Související novinky

Prostě já, Bouře a běs a další knižní novinky (41. týden)

Prostě já, Bouře a běs a další knižní novinky (41. týden)
V aktuálním článku připravovaných knižních novinek se podíváme na období týdne od 7. do 13. října. Stejně jako v před... celý text

Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih Timothy Snyder

Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem

O většině událostí, zmiňovaných v této knize, jsem dříve četla jen strohá data, počet mrtvých apod. Zde to bylo popsáno zevrubně, do detailů. Musím se přiznat, že jsem nebyla schopna některé pasáže číst. Tolik zla a krutosti dřímá v lidech... Je hrozné číst jen údaje o číslech mrtvých, ale ještě strašnější je číst si o konkrétních způsobech zabíjení. V tom je lidstvo nesmírně vynalézavé. A mám obavy, že jak jsme nepoučitelní, další apokalypsy stále hrozí. A asi taková zvěrstva dovede páchat každý stát. Vždyť Německo bylo státem s obrovským intelektuálním potenciálem (vědci, spisovatelé, skladatelé...) a jak to dopadlo. A snad ještě o stupínek horší je to, co dělali stalinisti a komunisti, vždyť to prováděli vlastním lidem....... celý text
fénix56


Tyranie: 20 lekcí z 20. století Tyranie: 20 lekcí z 20. století

„Hrdina jedné knížky Davida Lodge říká: každý se jednou miluje naposledy, ale neví přitom, že je to naposledy. S hlasováním je to stejné. Část Němců, kteří v roce 1932 hlasovali pro NSDAP, určitě chápala, že se asi na delší dobu jedná o poslední reálně svobodné volby, ale většina si to neuvědomovala. Někteří Češi a Slováci, kteří v roce 1946 hlasovali pro KSČ, asi věděli, že hlasují pro konec demokracie, ale většina si myslela, že ještě budou mít šanci na opravu. Rusové, kteří se účastnili voleb v roce 1990, rozhodně nevěděli, že to budou poslední svobodné a spravedlivé volby v dějinách země, ale přesně to se stalo (a prozatím trvá). Každé volby mohou být poslední, nebo přinejmenším poslední v životě dotyčného hlasujícího.“ -- Poprvé u mě nebyl Snyder nejlepší četbou roku. Ne proto, že by nebyl naprosto fenomenální, jen se letos objevily dva ještě mnohem fenomenálnější kusy. Ve dvaceti stručných kapitolách tady Snyder líčí, kolik možností demokracie dává těm, kteří to s ní nemyslí poctivě, jak říkal Havel, a rovnou přidává dvacet rad, kterými když se budeme řídit, autoritářům to jejich snažení pěkně znepříjemníme. Některé rady se vám můžou zdát banální, jako např. „ochraňuj instituce“ nebo „střež se milic“, ale samozřejmost je jen zdánlivá. Víme to všechno opravdu? A rozumíme tomu všemu doopravdy? Žijeme v době, kdy nám hrozí strašné věci, a my se té době nechceme podívat do očí. Tahle kniha dodává právě odvahu podívat se, protože nám dává nástroje a nabízí spoustu odpovědí. Ostatně začíná větou: „Historie se sice nikdy neopakuje, ale skýtá nám poučení.“ Když jsme u Snydera, nejvřeleji vám doporučuju najít si ještě knihu On Ukraine, která bohužel vyšla anglicky jen jako audio. Je to osm neuvěřitelných hodin Snyderových přednášek, které natočil spontánně, v zásadě jen podle svých poznámek, pár týdnů po totální ruské invazi. Ne, není to jen další povídání o dějinách a příčinách téhle války. Je to jedna z nejlepších nahrávek, jaké si můžete poslechnout a brzy snad i přečíst. K dnešní knize patří právě proto, že vysvětluje, jak tahle ruská válka ohrožuje naši demokracii a jak si my můžeme dál uchovat naši svobodu. -- „Prezident Trump je nacionalista, ale to není totéž co vlastenec. Nacionalista nás pobízí k páchání toho nejhoršího, co je v nás, a následně nám tvrdí, jak jsme dokonalí. „Třebaže nacionalista neustále přemítá o moci, vítězství, porážce, pomstě,“ napsal Orwell, „často ho nezajímá, co se děje ve skutečném světě.“ Nacionalismus je formou relativismu, protože jeho jedinou pravdou je nenávist, kterou cítíme při pohledu na jiné lidi. Jak napsal Danilo Kiš, nacionalismus „nemá žádné univerzální hodnoty, estetické ani etické“. Naproti tomu člověk, který miluje svou vlast, chce, aby se národ snažil dostát svým ideálům: žádá po nás, abychom činili vše v souladu s tím nejlepším, co v nás je. Vlastenec má živý zájem o skutečný svět coby jediné místo, kde je možné vlast milovat a hájit. Vlastenec zastává univerzální hodnoty jakožto měřítka, kterými posuzuje svůj národ: má na mysli jeho blaho a současně chce, aby se dále rozvíjel. Evropské demokracie se zhroutily ve dvacátých, třicátých a čtyřicátých letech a dnes se demokracie hroutí nejenom v podstatné části Evropy, ale i v mnoha dalších oblastech světa. Toto historické pozadí a tato nahromaděná zkušenost nám odhaluje temné podoby naší možné budoucnosti. Nacionalista prohlásí: „To se u nás nemůže stát“ a tím vykoná první krok vstříc pohromě. Kdo miluje svou vlast, řekne: mohlo by se to stát i u nás - ale pokusíme se tomu zabránit.“... celý text
empivarci


Stalin a Evropa: Napodobit a ovládnout, 1928–1953 Stalin a Evropa: Napodobit a ovládnout, 1928–1953

Dvanáct bohatě ozdrojovaných studií, které nabízejí nevšední pohled na stalinistický režim. Ne všechny jsou ale tak čtivé a popravdě i zkreslují název knihy. Spíše bych uvítal celistvou analýzu o zmíněném období 1928-1953 v Evropě z pohledu SSSR.... celý text
Jack93



Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem

Chce se mi zvracet.
Matt Baker


Tyranie: 20 lekcí z 20. století Tyranie: 20 lekcí z 20. století

Od Snydera jsem čekal trochu víc. Možná i něco nadčasového. Přitom je to prostě dílo, které je politicky a dobově ovlivněné. Škoda, jeho Krvavé země mě dost zmlsaly, teď přišlo zklamání.... celý text
Wereden