostředí své vlastní rodiny a vyrůstá v bytost sebevědomou a nezakomplexovanou nemůže akceptovat jakýkoli byť i jen náznak totality nebo jakékoli jiné formy násilí a tím i demoralizace osobnosti .

1 04. července

Klasické dílo, které bych doporučila všem. Dle mého názoru jedna z nejlepších knih, která kdy byla napsána.

1 03. července

Klasická kniha.

4 03. července

Působivě podaný nástin totalitní společnosti, dovedený do absurdna…
Čtyři plus.

* „Němečtí nacisté a ruští komunisté se nám svými metodami velmi přiblížili, ale nikdy neměli odvahu přiznat si, jaké jsou jejich motivy. Předstírali, a možná i dokonce věřili, že se chopili moci nechtěně a na omezenou dobu a že hned za rohem leží jakýsi ráj, kde si lidské bytosti budou rovny a kde budou šťastné. My takoví nejsme. Víme, že se nikdo nikdy nechápe moci s tím úmyslem, že se jí vzdá. Moc není prostředek, ale cíl. Diktatura se nenastoluje proto, aby se zabezpečila revoluce. Revoluce se dělá, aby se zabezpečila diktatura. Cílem pronásledování je pronásledování. Cílem mučení je mučení. Cílem moci je moc. Už mi začínáš rozumět?“ *

2 23. června

Clovek by cekal nakonec alespon nejaky pozitivni obrat a je to presne naopak. Tohle dalece predbiha vsechny zname totalitni systemy..

2 19. června

Je to příběh k neuvěření, autor s přebujelou fantazií, která místy až mrazí jak může být pravdivá. Nástin hrůzostrašné sci-fi budoucnosti, která se může stát reálnou přítomností.

4 18. června

Upřímně? Bála jsem se. A nestydím se za to. Je až strašidelné jak moc je kniha nadčasová. Četla jsem Farmu zvířat a myslela jsem si že Otwell už ze sebe vydal to nejlepší, ale spletla jsem se.

2 17. června

Neustále nemůžu pochopit, jak mohl Orwell napsat takhle nadčasový námět v roce 47. Jedna z mála knih z povinné četby, kterou bych opravdu doporučila všem. Nemá asi cenu se tady rozepisovat, každý si musí knihu přečíst sám a následně si z ní odnést svoje. Myslím, že kniha je opravdu hodně silná a donutí každého k zamyšlení nad sebou (nad světem?)..

To fakt stojí za to přečíst!

7 12. června

Jedná se o nadčasovou knihu. Vůbec nevadí, že byla napsána před 70 lety, a i za dalších sto let tomu bude stejně. Děj se odehrává v blízké budoucnosti (podle roku vydání a době děje to je 20 let v budoucnosti), kde svoboda jednotlivce byla omezena takovým způsobem, že to ve skutečné historii lidstva nemá přirovnání. Kniha je rozdělena do tří částí, kdy v první se dozvíte něco o všedním žití obyčejných lidí v tomto světě, v druhé pak o lidské společnosti, ve které tito lidé žijí, a ve třetí pak o mechanismu utlačování jednotlivců státním aparátem této společnosti. Jedná se o nejdepresivnější knihu, jakou jsem kdy četl. Po přečtení mě nepřekvapuje, že se tato kniha stala hlavním strašákem před omezováním svobody jednotlivců, zejména jejich základních práv a svobod. Osobně bych raději viděl lidstvo zcela zničené, než v takové budoucnosti jakou zde popisuje Orwell.

12 08. června

"Nejlepší knihy, uvědomil si Winston, jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví."

Neskutečně nadčasové! Když si představím, že to Orwell napsal v roce 1949... Ještě v roce 2017 mi srdce trne hrůzou nad takovou možnou "budoucností". Stále aktuální, stále Inspirativní!

1 06. června

Těžko stravitelná kniha, která leží hodně dlouho v žaludku. Což je přesně to, co má svým obsahem vyvolat.

3 05. června

Nadčasové, promyšlené, příjemně čtivé a zároveň až hrůzostrašně strašidelné. Naše společnost dopadne velmi podobně, jako popisuje pan Orwell... nevím, jestli to bude za 10 let nebo za 100 let, ale na jeho slova bohužel dojde.

03. června

Četla jsem názory, že tuto knihu by měl přečíst každý...po přečtení mám názor já - vůbec ji nečtěte, pokud vás námět nezaujal. S mým světem by to rozhodně nezahýbalo, kdybych ji nepřečetla..

3 01. června

Nechápu, že jsem Orwella tak dlouho ignorovala...no dobře, byl v povinné četbě, takže e-e a ne-e. Ale jsem ráda, že jsem se k němu nakonec dostala a myslim, že i další jeho knihy nenechám bez povšimnutí. Protože tohle byla pecka.

28. května

Orwel je pojem a Češi zažili lásku "Velkého bratra". Není divu, že je pro nás toto dílo paralelou našich zkušeností, které bohudík nakonec neskončily vaporizací všech nepohodlných. Na druhou stranu - přikládat Orwelovi nálepku předvídavosti není na místě, neboť dějiny mu daly mnoho možností poučit se právě z nich.

1 24. května

Super knížka

7 23. května

Manipulace, cenzura, kontrola všech, nemilosrdnost .. Velmi nadčasové dílo. Dnes už si ale nejsem jistá, zda se dá použít pro tento román pojem "antiutopie".

22. května

Tak, konečně jsem tuto knížku dočetla. Po asi půl roce, co jsem ji odložila kvůli celkem nudné pasáži jsem usoudila, že bych ji chtěla mít přečtenou. A když teda pominu tu menší pauzu celkově to bylo docela zajímavé čtení. Nic extra ale propadák to taky nebyl.

2 20. května

Přečtení téhle knihy považuji ze své strany trošku za švindl, protože jsem ji poslouchala pouze jako audioknihu - čemuž jsem se předtím vyhýbala jako čert kříži. I když se nejedná zrovna o můj šálek kávy byla jsem příjemně překvapená podrobnou propracovaností celého Orwellova světa, skutečně jsem byla fascinovaná, i když kvůli nedostatku času (začala jsem poslouchat den před maturitou) jsem občas proklínala dlouhé popisné pasáže, přesto právě tyto části jsou podle mě to, co dělá tuhle knihu tak výjimečnou. Rozhodně příjemné překvapení.

3 19. května

Dle mého názoru je tato knížka jednou ze "základních", kterou by prostě měl přečíst každý. Mě přišla do ruky jako povinná četba na střední škole a rozhodně nelituji, že jsem ji četla. Právě naopak se k ní někdy vracím.

1 19. května

Tak na 1984 jsem se docela dlouho těšila, ze začátku jsem si říkala, to bude fajn, to se mi líbí... no, pak nadšení opadlo a člověk se horko těžko prokousával tak trochu suchopárným dějem až do samotného konce, který nemohl dopadnout jinak.
Každopádně sem tam člověka opravdu mrazilo a nedalo se vyhnout občasnému porovnávání se současným systémem. Takže tak úplně bez emocí to zase nebylo ;)