Holčička, která milovala hřbitovy – a jiné povídky
P. D. James (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377991/bmid_holcicka-ktera-milovala-hrbitovy-a--2BW-377991.jpeg
4
108
37
Šest dosud nevydaných povídek z pera jedné z nejpopulárnějších autorek detektivních příběhů. Nikdo neumí proniknout do hlavy vraha lépe než úžasná P. D. Jamesová. V téhle sbírce se představuje šest jejích povídek, které dosud knižně nevyšly, a hvězda britské detektivky v nich září stejně jasně jako ve svých nejslavnějších románech. V detektivce někdy nejde jenom o totožnost pachatele. Občas bývají mnohem záhadnější motivy činu a způsob jeho provedení. A přestože se obvykle dozvíme neblahý osud jak oběti, tak vraha, co ta hrstka mazaných zabijáků, kterým se podaří naplánovat a provést dokonalý zločin? Co ti, kteří se nedostanou před soud, ačkoli byli odhaleni? A co ti, kteří se stanou svědky vraždy nebo odhalí zločince, ale rozhodnou se ponechat si tu informaci pro sebe? To jsou některé ze záhad, do nichž se ponoříme v těchto šesti příbězích, jež nás zavádějí do myšlení, vzpomínek, citových pohnutek, ospravedlňování, snů a tužeb stojících za vražednými příčinami a následky.... celý text
Literatura světová , Povídky
Vydáno: 2018 , Motto
Originální název:
Sleep No More: Six Murderous Tales , 2017
více info...
Přidat komentář
Detektivní povídky. Mám vždy radši jeden příběh. Tuhle knihu bych si asi nevybrala, ale díky #proctemeabecedu jsem se k ní dostala. Tento měsíc čteme knihu na písmeno H.
Povídky byly krásně napsané. Nejvíce se mi líbila ta, po které je i název knihy Holčička, která milovala hřbitovy. Jakože wou. Zůstala jsem s pusou otevřenou. Takže opravdu i na malém prostoru jde ukázat spisovatelka um. Další povídky, které se mi líbily byly poslední dvě. Povedená kniha.
Takže určitě mohu doporučit tomu kdo rád detektivky, krimi, ale zrovna nemá čas na velké bichle nebo chce jen příjemné odreagování mezi žánry. Kniha je na jedno odpoledne či večer.
Čekala jsem víc, ale u mě se tentokrát to "víc" nekonalo... Povídky mě nezaujaly. Je možné, že jsem měla výpadek a nepochopila jsem o co v nich šlo... Jo, i to je možné...
Ovšem, napsat jednoduše, lehce plynoucí příběh o dívence, která se dívá ze svého okna na hřbitov... a potom na konci poznat, o co kráčí a muset to trochu rozdýchat...
Tak to je za 5 a možná i víc. Takže průměr za 3.
Parádní sbírka detektivních povídek, přečteno díky Čtenářskému klubu. Nejvíce se mi líbily Holčička, která milovala hřbitovy, Narozeniny pana Millcrofta, Velmi žádoucí rezidence a Oběť.
Moc se mi povídky líbily - nejvíce titulní ,,Holčička,..“ a ,,Oběť“. Ukázkově zdařilé.
Tak tohle je poklad. Zase se mi potvrdilo, že i knihy s modrým štítkem mohou být naprosto dokonalé. Autorka roky unikala mé pozornosti a možná je to dobře, nevím, zda bych knihu před deseti či dvaceti lety dostatečně ocenila, ale teď jsem naprosto nadšená. Všechny povídky vynikající, jedna lepší než druhá. Smekám...
Trochu mě na povídkách překvapilo, že vrah většinou nebyl potrestán, jeho vina byla svědky utajena a vrah ponechán vlastnímu svědomí a osudu. Z povídek na mě dýchá typické pomalejší tempo anglické literatury.
Krátké, zároveň velmi slabě napsané příběhy , které nejsou ani strašidelné , ani moc záživné . Nejlépe napsaná povídka asi o holčičce , která milovala hřbitovy , ale i tak to bylo nudné čtení a po pár dnech ani nebudu vědět , o čem byli příběhy . Škoda, určitě to šlo napsat lépe
Jojo **** - příběh o vině, svědomí a trestu
Oběť *** - pokud chcete naplánovat dokonalou vraždu, pak je třeba počítat i s některými chytrými svědkyněmi
Vražda Santa Klause *** - Santa může být někdy pěkný hajzlík
Holčička, která milovala hřbitovy ***** - dobrá pointa, i když se tak od půlky dala docela dobře čekat
Narozeniny pana Millcrofta ***** - vtipná a chytrá povídka, z níž dýchá stará dobrá Anglie
Titulní povídka patří k textům, na které do smrti nezapomenu. Ostatní jsou též dobré, hlavně se mi líbila první z povídek "Jojo" a pak "Velmi žádoucí rezidence". Ale ta "Holčička"! Dokonale vybroušený démantík krimi povídky, moc doporučuji i čtenářům, kteří se jinak vyhýbají buď detektivnímu žánru anebo třeba ženským autorkám... Co ještě dodat: všechny povídky jsou celkem krátké, což činí knížku daleko lépe stravitelnou, nežli by byla pralinka, nacpaná chutným arzenikem... Pardon!
Některé povídky se mi líbily více, některé méně. Nejlepší byla Holčička, která milovala hřbitovy, nebyly špatné ani povídky Jojo a Oběť. Ty ostatní jsem přečetla spíš proto, abych knihu dočetla, ale moc mě neoslovily a za týden nejspíš nebudu vědět o čem byly. Nebylo to špatné čtení, ale čekala jsem víc a asi to bylo mé první a zároveň poslední setkání s touto autorkou.
Pokud máte rádi jednoduché a dobře vykonstruované klasické detektivní příběhy, mohu sbírku jedině doporučit. Z povídek mi přišlo nejslabší asi Jojo, naopak za nejpovedenější považuji Holčičku, která milovala hřbitovy. Líbily se mi ale všechny :)
4,5/5*
Povídky byly čtivé, vyhovovala mi jejich obsáhlost vzhledem k tomu, že byly poměrně krátké. Zápletky se mi líbily a nejvíc z povídek mě nadchla Holčička, která...ta mě dostala! A také Velmi žádoucí rezidence. Ale i zbytek byl fajn, takové "vražedné odlehčení", žádný krvák ani přehnané drama. Atmosférou mi to trošku připomínalo zkrácené Vraždy v Midsomeru.
Tenka knizka,dobra do mhd. Nektere povidky se mi libily moc. Posledni byla fakt dobra i vtipna.
Dočteno. Jako celek se knížka hodnotí špatně, protože některé povídky byly skvělé a jiné mě nechytly nebo mi přišly jasné - podobný vývoj, ale jako celek spokojenost. Takže budu hodnotit i jednotlivé povídky.
Jojo - 50%
Oběť - 60%
Vražda Santa Clause 70%
Holčička, která milovala hřbitovy 100% - podle mě nejlepší
Velmi žádoucí rezidence 50%
Narozeniny pana Millcrofta 100% - vtipné
(8/19)
No...tak dočetla jsem to, ale že bych z toho byla nějak extra nadšená, to ani ne. Hodně se mi líbily asi 3 povídky z 6. Myslím, že se PýDý a já už nepotkáme.
Knihu jsem začala číst díky čtenářskému klubu na čbdb a k mému překvapení se mi docela líbila, přestože detektivky sama nevyhledávám. Nejvíce se mi líbila Holčička, která mě jediná překvapila.
Útlá knížečka povídek, přečtená za chvilku. Nedám jí ale plný počet *, protože čtení mě až tak hluboce nezasáhlo, i když jsem si užila skvělou atmosféru staré Anglie. Nejvíc se mně líbila povídka "Holčička, která milovala hřbitovy".
.......Přátele nepotřebovala. Měla hřbitov a jeho osazenstvo. Tam si našla své oblíbence. Znala je všechny - věděla, kdy zemřeli, kolik jim bylo let, někdy i jak zemřeli. Znala jejich jména a náhrobní nápisy se naučila nazpaměť.........
-I já se přiznám, že moc ráda navštěvuji cizí hřbitovy, to prostředí, dýchá tam na mě zvláštní, tajemná nálada.
Za mě kniha nic moc. Líbila se mi jen povídka o Holčičce, která ... Ostatní povídky mě dost nudily. Mohu doporučit pouze jako oddychovku.
Štítky knihy
anglická literatura detektivní a krimi povídky
Část díla
Autorovy další knížky
| 1986 |  Třikrát Adam Dalgliesh |
| 1991 |  Pachuť smrti |
| 1992 | Černá věž |
| 2013 | Smrt přichází do Pemberley |
| 2009 | Soukromá pacientka |
Kniha Holčička, která milovala hřbitovy – a jiné povídky je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 137x |
| Čtenářské výzvě | 21x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 103x |
| Chystám se číst | 73x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 3x |
Konečně povídková knížka která mě bavilo. A u které byli povídky dokonalé.