Mona-Lisa komentáře u knih

Jedna z nejlepších knih, kterou jsem letos četla.
Geniální, aktuální a hlavně neuvěřitelně vtipná!
Nevím, za co ji mám milovat dřív, opravdu.
Zase musím vychválit edici "Hlas" a její příliv mladých zahraničních autorů, co mají sakra co říct.
Mileniálka v korporátu v Madridu nemá ráda svou práci, ty s ní každodenní utrpení podstupuješ a v mezičase ti předkládá svůj životní příběh.
Jako jedna věta stačí na popis dějě, ale já si tam našla TOLIK věcí.
Vystihuje dnešní společnost a tlak na výkon, útěk lidí do onlinu a každou stránku jsem prskala smíchy.
Ty její glosy na kolegy, rodinu, muže nebo pokrytectví dnešních vztahů byly fantastické.
Hele už mi dochazí synonyma pro dokonalost a svělost a nechci se opakovat, tak končím.
Tahle knížka je moje krevní skupina a s touto hlavní hrdinkou bych byla jistojistě kamarádka.

Dětská kniha, která malým čtenářům otevírá oči a dospělým vlepuje facku na každé stránce.
Klimatická změna se děje, je tady a tyto stránky ji čelí.
Má všechno, abys po ni sáhl jako nejvhodnějším čtivu pro děti 9+.
Dobrodružství, edukační informace, dechberoucí destinace.
Podlomila mi kolena, tím jak si nebere servítky a nedovolí ti chlácholit se nebo přivírat oči nad realitou.
Tou nespoutanou hlavní hrdinkou, která má auru leadera -zachránce světa je tak důležitá.
Husí kůži a úzkost s tématem spojenou ti nezbývá, než statečně snášet a utěšovat se vyhlídkou dobrého konce, je to přece kniha pro děti. A lidstvo není tak hloupé, aby zničilo samo se, že?
Nebo…..?
No přeji příjemné čtení.

Svělá audiokniha, objevila jsem nového oblíbeného zahraničního autora.
V popisku máš žánr světovka. Já bych to upravila na thriller až vztahové drama.
Není to moc odpočinková knížka. S lidmi se tu život nemazlí a spisovatel je nenechává ani na jedné stránce vydechnout. Neříkám, že jsem se nezasmála, ale já ten humor mám černějšího ražení.
Jsou tu tři perspektivy, které se střídají po kapitole a každé propůjčil hlas jiný interpret.
To drama a těžký život střední třídy na americkém maloměstě je tu popsáno geniálně.
Hned se chceš rozjet v ústrety drogovým dealerům, fanatickým kněžím, náctiletým zlodějkám nebo...ale dost spoilerů.
Postavy -všechny do jedné s démony- chápeš a chceš je obejmout nebo na ně zakřičet, ať neblbnou.
Někoho možná naštvou nepravděpodobné situace a zvraty. Ale já těm američanům žeru všechno a moc mě to bavilo.
Autorovi vyšla další knížka. Okamžitě si ji rezervuju u nás v knihovně.

Co je horší ? Nemilosrdná Šumava nebo tvrdá výchova? Nebo to jde ruku v ruce?
Tak i já jsem dočetla novou paní Klabouchovou, hurá.
Mám moc ráda drsné a nemilosrdné knížky, opravdu. A jazyk paní Klabouchové taktéž. Ale tady jsme se nepotkaly, tak jako v Anglické zahradě od autorky.
Zkrátka toho bylo až moc. Krutosti vůči ženám, krve násilí, drsné Šumavy, sněhu. Všeho. S žádným východiskem, možností nasytit čtenářskou duši aspoň kapkou pozitiva.
Přijde mi, že jsem neměla prostor zaháknout se jako čtenář do nějaké postavy, nebo do prostředí. Šumava je pro mě neznámá.
Třeba, kdybych byla rodák, vidím to jinak.
Nebo lepší rozpoložení při čtení? Nevím.
Ale o tom, jak je Šumava drsný kraj číst v deseti obměnách furt dokola na začátku každé druhé kapitoly je opravdu vyčerpávající. A opakuju, že to píšu s veškerou úctou k tvorbě autorky, kterou jinak žeru i jako člověka a mé pocity mě mrzí.
I se přiznám ke ztrácení se v textu na více místech, zmatenosti z propojení postav, rodinných pout a nepochopení někdy až abstraktních obrazů, nebo jak to říct.
Jedna z linek s dominujícími muži neustále chrchlala slovní hleny do ksichtu všem ženám a já už neměla energii na uhýbání nebo stírání a umořilo mě to. Opravdu mi z ní bylo ouzko a blivno.

Specifické a osvěžující - to je zatím pro mě edice Hlas od Albatrosu.
Jiný úhel pohledu, mladý úhel pohledu mileniálů.
Ale zároveň z toho necítíš tlak být za každou cenu jiný a originální. Netlačí to na pilu. Vybočují ale každopádně minimálně uchopením tématu, které zpracovávají. Vezmeš si z knihy fragmenty, nad kterýma tě donutí autor přemýšlet. Jak by ses zachoval ty, nestalo se ti to taky?
Spíš jsou to knihy pro třicátníky, kteří v nich najdou břinknutí do nosu.
Není to přímo facka nebo tě to nedonutí vyskočit z křesla, žes přečetl knihu knih a volat z okna radostí.
Ale já si odnáším hřejivý pocit nad kvalitní doposlouchanou knížkou.

Je to za mnou.
A ač to ubýhalo rychle, nejsem z toho na větvi.
Plytké, americké, nanynkovské, jdoucí po povrchu.
S velkým potenciálem.
Nejvíc mi vadilo, jak náběhu na vážnější a sakra důležitá témata podkopl nohy autorčin jazyk.
Sestry od sebe byly ve věkovém rozpětí a šlo aspoň u nejstarší posunout laťku víc a nepsat všechny jedním stylem.
Je mi to líto, protože jsem spatřila silné pasáže, dialogů mi pár zůstane v hlavě a jako oddechovku budu doporučovat.

Čekala jsem víc mravenčení a to jsem nedostala.

Skvělý komiks o strastech dospívání, přistěhovaleckých peripetiích, první lásce a sympatickém duchovi.
Krásně plíživě klouže z tajemna do regulérního děsu.
Takového děsu, že jsem chvilku zapřemýšlela, jak starému dítěti dát knihu do ruky.
Moc lituji, že už nejde sehnat, dala bych jí čestné místo v mé knihovně za báječnou pointu i skvělé ilustrace.
Nemám co vytknout.

Altha, Violet, Kate - silné ženy, které spojuje krev a dar léčit a rozumět a naslouchat přírodě.
A my víme, jak dějiny nakládaly s takovou jinakostí.
S každou zavítáš do jiného století skládáš puzzlíky jejich osudů.
Tady nenadáváme jen na dějiny a lidskou blbost ale i na muže. V této knížce jsou hrozba a v celé knize mají cejch skryté temnoty mezi řádky. Dobře, né moc skryté, atorka nebude moc fanynka mužského pokolení si řekněme.
Silný a vtahujici poslech audioknihy, kdy si užíváš každou minutu. Není to knížka důležitá pro svůj jazyk nebo psychologii postav, ale pro své poselství a odvážné hrdinky.
Trošku mě mrzela absence alespoň jedné pozitivní milostné pletky :-D ale i to chápu - jde o feministickou ženskou knihu, která ti má křičet do ksichtu, ze spoustu těchto peripetií na čarodějnicích upálených v minulosti měli hlavně chlapi, že?

Tohle bylo pohlazení, slast, uspokojení pro všechny smysly, i když šlo o knihu.
Její barvitost a interpretace Dany Černé mi podlomily kolena.
Vlny vděčnosti za poctivý jazyk střídaly zaplavující strachy o všechny členy veliké rodiny, kteří ti postupně všichni přirostly k srdci. Svou svérázností, originalitou, jinakostí a vnitřním magnetem, díky jemuž je chceš všechny poznat.
I když si člověk drží odstup a nadhled a chvilkama se diví, jak ho ztrácí a je nekritický a stránky ho pohltí, nejde si nevšimnout, že velký podíl má na tom slovní zásoba autorky a velice, velice poctivý překlad.
1918, Mexiko, španělská chřipka, země zmítaná revolucí.....člověk je vděčný za další historické poznatky z nové země....ale o tom to vůbec není člověče. Je to Simonopiovi, o chůvě, která by přes svůj věk vůbec neměla chodit, o lásce tvořené drobnými gesty a hlavně o bitvě mezi lvem a kojotem, která ti brnká nervy od prvních stránek.
Nechceš na ni myslet, chceš med, bizarní rodinu, sluníčko a chlapce se včelami.
Ale pak ti dojde, že díky těm slzám na konci to všechno mělo smysl a magický realismus začínáš milovat, i když ti trhá srdce.

Je sebevědomější, odvážnější a drsnější než autorčina prvotina.
Více postav, větší propletenec, vybroušenější věty, víc bolístek. Nebo bolístka je slabé slovo…spíše hlubokých ran, jejíž míru zahojení sledujeme až do konce knihy.
Vytáčel mě neprůbojný Petr, než se vyloupla jeho minulost.
Dialog z nemocnice se sestrou byl nejsilnější z knihy.
S dalšími postavami jsem problém neměla, identifikovala jsem se buď s jejich problémy nebo životním stylem.
Je to přesně ten druh knížky, kdy si řekneš -“jestli těch rodinných dramat nepíšou české autorky už dost”-a pak se od ni nemůžeš odlepit. Buď si totiž říkáš, že je to strašné a ještě, že se máš tak dobře, nebo vidíš naopak útržky svého vlastního dramatického života a nepřipadáš si sám.
Tragická událost z minulosti ti přidá na tempu ve čtení a její odhalení tě nenechá chladným. Závěr je uzavřenější a uspokojivější než v autorčině první knížce.

Starší autorčina kniha, znovuvydaná a rovnou namluvené jako audiokniha - jaké štěstí pro mě.
Ve fyzické podobě bych ji pro rozvláčnost odložila. V uchu jsem to neřešila.
Krásná oddychovka. Moc zajímavé téma - vykopávky egyptských panovníků v průběhu času, zaostřeno především na pana Cartera, který objevil Tutanchamona. Nebo ne?
To ti celou dobu vrtá hlavou a užíváš si každou maličkost, každý drobeček zajímavosti.
Hodně konspiračí kniha, která tě nutí dohledávat informace.
Paní spisovatelka má každou knihu čtivou. V této oproti ostatním nebyl v hlavní roli děs, hrůzy totalitních režimů, vtip, nebo temnota.
Místy jsem se i bála, nadávala a hned jsem se chtěla do Egypta rozjet.

Skvělé, jako předchozí tři díly.
Jako pohlazení zločinem je tato série.
Audiokniha skvostně namluvena panem Barešem, takže je to slast i pro ucho
Nekrvavé a přesto temné.
Zločin je komplikovaný tak akorát a indicie roztroušeny pro pozorného čtenáře jsou též přítomny.
S touto knížkou nejenom lovíš vraha, ale i pečeš koláče, rozněžňuješ se nad dítětem nebo si zhmotňuješ v hlavě švédskou přírodu.
Ale severská nátura spisovatelky prosvíta poctivě, sebevědomě, musíš dávat pozor.
Poslední třetinu jsem chtěla brečet štěstím, jak je to skvělé, jak mám husí kůži po celém těle.
Postavy se vrací z minulých dílů, hned si na ně vzpomeneš a prožíváš tu s nimi i osobní život. Ale navzdory tomu, jde tuto knihu číst i samostatně bez znalosti předchozích knížek. Moc doporučuju

“Jestli někdy dojedu domů, tak bud' jako šílenec, úplný magor, anebo naprosto klidný člověk, kterého už nic nerozhodí.”

Před slonem se utíká do víc směrů
Výšková nemoc je od 3000 m
Jí se pravou rukou, protože levou si čistíš tělo.

Tyto a další a další zajímavosti zpestřují cestu domů, která se stává tvou cestou domů, protože jeho nadšení je nakažlivé.
A polapí i cyniky. I ty, kteří si plácali na prvních stránkách na čelo, jaký je to snílek.

Tomík. Tomík je hvězda této knížky. Český klučina, který v Thajsku koupil pofiderní vozidlo tuktuk a jede sólo cestu domů do Hranic na Moravě. Přes Mayanmar, Indii, Nepál, Írán, Turecko atd. a ty se kodrcáš s ním.
A potkává lidi, furt se něco kazí a tetuje se ti pod kůži s každou stránkou, že “cesta je cíl”.
Celá ta knížka je plná životních mouder, která vůbec nepůsobí pateticky. A to říká takový tvrďák jako já.
Protože víš, že je plodí klučina, co něco zažil
a servíruje ti je spolu se svým srdcem na dlani.
A když to srdce přijmeš, naladíš se na jeho notu.
Přimhouříš oči nad jeho naivitou a necháš se hýčkat jeho humorem a nadsázkou.
A jak říká můj dobrý kamarád- s touto knížkou omládneš. Věř mi.

Typicky česká rodina a zážitky z dob komunismu. Nefiltrované, někdy monotónní, bez přímé řeči-jako zápisky z deníku.
Není to nic objevného, nervy drásajícího nebo, co nikdy nevymažeš z hlavy.
Ale je to milé, vtipné, zanadáváš si nad šílenou výchovou a zakroutíš hlavou nad rodinnými vztahy.
Já tam sem tam poznala svoje dětství -devadesátkové dítě ještě klouzalo jemně po komunistických výchovných metodách :-D
Hlavní je za mě ta pohoda a úsměv na tváři, když to čteš. A na konci teda i ten vztek v tobě -díky blízké postavě hlavní hrdinky.
Když máš čtenáři rád seriál Vyprávěj -přečti si to. Opravdu skvělá nostalgie i krásný jazyk.

Jako audiokniha mě zezačátku připoutala svou barevností, nášupem emocí, zapsánihodnými myšlenkami o životě nebo pitorestnimi postavami.
Pak to začalo časově skákat a měnily se pohledy postav.
Šlo přepnout na model soustředění a zvýšit pozornost, což jsem jako čtenář lapený příběhem podstoupila.
Začaly mě ale bohužel s každou stránkou víc a víc iritovat mužské mačo postavy ničící život svým ženám.
Do nějaké míry bych to skousla ale postupně na mě kniha začala být až “moc”.
Až moc nimrající se v pocitech ztráty a smutku.
Až moc každou stránky plnily patetické emoční výlevy, což člověka milující knihy chladných seveřanů už značně vyčerpávalo.
Na moje poměry poslech trval dlouho, což přispělo k mé nelibosti.
Prostředí hřbitova, mateřský motiv nebo vůle se znova zamilovat tlačily knihu nahoru.
Do protisměru působily patos, nevěrnici a ženy, které sebou nechají vláčet.
Podívej, ta knížka má vysoké hodnocení a spoustu lidi ohromila.
Ber toto jako subjektivní pohled rejpala Moniky a třeba tobě sedne.

Pokračování, které následuje po díle, který mě rozsekal. Odvahou, krutostí, zvraty, tempem, krátkými kapitolami.
Zklamání je silné slovo a vhledem k výslednému počtu hvězdiček ho nepoužiju.
Ale, kde byla kurník ta odvaha a krutost!?
Nečetla jsem ji mezi řádky a poté, co jsem knihu odložila a následně doposlouchala jako audio-ani nezaznamenala v uchu.
Chceš vědět, jak to dopadne, ale nekoušeš si u toho nehty.
Nenutíš se k zapnutí play ale ani nad tím pohybem nepřemýšlíš půlku dne.
Tím, jak to zpoklidnělo, člověk čekal víc detektivní práce. Což našel, ale hodně naloženou v láku nelogičnosti a věcí postavených na hlavu. Až moc velkých náhod a tak dále.
Podívej, přimhuř jedno oko, dej se do práce nebo vyraž na túru. Zapni si u toho tuto audioknihu a moc nepřemýšlej a taky tomu dáš čtyři hvězdičky :-D

Já nemůžu byt spokojenější, navzdory tomu, ze povídky nemám jako denní chleba. Ani měsíční.
Toto je krásný vánoční dárek, ke kterému jsem se konečně dostala.
Každá z těch povídek je samostatný tepající živel, který tě překvapí svou originalitou, svým nečekaným koncem. Každá má srdce a ženskou, pevnou rukou načrtnutou hrdinku.
Povídky jsem vždy vnímala jako maloplošné pro velkou literaturu, ale když máš dobrou spisovatelku, tak ti i na pár stránkách zahraje hodně muziky. Toto je vysoce kvalitní světová /překladova litarutara, která ti nedá oddech a pohodu a červenou knihovnu. Dá ti hrdinky, na které křičíš Bravo! Kterým šeptáš, že to bude dobré. Kterým se potutelně směješ pod dekou nebo tajně ve vlaku. A pak se usmíváš, když ji dočteš, protože tuto knížku jsi potřebovala, ikdyž jsi to nevěděla. Nádhera.

“Audiokniha jako rodokmen, slova jako most mezi generacemi.”
Kniha spisovatele, který mě zaujal na první dobrou.
Svým specifickým stylem psaní, chlapským, místy odvážným až lechtivým. A zároveň cítíš bezcitnost.
Přece jenom mezigenerační témata před válkami během a po nich už jsme četli mockrát já vím. A toto aspoň za mě vybočuje jazykem.
Tady se mi líbil rok 1832 a cholera, o které jsem vůbec nic ještě nečetla.
Hlavní postava doktora mě bavila svými rozhodnutími a spousta twistu v ději mě překvapila.
Ten konec byl ale hodně zvláštní a ubírám hvězdičku.

Román české autorky v hlavní roli s prominentní židovskou rodinou z Přerova, na které sledujeme poměry před druhou světovou válkou.
Zastavíme se těsně před hrůzami ale o dramata nouze není.
Rodinná, partnerská i ty mezi přáteli.
Já, teď těsně po doposlouchání, nepíšu dojmy roztrpčeně ale ani úplně s euforií.
Doporučovat s čistým srdcem nicméně budu.
Dozvěděla jsem se o zvycích a životě Židů v dané době - to vyzdvihuju nejvíc.
Co dalšího napsat bez spoileru?
Asi obligátní, že mě překvapil konec a hvězdičku za něj přihazuju.
Aby mě knížka rozložila víc, chtěla bych trošku vybočení z aktuální vlny těchto knih z per českých autorů a autorek. Odvážnější jazyk, hlubší i třeba nepěkné vykreslení záporných postav.
Ale klasický čtenář tento styl knih momentálně čte a prodávají/čtou se nejvíc. Chápu a budu vyhlížet něco neobvyklejšího pro rejpala jako já.

S třetím dílem jakékoliv série už máš stanovený standart a jen čekáš, jestli se ti potvrdí a příjemně tě překvapí nebo sérii stopneš s roztrpčením na jazyku.(nebo v uchu, kdyz to posloucháš v audioverzi jako ja :D)
Britská detektivka s hlavní postavou obývající vřesoviště - aby se člověk mohl pokochat i prostředím -to já moc ráda - hvězdička jasná.
Vztah dvou hlavních vyšetřujících postav je zvláštní a příjemný zároveň. Ne romantický ale sourozenecký.
Uhodla jsem tady rychle pachatele ale nevadí.
Vyvážil to Washington Poe a jeho nestandardní rozhodnutí v každé knížce na posledních stránkách. To už čekáš taky, dobře :D ale mě to prostě vždycky potěší a zvedne koutky a přinese zvláštní uspokojení a ujištění, že bych nemohla být u policie.