kiki11 komentáře u knih

Po řadě thrillerů jsem měla chuť na něco z jiného soudku a úplnou náhodou jsem padla na tuto knížku. Autorka líčí život v 18. století s takovou lehkostí, že máte pocit, jako byste tam byli a celý příběh se vám odehrával před očima. Líbil se mi popis historických událostí, i když je to na pozadí romantické linky, přesto se autorce podařilo tehdejší dobu co nejvíc přiblížit. Kniha mě moc bavila a ráda si od Jany Klimečkové přečtu další tvorbu.

13 02.08.2020

Mlčení jehňátek je jedna z těch knih, kterou je hrozně těžké ohodnotit. Ze začátku se mi to nečetlo zrovna dobře, občas jsem měla chuť knihu odložit, protože jsem se docela nudila a místy mi unikalo, o čem autor vlastně píše. Postupně jsem si ale na styl psaní zvykla a začalo mě to bavit, takže jsem zbylé dvě třetiny přečetla během docela krátké doby. Jinak ale musím vyzvednout perfektní psychologii postav, promyšlenost děje a originalitu příběhu. Tuto knížku jsem si chtěla přečíst už několik let a jsem ráda, že jsem se k tomu konečně dostala.

19 18.07.2020

Nevím, proč je tu tolik negativních komentářů, protože já jsem nadšená. Čtivé, svižné a napínavé od začátku do konce, jeden zvrat stíhá druhý a čtenář nemá žádný prostor k tomu, aby se nudil. Že autorka často rekapituluje věci, které se udály, mi vůbec nevadilo, knížka je aspoň hezky přehledná a čtenář si všechno v hlavě pěkně urovná. Další skvělá detektivka, díky které přidávám autorku k oblíbeným a už si brousím zuby na další.

36 13.07.2020

Moje první kniha od této autorky, ale určitě ne poslední. Dějově velmi podobné Deseti malým černouškům, i když ne tak geniálně vymyšlené, ale přesto velmi dobré, napínavé a nervy drásající od začátku do konce. Atmosféra připomínající starou dobrou Agathu byla super. Autorka čtenáře zdařile mate řadou slepých uliček a i když jsem měla vytipovaného vraha, nakonec bylo vše úplně jinak. Příjemná detektivka, už se těším na další.

32 04.07.2020

Tématika strašidelných domů je v hororovém žánru mou nejoblíbenější, ale tady jsem bohužel zklamaná. Neříkám, že potřebuji lekačky na každé stránce, navíc je mi jasné, že kniha z roku 1959 bude napsaná trochu jinak než dnešní horory, ale čekala jsem aspoň něco mrazivého a ono nepřišlo skoro nic. Víc než hororem bych to spíš nazvala psychologickou sondou do jedné ztrápené duše. Jinak je to napsané hezky, autorka píše bezesporu čtivě a třeba ta citace, co tu zmiňuje Finn69, je super, ale to mi nestačí. Dějově velmi slabé. Bohužel jen 3*.

9 29.06.2020

Konečně jsem se dostala k přečtení Clony. Ani nevím, proč jsem ji tak dlouho odkládala. Stejně jako obě předešlé knížky byla i tato napínavá a skvěle vymyšlená. Líbí se mi, jak autor vždycky rozepíše více dějových linek, které se na konci propojí, ale možná jich bylo až moc, takže to na čtenáře může působit zmateně a nepřehledně. Občas jsem se ztrácela v postavách, kterých tam bylo zbytečně hodně. Jinak ale super, celá série se mi líbila a už se těším na autorovu další tvorbu.

21 27.06.2020

Smršť je mou třetí knihou od Johana Theorina, díky které ho řadím mezi své oblíbené autory, protože tohle teda byla jízda. První díl se mi sice líbil, ale druhý je lepší. Miluju tu mrazivou atmosféru Ölandu a propojením s duchy to byla pořádná dávka napětí. Hezky a čtivě napsané, perfektně promyšlené. Moc jsem si čtení užila a už se těším na další díl.

15 21.06.2020

Moje druhá kniha od tohoto autora. Je to zajímavá detektivka s mrazivou severskou atmosférou a nečekaným rozuzlením. Jediné, co bych vytkla, je, že místy je příběh možná zbytečně zdlouhavý, ale jinak se mi to líbilo a četlo se mi to dobře. Po sérii "Öland" klidně sáhnu příště znovu.

19 15.06.2020

Kdo četl Trhlinu, určitě se neubrání srovnání. Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, která z těchto dvou knih se mi líbila více. Po nedotaženém závěru musím říct, že Trhlina. U Strachu jsem ale zažívala úplně stejné pocity, skoro celou dobu jsem měla husí kůži a nemohla jsem přestat číst. Karika je výborný vypravěč, dokáže udržet čtenáře v napětí a navodit pěkně mrazivou atmosféru. Takže i tak hodnotím plným počtem hvězd, protože málokterá knížka mě tak dostane.
Btw. musím pochválit nádherný přebal.

19 30.05.2020

Do této knihy jsem se pouštěla s tím, že jsem vůbec netušila, co očekávat. Myslela jsem, že se bude konat vražda a následné hledání pachatele. Nic takového se ale nedělo. Jedná se o rodinné drama s perfektně vykreslenými charaktery postav, o příběh dvou žen, které se snaží poprat s minulostí svých manželů.
Četlo se mi to moc dobře, autorce se po celou dobu daří udržet čtenáře v mírném napětí z toho, co bude následovat. Konec mě potěšil. Skvěle napsané. Zasloužených 5*.

12 24.05.2020

Skvělý psychothriller. Ty já můžu. Chtěla jsem si tuto knížku přečíst už hodně dlouho a jsem moc ráda, že se mi konečně dostala do ruky. Začátek byl trochu pomalejší, ale pak se to rozjelo a druhou polovinu jsem přečetla na jeden zátah. Hodně mi to připomínalo knížku "Musíme si promluvit o Kevinovi".
Neumím si představit mít takového satana a vůbec nechápu, jak s Hannou může někdo soucítit. Naopak mi bylo líto Suzette, chápala jsem její otázky ohledně toho, co udělala špatně, její pocit viny. Je to její dítě, ale taky je to malý vrah.
Autorka mě mile překvapila a moc ráda si přečtu její další tvorbu.

14 17.05.2020

Podle obálky a názvu jsem očekávala nějakou oddechovku odehrávající se v Paříži, která pohladí po duši, a ona je to zatím knížka, kde se řeší samé smutné věci a v Paříži se ocitáme jen okrajově. Sice jsem očekávala něco jiného, ale to nic nemění na tom, že se mi líbila a moc dobře se mi četla. Asi to není top kniha roku, ale bavila mě a užila jsem si ji. Ráda si přečtu i druhý díl a jsem zvědavá na film.

18 13.05.2020

Četla jsem už hodně knih o holokaustu, ale tahle byla asi nejhorší. A to jsem se na ni tak těšila. Příběh je napsaný sice čtivě, ale stroze a povrchně. Charaktery postav nejsou nijak propracované, popisy nulové. Vztah Lalea a Gity byl jak vystřižený z červené knihovny a občas mi přišlo, že autorka zapomíná, kde se odehrává. Nechci tím zlehčovat Laleův příběh jako takový, to vůbec ne, jen zpracování bylo trochu nešťastně uchopené. Když to porovnám s knihami, které jsou přímé výpovědi svědků (Byl jsem Mengeleho asistentem, V pekle plynových komor), Tatér mi přijde hodně přikrášlený.
Jsem zvědavá na Cilčinu cestu. Třeba se autorka trochu vypsala a bude to lepší.

23 10.05.2020

Tohle je jedna z knih, která mi bude ležet v hlavě ještě hodně dlouho. Zpočátku se mi četla hrozně špatně a musím říct, že jsem nejednou měla nutkání knihu odložit. Celá první čtvrtina je plná nezáživné omáčky, od sáhodlouhých úvah o mateřství až po politickou situaci, která mě neskutečně nudila a místy jsem musela přeskakovat. Vytrvala jsem jen díky zdejším komentářům, které slibovaly silný konec, a teď jsem za to ráda. Čím jsem ale četla dál, tím víc mě to začínalo bavit a poslední čtvrtina, kdy se to konečně začne rozjíždět, mě ke knize připoutala na celé hodiny a já prostě musela číst tak dlouho, než jsem se dozvěděla, jak to skončí. Konec mě překvapil a rozplakal.
Dlouho jsem přemýšlela, jak knihu ohodnotit. Nejdřív jsem chtěla dát 2 hvězdičky, pak 3 a nakonec dávám 4. Nebylo to vůbec lehké čtení, musíte přemýšlet, o čem čtete, jinak se ztratíte. Co mě ale dostalo, je to, jak jsou popsány charaktery postav, opravdu až na dřeň, a celkový dojem, který ve mně příběh zanechal. Vyprávění formou dopisů mi vyhovovalo. Zasloužené 4*. Ráda zhlédnu i film.

12 07.05.2020

Neskutečně dobrá knížka. Parádně zamotané a napínavé, vůbec jsem se nemohla odtrhnout a jen jsem hltala stránku za stránkou. Líbilo se mi, jak byl příběh vystavěný, že autor neprozrazuje všechno podstatné najednou, ale po celou dobu čtení postupně odkrývá tajemství Janovy minulosti, vysvětluje jeho pohnutky a až do samého konce si čtenář není ničím jistý. Díky zdejším komentářům jsem měla trochu obavy z konce, očekávala jsem, že bude nějaký hloupý a nedovysvětlený, ale nakonec jsem byla celkem mile překvapená. Částečně zůstává na čtenáři, aby si ho domyslel, ale pro mě je podstatné, že bylo vše důležité vysvětleno. Za mě absolutní spokojenost, vřele doporučuji.

15 29.04.2020

O Magdaléniných prádelnách jsem neměla tušení a o to víc mě překvapilo, že poslední byla zavřena jen před pár lety. Soužití dívek a krutých jeptišek bylo opravdu hrozné a po celou dobu čtení jsem s dívkami soucítila. Vůbec nechápu rodiče, jak tam mohli svoje děti posílat.
Kniha se mi moc líbila, četla se tak lehce, že jsem se nemohla odtrhnout a opravdu mě mrzelo, že už jsem na konci. Ráda si od autora přečtu něco dalšího.

22 25.04.2020

Četla jsem už hodně knih o holokaustu, ale stále mě nepřestává udivovat, jak někdo dokázal být tak krutý a ještě se v těch zvěrstvech vyžívat. Hrozné, odporné... Ale nebudu opakovat, co bylo už mnohokrát vyřčeno. Kniha se mi vůbec nečetla lehce, byly tam scény (teda zvlášť jedna), kdy jsem byla fakt ráda, že zrovna nejím, protože by to asi šlo ven. A to jsem docela otrlá. Přesto ale zasloužných pět hvězd, protože na tuto dobu by se nemělo zapomenout.

14 22.04.2020

Některé povídky se mi líbily více, některé méně. Nejlepší byla Holčička, která milovala hřbitovy, nebyly špatné ani povídky Jojo a Oběť. Ty ostatní jsem přečetla spíš proto, abych knihu dočetla, ale moc mě neoslovily a za týden nejspíš nebudu vědět o čem byly. Nebylo to špatné čtení, ale čekala jsem víc a asi to bylo mé první a zároveň poslední setkání s touto autorkou.

7 20.04.2020

Příšerné, nechutné, mrazivé. Nikdy nepochopím, kde se v lidech mohla vzít taková nenávist, že se mohli chovat jako zrůdy, jak mohli bez špetky lítosti zabíjet všechny ty nevinné lidi, malé děti... Neskutečně odporná doba. U knih o holokaustu si člověk nejvíce uvědomí, jak se dnes máme dobře.

8 19.04.2020

Hned po přečtení prvních stránek jsem věděla, že dám téhle knížky plný počet. Příběh je napsaný čtivě a autenticky, postavy jsou výborně vykresleny. Styl psaní mi hodně připomínal Alenu Mornštajnovou. Je to moje první knížka od této autorky, narazila jsem na ni náhodou, ale velice mě překvapila a mohu říci, že je to jedna z nejlepších knížek, které jsem četla. Určitě doporučuji. Ráda si od paní Körnerové přečtu něco dalšího.

57 17.04.2020