Timothy Snyder
americká, 1969
Populární knihy
/ všech 10 knih
Nové komentáře u autorových knih
Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem
„Naprosto skvělá kniha, jak ke studiu historie, tak pro svoje vlastní znalostní obohacení. I po letech se k ní vracím. Snyder ji nenapsal jen jako suchou lekci z historie, ale formou, která se čtenářů dotkne a úplně je pojme (nebo sejme).“... celý text
— Kač.urbez
Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem
„Nevím, jestli výrok, že vítěze nikdo nebude soudit, pronesl Hitler nebo Stalin nebo ani jeden, v každém případě se ale oba podle něj chovali. A oprávněně, protože ten výrok je hluboce pravdivý. Protože nacisté byli poraženi, jejich zločiny se už řadu desetiletí omílají odpředu dozadu a zpět, zatímco Stalin se porazit nenechal, takže zločiny komunistů zůstaly pod pokličkou. Díky tomu se komunisté mohli tvářit, že oni byli ti dobří, a ačkoli po pádu jejich vlády leccos vyplulo na povrch, stále nejsou komunisté považováni za stejně kruté jako nacisté. Na počet stran se sice Snyderova kniha víc věnuje zločinům nacistů, mě však víc k přemýšlení nutily pasáže o počínání komunistů, a to nejen proto, že jsou méně známé.
Spousta lidí si o sobě myslí, že rozeznají propagandu, jsou vůči ní imunní a že vládci se s ní namáhají zbytečně, protože nebude účinná. Pravý opak je však pravdou. Hlavní je neúnavnost v propagandě a souběžné likvidování jiných názorů a výsledek se nakonec dostaví. Snyderova kniha to vlastně krásně ukazuje - komunisté za oponou prováděli nejhorší hrůzy, ale navenek se prohlašovali za posly nejvyššího dobra a šťastné budoucnosti, na druhých pak co nejhlasitěji kritizovali přesně to, co ve skrytu dělali sami. A miliony lidí jim věřily každé slovo a dodnes mají komunisté výrazně lepší obraz než si zaslouží. Jestliže se o komunistech smýšlí příznivěji než o nacistech, není to jen tou zmíněnou porážkou nacistů, ale i tím, že nacisté svou násilnou povahu dávali celkem ochotně najevo, zatímco komunisté ji tajili.
Již od samých počátků byli ruští bolševici přesvědčeni, že spravedlivý a šťastný svět budou muset prosadit silou, jenže s násilím nepřestali ani poté, co se chopili moci, takže to pak vypadalo, že neustávající boj proti údajným nepřátelům šťastné budoucnosti se stal jediným smyslem existence komunistů. Já jsem už dlouho přemýšlel, jestli vrcholoví komunisté (typicky Stalin) mysleli už jen cynicky na udržení moci, nebo jestli si ještě někdo po desetiletích myslel, že to vše se dělá pro vytvoření světlých zítřků. Doufal jsem, že mi do toho Snyderova kniha vnese světlo, ale stále tápu. Snyder ličí Stalina jako člověka, který se neustále bál, že by mohl (a spolu s ním ruští komunisté celkově) přijít o vládu, a všechno co dělal, dělal pro udržení své moci, na druhou stranu jsou v knize i pasáže o fanaticích, kteří zřejmě byli opravdu přesvědčeni o nutnosti hromadné likvidace nepřátel pokroku.
Nejobjevnější pro mě byla (hned první) kapitola o rolnickém, zejména ukrajinském hladomoru 1932-33. Dříve (pochopitelně až po roce 1989) to byla málo známá kapitola dějin, např. Dějiny Ruska z roku 1996 mu věnují jen pár vět. Do většího povědomí se začal dostávat teprve v souvislosti se současnou válkou na Ukrajině, když se o Ukrajině celkově víc píše, ale teprve ve Snyderově knize jsem uviděl, jak hrozná záležitost to byla (tam nejsou jen suchá čísla, jak se tady v komentářích objevuje, ale zážitky konkrétních lidí). Protože poslední dobou bývá tento hladomor vykládán jako ruská genocida Ukrajinců, podivil jsem se, že ze Snyderova výkladu jsem pojal jiný obraz: Stalin chtěl ze SSSR udělat průmyslovou velmoc a k tomu potřeboval nahnat rolníky do kolchozů, aby je tam podmanil a okradl a z naloupeného pak financoval onen chtěný průmysl; když pak kolektivizace zemědělství nesplnila ekonomická očekávání, odmítl Stalin uznat chybu v plánu a psychopaticky z neúspěchů obvinil jako zrádce samotné rolníky, kterým nařídil sebrat naprosto vše i za cenu smrti hladem. Mně z toho jako logický závěr vyšlo, že Ukrajina byla postižena nejvíc zkrátka proto, že byla zemědělsky nejúrodnější oblastí SSSR; teprve v závěrečném shrnutí Snyder krátce zmínil, že represe proti rolníkům byly záměrně namířeny hlavně proti Ukrajincům.
Vůbec je po dočtení knihy zjevné, jak moc byly Polsko, Bělorusko a Ukrajina během několika desetiletí bity, že je až s podivem, že tam dnes není řídce osídlená divočina. Když jdu kolem nějaké stavby, kde pracují Ukrajinci, říkám si, jestli vlastně vůbec vědí, co se v jejich historii událo, anebo jestli to raději ani vědět nechtějí.
Toto rozhodně není veselá četba, ale je to užitečná četba. Jen bych se přimlouval, aby se o takových činech, které jsou v knize popisovány, nepoužívalo slovo "zvěrstva", poněvadž zvířata nejsou ani náznakem schopna takových hrůz jako lidé.
P.S. Jeden zločin komunistů ve Snyderově knize chybí, třebaže je obecný a nevztahuje se jen ke "krvavým zemím": komunisté na velmi dlouho, zejména tam, kde neomezeně vládli, zdiskreditovali politickou levici.“... celý text
— nmek
Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999
„Snydera je prostě radost číst, umí vše perfektně sepsat do souvislostí a i přesto, že mnohdy píše komplikovaně, tak je to stále velice čitelnou a srozumitelnou formou. Zde je ovšem potřeba zbystřit, jelikož některá jména či události nevysvětluje do hloubky a jen je zmíní do kontextu dané problematiky, v podstatě tedy předpokládá, že je už dávno znáte, tudíž je tedy zde potřeba znát podrobně historické pozadí, jako události či osoby apod. Kniha mě donutila se více zamyslet nad problematikou nacionalismu, jelikož jsem přesvědčen, že je velkým nebezpečím pro uspořádání politického světa obecně a ohrožuje demokracii, svobodu a bezpečí, také velice snadno v lidech vyvolává nízké pudy a to pak vede k prolévání krve. Proto je nezbytné umět rozlišovat mezi vlastenectvím a obyčejnou touhou o ovládání lidí, nacionalismem i dnes politici lákají své ovečky, proto je potřeba na to dávat pozor a všímat si toho. Samotná kniha tak trochu varuje před nacionalistickým extrémem a popisuje, co vše dokázal způsobit. Donutí vás to jako mě o tom zapřemýšlet a to je dobře.“... celý text
— HloupýHonza
Cesta k nesvobodě
„Ano souhlasím, že by se kniha měla číst, jako povinná četba, ale s mnoha výhradami. Autor je americký historik, do knihy vložil mnoho faktů, ale mnoho faktů opomněl, jestli záměrně nebo ne, to ponechám na úvahách čtenářů. Knihu zařazuji jako bázi historického zkoumání a osobního pojetí a vyprávění autora, kdy uvádí protichůdná a rozporuplná fakta o historickém dění Sovětského svazu a nástupci Rusko. Můj dojem po přečtení "Za vším hledejme agresivní Rusko". Prý k nejhoršímu obratu Ruska nové "studené válce", vůči Západu a Americe, došlo v roce 2010. Autor si vyložil snahu prezidenta Putina po vlastním prostoru a bezpečí Ruska, jako důkaz nepřátelského myšlení. Rusku nejde nasazovat "psí hlavu", jak se o to autor ve svém rozsáhlé knize snaží, tak historie není.“... celý text
— stanislava9718
O Tyranii - Dvadsať ponaučení z 20. storočia
„Pri prvom čítaní pred 6 rokmi som to vnímal z pohľadu situácie v USA (Trump pri moci) a nezdalo sa mi to až také čierne ako to Snyder popisoval. Druhé čítanie bolo už očami viacnásobne sklamaného slovenského voliča a tam sú tie prieniky s tým, čo aktuálne zažívame na Slovensku, veľmi veľké.
Konkrétne kapitola 2 (útok na inštitúcie), 9 (jazyk a význam slov), 10 (doba hoaxov), 15 (útok na mimovládky a neziskovky) a 17 (výnimočné situácie – atentát ako zámienka na hocičo). Kniha je silným varovaním a odporúčam ju prečítať každému, komu nie je vývoj u nás ľahostajný.
Zdá sa, že sme na polceste k tyranii. A križovatiek, na ktorých by sa to ešte dalo zvrátiť, už veľa nebude.
9/10“... celý text
— Recidivista
Timothy Snyder - knihy
Žánry autora
Literatura světová Literatura faktu Literatura naučná Biografie a memoáry Historie Politologie, mezinárodní vztahy
Štítky z knih
eseje Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler Polsko rozhovory 20. století americká literatura Evropská unie Evropa
Snyder je 131x v oblíbených.