Musíme si promluvit o Kevinovi
Lionel Shriver
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408814/bmid_musime-si-promluvit-o-kevinovi-SAf-408814.jpg
4
395
130
DOKONALÝ PSYCHOLOGICKÝ THRILLER, KRUTÝ A DOJEMNÝ ZÁROVEŇ… Před dvěma lety Kevin, syn Evy Khatchadourianové, zavraždil sedm svých spolužáků ze střední školy, zaměstnance školní jídelny a oblíbenou učitelku angličtiny. V době činu mu bylo teprve patnáct let, takže dostal velmi mírný trest, který si nyní odpykává ve vězení pro mladistvé na severu státu New York. Eva v dopisech bývalému manželovi Franklinovi líčí historii Kevinova dětství a dospívání. V obavách, že synovu povahu ovlivnila vlastními omyly a nedostatky, se zpovídá ze svých rozpolcených pocitů, vztahu k mateřství a rovněž ke Kevinovi samotnému. Přitom se ptá, jak velký podíl má na celé tragédii ona sama. Lionel Shriver předkládá čtenáři naléhavý, strhující a zneklidňující příběh hrůzného masakru, klade znepokojivé a závažné otázky, na které neexistují jednoduché odpovědi, a v závěru svého strhujícího psychologického thrilleru zasadí čtenáři jednu nečekanou ránu. ________ „Lionel Shriver má přesně spočítané riziko, s nímž příběh vystavěla. A její risk se vyplácí, když se jí daří precizně zahrát na strunu velmi křehké intimity.“ – Wall Street Journal... celý text
Literatura světová Romány Rodina
Vydáno: 2019 , Mystery PressOriginální název:
We Need to Talk about Kevin , 2005
více info...
Přidat komentář
Myslíte, že se člověk může narodit už jako ZLO?
"Zahanbit můžete jen člověka, který má svědomí. Potrestat můžete lidi, kteří mají naděje, jež lze ztratit, nebo mají vztahy, co lze zpřetrhat, kterým záleží na tom, co si o nich myslíte. Skutečně můžete potrestat jen lidi, co už jsou alespoň trochu dobří."
Eva má v životě všechno - je nechutně bohatá, má skvělého muže, obrovský barák a práci snů. Jenže stále jí něco chybí. Nenapadne ji nic lepšího, než zkusit si pořídit dítě. Sice zjistí, že to nebyl nejlepší nápad, ale co už s malým Kevinem? Nesnáší ho od mala, v roce mu nadává do hajzlíků, ve čtyrech mu říká zrůdo, nejvíce ho miluje ve chvíli, kdy je z jejího dosahu a jediné co ji zajímá, tak aby se vagína stáhla do původních rozměrů.
Kniha je napsaná formou dopisů Evy manželovi, kde sledujeme absurdně vývoj toxické rodiny, kde jsou všichni šílení a já měla pocit, že snad jde o soutěž, kdo se bude chovat hůře. Od začátku vše míří k nevyhnutelnému masakru, kdy Kevin brutálně zabije spoustu lidí ve škole. Šlo tomu zabránit? Je to vina matky? Nebo se Kevin narodil jako ZLÝ?
Jde o tak detailně popsaný příběh, že jsem si myslela, že je založen na skutečných událostech. Jenže zároveň to způsobilo, že pro mě především první polovina knihy byla utrpením. Sebemrskačství matky kombinované se sebelítostí, popis naprosto nedůležitých a nezáživných situací, spousta gramatických chyb, v anotaci je 8 mrtvých, v knize 10 či 11.
Otec Kevina nesmyslně rozmazluje, platí mu kurzy střílení a pak mu řekne: "Když se chceš v téhle zemi proslavit, musíš někoho zabít". Nechápala jsem to neustálé omlouvání Kevinových průserů. Zároveň mě štvalo, že jsem si sice přečetla 50 stran o sraní do plínek do 6 let a o tetičce ze šestého kolena, ale bylo tam minimálně prostoru pro Kevina a návštěv ve věznici.
Sice posledních 100 stran mělo skvělý spád a věděla jsem, co mě čeká na konci, ale bohužel dobrá 1/5 na úkor předchozích 4/5 to nezachrání. A ačkoliv hodnotím 2/5, i tak si myslím, že stojí za přečtení - je hodně emotivní, je to skvělá antikoncepce a dobrý námět k zamyšlení, kam vede rozhodnutí mít dítě bez rozmyslu a jestli někdy nelze zabránit tak šílené tragédii....
"Koneckonců, dnes už vám děti nepomáhají obdělávat půdu ani si vás nevezmou k sobě, až začnete trpět inkontinencí, takže není jediný rozumný důvod si je pořizovat. Připadá mi proto k nevíře, že po nástupu antikoncepce se vůbec někdo rozhodne pro reprodukci."
Pokud se vám podaří překlenout první třetinu, zbytek slupnete jako malinu.
Příběh Evy, od které se očekává, že bude někým jiným, než je. Samostatná, cílevědomá žena je uvržena do společnosti chlapečka, který je prostě jiný anebo ho vidí jiného Eva? Měla udělat něco jinak? Měla mít vůbec dítě?
A co Kevin? Narodil se zlý? Měl těžký porod? Je smutný? Psychopat? Jak to s ním teda je?
Asi si prostě musíme promluvit o Kevinovi.
Začátek knížky byl dost zdlouhavý a některé pasáže taky. Dál mi vadilo urážení křesťanů a příliš nechápu, co má být ta jedna nečekaná rána, kterou má autorka čtenáři na konci zasadit. Nic takového tam nebylo.
Plus tam byla špatně shoda podmětu s přísudkem. A jestli jsem to dobře pochopila, Eva měla bratra. Proč v jejich dětských vzpomínkách vůbec nefiguroval? Proč se neobjevoval, když byl Kevin malý? Proč vůbec měla bratra?
A Kevin nedával příliš smysl. Prostě byl zlý. Od narození. Tečka.
(SPOILER)
Tato kniha si rozhodně říká a vaši pozornost,pokud tedy nečekáte nějaký klasický psychothriller o bizarním psychopatovi,i když......?
Kniha je strhující svým obsahem i svou formou,je velmi emocionální,jste přímo uprostřed dění,jste v hlavě hlavní hrdinky.Zpověď se jeví upřímná a o
to syrovější.Děj postupně graduje k předem známé tragédii.Žádné rozhřešení ani úlevu nečekejte,přesto lze v posledních větách nalézt zrnko lásky a odpuštění.
Dobře. Pojďme si tedy o Kevinovi popovídat, když to tak naléhavě chcete. Co prožívá matka, jejíž syn postřílel několik spolužáků včetně oblíbené učitelky? Tady víme hned na začátku, co Kevin provedl, protože toho času sedí v kriminálu. Takže výsledek už máme. Jen se k němu musíme dobrat jinou cestou než je obvyklé. Formou dopisů, které Eva píše svému bývalému manželovi se to dozvíme. Jde o hloubkový ponor do její mysli a duše. Z té hloubky mi nebylo dobře. Opravdu brutálně upřímné. Ona a její syn si k sobě těžko hledali cestu. Jako matka nebyla zrovna učebnicový příklad. Titul matka roku by rozhodně nezískala. Kdo je viník a kdo oběť ? Jak se to mohlo stát? Proč. Měla na tom taky svůj podíl viny? Narodil se Kevin už zlý? Díky těm dopisům se ocitneme oprostřed noční můry, která nás pohltí. To je dost diskutabilní. Vynořuje se spousta otázek. Nevěřím tomu, že se člověk už zlý narodí. Nikdo ale netuší, co se v hloubce naší duše ukrývá. Záleží na systému a podmínkách, ve kterých žijeme a které to nastartují a spustí jako lavinu. To především. Člověk je ale schopen udělat naprosto cokoliv. Výživný psychologický materiál a i hororová studie. Bohužel hodně akatuální. Stačí se podívat do novin, na internet nebo si večer pustit zprávy.
Kniha je dost drsné popisování života před událostí, která všem změnila životy. Matka píše dopisy svému manželovi, ve kterých se zpovídá. Její syn je školní vrah.
Nečetlo se mi to dobře. Vůbec jsem se na děj nemohla soustředit. Téma je velice zajímavé, ale asi mi nevyhovoval styl psaní. Sem tam jsem objevila nějakou tiskovou chybu a hned mě to rozhodí. Kniha je hodně obsáhlá.
První třetina knihy byla na můj vkus moc zdlouhavá. Osobně mám raději, když je děj svižný a rychle to utíká. Stále se točí kolem otázky zda mít dítě, co tím ztratí (nikoliv co získá). Ačkoliv se Eva v knize několikrát označí za nesobeckou a nerozmazlenou ženu, mě připadá že je pravý opak. Upřímně jsem v téhle části knihy až moc prokrastinovala což mi vůbec není podobné.
Druhá třetina knihy už je mnohem zajímavější. Eva porodila Kevina, který podle ní už od samého začátku záměrně bojkotuje vše co udělá. Například kojení - Nechce se přisát a odporem se odtahuje. Pláče pouze, když je s ním sama ale jakmile přijde otec domů je dítě jako vyměněné. Nic ho nebaví, ke všemu je apatický. Jak Kevin stárne, začínají se kolem něho dít zvláštní nehody. Jeho otec to vždy přejde slovy ,,je to jen dítě." ,,Určitě to neudělal schválně" nebo ,,to neudělal, vidíš v něm jen to nejhorší Evo".
Poslední část knihy jsem doslova hltala. U jedné kapitoly jsem měla dokonce husí kůži, což se mi dlouho u žádné knihy nestalo. Byl tam i moment kdy jsem tušila co bude následovat a prostě jsem odmítala číst dál jako bych tím mohla změnit to co přijde..
Závěrem: Od knihy jsem čekala asi víc ale rozhodně nejsem zklamaná že jsem do ní šla. Co mě ale neskutečně štvalo, tak byla korekce textu. Plno chyb od začátku až do konce. Například bylo psáno roketa místo kroketa, odrbat - podrbat, ohled-pohled. Věta: ,,Jistě, většina dětí má SLONY ničit." Mě dostala do kolen Právě díky té korekci a slabšímu začátku dávám knize 4/6
Tak. Docteno.
Na knihu jsem se strasne tesila, myslela si, ze budu v knize lezet a nebudu se moci odtrhnout.
Nestalo se. Spise se to neskutecne tahlo.
Ne, neni to kniha na odlozeni, na to jsem proste byla porad zvedava, co se z pribehu dale vyklube, ale pro me to, jak jsem psala nebyl ten poklad.
K precteni ale kazdopadne doporucuji. Davam 3,5 hvezdicky.
Tahle kniha to je rána do žaludku, je to tak moc realistická zpověď matky, tak niterně popisující city, myšlenky, chování až z toho mrazí. Nevím jestli jsem v posledních letech četla silnější příběh.
Nutno říci, že první třetinou bylo nutné se prokousat... jak moc byla popisující, jak moc byla rozboru-plná. Je však důležitá pro poslední třetinu knihy. A poslední třetina nenechá vydechnout, nenechá ani nadechnout a ne proto, že popisuje masovou vraždu, ale pro ty myšlenky matky, jejíž syn je masový vrah.
O této knize se nedá říci, že je hezká (vzhledem k tématu), ale je obrovsky silná a do hlavy vám dá emoce, o kterých budete hodně dlouho přemýšlet (pravděpodobně matky více než ostatní). Rozhodně doporučuji.
(SPOILER)
Popravdě jsem od knihy čekala něco úplně jiného. A to, co jsem dostala, mi doslova vyrazilo dech.
Tak skvělý, sugestivní příběh, ze kterého mrazí v zádech jsem nečetla už sakra dlouho.
Nemyslím si, že se jedná o thriller, ani o horor, za který je tato kniha často považována. Ne - tohle je niterná zpověď člověka, který na sebe vzal vinu za někoho druhého. Můžeme samozřejmě polemizovat nad tím, do jaké míry je to pravda, ale kdo četl, pochopí, co tím myslím.
A to bylo přesně to, co mi na hlavní hrdince, vypravěčce, bylo sympatické - že byla jako matka schopna poohlédnout do minulosti a přiznat si, že své dítě nemilovala tak, jak měla, a že nebyla dobrou matkou. Která žena si tohle dokáže přiznat? Osobně jsem se setkala jen s matkami, které zarputile tvrdí, že své dítě milují od první chvíle, nadevše, a že jsou nejlepšími matkami, jakými být mohou, i když to mnohdy není pravda. A to mi bylo sympatické.
Vlastně jsem dokázala mít pochopení pro všechny - pro Evu, pro Franklina, i pro Kevina (do jisté míry). Líbí se mi, že v příběhu zkrátka nenalezneme jednoznačnou odpověď na otázku: "Proč?", nebo "Kdo je viníkem?" - záleží na tom, z jakého úhlu pohledu nazíráme.
Jinak, nenechte se zmást - ačkoliv k tomu název nabádá, takhle kniha není o Kevinovi, jako spíš o hluboce nepochopené matce Evě, která se svého syna naučila milovat až poté, co na sebe vzala veškeré jeho hříchy.
Kniha se četla sama, vyprávěcí styl mi sedl, nedokázala jsem se od příběhu odtrhnout. Nevšední zážitek!
Opravdu silný příběh a jeden z nejlepších, který jsem kdy četla. Dnes si pustím film, kterým jsem také doposud nepolíbená.
Tato kniha určitě svým námětem zaujme spoustu z vás, i já se na ni opravdu těšil. Bohužel přišlo hořké zklamání.
Už po pár stranách bylo jasné, že se autorka rozhodla vzít celé téma hodně ze široka, což mi normálně nevadí, ale když uběhlo 150 stran a my se stále nikam neposunuli, tak už jsem začal být mírně nespokojený. Nutno říct, že mi absolutně nevadí dlouhé a podrobné popisy, kór když se jedná o historii (do čehož i tato kniha svým způsobem zapadá), například u Kateřiny Aragonské jsem si to vychvaloval, ale tady to byl extrém. Já nerozumím, proč se autorka (například) rozhodla věnovat 8 stran životu random tetě, která v příběhu vůbec nefiguruje. Asi proč ne. A čím více jsem četl, tím méně jsem se toho dozvídal.
Asi od knihy úplně nečekejte popis Kevinova života. Spíše se jedná o popis nevyrovnaného, zvráceného a zkaženého manželství, kde se ten Kevin občas mihne.
Nejlepší by podle mě bylo, kdyby autorka toto vše sepsala, a poté zápisky předala někomu, kdo má s podobnými knihami zkušenost, protože tady bylo hrozně cítit, že autorka prostě neví. Strašně moc zbytečných informací, naopak to zajímavé shrnuto v krátkém odstavci. A pořád i po 522 stranách mám pocit, že jsem se, kromě onoho úžasného manželství, nic moc o případu nedozvěděl.
Je to opravdu škoda, protože potenciál byl veliký. Bohužel nemůžu doporučit.
Tak tohle bylo drsné čtení. Zpověď ženy, která se rozhodne otěhotnět, protože tak je to přece správně a takový je život, ale nakonec zjišťuje, že to nebyla ta správná volba. Matky, která má syna, kterého vlastně ani nechtěla, a který jí to svým způsobem celý život vrací. Matky, která se nedokáže smířit s tím, co jí mateřství vzalo a popis syna, s kterým je něco hodně v nepořádku. Když už to vypadá na pohodový život, dojde k tragédii. Proč? To se matka snaží zjistit, když navštěvuje syna ve vězení.
3,5/5
Před názorem jedno upozornění: Pokud se do knihy Musíme si promluvit o Kevinovi máte v plánu pouštět, určitě doporučuji vymezit si na ni čas. 500 stran sice není až tak moc, ale písmo je zde opravdu nahusto a kniha je obsáhlá.
Teď možná působím, že se mi kniha nelíbila. Upřímně, měla jsem s ní určitý problém, ale vyloženě špatná určitě nebyla.
Námět je velmi originální, zpracování jakbysmet.
Celý příběh vypráví matka Kevina prostřednictvím dopisů pro jejího manžela, Kevinova otce. Zde přichází můj první problém. Dopisy byly na můj vkus moc dlouhé, takže se mi během čtení stávalo, že jsem zapomněla, že nějaký dopis čtu. Nebylo by to vyloženě na škodu, jenže mají pro celý příběh význam a to, co hrdinka sděluje, pak na čtenáře působí jinak.
Na to, že s hlavní hrdinkou strávíme celou knihu, já osobně jsem si k ní kdovíjaký vztah vytvořit bohužel nedokázala.
Styl psaní mi moc nesedl, kniha se mi četla špatně a hlavně dlouho. Dokonce bych ji i označila za zdlouhavou.
Sledujeme zde poměrně velký časový úsek, takže je zde spousta informací, které je nutno si pamatovat a dále se od nich odrážet.
Co musím vyzdvihnout, je absolutně nulová předvídatelnost. Skutečně jsem nic neodhadla, často jsem byla překvapená a především konec stál za to!
Takže za mě spíše průměr a jsem ráda, že mám knihu za sebou, ale to neznamená, že třeba vám nesedne.
Kniha ve mě vyvolávala opravdu silné negativní pocity a masochisticky jsem se od ní nemohla odtrhnout. Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla.
Proč mám pocit že jakmile se v knize objeví děti a jsou nějakým způsobem psychicky narušeni nedá se téměř nikdy od knihy odtrhnout? Tyhle témata na mně fungují, třešničkou na dortu je kvalitní zpracování děje a potřeba pochopit hlavní postavu.
PS-Pochopení se nedostavilo....
myslim, ze tohohle sem se mela usetrit. neni to literarni zazitek, ale neslo prestat cist. junk book?
Znepokojivá kniha především pro všechny rodiče.
Opravdu se člověk se sklonem ke zlu už rodí, nebo ho formuje svět , ve kterém žije? A co když přes veškerou snahu, prostě nelze zabránit událostem, které musí neodvratně přijít? Takový příběh si nechce nikdo prožít. Mrazivé čtení.
Zatím bohužel nedočteno... i přestože hodně lidí psalo, že prvních 100 stran je nuda a pak se to rozjede, tak ani po více jak 150 stranách jsem nebyla schopná se začíst... Ovšem knihu si nechám v záloze a vrátím se k ní později, přeci jen předvánoční čas asi nebyl ideální na takové téma :D
Štítky knihy
New York zfilmováno USA (Spojené státy americké) rodinné vztahy škola děti s výchovnými problémy psychologické thrillery romány v dopisech, epistolární romány střelba
Kniha Musíme si promluvit o Kevinovi je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 519x |
| Čtenářské výzvě | 83x |
| Doporučených | 54x |
| Knihotéce | 245x |
| Chystám se číst | 527x |
| Chci si koupit | 127x |
| dalších seznamech | 5x |
Nečekala jsem , že mě kniha tak dostane. Co se týká výtky k nevěrohodnosti dopisů , podle mě je to jen forma jakou je kniha napsaná a díky níž se postupně dozvídáme, co se stalo, jak k tomu došlo. Matka se tu brutálně odhaluje a v mnoha ohledech jsem ji nesnášela a odsuzovala. Ale totéž platí o otci. Kevin byl podle mě, tak moc inteligenti až byl asociální. Ovšem konec mě dorazil. Přesto některé pasáže mě nudily. Proto musím jednu hvězdu ubrat.