V pekle plynových komor

6 22. září

Nepředstavitelné, šokující, strašné.... Čím vším si musel Shlomo Venezia a tisíce dalších lidí projít... Tato kniha je jen pro silné povahy, není to vůbec lehké čtení, musela jsem na ni pořád myslet.. Pan autor je odvážný, že se dokázal k této těžké době vrátit a odvyprávět, co všechno prožil.. Musel sloužit v plynových komorách, viděl tisíce trpících a poté mrtvých lidí... Nás by to úplně položilo, on však tuto práci musel vykonávat, jinak by šel okamžitě na smrt.
Chtěla bych vzdát čest všem těm trpícím lidem, kteří už nejsou mezi námi. V myšlenkách jsme s nimi....

1 09. srpna

Kniha je psaná, na vzdory tíživému tématu, čtivou formou. Člověk se dozví spoustu zajímavých, ale taky otřesných, šokujících a tíživých věcí. Sám si pak může sáhnout do svědomí a sám pro sebe si říct, jak by se zachoval on. Já jen doufám, že se již nikdy lidstvo nedostane do situace, kdy by si takové otázky lidé museli pokládat z jiného důvodu, než je zvědavost.
Do jisté míry se jedná o "studii lidské duše zahnané do extrému". Člověk se nezmění ve zvíře (jak se s oblibou říká), ale v bytost u níž převládne jen jediný pud, pud přežití. Realita se pokroutí jako v nějakém zrcadlovém labyrintu a člověk vše podřídí tomuto pudu.
(Velmi) hořce směšná mi pak přijde skutečnost, kdy si lidé, co si tímto neprošli dovolují lidi, kteří tímto prošli soudit...ale to už je asi jiný příběh...

Na závěr úryvek vykreslující děsivou atmosféru, téma a výjevy, které vám hlavou budou proudit po přečtení této knihy:

"....Ale později jsme se dozvěděl, že někteří (vězni) nám záviděli věci navíc, ke kterým jsme se mohli dostat... Jiní (vězni) si mysleli, že jsme částečně spoluodpovědní za to, co se děje v krematoriu.....Je důležité napsat, že jsme neměli na výběr. Kdo se vzpíral, dostal okamžitě kulku do týla. Pro Němce to nebyla žádná věda. Deset jich zabili a přišlo padesát dalších. Pro nás bylo důležité přežít, mít co jíst... Nebylo žádné východislo."

1 02. července

Děsivá zpověď přeživšího člena "zvláštního komanda"
Neuvěřitelné...
Opět si kladu otázku "Jak se tohle mohlo stát?"
Jak to mohly dopustit světové velmoci, jak mohli lidé takto trpět a umírat bez šance na záchranu. Systém vyvražďování nejen v Osvětimi nejde pochopit.
Pro přeživší to neskončilo ani po válce, už jen žít s takovými vzpomínkami musí být doživotní očistec.
A přitom se ničím neprovinili, byli jen "židé" (cikáni, nemohoucí, postižení...) ale především to byli lidé

Všem přeživším patří velké díky zato, že mluvili, že nemlčeli.

1 06. června

velmi silná kniha s děsivým obsahem. Klobouk dolů před autorem a všemi, kteří prošli tímto peklem. Rozhodně doporučuji přečíst, ale asi ne jako první knihu o holokaustu. Zážitek z knihy je pro mě o to intenzivnější, že to jsou sotva tři týdny, kdy jsem v Auschwitz I i II strávila takřka půl dne a tedy při čtení měla před očima živé vzpomínky na ... to místo a emoce, které i po té době způsobuje.

2 03. května

Děkujeme pane Venezio, že jste přežil a nakonec se odhodlal o té hrůze promluvit!!! Autentické svědectví nepochopitelného hnusu ještě dokreslil David O'lere svými malbami. Kdybych už nějakou knihu o holocaustu nečetla a sáhla po téhle hned poprvé, asi bych to psychicky nedala. Neskutečne obdivuji těch pár lidí, kteří tohle přežili a nezbláznili se.

3 01. května

Kniha otřesnější a výmluvnější než kdejaký film či televizní dokument. Výpověď přeživšího člena osvětimského sonderkommanda vedená formou rozhovoru se nesnaží za každou cenu vzbuzovat povrchní emoce, naopak předkládá syrová, nepřikrášlená a nepřekroucená fakta o průběhu konečné fáze holokaustu, kterou představovaly plynové komory a krematoria.
Knihu skvěle doplňuje několik reprodukcí nádherných (a zároveň hrůzných) obrazů dalšího člena sonderkommanda Davida Oléreho.
Panu Veneziovi náleží obrovský obdiv za to, že se dokázal ke svým vzpomínkám a zážitkům opakovaně vracet a budoucím generacím celého světa tak předat své svědectví o největších zvěrstvech v dějinách lidstva.

14. dubna

Knížku jsem někdy odložila abych si ujasnila co se tam všechno dělo. Nechtěla bych to zažít znovu.

09. dubna

Zase jedna pěkně napsaná kniha o Holocaustu (což už tak pěkné téma není).

4 11. března

Tohle je silná, drsná a bohužel pravdivá kniha, která mě opravdu zasáhla. Člověk si nedokáže představit ty hrůzy a strach lidí v tehdejší době a hlavně v jeho situaci a podmínkách, jenž byli vystaveni. Pokud máte dost silnou povahu, doporučuji si tuto knihu přečíst ať je její příběh sebe děsivější, nemělo by být zapomenuto, co se dělo za hrůzy.

Tak jo... Dneska už nejspíš jist nebudu. Knihu jsem četla cca 4-5 hodin, musela jsem ji přečíst hned, protože jsem nutně potřebovala vědět všechno, co se událo. Toto by si měl přečíst každý. Děsivé.

05. února

...napsala bych, že jsem knihu přečetla jedním dechem, jenomže mám pocit, že jsem v určitých chvílích samou hrůzou ani nedýchala. Kniha je pro mne o to děsivější, když si uvědomím,že je napsána člověkem , který to zažil na vlastní kůži!

6 27. ledna

Silná, zdrcující zpověd přeživšího člena osvětimského sonderkommanda. Shlomo Venezia a jeho tragický příběh z holocaustu. Co je horší ? Být vězněm a čekat na smrt, a nebo být vězněm a ostatním ke smrti "dopomáhat"? V každém případě je Schlomo Venezia obětí jako ostatní nevinní lidé.
Na téma vzpoura členů sonderkommanda je natočený i film Šedá zóna na motivy knihy Miklósa Nyiszliho, u nás vydána s názvem Byl jsem Mengeleho asistentem.

3 25. ledna

Kniha, která Vás nenechá spočinout. Poutavý životní příběh od raného dětství vyprávěný formou reportáže zaujme již od prvních stránek. Je až neuvěřitelné, co všechno člověk dokáže a udělá pro záchranu vlastního života, potažmo i jiných, i když zrovna v sonderkommandu to bylo, s vidinou téměř jisté likvidace, skoro nemožné. Zde se asi člověk musel zákonitě zbláznit, nebo se neuvěřitelnou měrou obrnit, pokud nebyl sadista od přírody. Velice děkuji za autentický pohled člověka, který tím vším prošel, přežil a ukázal pro mne nový rozměr holocaustu.

1 14. ledna

Tohle je zatím asi nejsilnější knížka o 2. sv. válce, kterou jsem četla. Vůbec mi nevadilo, že je psaná formou rozhovoru. Rozhodně doporučuji!!!!

5 30.12.2017

Koncentrát hrůzy a beznaděje očima člena osvětimského sonderkommanda. Po přečtení lze říci, že nejděsivější horory nevznikají ve fantaziích autorů, ale vycházejí ze skutečných událostí.

2 23.12.2017

Po přečtení této knihy si člověk uvědomí, jak jedinečné a vzácné je toto svědectví (drtivá většina příslušníků sonderkommanda byla zlikvidována a opravdu pouze málu se podařilo přežít). Člověk si dnes těžko dokáže představit, co se tenkrát dělo... Jde z toho opravdu mráz po zádech.

1 19.12.2017

Knihu jsem asi třikrát zavřel a zahodil... Nakonec jsem jí dočetl a dodnes mě z ní mrazí.....

3 17.12.2017

Téma druhé světové války, mě začalo zajímat až poměrně nedávno. A jelikož jsem Osvětim navštívila před pár lety, šáhla jsem jeden večer do otcovy knihovny právě pro tuto knihu, pro kterou nenacházím přídavná jména. Děsivá, hrůzyplná, smutná, silná, psychologická,srdcervoucí... nejde lehce popsat tuto knihu. Každopádně toto svědectví by mělo být povinnou četbou pro dnešní generace a povinně by si ji měl přečíst snad každý člověk na tomto světě. Kniha obsahuje i obrazové dokumentace a v tu chvíli se ve mně probudily pocity, tehdejší návštěvy Osvětimi, kdy jsem s několika lidmi při prohlídkách plakala. Rozhovory s člověkem, členem tzv. sonderkommanda vás nenechá klidnými a změní pohled na vše . Po dočtení jsem několik dní na tímto rozhovorem přemýšlela, vybavovaly se mi obrazce a musela jsem si dát pár dní klid od knih. Silné velmi silné čtení!

3 14.12.2017

Není co napsat, kniha je dobře čtivá i přes to že se jedná o dialog a skutečně zajímavá. Autor popisuje svůj život před, během a kousek po největším selhání lidstva z míst kam by se nikdo dostat nechtěl ze "služeb" sonderkommanda. Rozhodně by se tyto události už neměli nikdy opakovat a podobné příběhy by měli všichni znát aby se tomu předešlo.

2 17.11.2017

Není potřeba moc co komentovat a hodnotit.Přečíst, zamyslet se a snažit se, aby nebylo možné něco takového v budoucnu opakovat.

3 01.11.2017

Z knihy mě úplně mrazilo a vstávali mi chlupy na zádech... Velice silný příběh sonderkomandera. Kdo nezažil, nepochopí, kdo nečetl, nemůže se vcítit. Zase si jednou připomínám, že musím děkovat za každý nový den.

1 09.10.2017

Velmi zajímavé čtení.

1 18.08.2017

VYNIKAJÍCÍ !!! A to co se zde popisuje je absolutně otřesné ... Nicméně zajímavá kniha a DOPORUČUJI :)

1 09.08.2017

nějak nevím, jak knihu popsat, snad jen.. neuvěřitelné!!
rozhodně doporučuji přečíst ;)

5 06.08.2017

Opravdu syrově podané svědectví o tom, jak továrna na smrt fungovala. Nejspíš díky tomu, že vzniklo několik desetiletí po zmiňovaných událostech, je vše popsáno takřka neutrálně. Bez chození okolo horké kaše, bez vytáček. Byť se mi příčí použít termín "zábavná" v souvislosti s touhle knihou, ona taková skutečně je. Svým velmi neveselým a poučným způsobem.

1 02.07.2017

Zalekla jsem se stylu, jak je to psané formou rozhovoru, ale čte se to tak pěkně. Nikdy jsem se o toto téma nezajímala, ani na škole mě to nebralo, ale to co se dělo je šílené...

1 24.06.2017

Miluji knihy z druhé světové války, obzvláště pak ty autobiografické. Trošku mi vadil styl, jakým byla napsaná, na druhou stranu rozhovor umožňoval pohledy do myšlení, objasnění pocitů člověka. I obrovskou vnitřní sílu, když si člověk musí znovu vybavit veškeré pocity, které zazival. A co pak, když velkou část života jste označován za lhář a vše, co se Vám stalo někdo popírá. Za mě pět hvězdiček.

1 25.05.2017

Mrazivá kniha, člověk na ni jen tak nezapomene.

1 15.05.2017

Netuším, ako hodnotiť ničo takéto. Jednoducho čím viac ľudí si prečíta podobné knihy, tým skôr sa vyhneme niečomu podobnému v budúcnosti. Pre aj audiovizuálne doplnenie témy odporúčam tento výborný maďarský film: http://www.csfd.cz/film/30994-sauluv-syn/prehled/

*Čitateľská výzva 2017 - kniha, ktorá je autorovou prvotinou