martini.ce
komentáře u knih
Sametové iluze
Petr Čepek
Úvodními drsnými kapitolami jsem se musela prokousat. Ale od pomaturitního srazu jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Parta spolužáků, příběhy ze školy, vandru, prolínání různých časových dějů... to všechno mě chytilo za srdce. Zajímavé pro mě bylo i sportovní prostředí, provázanost s politickými a společenskými událostmi. Líbilo se mi postupné odhalování a skládání střípků informací, které měnily celý příběh. Seržant je moje nová literární oblíbená postava. Výborná kniha, doporučuju.
Co se stane dál
* antologie
Až mě překvapilo, jak se mi povídky líbily Za mě povedený výběr.
Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le
Mark Manson
Přečteno během cesty z Ostravy do Prahy. Četla se lehce a rychle a v hlavě mi z ní zůstalo... nic.
Tohle město, tahle řeka
Martina Leierová
Kniha, u které chci číst co nejrychleji, protože jsem zvědavá, jak to bude pokračovat - a zároveň chci číst pomalu, protože si to užívám a chci, aby mi čtení dlouho vydrželo.
Moc se mi líbily jednotlivé postavy, popis jejich přemýšlení, vzpomínek. Bavilo mě, jak se jejich osudy a životy potkávaly, přibližovaly i rozcházely.
Byl to pro mě zážitek, děkuju.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Ta knížka mě štvala. Už od začátku jsem nerozuměla jejich vztahu, tomu, proč spolu jsou. Některé části se mi četly špatně, protože mi přišly známé a povědomé. Mnohokrát jsem ji chtěla odložit a nedočíst. Což neznamená, že každodenní detaily soužití nejsou popsané realisticky. Proto je to tak smutné čtení.
Království
Jo Nesbø
Ach bože, to byla KNIHA. Na první straně jsem zapomněla, že je to Nesbo. Na 100. stránce jsem chtěla, ať nikdy neskončí. Výborný děj, situace, postavy a zvraty. Hory při úsvitu i západu slunce. Roy bude jedna z mých nejoblíbenějších postav ever. Chytila mě za srdce.
Pohřbený obr
Kazuo Ishiguro
Když jsem se pustila do čtení, vůbec jsem nevěděla, co od ní čekat. A pak mě chytila za srdce. Trochu pohádka, trochu historie, mýty a jiný svět. Staří manželé, kteří mě dojímali svým vztahem. Krásný jazyk, laskavost, rytířské chování. Byla jsem zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet, jak to všechno dopadne. Líbila se mi.
Anatomie lži
Dan Brown
Líbila se mi. Typický Brown, který sice přehání a situace se vyvíjí překombinovaným způsobem, ale bavilo mě prostředí, o kterém píše. Ledovce, Bílý dům, NASA, americké volby. Krátké kapitoly, které člověka nutí číst dál a knihu neodložit.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Přečteno na jeden zátah a se slzami v očích.
Bábovky
Radka Třeštíková
První knížka od RT, přečteno už před delší dobou. Tenkrát se četla dobře a rychle, v hlavě mi z ní nezůstalo nic. A mám pocit, že stejný komentář můžu zkopírovat i k dalším knihám RT.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Knížku jsem přečetla a pořád jsem čekala na nadšení a slzy od smíchu (jak jsem slyšela v doporučeních). Nic, no.
Nůž
Jo Nesbø
Měla jsem z ní trochu obavy, protože přece jen se z HH stal můj oblíbenec. Ale strach byl zbytečný a knížka mě chytila od první stránky.
Slyšet jeleny zpívat
František Šmehlík
Povedená knížka. V knihovně jsem si ji vybrala podle obálky a toho, že je od nás, z Beskyd. A byla jsem spokojená. Líbila se mi hned od začátku, popis z pohledu malého kluka byl super. A ostravská mordparta taky, bavili mě asi všichni kolegové. Zápletka, motiv a časová posloupnost na některých místech skřípala, ale stejně jsem byla napjatá, jak to dopadne.
Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
Vím, že svět není černobílý a i v knížce je vidět, jak se lidé mění - někdy k horšímu, jindy k lepšímu - jak jsou naše životy a plány propletené s politikou a osudem jiných lidí. Přesto se mi při čtení často do hlavy vracela věta "komunismus je svinstvo a komunisti jsou svině".
Knížka je výborná, díky.
Vrány
Petra Dvořáková
Nebylo to pro mě příjemné čtení. Bylo mi líto celé rodiny, jak jsou zaseklí a bez chuti něco změnit. A nejvíce samozřejmě Báry. A bude to možná znít podivně, ale byla jsem ráda za takový konec. Neviděla jsem jiný způsob, jak by se celá situace mohla kdy zlepšit.
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Poprvé jsem ji četla na střední škole a zůstalo mi z ní v hlavě jen to, jak skončila (nebo to spíše bylo z filmu)? A teď, po 20 letech?
Prvních asi 30 stran mě naplnilo smutkem. Bylo mi líto Terezy, některé její sny a situace mi přišly známé, nečetlo se mi to příjemně. A další části byly pro mě těžké. Opakování děje, myšlenek a pocitů mi způsobovalo často nesnesitelnou těžkost čtení. U desátého opakování "es muss sein" jsem měla chuť hodit knížku z okna. Postavy mě štvaly, nerozuměla jsem jejich počínání. V tom všem mi největší smysl dávala Sabinina touha po opakované zradě. Pro mě to nebyl román o lásce.
Neodložila jsem ji jen kvůli jménu Kundera a tomu, že přečíst ji, patří asi do kategorie "es muss sein".
Myslím, že pro čtenáře za hranicemi musel být zajímavý popis toho, jak vypadal komunistický režim, jak ničil a ovlivňoval životy.
Netopýr
Jo Nesbø
Poprvé jsem celou sérii o Harrym přečetla v pořadí, v jakém vycházela. A už při čtení jsem záviděla čtenářům, kteří přijdou později, a budou to číst tak, jak to Nesbo psal... Takže teď začínám s druhým kolem a pěkně popořadě :)
Netopýr se mi líbil, bylo to fajn vidět Harryho za mladých let. V době, kdy se mu dařilo mít psy ještě na řetězu (aspoň v části knihy). Méně cynického, arogantního, s pozitivními city a emocemi. A od prvního přečtení jsem si nepamatovala zápletku, tak to bylo napínavé i teď.
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Patrik Hartl
První knížka od PH, rozesmála mě, byla vtipná, líbila se mi.
Ke dnu
Anna Bolavá (p)
Nikdo neumí popsat mlhu tak, jako Anna Bolavá. Člověk ji při čtení úplně vidí před sebou a cítí na kůži. Pro mě je tato autorka český objev roku. Výborný zážitek, doporučuju.