Láska, smrt a všechno zlý

Jo, tak tohle je parádní čtení na halloweenské/dušičkové období a jsem ráda, že jsem se do knížky pustila právě teď.
I když mi příběh nepřišel úplně originální, tak byl tak dobře napsaný, že mi to nakonec vůbec nevadilo. Postav je tu spousta, ale jsou krásně rozlišitelné, mají hloubku, historii, jsou nesympatičtí a vy jim stejně fandíte. Atmosféra, popis prostředí, střídání vypravěčů…všechno je hezky vybalancované. Příběh je strašidelný, napínavý, místy i úsměvný a tempo se příjemně mění, aby si mohl člověk vydechnout.
A jako třešinka na dortu je nádherná grafická úprava knížky - rodokmeny, mapy, ilustrace. I když nejsem čtenář hororů tak hodnotím 5ti hvězdičkami, super.

(SPOILER) Tak tohle byla dobře strašidelná kniha. Chvílemi mi fakt běhal mráz po zádech. Skvělé čtení na podzim a na Halloween či Dušičky. Kdo má rád upíry, tak doporučuji.

(SPOILER) Kniha mi přišla opravdu velmi povedená, profesionálně a chytře napsaná. Celé se mi to opravdu hodně líbilo do nějaké 200 strany, dokud tam hrálo to neznámo a my sbírali všechny střípky informací. Autor velmi efektivně vykreslil postavy a vztahy mezi nimi, charaktery postav byly různorodé a jedinečné, většina si tam užila svou intenzivní chvilku slávy. Všechno to bylo popsáno dramatickým a velmi vztahujícím stylem. Skutečně autor má evidentně cit jak tohle všechno velmi kvalitně popsat a zmapovat... může se to zdát jako samozřejmost, ale vykreslit takhle vnímavě ty vztahy a postavy dá určitě práci, aby to působilo tak věrohodně a zajímavě.
Jenomže pak se kniha překlopí zhruba do své druhé poloviny a jako by ztratila dech i mojí pozornost. Jakmile se záhada začala odhalovat z pod mlhy ve které se topila, začalo mi to paradoxně utahanejsi a už jsem se tolik nedokázala začíst. Zkrátka s upíry u mě autor příliš nezabodoval, a to i přesto, že působili skutečně nechutně a děsivě. Od chvíle tohoto odhalení mi to připadalo najednou takové víc dětské jakoby pro mladší, chytré dialogy a zajímavost postav se začala vytrácet. Většina se chovala dost nelogicky a stali se docela rychle mrtvým masem do mlýnku, skutečně je v extra drahé vile tak těžké si obstarat trochu česneku nebo stříbra? A i kdyby to poskok všechno odnesl stejně tam muselo zůstat aspoň dřevo ze kterého mohli ztlouct kůly nebo krucifixy, místo toho tam všichni pobíhali s prázdnýma rukama, nebo se pořád rozdělovali. Vnímala jsem to tak že valná většina smrtí byla opravdu zbytečná a dalo se jim zabránit. A ten konec mě hodně zklamal, jakoby přišel odnikud a působil docela lacině béčkové. Jinak ale knihu můžu doporučit, není asi úplně důvod si jí přečíst znovu, ale je určitě mnohem povedenější než jiné tuzemské knihy nebo i některé co napsala Dárců Coates.

Ako už poznamenala LuAran, hodí sa to fakt viac pre pubertiakov. Keď už pre nič iné, tak z dôvodu, že hlavné „vyšetrovanie“ záhady vedie decko a všetci ostatní sú s tým plne stotožnení. Netvrdím, že sa nezabaví aj dospelý čitateľ, avšak zaradiť to medzi horor je absurdné. Skôr ako zimomriavky som z knihy mala pocit, že čítam akčné dobrodružstvo, ktoré sa (odhadujem podľa množstva snehu) odohrávalo v Ždiari.

Tešila som sa na kingovské spracovanie Desiatich malých černoškov a aj keď vidno, že autor tú snahu mal, príbeh si žije vlastným životom. Nedá sa to brať vážne, keď ešte ani rodinu príliš netrápi zmiznutie a strata jej členov. V konečnom dôsledku by som paradoxne zvýšila hodnotenie, keby tam to paranormálno úplne chýbalo.

Ja jsem cekala asi trochu vic. Vetsinu casu jsem mela dojem, ze je to okoukane tema a autor me nespresvedcil o tom, ze jeho pojeti je nejlepsi. Bylo tam par zajimavych napadu, s koncem jsem nakonec spokojena, ale celkove to hodnotim spis prumerne.

Čtivý příběh, který však po většinu času působí jako by byl určený spíše dospívajícím čtenářům. Je milým zpestřením, ale nedá se brát moc vážně. Hodně mi svojí atmosférou připomněl knihu Kvílející schodiště. Obrovským bonusem pak je sama obálka a grafika, jako taková.

Pokud bych však měla brát knihu jako příběh pro dospělé, mé hodnocení by hodně výrazně kleslo.

Skvostné! Na knihu jsem se nechala zlákat, přestože mě předtím nějakým záhadným způsobem obcházela - nechápu proč, je to přesně moje čtení.
Omezenost prostoru a uzavřenost rodiny dodává příběhu na atmosféře, každá postava má v příběhu své místo a i když vám leckdo leze na nervy, nemůžete se o něj nezajímat.
Promyšlené do detailu, napínavé, překvapivé...
Je to klasický horor? Ano. Vadí to? Ani trochu! Užila jsem si každou stranu.

(SPOILER) Koncept rodiny v domě, kde dochází k postupnému vraždění a jsme napjatý, co nebo kdo to dělá a proč je za mě dobrý. Bavil mě poměrně i úvod a takové nevinné rozhovory mezi členy rodiny. Pak ovšem dochází k první vraždě a od tohoto momentu, je to za mě čím dál horší. Ještě bych prominul zdrobněliny jmen jako Denda místo Zdenda, což štvalo hromadu lidí a moc by mě zajímalo, proč tohle autor vymyslel. Nicméně na to co se v domě děje, je atmosféra málo ponurá. Autorovi se za mě atmosféru napětí, strachu a děsu nepodařilo vytvořit. Může za to i vyšetřování Agáty. Čtenářka příběhů vyšetřuje vraždu a celá rodina je v pohodě. ,,Pojď poprvé vyslechnout mě" říká ji teta pohoda. Ztráta dalších lidí, které nikdo moc nehledá. Nesedí mi ani to prostředí údajně odříznuté od civilizace. Jeden den přijedou a druhý je vánice, že se nikam nedá dostat? Za mě nereálné. Promíchané gumy u auta znamenali konec možnosti a na chození pěšky pro pomoc, či na vlak a jinou dopravu to asi nejde. Nikdo totiž nebrání členům rodiny opustit dům. Zápletka je pak poměrně jednoduchá a od poloviny je jasné, kdo, nebo co za tím stojí. Kniha mě tak přijde bez nápadu. Abych si řekl: Ano, tohle je originalita Martina Paytoka, to ne.

Čtené jako audiokniha, převyprávění Matoušem Rumlem se poslouchalo velmi dobře.

Ze začátku jsem měla problém zorientovat se v postavách díky bohu pomohl rodokmen který se dá na internetu najít. první část knihy mě bavila do první smrti pak už to šlo z kopce. Vytáčela mě tam postava Agáty která tzv. "sežrala všechnu moudrost světa" a začala si "hrát" na detektiva a všichni ji to začali žrát. Připadalo mi to tam na sílu natlačený a že se to tam vůbec nehodí.

Nakonec ale neurazí ani nenadchne.

Povídky od Martina mám rád, tak jsem chtěl vsadit na záruku kvality. No, jak to popsat jinak, než zklamání. Začátek byl vynikající, příjezd, seznamování se s rodinou, se sluhou....i první a druhá smrt byla v pohodě, jenže pak se to začalo táhnout, pachatele jsme znali a zabředlo to do béčkového horroru. Pak už jsem se jen modlil, ať už je konec. Tohle bylo slabé. 65%

Knihu jsem četla v rámci čtenářského klubu, jinak bych si ji sama nevybrala - hororům se vyhýbám a detektivky čtu spíše okrajově - nejsem tedy úplně cílová skupina.

Ze začátku mě zaujaly postavy, jejich osobnosti a vztahy. Je jich tam dost, takže jsem často otáčela na rodokmen vpředu, ale nevadilo mi to. Pak se děj pomalu posunul do té strašidelné/hororové části, kde jsem se jenom bála a nic moc jiného jsem nevnímala.

Bohužel to moc dlouho nevydrželo, protože ta největší mystérie je odhalena kousek za polovinou knihy a od té chvíle mi přišlo, že postavy ztrácejí svoje osobnosti ve prospěch paniky a všechno se děje jenom "na efekt", aby té paniky bylo co nejvíce. Další rodinná odhalení už to nespravila.

Konec to za mě úplně pohřbil (nechci spoilerovat, tak nemůžu specifikovat). Hodně mi tam chyběla nějaká domluva nebo náznak, jak pak všechny události vysvětlovali/chtějí vysvětlovat policii.

Celkově za mě dost průměr - první část tak na 4 hvězdy, druhá spíše za 2. Alespoň textu se nedalo moc vytknout, dobře se to četlo, nikde jsem se nezasekla, sem tam dobře mířený vtip nebo slovní obrat.... 3 hvězdy.

(SPOILER) Abych pravdu řekl, jediný důvod, proč jsem si tuhle knížku pořídil, byla grafika. Lubomír Kupčík odvedl úžasnou práci a upřímně je to lepší a zajímavější než kniha samotná.
Ne že by to vyloženě bylo špatné – příslib záhady ve stylu Agathy Christie s podivností Guillerma del Tora je skvělý. Také hlavní příběhová linka není zase tak špatná, líbily se mi skoro všechny zvraty, které tam byly nacpány, jenom... no... to nebylo napsané zrovna nejlépe a Martin Paytok se bude muset ještě trochu vypsat.
Vnitřní motivace postav nebyla moc uvěřitelná – všichni se tam chovali stejně trhle a, pardon, ale vinit z autonehody partnera jenom proto, že se zdržel v práci je prostě směšné. Tohle mi na vytvoření stresujícího pozadí prostě nestačí. Postavy také velmi jednoduše splývaly jedna s druhou a kdybych neměl úvodní grafiku, vůbec bych nevěděl, o kom se zrovna píše. A nekoukejte se na zadní vnitřní přebal – najdete tam seznam mrtvol, takže docela spoiler.
Akční scény jsou značně nepřehledné a chybí tam trochu více ucelený popis toho, co se vlastně děje. A poněkud podivně vložené návraty v čase tomu moc nepřidávají.

Bez grafiky bych to viděl asi na dvě hvězdy, takhle dávám tři. Alespoň se na to pěkně kouká v knihovně.

Tuto knihu jsem viděl na Instagramu, ale neplánoval jsem, že knihu budu číst. Při prohlížení knih v knihovně mi tato kniha padla do oka a rozhodl jsem se, že knize dám šanci.

Rodina Havranova odjíždí na zámek Rabenštejn kvůli dědickému řízení. Zemřel IZAJÁŠ, který měl obrovský majetek. Podmínkou, aby jeho příbuzní získali něco ze závěti, je přespat jednu noc na zámku. Dojde však k tomu, že během noci někdo z nich zemře a následně další.

AGÁTA, adoptivní dcera Izajášovi neteře, se pokouší vypátrat, kdo za vraždami stojí.

Nevím, proč jsem si myslel, že se bude jednat pouze o detektivku. Kniha má detektivní prvky, ale následně jsem byl překvapený, jakým způsobem se příběh stočil do hororové linky.

Mám pocit, že kniha je docela roztahaná a já bych tuto knihu zkrátil. Kniha není špatná, ale v některých částech mě čtení nebavilo a nudil jsem se. V knize se nacházely překvapivé momenty a závěr byl pro mě také překvapivý. Z této knihy mám rozporuplné pocity, ale myslím si, že si kniha najde své příznivce.

Musím se přiznat, že mi trochu trhalo uši křestní jméno DENDA. Jedná se o Zdeňka. Autor někdy uvádí jméno Zdeněk, častěji Denda. Přiznám se, že tento tvar slova jsem slyšel úplně poprvé. Můj táta se jmenoval Zdeněk a nikdy jsme ho tímto způsobem neoslovovali.

Oceňuji, že se na přední předsádce nachází RODOKMEN HAVRANOVÝCH, do kterého jsem občas nakouknul, abych si ujasnil postavy. Na zadní předsádce se nachází také rodokmen, ale do něj bych se v průběhu četby nedíval, poněvadž byste si vyzradili, kdo byl zavražděn. Na počátku knihy a také v závěru se nachází plán zámku. Kniha má pěkné černobílé ilustrace.

Obálka knihy je moc pěkná.

Když píšu, že je Paytokova kniha plná suchého a černého humoru, musím upřesnit, že ten pramení především z výborně napsaných dialogů a vnitřních monologů jednotlivých aktérů. Každý z nich má totiž trochu toho máslíčka na hlavě a sourozenecká láska mezi nimi rozhodně nepanuje, ba i nějaká ta křivdička z minulosti by se našla. Zámek je od okolního světa oddělen stoletou sněhovou bouří a za jeho starobylými zdmi také začíná přituhovat. O fantastické lince se nebudu vůbec rozepisovat, ta je skvělá a pasuje do na první pohled detektivního příběhu jako bytelný kříž do ruky exorcisty. Autor ovšem informace vedoucí k rozuzlení „případu“ dávkuje opatrně. A i když spolu s dívkou Agátou, která se na rozdíl od svých dospělých příbuzných nesnaží jen přežít, ale také zjistit jaká tajemství Rabenštejn skrývá, získá čtenář všechny odpovědi, má Paytok v rukávu vskutku výživný survival horor okořeněný několika překvapivými zvraty. Na knize je vidět, že autor nejen miluje detektivky a má načteno, ale především že autorsky vyzrál a vypravěčské řemeslo zvládá nejen s přehledem, ale i s grácií.

„Tohle nuda není. Tohle je přesně jako v knihách: zámek, rozvětvená rodina, zasněžená noc – a vražda. Dokonalý scénář pro detektivku.“

Já jen dodám, že je kniha opatřena nejen mapkami z pera Jany Maffet Šouflové, ale především parádními ilustracemi Lubomíra Kupčíka. I díky nim je na knize vidět, že nakladatelství Mystery Press o své tituly opravdu dbá. Nám nezbývá než doufat, že Martin Paytok napíše další knihu dřív než za tři roky, protože touhle hororovou detektivkou jasně ukázal, že má čím zaujmout.

Plusy:
- kniha je vymazlená a nádherne spracovaná, je to vskutku prekrásny artefakt
- rodokmeň na prednej predsádke hodne pomáha v orientácii s postavami
Mínusy:
- rodokmeň na zadnej predsádke prezrádza, kto prežije a kto nie, takže ak náhodou otvoríte knihu zozadu už viete všetko
- kniha je brakový horror, ale taký, kde si autor povedal "urobme to fakt pomalé a každú scénu opakujme z troch uhľov pohľadu". Je to fakt veľmi veľmi rozvláčne.
- Logika deja. Chápem, že neexistujú mobily, lebo to by nemohlo nič nastať. Že zámok je v skutočnosti bežný väčší dom, takže to nefunguje tak ako by malo. Ale že autor použije aj veci ako "vieme, že sa niečo zlé deje, že nevieme odísť z domu, tak miesto toho aby sme zostali pokope ide každý do svojej izby a bude tam spať."

Ak by sa to osekalo na polovicu, výrazne by to knihe pomohlo.

Ahojte
"Přijeli na pohřeb. Netušili, že na svůj vlastní."

Blíží sa nám Halloween a ak ste milovník hororov, tajomna, gotiky tak tu mám pre Vás jeden tip...

V prvom rade by som veľmi rada vyzdvihla krásne spracovanú obálku a aj kniha je na dotyk iná ako ste zvyknutí. A nehovoriac o ilustráciach, ktoré sa nachádzajú vo vnútri knihy,tie dodávajú úžasnú atmosféru celému príbehu... A aby som nezabudla, tá predsádka je dokonalá.

Keď v rodine Havranových zomrie hlava rodiny Izajáš,niektorí členovia rodiny pocítia skôr úľavu ako smútok, pretože Izajáš bol väčšiu časť svojho života mrzút...

Jedinou jeho podmienkou k získaniu dedičstva bolo, aby členovia rodiny strávili noc na odľahlom sídle, ktorý je obklopený cintorínom...

A tak sa v blízkej dobe začínajú schádzať členovia rodiny Havranových na zámku Rabenštejn...

A keď sa postupne začína prikrádať noc do všetkých kútov na zámku, potom príbeh začína dostávať grády...

Podarí sa rodine stráviť noc na zámku Rabenštejn?

Priznám sa, že mi chvíľu trvalo kým som sa zorientovala v postavách, ktoré sa v knihe nachádzajú, ale autor Nám v knihe dal perfektnú pomôcku a potom to už šlo samo...

Pri čítaní knihy cítite ten správny "šmrnc" mysterióznych prvkov, "duchariny" okorenené aj s prvkami krimi, ktoré autor vložil do príbehu...

Som veľmi rada že som mala možnosť si knihu prečítať.

4*/5*

Štafetka č. 78/2024

#stafeta #ceskyautor #martinpaytok #laskasmrtavsechnozly #mysterypress

Knížka se super obálkou,skvělý rodokmen obohacený o ilustrace,ty mě bavily moc a o moc lépe se mi orientovalo v postavách celé rodiny,obsah knížky taky napínavý,ovšem překombinovaný konec mi to celé tak trochu pokazil.

Horory běžně nečtu, nějak jsem jim nepřišla na chuť, ale v tomhle případě jsem se nechala zlákat článkem a recenzí v Pevnosti.
A musím říct, že se mi to překvapivě líbilo. Děj není nijak složitý, je to další variace na bubáka v domě, postavy se chovají jak by se zachoval jeden každý normální člověk. Tedy hrdinsky i nehrdinsky, jsou plné odhodlání porazit zlo a přežít, a zároveň podléhají hrůze a občas se zcela nehrdinsky obrátí na patě a zdrhají pryč.
Horory zcela určitě číst nezačnu, ale tohle bylo takové milé vybočení ze čtecí rutiny.

Prvně bych zhodnotil vizuální stránku a provedení knihy. To je naprosto úžasné a dech beroucí. Ke knize se rozhodně hodí a už jenom proto jí chcete mít v knihovně.
A obsah rozhodně také stojí za to. Velice dobře napsáno a řemeslně zpracováno. V ději se neztrácíte, postav není jako na orloji. Atmosféra knihy houstne a houstne až se z ní stává bahno a vy netrpělivé a se zadrženým dechem čekáte, jak to celé skončí.
Konec je na mě uspěchaný, zbytečně rychle ukončeno.