lenkaabooks komentáře u knih
Třetí díl byl pro mně zatím asi nejzajímavější a může za to velmi temná postava - Darius. Amelia znovu řeší trable s láskou a do toho se snaží vypátrat vraha jednoho zvlášť dotěrného ducha. Už vím co mi na těch knihách vadí. Jak se všechno neustále opakuje, jako bych četla už potřetí tu stejnou knihu jen s jinou zápletkou. Přesto, pokračovat budu, protože jsem prostě zvědavá jak to celé dopadne, tak asi tak.
Nostalgicky jsem se vrátila k právě uplynulým Vánocům, ale tady bylo všeho až moc. Santové, vánoční svetry, světýlka, nápadníci, romantika jako blázen. Prostě všichni musí milovat Vánoce a čím kýčovitější, tím lepší. Taková vánoční pohádka.
RASC- nábožensky změněný stav vědomí, nevhodně zvolené léky, či snad psychická nemoc. Každý z nás si v sobě nosí nejen svůj vlastní ráj, ale i své vlastní peklo - citace z knihy. Anneliese, krásná mladičká dívka, která se protrápila až k smrti. Lékaři jí nepomohli, povolala se tedy církev. Silně nábožensky založená rodina věřila že z nebohé dívky démony vyžene. Bohužel neuspěli. Anneliese nakonec vyčerpaná zemřela na dehydrataci a vyhladovění. Proč musela zemřít, selhala medicína či snad církev? Na YouTube jsou ke zhlédnutí videa, nic pro slabší povahy.
Na zadní straně knihy je napsáno že vznikla na motivy blogu. A tam i měla zůstat. Celá kniha je o tom že Kuba řve. Pár vtipných momentů jsem našla, jinak mě celkově kniha nebavila.
Druhý díl a zase mě nijak nenadchl, přesto o něco lepší to bylo. Asi tím že se nám odhalí jisté tajemství týkající se Amelie, restaurátorky hřbitovů která vídá duchy. I zde je romantická linka s velmi temným pozadím.
Tiggy - pátá ze šesti adoptovaných sester,vášnivá ochránkyně zvířat s nadáním smyslového vnímání. Vodítko při hledání biologické rodiny ji zavede ke španělským cikánům, historická linka nás seznámí s tehdy proslulou tanečnicí flamenca La Candelou. Obě dějové linky se mi líbily, o něco více ta historická. V příběhu se opět maličko poodhalují tajemství zemřelého otce, jsem čím dál napnutější :-)
Po zhlédnutí poněkud fantasmagorického filmu v televizi jsem si musela přečíst jak to bylo doopravdy. A stejně to nevím a ani se to nedozvím :-( Devět mladých lidí zbytečně zemřelo a za tak záhadných okolností. Kniha je velmi podrobná, pokládá stejné otázky jako my všichni , nabízí různé teorie - více i méně pravděpodobné. Fotografii je dost, některé opravdu děsivé. Můžeme se pouze dohadovat co se pod Mrtvou horou daleko na Urale stalo.
Tuhle sérii jsem měla v hledáčku už dlouho a moc se na ní těšila. No a jsem trošku zklamaná. Ale taky zvědavá na další díl. Je to taková detektivní duchařina. Hlavní postavou je Amelia, odbornice přes hroby, hřbitovy a věci s tím související, včetně toho že vidí duchy. A s těma jsou samé problémy.
Moje druhá kniha od autora a jistě ne poslední. Příběh je vystavěn na jediné postavě - muži, který se před problémy schová do chaty ležící na samotě v horách. A začíná noční můra, celou knihu mě i přes vytušený konec mrazilo.
Tak tohle ne. Vydržela jsem do strany 54 a vzdávám. Čeká na mě spousta krásných knih, než abych se zahazovala s blbostma.
Ostudně se musím přiznat že z ruských/sovětských dějin znám pramálo. O to silněji mě kniha zasáhla. Německo mělo Hitlera, Rusko Stalina. Patnáctiletá Lina je s matkou a mladším bratrem spolu s dalšími nepohodlnými režimu deportována na Sibiř do pracovních táborů. Hlad, zima, smrt. Ale také naděje, soucit a láska. Lina vše utajeně zaznamenává v kresbách, s tužkou v ruce si uchovává zbytky zdravého rozumu. Líbily se mi kratší kapitoly, které nutí číst dál a dál , jen konec byl náhle useknutý.
Tak jsem si řekla že je čas na něco něžně nenáročného. No, na to že Gaby bylo 26, se chovala jako dost potrhlá . Humor byl jaksi občas na hraně. Chápu - strávit tři měsíce na turné s partou mladých mužů, ti se nežinýrují ani se slovníkem ani s projevy svých těl :-) Měla jsem pocit že čtu knihu spíše určenou starším puberťákům. Přesto, účel splněn - zasmála jsem se a rozněžnila občas taky.
Pan Eben na mě působí jako milý, vtipný, vzdělaný a sečtělý muž, tedy jsem se na knihu sloupků moc těšila. Líbily se mi, byly k věci, jen vtipné nebyly tolik jak jsem doufala.
Přečetla jsem první dva příběhy a pak ten, kvůli kterému jsem si knihu půjčila - Kuře melancholik. Tolik bolesti, lidské zášti a zlomyslnosti - nechtělo se mi číst více.
Zrovna dnes mě popadla určitá melancholie, kdy se mnou není řeč, tak jsem se věnovala čtení. A Sněhuláka jsem zvládla během jediného dne. Dobrá detektivka s H. Holem, drsným sympaťákem ze severu. Vraha jsem samozřejmě neuhodla, ale to nepřekvapí :-) Líbil se mi motiv sněhuláků, přišel mi ale nedotažený. Občas jsem tápala v postavách, nicméně knihu jsem si užila, byla fajn.
Tři mladé ženy se z nejrůznějších důvodů rozhodnou zhubnout. Nebude to snadné ale mají jedna druhou a mohou se vzájemně podpořit nebo se vyplakat na rameni. Bylo to milé a vtipné.
Souhlasím s komentářem níže, příběh byl poněkud plytký. Možná kdyby se více rozvinuly určité pasáže, Zuzanino dětství a dospívání, její fatální krok. To bylo tak nesmírně těžké, musela mít v sobě hodně síly. Kniha se četla dobře a rychle, ale tak nějak povrchově.
Na Ch. Cartera se pěje samá chvála, delší dobu jsem detektivku nečetla, tak proč ho nezkusit. A říkám víc než dobrý. Kratší kapitoly, čtivý, a jako obvykle jsem vraha neuhodla :-) Ani mi nikdo nepřišel podezřelý, takže jsem při prozrazení nahlas vyjekla- Cože?
Fakt překvápko. No a určitě budu v sérii pokračovat.
První část knihy mě držela v napětí, které postupně sláblo. Z hlavních postav mi byla nejblíže malá Ruby, matka i babička mi byly protivné, o další postavě nemluvě. Celé to bylo nějak překombinované, konec se mi nelíbil vůbec. No a vyšetřovací linka mi přišla úplně zbytečná.
Vadná a Dokonalá, taková je Celestine. Osmnáctiletá, cejchy poznamenaná dívka, která velmi rychle musela dospět. Komu věřit a komu ne. Kdo jen baží po moci a kdo má o systému pochybnosti a chce pomoci. V knize se hodně připomíná předchozí děj, to mi nevadilo, ovšem skřípala jsem zuby nad Severkovou, opravdu byl překlad nutný ?