Cesta k nesvobodě

Tak toto je kniha, ktorá by mala byť povinným čítaním pre všetkých dospelých, najmä zblúdilcov, ktorý najmä vo verejnom priestore rozprávajú nepravdy a zavádzajú. Veľmi sa mi páčila forma aj "dejová" línia knihy, ktorá začína v Rusku a končí v USA. Veľké ocenenie a klobúk dolu panu Snyderovi.

"Jednu kapitolu som venoval zásadnému zlomu 20.storočia: spojenectvu nacistov a Sovietov, ktorým sa začala druhá svetová vojna v Európe. V septembri 1939 nacistické Nemecko a Sovietsky Zväz spoločne napadli Poľsko, motívom pre jedných aj druhých bolo zničiť poľský štát a vyhladiť poľskú politickú triedu. V apríli 1940 sovietska tajná polícia zavraždila 21 892 poľských vojnových zajatcov, väčšinou vzdelancov, dôstojníkov povolaných do zálohy. Mužov (a spolu s nimi aj jednu ženu) zavraždili ranou do zátylku na piatich popraviskách; jedným z nich bol Katynský les neďaleko ruského Smolenska vo stedajšom Sovietskom zväze. Katynský masaker sa pre Poliakov stal univerzálnym symbolom sovietskeho útlaku."

"Keď Ukrajina, krajina susediaca s Ruskom, začala prejavovať záujem o priblíženie sa k Európskej únii, Rusko ju roku 2014 napadlo a anektovalo časť jej územia. Roku 2015 bolo už Rusko schopné dovtedy nevídané ťaženie v kybernetickom priestore rozšíriť aj za hranice Ukrajiny, na Európsku úniu a Spojené štáty, pričom ruku k dielu priložilo aj množstvo Európanov a Američanov. V roku 2016 britskí voliči hlasovali za odchod z Európskej únie, v správnosti tejto voľby ich dlhodobo utvrdzovala Moskva, a Američania si zvolili za prezidenta Donalda Trumpa, čo bolo ruským cieľm. K mnohým nedostatkom nového amerického prezidenta patrí neschopnosť uvažovať v dejinných súvislostiach: nedokázal si dôstojne pripomenúť holokaust, keď mal na to príležitosť, ani odsúdiť domácich nacistov.
Dvadsiate storočie už bolo dávno za nami a my sme si z neho nevzali nijaké poučenie. V Rusku, Európe aj Amerike nastupoval nový druh politiky, nová nesloboda hodná nových časov."

"Po Leninovej smrti roku 1924 trvalo Stalinovi takmer šesť rokov, kým porazil protivníkov, z ktorých mnohých dal zavraždiť. Postavil sa do čela dramatickej modernizácie prvej päťročnice 1928-1933, počas ktorej za cenu vyhladzovania miliónov a vyhnanstva ďalších miliónov vidiečanov, ktorí skončili v koncentračných táboroch, vznikli mestá a továrne. Stalinovi zároveň patrí hlavné autorstvo Veľkého teroru rokov 1937-1938, počas ktorého zastrelili 682 691 sovietskych občanov, a menšej vlny teroru rokov 1939-1941, keď sa počas sovietskeho spojenectva s nacistickým Nemeckom hranice ZSSR posunuli na západ. Medzi množstvom iných prípadov masového vraždenia a deportácií tohto "malého teroru" figuruje aj zavraždeie 21 892 poľských občanov v Katyni a na iných miestach roku 1940."

Nuž mohla by som donekonečna pridávať viac a viac citátov z tejto knihy, ale to by som asi nakoniec prepísala celú. Timothy Snyder napísal naozaj výbornú knihu, ktorá krásne mapuje ruský vplyv na mnohé štáty sveta. Je až neuveriteľné ako mnohí ľudia tejto ruskej prepagande prepadli a stále jej veria a šíria ju, mnohí zrejme ani sami nevediac, čo vlastne robia. Táto kniha by mala byť povinné čítanie, aj pre tých, ktorí sú zdatnejší v histórii a majú prehľad, ale aj pre tých, ktorí dokážu slepo veriť svojím "neomylným lídrom".

Autorovi sa dá vyčítať viacero vecí a rozumiem prečo kniha niekomu môže pripadať ako výklad konšpirácie.
Určitá miera zaujatosti voči Rusku alebo zhovievavosť voči Amerike.
To však nemení nič na fakte že kniha by mala byť povinná v každej krajine kde ju vydali, alebo minimálne v strednej Európe.

Snyder zrozumiteľne rozoberá a vysvetľuje každý politický krok až k jeho pôvodu a to klidne až do vzdialenej histórie, takže dostávame jednotlivé udalosti rozpitvané do podstatných detailov.
Kniha by však nemala slúžiť ako jediný zdroj ale mala by tvoriť pevnú časť celého spektra.

Je zaujímavé sledovať politické diane u nás a vo svete s odstupom siedmich rokov od vydania knihy.
Pokiaľ by bola kniha učebnica tak svet sa jej drží ako predlohy.
Pravica stále vyhrotená. Ľavica automaticky znevažovaná.
Dezinformácie nonstop v obehu buď na sociálnych sieťach (ktoré sa stali absurdne mocným nástrojom), alebo vo vyjadreniach politikov.
Rozštiepenie spoločnosti na množstvo navzájom, argumentmi sa ohadzujúcimi skupín.
Nepriateľ isto vytýčený a po ruke ešte aj jeden náhradný keby ten prvý nebol práve aktuálny.

Kniha môže vyvolať zvláštne pocity, od panických a depresívnych až po cynické v zmysle: ríše, impéria a republiky sa tu utvárali a zanikali po tisícročia tak prečo by mala byť tá naša niečim výnimočná alebo iná?
Nakoniec rozhodujú obyvatelia jednotlivých krajín akým smerom sa ich krajina bude uberať a na základe akých informácií sa budú rozhodovať.
Ale rozhodovanie sa, na základe vyvolaných strachov by malo vždy vyvolať zvýšenú obozretnosť.

(SPOILER) Jen chvíli po druhém vítězství Trumpa ve volbách je dočítání této knihy obzvlášť bolestné.

Těžko to vyjádřit slovy. Při čtení se ve mně mísil strach, znechucení, překvapení, šok. Ruská ideologie stojí na fašistických myšlenkách, přesto neustále mluví o tom, že bojují s fašismem. Rusko od začátku popíralo, že válčí, přesto válčilo. Rusko mluví o ohrožení ze strany Západu, ale je to Rusko, kdo útočí na nás, na Ukrajinu, na USA. Orwell by byl překvapen tím, že nakonec došlo na jeho slova. A také tím, že tady v Evropě a USA jsme tak slepí a naivní, když nevidíme, co všechno Rusko už dlouhodobě dělá proto, aby podrylo naše demokracie, naši důvěru v právní systém, naši důvěru v to, že můžeme budovat společnosti, které se posouvají pozitivní směrem a kde se lidé mají lépe. A co víc, my Rusům pomáháme. Stále větší důraz na peníze, volný trh a osobní odpovědnost jednotlivce vytváří stále větší sociální rozdíly…. Tedy něco, v čem je Rusko mistrem. Rusko je oligarchií, kde naprostá většina bohatství je v rukou několika málo vyvolených. A aby se společnost nesnažila po vůdci této země něco chtít, nesmí se dívat do budoucnosti, nýbrž do minulosti. Stále jen do minulosti. Na velkou vlasteneckou válku, na nebezpečí z Evropy, na nebezpečí ze strany homosexuálů a Židů. Rusko jako panenská bytost je ohrožována dekadentním Západem.

Tuhle knihu si dejte, opravdu stojí za to. Já jsem ji odkládal s tím, že v ní bude shrnuto víceméně to, co vím. Ale nemohl jsem být naivnější. Tolik jsem toho nevěděl, tolik věcí jsem si nikdy nespojil, tolik věcí mi uniklo nebo jsem je pochopil špatně.

V dnešní době, kdy se hodnota pravdy rozmělňuje, je čas na četbu podobných knih tou nejlepší investicí jak pro čtenáře, tak také pro naši společnost a naši budoucnost.

Válka na Ukrajině je možná pro někoho únavná a zdlouhavá - ale je důležité si uvědomit, že Putin a jeho režim jsou velmi trpěliví. Roky bojují za oslabení a zničení EU a USA. Bombardování Sýrie pro vzedmutí vlny uprchlíků, rozpoutání války na Ukrajině, vměšování se do voleb v USA, vměšování se do referenda o Brexitu, financování extremistických stran v Evropě, masivní hybridní útoky a informační válka, která má naši společnost paralyzovat a učinit ji neakceschopnou.

Uf… Těžké čtení a jednoho opravdu nakopne, aby začal dělat něco víc pro zachování světa, kde je budoucnost optimistická, lepší, spravedlivější, demokratická.

V knihovně mám další knížky od Snydera, takže teď se posunuly o dost výš.

"Příčinou autoritářství není stav, kdy se k němu lidé začnou nepokrytě hlásit, nýbrž ztráta schopnosti rozlišovat mezi fakty a tužbami."

"Obyvatelstvu nemohu nabídnout společenský vzestup, musí najít nějakou jinou formu politického pohybu. Namísto diskuzi o reformách se provozovatelé politiky věčnosti oddávají vyjmenovávání hrozeb. Namísto nabídky budoucnosti, jež skýtá možnosti a naděje, nabízejí věčnou přítomnost s jasně určenými nepřáteli a uměle vyvolanými krizemi. Aby ovšem toto aranžmá bylo funkční, musí občané vyjít politikům věčnosti vstříc. Demoralizováni neschopností změnit svou životní situaci musí přijmout zásadu, že smysl politiky nespočívá v institucionálních reformách, nýbrž v každodenní vlně emocí. Musí přestat uvažovat o lepší budoucnosti pro sebe samé, svou rodinu a své přátele a namísto toho se oddat vytrvalému vzývaní hrdé minulosti. Z materiální nerovnosti se u elit i u širší společnosti rodí prožitky a emoce, které lze transformovat v politiku věčnosti."

"Po roce 2010 se tak Spojené státy začaly přibližovat ruskému modelu majetkové nerovnosti. Žádný oligarchický klan si sice zatím nepodrobil stát, avšak nástup podobných dynastií - Kochů, Mercerů, Trumpů, Murdochů - byl nepřehlédnutelný. Stejně jako Rusové využili amerického kapitalismu k utužení vlastní moci, spolupracovali Američané za tímtéž účelem s ruskou oligarchií - například při Trumpově prezidentské kampani v roce 2016. Je svrchovaně pravděpodobné, že Trumpova slabost pro Putina v porovnání se vztahem k Obamovi nebyla jen důsledkem rasistických předsudků či politické rivality. Současně se jednalo o snahu přiblížit se Putinovi, získat si jeho přízeň a dostat se k většímu bohatství. Oligarchie funguje jako systém patronace a navozuje rozpad demokracie, práva i lásky k vlasti. Američtí a ruští oligarchové mají spolu navzájem mnohem více společného než s obyvatelstvem vlastních zemí. Na horních příčkách majetkového žebříčku budou svody vyzařované politikou věčnosti stejně silné v Americe i v Rusku. Není důvod očekávat, že by se Američané, pokud se ocitnou v podobných situacích, zachovali lépe než Rusové."

"Jakmile dojde k tomu, že hospodářská nerovnost zdusí možnosti společenského postupu, je těžké představit si lepší budoucnost - anebo jakoukoli budoucnost."

"Američan, který dosáhne úplného vzdělání a přijme pracovní místo se svrchovaným významem pro veřejnost, neobdrží odměnu dostatečnou k tomu, aby zahájil normální existenci tak, jak se dříve chápala. Pocit bezvýchodnosti dopadal především na mládež."

"Mnoho Američanů nebylo s to vnímat rozdíl mezi člověkem, který neustále lže a nikdy se neomluví, a člověkem, který nelže skoro nikdy a své omyly následně napraví. Přijímali obraz světa, jaký nabízí Surkov a RT: nikdo nikdy neříká pravdu, možná žádná pravda vůbec neexistuje, a tak prostě opakujme, co se nám samotným zamlouvá, a poslouchejme lidi, kteří nám říkají to, co chceme slyšet. Tímto směrem vede cesta k autoritářství."

"Definitivní pravda je na tomto světě nedosažitelná, avšak když o ni jedinec usiluje, vzdaluje se tak nesvobodě. Pokušení věřit tomu, co nám připadá správné, na nás neustále útočí ze všech stran. Autoritářství začíná tehdy, když už mezi pravdou a tím, co je lákavé, nedokážeme rozlišit. Avšak cynik, který usoudí, že pravda vůbec neexistuje, je občanem, který vítá tyrana. Kdo absolutně pochybuje o veškeré moci, dopouští se naivity vůči oné konkrétní moci, která dokáže číst lidské emoce a podněcuje k cynismu."

Nutná četba pro pochopení krize dnešní západní společnosti.
Snyder výborně popisuje zvrácené poměry v Rusku, ukrajinskou situaci a vzestup Donalda Trumpa.

Zásadní kniha. Jako obecně asi naivnímu člověku by mi ještě před pár lety přišla nejspíš neuvěřitelná. Dnes mi naopak přijde neuvěřitelné, jak přesně Snyder už tehdy popsal nástup autoritářského režimu v Rusku, jeho destruktivní zahraniční politiku ve stylu "není třeba se mít lépe, stačí když se ostatní budou mít hůř" a odhadl jeho pokračování mj. v dnešní válce na Ukrajině.

Autor velmi podrobně popisuje postupný rozklad společenské smlouvy o nástupnictví v Rusku i její ohrožování v USA a dalších zemích. A mně se zároveň trochu ulevovalo, že takto šílené to tu zatím stále nemáme, a zároveň jsem teď myslím dost zpozorněl, kdyby se to tu náhodou podobným směrem posouvalo výrazněji, jako se to aktuálně bohužel děje např. u našich východních sousedů.

Celkově je to depresivní a varovné čtení, musel jsem si dávat pauzy, abych to vstřebal. Ale taky katarzní, protože pomáhá v orientaci v současném světě plném protichůdných informací a tlaků.

Pro historika musí být extrémně těžké analyzovat současnost, protože od událostí ještě nemá dostatečný odstup. O to působivější je pro mě intelektuální poctivost, snaha nazývat věci pravými jmény a píle, se kterými je kniha napsaná (a doplněná bezmála tisícem poznámek a odkazů na původní zdroje), což všechno čiší doslova z každého odstavce. Někteří autora obviňují z předpojatosti nebo aktivismu, pro mě je ale jeho neutuchající snaha o rozkrývání faktů a "tvrdých dat" na poli, kde se významná část vlivných lidí včetně intelektuálů s faktickými informacemi neobtěžuje, hodna nejvyššího respektu.

Ano souhlasím, že by se kniha měla číst, jako povinná četba, ale s mnoha výhradami. Autor je americký historik, do knihy vložil mnoho faktů, ale mnoho faktů opomněl, jestli záměrně nebo ne, to ponechám na úvahách čtenářů. Knihu zařazuji jako bázi historického zkoumání a osobního pojetí a vyprávění autora, kdy uvádí protichůdná a rozporuplná fakta o historickém dění Sovětského svazu a nástupci Rusko. Můj dojem po přečtení "Za vším hledejme agresivní Rusko". Prý k nejhoršímu obratu Ruska nové "studené válce", vůči Západu a Americe, došlo v roce 2010. Autor si vyložil snahu prezidenta Putina po vlastním prostoru a bezpečí Ruska, jako důkaz nepřátelského myšlení. Rusku nejde nasazovat "psí hlavu", jak se o to autor ve svém rozsáhlé knize snaží, tak historie není.

Z obsahu té knihy běhá mráz po zádech. A snad právě proto by si jí každý měl přečíst.

Neuvěřitelná kniha. Tohle by mě být povinná školní četba. Až jsem si při čtení říkal, že už chápu, proč se o nevědomosti říká, že je sladká. Protože, upřímně řečeno, čím více toho víte, tím je to snad (paradoxně) horší. Myslím v tom smyslu, abyste nezačali propadat skepsi.
Tak jako například u Krvavých zemí nebo Černé země jde o náročnou četbu, při níž je třeba soustředit se na každou větu. Obdivuju Snyderův vhled do současného dění.
Pro všechny zájemce doporučuju sérii přednášek na YouTube zabývající se zrodem moderní Ukrajiny.

Začala bych tím, ze číst knížky, díky kterým vykoukneš z bubliny - to je oč tu běží.
Utéct do světa, kde vítězi dobro a draci nebo švarní šéfové vždy skončí v náruči šédé myši sekretářky- je fajn.
Ale uvědomit si, kam směřujeme a hlavně, co máme za sebou, nebo co nám bezprostředně hrozí? To jako civilizace potřebujeme.
Ano, tato kniha je ten spouštěč. Uvědomit si, že máš moc otevřít oči. A vidět.
A Timothy podává současný obraz světa (novodobé dějiny) tak stravitelnou formou, že se to opravdu nebojím doporučit nikomu.
Stačí ti základní fakta, která ti uvízly vzadu v hlavě po skole. Vždyť víš- 2.sv. válka, kdo byl na jaké straně, v čem spočívá kapitalismus, diktatura
Toto se mi obtisklo do hlavy nejvíc:
Válka uz se nevede jen na poli v bitevním. Ale i v informacích. Taková míra propagandy a nepravdivých výroku, které bylo schopné Rusko vytvořit ohledně napadání Ukrajiny 2014 a kolik západních médií uvěřilo je děsivé. Kybernetická válka. Informační válka.
Mrazivé je i uvědomění, jakou mírou stojí Rusko za vítězstvím Trumpa a co svedou technologie. Jak jsou schopny zmanipulovat lidi.

Asi to bylo tou audioknihou. Ale celý poslech jsem absolvovala s pocitem, že autor sedí vedle mě a vykládá to u kafe. Lidsky, objektivně, polopaticky, věcně, kriticky. MILUJU!
Jaký je rozdíl mezi pamětí a historií?
Lidi zapomínají, propadají manipulaci a propagandě. Ale lidi taky myslí kriticky, otevírají oči a poučí se? Strašně bych tomu chtěla věřit. Až to bolí.

Snyder velice podrobně zkoumá prapříčiny některých světových konfliktů, v tomto případě jde hlavně o Rusko a Ukrajinu. Tyto neustále rozbroje eskalovaly nejdříve v roce 2014 a pak v roce 2022, což bylo až pár let po vydání této knihy. Tím se jen potvrdilo to, před čím Snyder varuje. Že se Putin svých vizí nevzdá.

Podrobně píše o směru, kterým se chce Rusko ubírat, tzv. eurasijský projekt. Zjednodušeně řečeno, sjednocení Ruska s Evropou, samozřejmě pod nadvládou Ruska. Putin se shlédl v názorech fašistického filozofa Iljina (a pokračuje v tom Dugin) a sám sebe vidí jako reinkarnaci dávného vládce Kyjevské Rusi Volodymyra. A v dnešní době dezinformací, populismu, kybernetické války má u části populace bohužel úspěch.

Je neskutečné, jakou sílu dokáže mít dlouhodobá a cílená propaganda. A jakou škodu páchá skrytá informační válka. Snyder si se sběrem podkladů musel dát hroznou práci. Velmi aktuální kniha, vhodná pro pochopení kontextů nejen evropských událostí.

Doporučuji audioknihu. To se poslouchá samo, strašně zajímavá kniha. Řekla bych, že to dění posledních třiceti let asi vnímáme po kousíčkách, které si většinou nespojujeme. Nebo máme neúplný obrázek. Putin si pěkně vaří Evropu jako tu pověstnou žábu.

O tom ako Rusko cez hybridnú vojnu postupne ovplyvňuje svetové udalosti, ako to bolo s obsadením Krymu, Brexitom, americkými prezidentskými voľbami a ako krásne rozoštvú strany konšpiračnými teóriami a klamstvami, ktoré dosť veľa ľudí zhltne aj s navijakom a šíri ďalej (na Slovensku obzvlášť). Ak ste doteraz mali istý pocit paranoje, tak po prečítaní tejto knihy sa to určite posilní. Ale odporúčam všetkými desiatimi.

Povinně přečíst!

Z mojí potřeby pochopit širší kontext toho, proč a jak došlo na Ukrajině k čemu došlo, jsem si koupil dvě knihy. Cesta k nesvobodě od Timothyho Snydera a Všichni muži Kremlu od Michaila Zygara. Přičemž mi druhý jmenovaný podal uspokojivější informační podhoubí. Zygar jde investigativně a věcně k popisování složité spleti politických motivací, zájmů a ambicí Putina a jak se měnil on sám a politické klima, které postavil v průběhu 20 let u moci. Přičemž Zygar osobně zpovídal většinu bývalých i současných členů vlády i lidí z opozice. Kteří měli s Putinem co dočinění. Snyder ve své knize hned v prologu uvede, že přišel o přítele, který letěl v letadle MH17 (sestřelené nad Ukrajinou). Možná proto mi jeho kniha přišla víc emotivní a jednostranná. Připadá mi, že tam někdy fabuluje a některá fakta si ohýbá tak, jak se mu to hodí a jiné podezření prezentuje, jako fakt, přestože nebylo potvrzeno. Je možné, že je tohle pro něj osobní zpověď a do toho textu to prosáklo ale nemůžu porovnat, nic jiného jsem od něj doposud nečetl. Např. Tedy nemůžu uvěřit, že Trump (stranou můj názor na něj, jako politika) je Kremlobot a oligarcha stvořený Ruskem, kterému v jeho zájmech šel naproti. Sám si pamatuji, jak Trump kritizoval iniciativu Německa postavit Nord Stream 2. Který by obešel Ukrajinu, a tím by proud nerostných surovin do Evropy nebyl ovlivněn tím, co se možná bude a nebude dít na Ukrajině kvůli Rusku. Přitlačil a dosáhl (u některých) členů NATO upravit výdaj na obranu na 2 proc. HDP (což nijak v zájmu Ruska není). Navíc mi ani nepřišlo, že by nějak zlepšil vztah Ruska a USA. A ke druhému volebnímu období už Rusko ani Trumpovi podporu nijak silně nevyjádřilo. (slouží li mi paměť dobře). Přesto z knihy mám dojem, že Ukrajině vlastně paradoxně pomohlo, že Rusko zahájilo otevřenou válku (po té hybridní). Protože Evropa a USA, otevřely oči a začali s tím něco dělat. Období 2014 -2022 bylo zahaleno informační mlhou.

Tohle nebylo snadné čtení. Hlavně ale z toho důvodu, že zde optimistická budoucnost prakticky nemá místo. Jsem přesvědčen, že pokud se ve svém okolí zeptáte na politiku věčnosti, většinou bude následovat udivený a nechápavý pohled. Jeden citát k zamyšlení: "Zlo vždycky přichází zvenčí a my jsme navěky jeho nevinnými obětmi." Kdo asi tuto myšlenku šíří?
Fakt je, že i ta druhá strana se nachází v hlubokém rozkladu. Tím je to celé ještě víc deprimující.

Chcete vědět, co předcházelo aktuálním událostem na Ukrajině? Jak důkladně a dlouho dopředu se Putin připravoval? Čeho by rád dosáhl? Tak si to přečtěte.
Zajímavě se doplňuje se Zmrazeno od Billa Browdera.

Těžko najít lepší knihu k aktuálnímu dění, i přesto že napsána byla už v roce 2018. Jde především po stopách ruského fašismu a jeho ideologických vůdcích, vysvětluje z čeho vyrostl a kam se může dál vyvíjet. V poslední části se pak Snyder věnuje ruské snaze rozložit západ pomocí hybridní války a stejné pořádky jako panují v Rusku zavést i v ostatních zemích podle klasického přístupu - pokud se nemůžeme mít stejně dobře jako vy, budete se vy mít stejně špatně jako my. Dost depresivní čtení.