Carrie Soto se vrací
Taylor Jenkins Reid
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528472/bmid_carrie-soto-se-vraci-657f5a6d01df1.jpg
4
274
274
Carrie Soto je urputná tenistka, která se nechvalně proslavila svým rozhodnutím vždy vyhrát za každou cenu. Ale ve chvíli, kdy odchází do důchodu, je nejlepší tenistkou všech dob. Překonala všechny rekordy a vyhrála dvacet grandslamových titulů. Sama Carrie si myslí, že si zasloužila každý jeden z nich. Obětovala téměř vše, aby byla nejlepší, s velkou podporou otce. Javier – sám bývalý šampion – ji trénoval už od dvou let. Ale šest let po odchodu do sportovního důchodu, v roce 1994, Carrie najednou sedí na tribunách, sleduje US Open a vidí, jak si její rekord přivlastňuje brutální, ohromující britská hráčka jménem Nicki Chan. V sedmatřiceti letech Carrie učiní přelomové rozhodnutí vrátit se z důchodu a ještě jeden rok se nechat trénovat otcem ve snaze získat rekord zpět. I když sportovní novináři tvrdí, že ji stejně nikdy neměli rádi. I když se její tělo už nehýbe tak rychle jako dřív. A i když to znamená spolknout hrdost a trénovat s mužem, jemuž kdysi málem otevřela své srdce: s Bowem Huntleym. Stejně jako ona si i on ještě potřebuje něco dokázat, než vzdá hru definitivně.... celý text
Literatura světová Romány Sport
Vydáno: 2024 , Kontrast VintageOriginální název:
Carrie Soto Is Back , 2022
více info...
Přidat komentář
Od autorky jsem četla už více věcí a vždycky mi to sedlo, tak jsem dřív nebo později chtěla vyzkoušet i její novinku Carrie Soto se vrací. No řada na ni přišla teď - v podobě audioknihy.
Jestli něco Taylor Jenkins Read umí, je to vykreslit charaktery tak realisticky, že máte pocit, jako byste četli příběh o skutečných existujících lidech - tak moc dobře jsou ty postavy napsané. V jednu chvíli jsem se dokonce přistihla, jak mám chuť si vygůglit, jestli náhodou Carrie Soto není skutečně žijící tenistka. :-D
Jelikož mne tenis jako sport celkem baví, užila jsem si i to, že se příběh odehrává v tenisovém prostředí. Ale pokud vám tenis nijak neimponuje a není to "váš sport", nemusíte se bát, že by v tomto ohledu autorka zabíhala do nějakých detailů. Je to hlavně příběh ženy, která se pere sama se sebou, jde si za svým snem, bojuje s překážkami - a ten tenis tam je jen prostředek, skrz který to ta postava činí. Je to o vytrvalosti jedince, který se snaží vše podřídit snu uspět a být nejlepší v nějakém oboru.
Ta vytrvalost a houževnatost hlavní hrdinky byla neuvěřitelná, místy to spíš připomínalo posedlost. Ale ta touha vyhrávat, zlepšovat se, být lepší než ostatní a být lepší než já sám, to bylo neuvěřitelně dobře popsané.
Nevím, co přesně mi chybělo, abych dala plný počet hvězd, nicméně kniha se mi vlastně dost líbila a za sebe mohu určitě doporučit. Byť asi za mne nejlepší knihou autorky zůstává Evelyn Hugo...
Narozdíl od Evelyn Hugo, která mě naprosto pohltila, Carrie Soto už pro mě taková paráda nebyla.
První třetina mě nijak zásadně neoslovila, ale bylo mi líto knihu odložit, tak jsem jí dala šanci…a nakonec to nebylo špatné, příběh se hezky uzavřel, ale jak říkám - po Evelyn jsem měla větší očekávání. Nebo mi možná nesedlo téma - tenis mě nikdy nijak extra nezajímal a některé termíny z tenisového světa pro mě byly cizí.
Hodně mi ještě vadily fráze ve španělštině, kterým jsem absolutně nerozuměla. Jo, někdy se překlad dal odvodit, ale ty delší věty jsem mohla jen hádat (překládat jsem byla líná).
Jsou věci, o kterých toho moc nevím, a pak jsou věci, o kterých nevím absolutně nic a tím je tenis. Nikdy jsem neviděla jediný zápas a na kurtu jsem stála jednou a byla to dle očekávání samozřejmě katastrofa. To ale nezabránilo téhle knížce, aby mě sakra bavila!
Carrie je bojovnice, od mala jí její otec a trenér vtlouká do hlavy, že bude nejlepší tenistkou všech dob – to je pro Carrie celoživotně jediná existující možnost, za kterou si tvrdě jde, a to i přes nepřízeň ostatních hráček, publika a novinářů. Obětuje tenisu celý svůj život, včetně nároku na lásku, protože nevěří, že by ji mohl mít opravdu někdo upřímně rád.
„No… mohla jsem to říct mileji.“
„Mohla jsem to říct mileji: Příběh Carrie Soto.“
Já nechápu, že někdo mohl napsat knížku o tenise, u které bych byla nervózní, smála se, a i trošku brečela. Tohle bylo moje první setkání s autorkou a teda byla jsem opravdu pohlcená stylem psaní a hlavně reálností, jakou je to psané – několikrát mě svrběly ruce, jak jsem si chtěla Carrie i její kolegyně vyhledat, jak vypadaly.. než jsem se vždycky zarazila, že je to opravdu pouze fikce.
Konec knihy byl dle mého názoru trochu očekávaný, ale přesně takový, jaký měl být. Rozhodně to není poslední kniha od autorky, v brzké době se chystám na Malibu a Evelyn Hugo (prý jednoznačně v tomto pořadí).
4*/5*- ale pouze kvůli mé ignoraci k tomuto sportu, jelikož jsem si musela googlila pojmy jako čop nebo lob, abych si aspoň trošku představila, o co jde A taky mi trochu vadilo množství vět ve španělštině bez překladu. Ale pro fanoušky tenisu tohle bude pětihvězda!
IG: @cotaholkacte
Uzasne...mam rada knihy se sportovni tematikou, a cetla jsem Evelyn Hugo. Z techto dvou duvodu musela tahle knizka byt pecka, takze jsem po ni v knihovne bez rozmyslu sahla. A taky ze byla! Uplne jsem se vzila do zivota Carrie, fandila ji, prozivala vyhry a prohry a dokonce mi ke konci zaslzely oci. A ten dokonaly konec, samozrejme jediny myslitelny, ktery me ale vubec nenapadl? Nad koncem jsem totiz ani nepremyslela, jak me bavil cely pribeh. Perfektni. Jedine co mi trochu vadi je, ze Carrie Soto neexistuje, ackoliv ji autorka vykreslila velmi zive, chtela jsem videt, jak ve skutecnosti vypada - ale google nic nenasel :D
Autorku miluju a proto na ni musim byt prisna. Tenis me absolutne nezajima, ale nemohla jsem v zadnem pripade vynechat knihu me milovane autorky, ze? V prvni casti, kdy nahlizime do zacatku nasi hrdinky, jsem poctive cetla vse. Ovsem pak uz me ty tenisove pasaze silene nudily, takze jsem je proste sproste preskakovala, vcetne samostatnych clanku a rozhovoru. Jinak je to urcite zase skvely pribeh, dokonale vykreslene postavy tak, jak to autorka umi. Proste mate pocit, ze ty lidi znate. Par malinkych narazek na jina autorcina dila vam da jeste vice pocit, ze ctete opravdovy beletrizovany zivotopis. Kazdopadne nekoho, kdo neco vi o tenise, to urcite muze bavit vice.
Na mě bohužel až moc tenisové kniha, nebavily mě číst dlouhé pasáže o tom, jak zrovna probíhá zápas, kdyby byla kniha o trochu kratší, asi by mi to nevadilo.
Když jsem před rokem dočetla Sedm manželů Evelyn Hugo, řekla jsem, že už od autorky nechci číst žádnou další knihu. No a nečetla, ale poslouchala. U knihy bych nejspíš nevydržela, ale na poslech to bylo super a přesně to splnilo to co jsem chtěla - oddechovku do uší.
Líbí se mi, jak autorka vytvořila vlastní svět, do kterého všechny své knihy zasazuje a předchozí postavy dokáže v nové knize nějak zmínit. Přitom není nutné předchozí knihy autorky znát, to vůbec. Každou knihu můžete číst jako samostatný příběh.
Děj Carrie Soto se odehrává v tenisovém prostředí. Já tenis ráda nemám, takže všechny tenisové obraty a výrazy pro mě byly španělská vesnice. Ale prožívala jsem s Carrie všechny zápasy i přesto, že mi jako postava nebyla sympatická. Ale dokázala jsem ji pochopit. Byla nějak vychovaná a šla si za svým snem.
Asi teď vidíte jen negativa, jako nemám ráda tenis, nesympatická postava a přesto se mi audiokniha líbila. Pořád je to zajímavé čtení/poslech, jelikož T. J. Reid píše velmi živé příběhy a pokaždé máte nutkání si postavy z knih hledat na googlu.
Audioknihu mohu tedy jen a jen doporučit, při poslechu budete mít chvílemi pocit, že jste na tenisovém kurtu společně s Carrie.
Za mě lepší než Sedm manželů Evelyn Hugo!
Páni, tenis nesleduju, i když je to škoda, protože máme spoustu skvělých tenistek...Carrie Soto byla za mě lepší než Evelyn Hugo, i když nebyla o nic víc sympatická.
Hlavní hrdinka je cílevědomá, nemilosrdná a umanutá. To jsou vlastnosti, které ji ženou dál a díky nimž se dostala na vrchol. Její chování je obdivuhodné i zavrženíhodné zároveň. Skvělý!
Po čas čtení mi v hlavě vyskakovala jedna myšlenka - totiž, že Carrie přeci jen narazila na soupeřku, se kterou nečekala, že se někdy bude muset střetnou a která jí dává pěkně zabrat. Pro Carrie Soto je totiž tou největší výzvou zase jenom Carrie Soto.
Jsem ráda za ten konec. Satisfakce přišla i nepřišla, ale vlastně se to hodilo.
Toto byla moje druhá kniha od T.J Reid a byla opět povedená. Na knihu jsem se velmi těšila a doporučuji stejně jako Sedm manželů Evelyn Hugo, i když ta se mi líbila o trochu více. Nicméně Carrie Soto se čte velmi dobře, příběh je svižný a opět se setkáváme s nečekanými událostmi. Hodnotím čtyřmi hvězdičkami a i když příběh dopadne jinak než jsem chtěla nebo jen určité pasáže, rozhodně si přečtu i další knihy této skvělé autorky.
“Nedovol, aby řeči ostatních ovlivnily, jak vnímáš sama sebe.
“Můžeš se změnit, napadá mě. Jenom proto, že třeba chceš.
“Všechno, čeho dosáhneme, pomine. V jednu chvíli to máme a za vteřinu je to pryč.
Tenisu vůbec nerozumím, takže občas jsem se nechytala. Stejně tak mi trochu vadily španělské výrazy. Ale i tak jsem si čtení užila. Autorka uměla skvěle popsat atmosféru zápasu, takže jsem měla pocit, že tam jsem taky. Líbila se mi proměna Carrie, její vnímání tenisu jako hry a taky to, že si uvědomila, že život není jen o této hře. Bavilo mě sledovat Carrie a její touhu po vítězství, její cílevědomost a taky umanutost.
Tohle je moje druhá autorčina kniha a opět jsem spokojena.
Pokud o tenise nemáte ani páru (max. kouknete na Wimbledon, když se nějaká česká hráčka dostane do finále), budete z knihy nadšení. Je pěkně - velmi čtivě napsaná.
Pokud ženský tenis sledujete víc jak dvě a půl dekády jako já, bude se vám kniha číst hůř. Už na první stránce totiž narazíte na (první) nesmysl/nereálnou věc...
Problém této knihy totiž tkví v tom, že autorka ho zasadila do určitého časového úseku, ale reálije odpovídají době min. o 10 let později (např. tenistky začaly podávat rychlostí 200 km/hod. až v roce 2007, ne v roce 1995 jak je popisováno v knize).
Carrie Soto je samozřejmě fiktivní postava, je ale zřejmé, že má předobraz i v reálných hráčkách - myslím, že i laik pozná "inspiraci" Marii Šarapovovou...
Knize bych ráda dala 5* ale nemohu. Kdyby si autorka odpustila ty letopočty, bylo by to fajn - při četbě by mě nerušilo podvědomí "tohle se v té době nemohlo stát".
Také mi vadily španělské konverzace mezi hlavní hrdinkou a jejím otcem - bylo jich hodně a nebyly přeložené...
Mé první setkání s autorkou Taylor Jenkins Reid a rozhodně ne poslední! Touhle knihou si mě získala!!!
Tenis jsem hrála 9 let, takže prostředí, ve kterém se příběh odehrával, mi byl velmi blízký. Hlavní hrdinka Carrie je sympatická, dychtivá, soutěživá (i to mi je blízké:D) a paličatá hráčka, která má za cíl jediné - vyhrát a být nejlepší tenistkou na světě!
Knihu jsem četla jedním dechem, vždy jsem se těšila, až se znovu ponořím do světa Carrie Soto a budu její životní příběh prožívat s ní:)
První letošní kniha, která si ode mě vysloužila 5*, A PRÁVEM!
Poslech audioknihy
Tenis je sport, který mi nic neříká, i přesto se mi kniha velice líbila. Byť mám doma samozřejmě i papírovou verzi, zvolila jsem tentokráte audioknihu. Anita Krausová se skvěle poslouchala. Nemohu tvrdit, že bych si hlavní hrdinku nějak extra oblíbila, fakt mi sympatická nebyla, o to více musím ocenit, že i tak mě její příběh fascinoval a knihu jsem poslouchala se zatajeným dechem a každou možnou chvilku. Opět tedy T. J. REID zabodovala.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků
T. J. Reid a její vlastní, tak moc věrohodný svět slavných, zbožňuju! Moje třetí kniha od autorky a opět mě nezklamala. Postava Carrie mě velmi bavila, a i když světu tenisu vůbec nerozumím, i tak jsem jí moc fandila a prostředí mě pohltilo. Moc mě bavila i směsice vedlejších postav, od táty Javiera přes všechny tenistky a tenisty.
Kdyby sport v mém životě hrál významnější roli, tak si mysím, že by mnou více prostoupila ta rivalita a urputná cílevědomost a hodnotím ještě výše. :) Nejvyšší hodnocení si tedy zatím strážím pro mou srdcovku Evelyn Hugo.
Audiokniha.
Mám rada knihy od T. J. Reid a som fanúšičkou tenisu, takže toto bola pre mňa ideálna kombinácia.
Príbeh fiktívnej tenisovej veteránky Carrie Soto, ktorá ohlási svoj comeback na tenisové kurty. S cieľom získať späť svoj rekord v počte vyhraných grandslamov.
A i keď Carrie nie je práve tou najsympatickejšou postavou, celý čas som jej držala palce.
Čo mi trošku prekážalo, boli rozhovory v španielčine, ktoré akosi zabudli preložiť:).
Celkovo sa jedná o vydarenú knižku. Mojim favoritom z pera autorky však naďalej zostáva Daisy Jones & The Six.
Od Carrie Soto jsem měla vysoká očekávání, zároveň jsem se jí ale bála, protože jsem od autorky četla již Malibu v plamenech, které se mi nelíbilo, i když jsem si z té knihy pamatovala, že autorka psala čtivě. Tady mě jako dlouholetou fanynku tenisu nalákalo tenisové prostředí.
Jsem šťastná, že jsem autorce dala druhou šanci, rozhodně si ji zasloužila.
První je třeba říct, že v knize nehledejte žádná tenisová fakta a opravdové události, celé je to fikce, všechna jména, žádné opravdové tenisové osobnosti, žádné skutečné události, jen a pouze fikce.
Příběh začíná v současnosti, poté pobudeme nějakou dobu v minulosti, pak se zase vrátíme do přítomnosti. Carrie Soto byla v devadesátých letech tou nejlepších tenistkou, byla neporazitelná, nejvíce titulů, nejvíce grandslamů. Zároveň ale nebyla úplně oblíbená, protože byla velmi urputná a samotářská. Po operaci odešla do tenisového důchodu a vypadalo to, že tam již zůstane. Ale o 6 let déle tu máme Nicki Chanovou, tenistku, která může překonat její rekordy, a tak se Carrie rozhodne zkusit svůj comeback.
Je to vůbec možné nebo je to čiré bláznovství? Trénovat ji bude opět její otec a s přípravou ji pomůže tenista na konci své kariéry Bowe Huntley, protože nikdo jiný není ochotný s Carrie trénovat.
Poté už jedeme turnaj po turnaji, událost po události. Hodně se řeší její vztah s otcem. Vzpomíná se na maminku, která jí zemřela ještě, když byla Carrie malá. Carrie se bojí opravdové lásky, protože ví, co se stane, když o ni přijdete, jako když její otec přišel o její maminku.
Abych hodnotila maximem, asi bych se chtěla ještě trochu více podívat Carrie do hlavy, ale jinak to byla dokonalá tenisová jízda, pro mě, s překvapivým koncem. A tak to mám ráda. Několikrát i slzička ukápla.
Když jsem se dozvěděla, že nová kniha TJR má být o tenise, nebyla jsem zrovna nadšena, protoze nejsem zrovna tenisový fanda. Ale samozřejmě je to TJR, takže se jedná opet o velmi čtivou knihu, kde rychle otacite stránky, abyste se dozvěděli, jak dopadnou další zápasy Carrie Soto jak životní tak tenisové. A ten závěr byl nádherně nečekaný. Jo a kdybych neměla spoustu dalších knih na čtení, snad bych se i chtěla podívat na nějaký tenisový zápas :D
Taylor Jenkins Reid je rozhodně spisovatelka s velkým S.
Její Carrie Soto se vrací je příběh, který postupně nabírá na síle a čtenáře napíná a vtahuje do děje, že si to ani neuvědomí a děj hltá.
Výborná kniha z prostředí světového tenisu. A i když nejste sportovec a ani bůhvíjaký fanoušek tenisu, uhrane vás.
A samotná hlavní hrdinka je skvělá. Silná, drsná, ambiciózní a někdy vážně protivná “čubka, jak ji přezdívají i samotní novináři, ale to jak si jde za svým, dře se jako kůň, i když by se na to mohla klidně vyprdnout, je obdivuhodné.
Její krásný vztah a vzájemná spolupráce s otcem ji staví do mírnějšího světla a lehká romantická linka z ní nakonec dělá normálního smrtelníka.
Před autorkou smekám, Carrie jsem si užila, i když bych jí v životě asi potkat nechtěla :-).
Štítky knihy
tenis otcové a dcery tenisté, tenistky výhra
Autorovy další knížky
| 2023 |  Sedm manželů Evelyn Hugo |
| 2017 | Jediné pravé lásky |
| 2020 | Daisy Jones & The Six |
| 2015 |  Možná v jiném životě |
| 2022 | Malibu v plamenech |
nelituji jedine stránky. Od autorky už jsem jednu knihu četla ( sedm manželů evelyn hugo), která me dost nadchla. Takže když se mi naskytla přečíst si další její další knížku, neváhala jsem.
Děj se odehrává v tenisovém prostředí. Já tenis nesleduju a nikdy jsem ho nehrala, takže všechny tenisové obraty, zápasy a výrazy pro mě byly španělská vesnice.
Na začátku knihy jsem tedy chvíli uvažovala, jestli knihu nedoložit. Nakonec jsem ji dala ještě šanci . A nelituji!
Postava Carrie mi sice nebyla vůbec sympatická - proste až šílene velka perfekcionistka a navíc na me působila dost arogantně. Měla v hlave jedinou věc- tenis a jediný cíl- být nejlepší tenistkou světa. Nic jiného ji nezajímalo. Nikdy se nespokojila s druhým místem. Potřebovala být vždycky prvni a pro první místo udělala úplně všechno.
V knize jsem ale videla hloubku. Myslím si, ze smyslem knížky bylo poukázat na to, jak moc nehezke je, když je někdo sobecky, sebestredny a ještě do toho vseho si nastavuje mnohokdy až nereálné cíle. Knihu bych tedy rada doporučila nejen fanouškům tenisu, ale i těm, kteří chtějí číst knihu s hlubší myšlenkou a to vše s malou romantickou zápletkou….