Smršť
kniha od: Johan Theorin
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59600/oland-smrst-C1n-59600.jpg
4.2
618
Chladný, ponurý říjen na ostrově Öland. Joachim nedal na pověry o ostrově a se svou rodinou se nastěhoval na statek Aluden. Tato usedlost však byla vystavěna ze dřeva lodního vraku a všem obyvatelům přineslo toto místo jen neštěstí.
Öland 2.
Žánr:
Literatura světová , Detektivky, krimi , Romány
Vydáno: 2012 , MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
Nattfak , 2008
více info...
Komentáře (171)
Komentáře 171 Recenze 3
Vůbec se mi nelíbil styl psaní.Přesouvání do minulosti kdy mě ta minulost ani nepřijde zajímavá,ale spisovatel se potřeboval od něčeho odrazit ?Asi už jsem dospěla do stadia, kdy už jsem severské literatury přesycená.
Po přečtení Mlh Ölandu jsem se hned pustil do Smršti. S radostí jsem přivítal známé postavy v epizodních rolích a s napětím jsem čekal na pořádnou sněhovou bouři. Nebyl jsem ani trochu zklamán, opět vynikající kniha!
...severská detektivka jak se patří,dokonce jsem postřehl,že se při čtení sráží dech!...
Původně jsem od této severské detektivky, očekávala něco jiného. Každopádně zklamaná nejsem. Je to po delší době pro mne velice poklidná krimi, kde netečou potoky krve a o těla mrtvých, se nezakopává za každým rohem...
Na samotném ději se mi líbilo i to, jak si autor skrze mystično a tajemno, pohrává se čtenářovou myslí a fantazií. Jako velký bonus ke knize vnímám i krásně popsanou krajinu ostrova, i s jejími přírodními živly, v podobě sněhové bouře. Kdyby závěr knihy nebyl tak trochu ,,přemrštěný" v akčnosti..., dala bych plný počet hvězd.
Do poslední chvíle jsem vůbec netušila, jak to nakonec celé dopadne, skvělá kniha. Za mě 5 hvězdiček.
Tak tohle bylo opravdu chladné, a ponuré, jak slibuje anotace. Severský thriller s mysteriózními prvky, a doslova mrazivou atmosférou. Drsná, nehostinná krajina, sněhové bouře, a nemilosrdné Baltské moře, které bere i dává. Led, sníh, kruté mrazy a odlehlá samota. Starý statek na samém konci světa postavený pro strážce majáků, které se tu jako dva prsty tyčí k nebi. Místo opředené mnoha pověstmi a legendami. Místo pro nový začátek mladé rodiny , nebo pro její tragický konec? Skvělý popis prostředí, při kterém vám běží příběh před očima jako film. Vtáhlo mě to od první stránky, a já četla se zatajeným dechem. Nedalo se odtrhnout. Perfektní byly také vsuvky ze starého deníku, přibližující tragédie které se v minulosti na statku odehrály. Dodalo to knize tu správnou, tajemnou atmosféru. Více jak čtyři sta stran mi doslova zmizelo pod rukama, ani nevím jak. Určitě ještě zkusím další autorovu knihu. Tahle mi opravdu sedla.
V asi 80% knihy se sice nic moc nedělo, ale autor neustále udržoval čtenáře v určitém napětí a očekávání. Konec však byl dost strhující. Celkově je to nenáročné dílo, které se dá v poklidu přečíst. Pokud si chcete odpočinout po náročnější knize nebo knize se struhujícím spádem, přečtěte si tuto knihu.
Tahle kniha mi naprosto sedla svou atmosférou a příběhem. Trocha tajemna, trochu místního folkloru a trocha napětí v naprosto úžasné krajině.
Na můj vkus příliš mystery, ale jinak klasický Theorin, kde se opět setkáme se vševědoucím Gerlofem. Příběh pomalu plyne a chystá se na závěrečné vyvrcholení, na které jsme v této sérii zvyklí. Zde jsou vlastně dá se říci dvě, což potěší, ač je tedy čtenář v tomto případně ponechán v nevědomosti až do úplného konce, kdy dojde ke konfrontaci. Nicméně se to jako obvykle čte velmi pěkně a téměř samo.
Druhý "Öland" byl oproti prvnímu poněkud mysteriózní, ale v tomto případě mi duchařina spojená s kvalitní detektivkou vůbec nevadila. Nějak to prostě k tomu temnému severu patří! Pojítkem mezi oběma knihami je nezdolný osmdesátník Gerlof, příběh se odvíjí ve dvou časových liniích, kdy ta druhá, mající svůj počátek v devatenáctém století, se přibližuje k letům devadesátým. Kruté a nelítostné zimy, hořké lidské osudy, citu zbavení protagonisté, prolínání reality a dávných bájí. Čtivé, zajímavé, napínavé! Jdu na další.
Smršť je už mou třetí knihou autora a tak jsem věděla, že pro čtení musím být v tom správném rozpoložení. Autor má telent barvitě psát a plasticky vyobrazovat prostředí i řádění živlů. Děj ubíhá pozvolně bez překotneho spěchu. Jen jsem při čtení doufala, že veškeré duchařské příběhy budou nějak logicky vysvětleny. Nestalo se tak. Přesto se jednalo a parádní čtení.
Líbilo se mi mystično míchané s realitou a rozhodně se do tajemství statku skvěle hodilo. Líbilo se mi i vykreslení ostrova v silné sněhové bouři, na kterou byl čtenář dopředu připravován. Postavy byly bez emocí, obzvlášť Joakim a některé byly vyloženě podivné. Jako celek je to čtivé, oproštěné od přemíry násilí a vražd a oceňuji, že pachatele čtenář neodhalí po pár prvních stránkách.
Skvělá detektivka, několik zápletek, návrat hodně do minulosti, to mě moc bavilo. To ponure prostředí mě dostalo, jak už psali někteří, občas jsem nemohla dýchat, ale i odložit, přestat číst a nedocist...kniha zhltnuta, co jediné bylo na mě moc, asi to mysteriozno, ale nebylo tam toho zas tolik. Autor umí skvele davkovat dej, namíchat a naservirovat. Jeste, že mají na ostrově Gerlofa:-)
Smršť mě dostala svojí atmosférou. Skoro jsem nedýchala, jak jsem si živě představila blížící se bouři a hrozící nebezpečí, opravdu precizně a poutavě popsáno. Mysteriózní prvky sice vůbec nemusím, ale tady mi kupodivu tolik nevadily. Co mě ale iritovalo, bylo chování otce vůči dětem, z pohledu rodiče mi přišlo naprosto nereálné nechávat malé děti bez dozoru v domě u moře, zatajovat jim důležité skutečnosti atd., dost mě to tam rušilo.
Kniha mě bavila od začátku, přibližně od poloviny jsem se nemohla odtrhnout. Pěkně napsaná, dokážu si živě představit popisovaná místa a lidi, doporučuji.
U této knihy mě bavil styl psaní...... taková lehkost psaní, skvěle napsaný děj, popis přírody a okolí, prolínání starých příběhů a to lehké tajemno....... Už se těším na další díly.
Příjemné severské čtení, které nemá mnoho společného s tzv. severskými thrillery, je to taková stará dobrá klasická detektivka. Na můj vkus autor zbytečně nadužívá jakési náznaky mysticismu, stačilo by méně. Je fakt, že to pomáhá vytvářet napětí, ale občas už to bylo přes čáru, hlavně na závěr u hrobu manželky. Ale ráda si přečtu další díl Ölandu, láká mě to prostředí a relativně poklidný a uvěřitelný děj.
Smršť je mou třetí knihou od Johana Theorina, díky které ho řadím mezi své oblíbené autory, protože tohle teda byla jízda. První díl se mi sice líbil, ale druhý je lepší. Miluju tu mrazivou atmosféru Ölandu a propojením s duchy to byla pořádná dávka napětí. Hezky a čtivě napsané, perfektně promyšlené. Moc jsem si čtení užila a už se těším na další díl.
smršt je mou oblíbenou knihou hned po skrýši děj ve kterém píše autor a prostředí mě pohlitlo nutilo číst super
Po prvním spíše náhodném setkání se Skrýší od stejného autora jsem byla rozhodnutá přečíst si i jiné jeho dílo. Smršť je z trochu jiného ranku žánrově i prostředím, ale musím opět říci, že skvěle napsaná. Sice tyto duchařské romány moc obecně nemusím, ale zde to bylo tak nenásilně zpracované, mělo to takové kouzlo, že jsem ochotná překročit i vlastní hranice. Skvělé. (květen: 1356 str.)
Z počátku jsem se v knize trochu ztrácela, ale pak mě naprosto pohltila. Krásně napsaná a napínavá až do konce.
Když už jsem sáhla do svých rezerv v mé knihovně a začla číst Öland, dám si ho pěkně od začátku. Tento díl si moc nepamatuji, a to je dobře. Nerada v ději předvídám. Začátek byl trochu kostrbatý, Joachim mě svým mlčením o smrti manželky vůči dětem štval. Nakonec to byla dobrá detektivka, ke konci napínavá a to prostředí je prostě božské. Jsem ráda, že knihy mám a můžu se k nim kdykoliv vracet.
Z počátku jsem se do knihy nemohla začíst a postava Joakima mi byla velmi nesympatická. Poté, co se začaly objevovat i další postavy, nabrala kniha spád a já se do ní konečně začetla. Udělala jsem dobře, že jsem ji neodložila. Druhá polovina mě velmi bavila a konec pro mě byl překvapením. Prostředí bylo krásně popsané a já si barvitě představovala sněhové bouře na Olandu. Určitě sáhnu i po dalších knihách od tohoto autora.
Ponurá atmosféra knihy koresponduje s prostředím, kde se příběh odehrává. Autor nás zavede do končin, kam se asi málokdo z někdy podívá.
Nejedná o žádný nervy drásající thriller plný krve, což s povděkem kvituji. Theorin mě stylem svého psaní docela zaujal.
Kniha se krásně čte, v první polovině je velice působivá a depresivní. Rozuzlení je lehké zklamání a nevyužité mystično taktéž.
Styl autorova vyprávění mi naprosto vyhovuje. Žádné zbytečnosti, šeď a nuda. Jen originální, tajemný, pro mě uvěřitelný příběh.
Kdyby se autor držel obyčejné beletrie, ve které by vyprávěl normální příběh lidí z vesnice, lépe by udělal. Nádech mystična se mi líbil. Autor se vyhnul nešvaru z minulé knížky a do děje nezatáhl více postav, než bylo nutné. Samotná zápletka se vyřešila na posledních 20 stranách a to rychlostí Olandske vichřice. Detektivní podtext byl v knize až skoro na škodu. Vrahem byl náhodný kolemjdoucí, proč vraždil zůstává otázkou, finále se neděje. Naštěstí Gerlof stále žije takže je jasné, že další příběh bude následovat.
Knihu som prečítal so záujmom, no druhýkrát sa k nej nevrátim. Autor ma svojim štýlom neoslovil, miestami mi dej pripadal ako čítanie denníka. Oceňujem pekne popísanú prírodu Olandu. V knihe prebieha viacero dejových línií, no niektoré sú nedokončené a ďalej sa nerozvíjajú.
Autor na sebe roubuje několik dějových linek, dokonce i napříč časem, ale i tak je to bohužel málo. Knihu jsem dokonce po několika kapitolách odložil a vrátil se k ní přibližně za rok. A ani na druhý pokus to nebylo úplně ono a do četby jsem se vyloženě nutil. Coby duchařina to obstojí, jako detektivka však vůbec.
Další z Theorinových knih, kterou budete hltat. Příběh opět zasadil tam, kde je pro něj zvykem. Jeho nápady v této oblasti jsou brilantní. Co kniha, to originál ale přitom je to v podstatě vše podobné. Osudové zápletky, rodinné traumata, apod. O smrti manželky nebudete mít jasno do poslední chvíle. Role policistky, která si buduje svou pozici. Role manžela, kterému je řečeno, žem u umřela "dcera" namísto manželky. Všechny ty dávné ztáty a nálezy. Tolik postav a dějových linií. Theorinovy knihy mě baví a doporučuji je.
Zajímavý a čtivý příběh jak s duchařskými prvky, tak i kriminální zápletkou. Děj je zasazen do drsných podmínek Ölandského pobřeží, kde se mladý pár se dvěma dětmi usadí v bývalém strážním domku u pobřežních majáků. Příběh je rozčleněn do několika dějových rovin - příběhů různých lidí - které se s přibývajícím časem spojí a dojde k rozpletení všech záhad. Knížku doporučuji, mix duchařiny a kriminálky se mi velmi líbil.
Kniha se mi líbila spíše pro svou zvláštní ponurou atmosféru obohacenou o přízraky, než samotným dějem. Ten postupoval relativně pomalu, ale v tomto případě mi to nevadilo.
Smršť se mi líbila asi o fous víc než Mlhy Ölandu. Dokonale popsané prostředí kolem majáku, příběhy tamních obyvatel, mysteriozno a dvě záhadná úmrtí v jedné rodině. Ráda si přečtu další příběhy z Ölandu.
Moc se mi na knížce líbila neobvyklá duchařská tématika. Právě ta udělala z jinak celkem běžné detektivky velmi zajímavé počtení.
Štítky knihy
severská krimi švédské detektivky
Kniha Smršť je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 868x |
| Čtenářské výzvě | 47x |
| Doporučených | 45x |
| Knihotéce | 372x |
| Chystám se číst | 213x |
| Chci si koupit | 34x |
| dalších seznamech | 8x |