katynka78 komentáře u knih

Měly jsme v naší skupince společné čtení a vybraly jsme pana Javůrka. Každá si zvolila od něj knížku, na kterou měla náladu. Vzhledem k tomu, že tematicky je mi bližší lékařský příběh, zvolila jsem i tolik vychvalované Nebe nad Perninkem.
Musím říct, že jsem opravdu velmi příjemně překvapená celkovou úrovní nových českých autorů a jsem na to jako čtenářka hrdá.
Příběh velmi ubíhal a i když by se dalo říct, že je to příběh o jednom "ožralovi", tak ten příběh byl velmi poutavě napsaný.
Autor střídá časové roviny, chvíli jsme v současnosti, kdy vidíme, co s hlavním hrdinou udělaly jeho minulé excesy a on jen sklízí, co zasel. Pak se najednou ocitáme ve chvílích jeho největší "slávy", kdy ještě netuší, co vše se stane a tudíž se chová jako pán tvorstva, kterému všechno projde.
A s tímto střídáním si utváříte k hlavnímu hrdinovi, Petrovi, určitý vztah. Chvilku mu závidíte, pak ale tušíte průšvih a nepřejete mu to. Jenomže pak zase něco vyvede, udělá křivárnu a začne vám lézt na nervy, takže pak mu ten průšvih přejete jako trest za to, co způsobil a jak jiným ublížil a hleděl při tom jen na sebe.
A když už na tom dně je, tak čekáte, co bude. Až potud jsem všemu věřila, protože to tak opravdu bývá. Autor byl však shovívavý a příběh nenechal skončit zle. Takže Petr dostal několikátou šanci a naštěstí si to uvědomil a už ji nepromarnil.
Věřím, že je dost lidí, co si to dovedou uvědomit, ale často z toho "pekla" není rovná a snadná cesta a ne každý ji zvládne.
Musím podotknout ještě jednu věc, kterou jsem si při čtení uvědomila a to tu, že autor až tak moc nerozumí ženskému myšlení, protože jednání a slovní obraty ženských postav v knize mi občas přišly "mimo". Ale to jsem odpustila.

Za mě - doporučuju, je to moc pěkný román ze současnosti.

21 23.11.2022

Téma této knihy nevyhledávám ani omylem. Drásá mi to srdce a pachatele bych nejraději...
Jenomže pana Lukáše Bočka tak všichni vychvalují, že jsem chtěla poznat jeho styl a podpořit svůj letošní záměr, že neopominu nové české autory.
Pustila jsem se do toho. S odhodláním, že to zvládnu, že vím, o co jde a že jsem na to nachystaná.
Kniha je bravurně napsaná. Výřečnost, slovní zásoba, barvitě vylíčené pocity obětí i pachatele. Dobře použité dvojsmysly, jinotaje, nápovědy. Po této stránce je kniha opravdu velkým dílem, které umí vysvětlit to, co je často tak těžké popsat.
Proniknete do všech myšlenek, do všech otázek, do všech buněk mozku obětí a i toho, kdo za to mohl, že se staly oběťmi.
Hvězdičku dolů jsem dala proto, že je to bolestivé, bolavé, nepřekonatelně odporné svou podstatou, co se tam děje. Ta manipulace, podrývání sebedůvěry, podněcování vlastní viny, to je šílené.
Ale je nutné znát tyto manévry, abychom sami věděli, že toto není správně a že se nemá mlčet. Aby se další lidi nemuseli takto cítit, jak se cítili hlavní kladní hrdinové této knihy.
Za mě - máme dalšího autora, který "safra" umí psát.

22 23.10.2022

Knihy s lékařskou tématikou jsou pro mě number one. A tato nesměla chybět a jakmile jsem se dozvěděla, že je v knihkupectvích, hned jsem pro ni vyrazila.
Má nádhernou obálku, skvělou anotaci a po přečtení byla pro mě jednou z těch, co jsou odvedeny naprosto profesionálně s kapkou romantiky, ale na pravdivých skutečnostech, což dodává této knize na výjimečnosti.
Vymyslet příběh je náročné, ale skloubit jej s pravdivými fakty je ještě náročnější a autorky to dokázaly.
Líbí se mi, že na to nepotřebovaly nekonečno stran, protože kniha je svým počtem stránek dostačující. Není tam hluché místo, není to plytké, není to opisující pořád dokola tytéž věci.
Ukazuje nám to dobu, ve které jakýkoliv zdravotní problém mohl znamenat konec života. Potíže, které dnes považujeme za vyřešitelné či banální, byly tenkrát často smrtelné.
Kniha ukazuje nejen jak to bylo tenkrát v medicíně, ale ukazuje i postoje lidí v té době a mnohá dilemata, se kterými se museli potýkat.
A v tom se to vlastně nemění ani dnes. Oproti tehdejší době se udělal jak ve společnosti tak medicíně velký pokrok a posun, ale zase máme před sebou další výzvy, které nutí společnost posouvat se dál a řešit je.
A to mi ta kniha pomohla si uvědomit a jsem za to ráda.

15 23.10.2022

Přiznám se, že často si říkám, že je více žánrů, co nečtu a nebo je čtu velmi málo. Romantika je jedním z nich. Nevím proč, ale používám tento žánr jako oddech od těch, co opravdu vyhledávám a zbožňuju.
Ale tak jako v každém pravidle, je i tady výjimka a to taková, že si řeknu, jo toto si přečtu, toto vypadá dobře.
A tady to tak bylo. Ke knize jsem se dostala přes společné čtení, které jsme si vybraly na prázdniny a jsem za to ráda.
Kniha je vtipná, má určitý přesah, nutí přemýšlet a nese i dost životní pravdy a to se u sladkobolných románů a erotických románů často nestává.
Toto bych spíše označila jako životní příběh zasazený do jemnější noty laděné romantikou a nadějí. Toto se stát může, je to životní zkouška, kterou prožilo mnoho žen a bohužel se s tím musely, stejně jako hlavní hrdinka této knihy, poprat. Takže jo, reálný základ bychom měli. Do toho dost filosofických myšlenek z různých literárních děl i filmů a to vždy na začátku kapitoly.
Pak tam máme humor, který je použit vkusně, nenásilně a místně.
Ale protože je to román, tak tam je dost klišé, které bije do očí. A stejně jako Růžičková ve filmu Slunce, seno... říkala: "Se vemete, pak se nevemete a zase se vemete a toho doktora si vemeš i kdybych Tě měla k oltáři za vlasy dotáhnout." Tak tady se nejdříve nesnášeli, pak se snášeli, pak kolem sebe kroužili, pak nekroužili a nakonec se milovali. NO spoiler to tak úplně není, protože toto se u románu prostě očekává no.
O dalších klišé bych řekla toto, je to román a spisovatelka se prostě těch klišé držela. Při četbě zjistíte sami.

Výhodou celé knihy je a to je uvedeno všude, že její konec je neočekávaný a zcela jiný, než jsme u románů zvyklí. Tak tady tomu dávám za pravdu a tady spisovatelka "naštěstí" klasické zakončení vynechala. A to hodnotím opravdu velmi vysoko a čtení této knihy rozhodně doporučuju.

23 06.09.2022

Collen Hooverová je pro mě letos druhou výzvou v plnění mého osobního rozhodnutí, že u velmi věhlasných jmen zkusím aspoň jedno dílko.
Navíc drží prvotinu v tom, že jsem ji měla jako první eknihu, co jsem přečetla v mobilu v ReadEra. Nejsem zastánce eknih a čteček, ale jsou situace, kdy se hodí mít nějakou knihu v ezáloze. A to 9. listopad byl.
Autorka umí chytit, opravdu umí velmi dobře psát, že mě přitáhla během prvních stran a já četla a četla. V jejím romantickém příběhu je ukryto tolik nádherných myšlenek, co mě hladily po duši, co přinášely úsměv na tvář a zároveň i smutek z osudu hlavních hrdinů.
Je to romantika, ve skutečnosti si nemyslím, že by to šlo a hlavně že by šlo některé věci plně odpustit a pochopit, jak autorka líčí, ale mě se líbilo tomu věřit. Bylo to úžasné.
Plno emocí, plno bolestných zvratů a tolik kroků vedle, které vedly k tragédiím, smutku a nedorozumění.
Ale jako každá správná romantika, tak i tady se vše vyřeší, vysvětlí a konec není smutný.
To je dobře, to by tak mělo být.
Děkuju Colleen za krásný příběh a nejvíc mě dostala věta:"
Aby si dokázal popsat vraždu, tak nemusíš být vrahem. Myslíš si, že Stephena Kinga v dětství taky pronásledoval klaun, když o tom napsal knihu? Určitě ne, takže se neboj napsat romanci dle své fantazie.
(není to přesný citát, je to spíše napsáno tak, jak jsem si to ve svém srdci zapamatovala:-)).

Rozhodně doporučuji, ale počítejte s tím, že je to o pravdě pocitů zasazených tak trochu do pohádkového obalu.

28 14.08.2022

Letos jsem si dala takové malinké předsevzetí, že od nějakých velmi známých autorů, co o nich slýchám ze všech stran a já je nečetla, tak zkusím aspoň jednu knihu.
Chris Carter byl první, který tuto výzvu zahájil a já si to tak můžu odškrtnout. Bála jsem se ho, protože jsem hlavně slyšela, jak jsou jeho knihy brutální. Tudíž jsem zvolila formu audioknihy.
Z počátku mi to moc poslouchat nešlo, protože ten, co předčítal, byl dramatický i v místech, kde žádné drama nebylo a trochu to dralo uši. Ale zaujal mě námět, když jsem si vybírala, co budu od Cartera louskat, tak jsem to vydržela.
Nutno dodat, že Carter umí zaujmout, jeho popisy jsou svižné a zaměřuje se dost na pocity a prožitky. To se mi opravdu líbilo.
Navíc Hunter je neskutečný sympaťák a tento borec mě totálně dostal. Vážně. A vlastně celá ta vyšetřovací jednotka je bezvadná a tudíž jsem si pak poslouchání příběhu opravdu užívala.
Ovšem musím potvrdit, že to bylo opravdu chvilkami až moc. Bylo mi trochu zle, bylo mi ale moc líto obětí a nejvíc mě bylo líto těch, co po nich zbyli.
Co mě ovšem dostalo, a to není spoiler, to neprozradím co to bylo, ale obecně popíšu, ten motiv, který vedl vraha k tomu, co dělal, byl neskutečně mrazivý. Ta jeho motivace mě u poslechu rozbrečela. Vůbec jsem nečekala něco takového a i když ho to neomlouvá, tak v tu chvíli jsem mu rozuměla.
A závěr byl naprosto perfektní. Takto si to představuju a bylo to fakt podle mého gusta. :-)
Nebudu plánovitě ve čtení Cartera pokračovat, ale až nebudu někdy vědět co, tak si určitě nějaký díl dám. Kvůli Hunterovi a taky proto, abych se ujistila, zda Carter drží laťku v super závěrech i dál. Ale je to hodnocení jen dle jedné knihy a ta má u mě jen jednu hvězdu pryč a to proto, že brutalita byla na mě moc. Jinak 4 hvězdy opravdu zaslouženě.

29 14.08.2022

Mám v knihách či filmech ráda určitý přesah. Nemusí to být nic extra, ale pro mě je důležité, že mi příběh předá něco navíc, co mi do srdce dá pocit blaha a nebo že mi po těle běhá mráz po zádech, při kterém mi je ale moc dobře a nebojím se.
Půlnoční knihovna ve své anotaci prozrazovala, o co tady půjde a tudíž svůj přesah dopředu prozradila. Ale šlo o to, jak to autor uchopil a vypracoval.
A nutno dodat, že za mě osobně se mu to povedlo opravdu bravurně. Nic nevynechal, vše bylo propojeno a v každém dalším životě, který Nora vyzkoušela, byl vidět její duševní posun a o to tady přesně šlo. A navíc byl ten posun nenásilný, ukazoval i to, jak člověk chybuje, jak váhá, jak uvažuje, jak se bojí či jak se nemůže dočkat.
Autor ukazuje, že žádný z životů, který bychom mohli prožít, není tak dokonalý, jak bychom si mohli myslet a zároveň ukazuje, že žádný život není tak marný, abychom se v něm nemohli zabydlet. To mi opravdu učarovalo a dalo sílu.
A ten závěr? Netušila jsem, jak to dopadne. Hodně čtenářů se tady kasá, že to tušili, ale mě se to nepovedlo.
A o to víc jsem byla naprosto spokojená s ukončením putování po Půlnoční knihovně a tleskám autorovi i za to, že nepodlehl prvoplánové myšlence, která se nabízela.
Rozhodně tuto knihu doporučuji. Je to romantické, ale ne hloupé a ne přeslazené.
Za mě dokonalost.

26 14.08.2022

Paní autorku znám ze dvou knih a tudíž jsem si myslela, že jdu na jistotu, že i tato mě bude bavit.
Ale když jsem ji před asi rokem chtěla číst, tak mi to nešlo a odložila jsem ji.
Pak jsem narazila na audioknihu a tudíž jsem tomu dala šanci, protože audiokniha je taky fajn a třeba to tím zvládnu.
Nevím čím to je, ale i to poslouchání mi nesedlo, bylo to pro mě utrpení. Nesedl mi příběh, nemělo to švih, šťávu, grády, prostě nic. Děj opravdu předvídatelný až hrůza a vůbec mě to nezajímalo.
Zápletka mi přišla na sílu vytvořená a to není dobře. Co fungovalo v Rosiině sladkém krámků snů, tak tady vůbec. To, co mě bavilo u Rosii, tak tady u Anny byla nuda.
Nebavilo mě to číst, nebavilo mě to poslouchat, protože to bylo přehnaně afektované, nepovedlo se to.
Navíc knihu bych o mnoho pasáží vyškrtala, zbytečně zdlouhavé.
Mrzí mě to, ale 2 x jsem tomu dala šanci a 2 x se nepovedlo.

15 28.07.2022

Toto je další série, kterou si opravdu nenechám ujít a je mi fuk, že je to překombinované.
Čtivost, logičnost a hlavně veškeré otázky nezapomene autorka vysvětlit. Nestává se mi tady, že bych se po dočtení pořád ještě v něčem motala. A to se mi líbí.
Krátké kapitoly vedou k rychlému čtení, protože stejně chcete vědět další a další děj a nechcete přestat, dokud se stejně jako Josie nedoberete výsledku.
Tady jsem však měla pocit, že autorka svoji postavu snad nenávidí nebo co. :-) Takto naloženo, to je šílené. Už v prvním dílech měla Josie dost trpké chvíle, ale tady! Uff! Ale na druhou stranu to všechno dovysvětlilo to, co jsme jen mohli tušit z prvních dvou dílů.
Nepochybuju ani v nejmenším, že se v životě dějí hrozné věci, tudíž i toto dovedu uvěřit. A opravdu jsem ráda za happy end a to není spoiler, protože kdo tuto řadu čte, tak Josie musí přát jen to dobré. A tady se vyřeší dost věcí a to i pro nás čtenáře.
Za mě paráda a plný počet hvězd.

37 09.07.2022

Budu stručná - líbilo se mi to víc než Svědectví. Bylo to autentické ze strany autorky, velice poutavé, zajímavé a chvílemi jsem si připadala, že tam jsem s ní.
Klaním se před autorčinou odvahou a odhodláním tam jet, zažít to a podělit se o to s námi.

14 30.06.2022

Obávám se, že tentokrát se budu stavit na druhou stranu. Občas se to stane, že když je něco moc vychvalované, tak vám to nesedne a naopak.
A to se mi stalo u Knihonoše. Tak jsem se na tu knížku těšila, anotace lákala, obálka luxusní a navíc ten bonus mála stran.
Tak jsem si říkala, že to bude určitě parádní počtení a že to zvládnu za dva dny tím svým hlemýždím tempem.
No bohužel, vůbec mi styl psaní nesedl, drhlo to, nebavilo, táhlo se to a vůbec se mi do toho nechtělo.
Vím, co tím vším chtěl autor říct, poznala jsem tam náznaky, vážná i vznešená témata (stáří, nemoci, osamělost, odhodlání, víra, nebojácnost, lidskost, soucit, láska, důvěra, přátelství atd.). Ale bylo to všechno tak těžkopádné, tak kostrbaté.
A když jsem si pak přečetla, že je to německý autor, byla jsem doma. Od německých autorů mi to většinou drhne, jak je to takový drsnější národ, tak je to prostě poznat i na tom psaní. Ale je to čistě můj subjektivní pocit, nikomu to nenutím.

Rozhodně je to nápad velice hezký, lidský, vstřícný a má obrovský potenciál. Ale mě to prostě nešlo k srdci tak, jak mělo. Škoda pro mě.

18 30.06.2022

Tuto sérii jsem si zamilovala. Nevím čím to je, ale autorka umí velmi dobře sladit jak temnou stránku, tak tu jemnou, lidskou s trochou romantické linky.
Hlavní postavy Luc a Ava jsou velkými tahouny, protože jsou velice sympatičtí a i když vám občas můžou lézt trochu na nervy, tak rozhodně patří mezi detektivní dvojice, kterým vždycky a za všech okolností budete držet pěsti.
V tomto šestém díle je opět drženo schéma dvou případů a tentokrát se podíváme i do Francie. Bylo to velmi dobře propletené, vykreslené a místy vám běhá mráz po zádech, protože tušíte, že zrovna toto není až tak daleko od pravdy, že se tyto věci opravdu dějí.

Za mě je toto opravdu velmi povedený díl a fakt nemůžu jinak než 5 hvězd. A těším se, že bude další díl.
Tato série mě baví jak číst, tak poslouchat. Oboje naprosto dokonalé!

25 30.06.2022

Téma mě docela nalákalo, ale tušila jsem, že nebudu odvařená. Se čtením jsem se navíc trefila do doby, kdy se v Americe opět staly dva podobné případy. No nic, zrovna vyšla rezervace, tak jsem knihu vzala.
Beru to jako takový klasický středně náročný triler, rozhodně teda ne bestseller, na to to není. ALE...
Autorka mě velice překvapila jednou věcí, kterou jsem tam nečekala a která mě opravdu velice "potěšila ve smyslu, že na to vůbec někdo myslí". Samotný důvod, proč se v knize dělo to, co se dělo, jsem taky nečekala. Možná, kdybych o tom věděla, číst bych to nechtěla, ale takto bych občas přišla o čtení dobrých knih.
No a co jsem chtěla říct k tomu tématu, co mě tam velice potěšilo a stálo to opravdu za zamyšlení?
Jak se cítí rodič, když zjistí, že jeho milované dítě, které zná, se kterým si opravdu celý život je blízký a povídá si, kterému se věnuje, najednou zjistí, že to dítě se změnilo a vyvedlo ohavnost? Na jednu stranu se zlobí, na jednu stranu nechápe a na jednu stranu tuší, že už život nikdy nebude jako před tím. Ale v první řadě ho to strašně bolí a ta rána se nikdy nezahojí. Takže toto téma, toto zamyšlení mě v této knize totálně dostalo a za to dávám knize obrovské plus.
Nebyl tam opomenut žádný aspekt a pohled této problematiky, která je stále tabuizována. A bohužel pro rodiče - jsou hozeni do stejného pytle, ač se naprosto může stát, že to opravdu není vina rodičů.
Za mě je to prostě v tomto ohledu dobrá kniha.

P.S.: Ale těch tiskařských šotků tam bylo na můj vkus hodně, to se fakt nedalo přehlédnout. Uf.

10 17.06.2022

Od paní Monyové jsem znala její příběhy skrz televizní zpracování. Poznala jsem tedy její styl a že její tvorba není úplně jednoduchá na rozdýchání. Navíc její ukončení příběhů na mě působilo vždy tak, že není šťastné, není radostné, není nadějné, ale právě je totálně beznadějné a hlavní hrdinka musí sklonit hlavu a smířit se se svým osudem, protože tomu nejde uniknout.
A nejinak tomu je i tady. Naprostý manipulátor, který není odhalen ze začátku, aby se ho mohla hrdinka zavčas zbavit, je odporný ve svém myšlení, ve svých argumentech a úvahách.
Občas se mi u toho fakt chtělo křičet "Fujjjjj!!! Magor!!!"
Ale co se stylu týče, tak jsem byla unesena - žádná zbytečná vata okolo, všechny ty popsané pocity a myšlenky byly na místě a byly potřeba, abychom pochopili, co je kdo zač.
Psychologicky naprosto přesně vykreslené povahy, které pak nenechají čtenáře na pochybách, s kým mají tu čest. A nutno dodat, že naštěstí jen v té knize.

Rozhodně doporučuji, protože paní Monyová byla velmi brilantní, nadaná a věděla, jak nás má upoutat.
Je mi líto, že už s námi není, protože její talent dle mého v literatuře chybí.

19 01.06.2022

Co čekat od knihomolky, která tak ráda už od malička hltá knihy z lékařského prostředí a je jí jedno, do kterého žánru se ta knížka zařazuje.
Na tuto knížku jsem - jak jinak - narazila právě tady a jsem za to moc a moc ráda.
Pravdivé příběhy jsou prostě pravdivé a o to přitažlivější pro čtenáře. Bavilo mě to moc. Zasmála jsem se, kroutila jsem hlavou nad konáním pacientů a jejich argumenty, obdivovala sestřičky a lékaře.
A co víc - dozvěděla jsem se tam dost nových informací, které opravdu dovedu uplatnit, takže mě to fakt bavilo.
Svižně napsané, každá epizoda uzavřená a taky nechyběly ani rady pro čtenáře, takové promluvení do duše a to vždy na základě těch "speciálních" případů na pohotovosti.

Takže za mě určitě stojí za přečtení a jdu zvednout o hvězdičku výš, protože jsem pořád nevěděla, zda 3 a nebo 4 a tedy rozhodně 4.

16 01.06.2022

Od autora jsem četla jeho knihu Šťastní a mrtví a nadchl mě jeho styl psaní. Proto jsem si ho dala do hledáčku a jak uzrála doba, tak jsem si půjčila i tuto knihu.
Z anotace totiž nevyplývá, o co přesně půjde, ale opravdu se přiznám, že bych do toho nešla, kdyby se mi autor nezamlouval.
To, co z toho pak vylezlo, co se dělo, proč byli pronásledovaní, to bylo pro mě otřesné. Opravdu nechutné. A bohužel pro mě, která se těmto tématům vyhýbá, tak se právě toto téma většinou nikde nepopisuje a já to takto zjišťuju až při čtení dané knihy.
Toto se mi stalo už podruhé. Takže mi bylo ouvej, špatně, zoufale a odporně.
A co hůř, spojují se tam dvě závažná témata a naprosto věřím tomu, že by se to mohlo stát, protože kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

Ale - celkově a to i v prvním případě, co se mi toto událo - jsem s knihou velice spokojená, vůbec jsem nebyla zklamaná, příběh měl spád, byl zajímavý, byla tam spousta různých událostí, které pak vcelku zapadly a dalo by se říct, že jsem si i tuto knihu užila a autora chválím.

Jen je hrozné, že vím, že se takové "případy" dějí a je mi těch obětí opravdu velice líto a ty darebáky bych ... Uff no.

15 01.06.2022

Občas je důležité sáhnout po něčem lahodném, po něčem romantickém a něčem, kde jste si jistí, že nebude nic odpudivého.
Knížku jsem neměla nějak extra v plánu, ale o jejím vzniku jsem věděla a když jsem ji zahlídla v knihovně, tak mě upoutala svou krásnou milou obálkou.
Anotace mě zase nalákala na něco, co by se mi mohlo líbit a tím je prostředí knihovny. Jako správná knihomolka mám prostředí knihoven velice ráda a tudíž jsem tušila, že i v této knížce mi bude moc a moc dobře.
A nemýlila jsem se. Sice hlavní postava June byla trošku podivínská, ale její povaha byla přijatelná a hlavně se nám během příběhu vyloupla.
Poznáváme nejen její současný život, ale trošičku i její minulost, abychom právě pochopili, proč je taková, jaká je.
Má kolem sebe dost lidí, kteří ji mají rádi, ale tím, jak je spíše introvertní, si to moc neuvědomuje.
A právě okolnosti kolem pravděpodobného uzavření knihovny, kde léta pracuje a kde je jí dobře, jí ukážou ty pravé přátele, odhalí pravou povahu lidí kolem ní, ale co je hlavní, odhalí, jaká ve skutečnosti je ona sama a co všechno dokáže. I když je k tomu cesta mírně trnitá, poťouchlá.
Samozřejmě nechybí ani milostná linka, spíše zamilovaná linka, která je velmi decentně vystavěná. To bylo fajn.
Četlo se to velmi dobře, prožíváte osudy hrdinů a držíte jim pěsti.
Příjemná oddechová knížka, která však ukáže, co je v životě důležité, nad čím se můžeme zamyslet a že ne všechno jak se zdá, je skutečně takové.

PS. Tato kniha v době mého přečtení plnila čtenářskou výzvu o hodnocení méně než 22. Teď již tomu tak není, ale i přesto si ji ve výzvě nechám.

17 01.06.2022

Ač někdo tvrdí, že někteří spisovatelé jsou více komerční a láká se více již na jejich jméno, než na kvalitu jejich knih a u Shari Lapeny se s tímto názorem setkávám, tak mě osobně toto označení nevadí a budu považovat Lapenu za dobrou spisovatelku.
A ač se setkávám s tím, že některá kniha se mi od ní líbí víc a jiná míň, tak je to v pořádku, tak to mám u každého svého oblíbeného spisovatele.

U Jejího konce jsem však byla nahlodaná trochu obavami, protože ohlasy byly velmi protichůdné a já se bála, že budu zklamaná. Proto jsem její čtení odkládala a a odkládala.
Ale čas přišel, v knihovně jsem měla rezervaci a bylo.
Příběh není extra originální, prostě peníze, zrada, ztráta důvěry, ztráta milovaného člověka a taky nejhorší možné lidské charaktery.
Ale bylo to originálně propletené a závěr se sice mohl očekávat, ale přesto variant bylo dost na to, aby byl čtenář napnut, jak to dopadne.
Obrovským plusem tady je, že tu není otevřený konec, že zlo je opravdu potrestáno a zásadní problém je vyřešen.
A to, že nevíme, kdo to vyřešil, to mi nevadí, protože vím, že zlo je utnuto a hodní lidi mají klid a mohou žít dál.

Velmi mne to bavilo. Byla jsem napnutá, protože Lapena má obrovský dar vystihnout charaktery postav a jejich pocity. A to mě vždy dostane.
Takže Její konec řadím mezi její velmi dobré počiny.

24 07.05.2022

Náhodou jsem narazila na tuto knížku a jsem za to moc a moc ráda. Ač již nejsem věkem YA, tak se tomuto nevyhýbám, pokud to má pro mě přesah.
A tady to přesah mělo obrovský.
Ono když si projdu, co často čtu, tak se mi tam právě téma smrti často objevuje. Ale nejenom vraždy, ale to téma je vždy uchopeno jiným, filosofickým způsobem a to mám moc ráda.
Knížka se mi moc líbí, je čtivá, svižná, velmi dobře zachycuje hlavní hrdiny a jejich pocity.
Bravurně ukazuje, jaký každý z nich je a co je pro něj důležité a co by rádi stihli, než zemřou.
Tímto způsobem začínáte jako čtenář pak přemýšlet taky, co byste dělali, komu byste to řekli a komu ne a proč. Co vše byste zařídili a co byste ještě chtěli prožít v tom krátkém časovém úseku, který je do vaší smrti vyměřen.
Je to zvláštní pocit, když víte, že je před vámi poslední den a vše v něm je vaše poslední a další už nebude.
A to mě bavilo, moc. Váhala jsem, kolik bych dala a pokud by to tady šlo označit, tak na 3,5 hvězdičky to je.
Je to smutné, ale velmi obohacující, protože prostě toto není kniha, u které byste jen hltali stránky. Toto je kniha, kde se zastavíte a přemýšlíte. A to mám ráda.

11 07.05.2022

(SPOILER) Popsat téma domácího násilí je velmi obtížné. Ostatně jako veškeré potíže, které člověk může zažít, ale dokud je neprožije osobně, tak možná tak někdy nedovede pochopit, proč se to děje a proč si to někdo nechá líbit a nic s tím nedělá.
Bohužel pro paní Čekanovou jsem již na toto téma četla jiné knihy, kde mě ten styl a vyjadřování sedly lépe, více jsem jim věřila a více jsem s hlavními hrdinkami sympatizovala a fandila jim.
Tady se mi to úplně nedařilo. Kateřina (ač je jmenovkyně) mi přišla naprosto hloupá a ještě jednou hloupá. Nechápejte mě špatně, naprosto rozumím tomu, proč jí Albert učaroval, naprosto rozumím tomu, proč s ním žila a proč nedokázala utéct dřív. Mluvím trošku i z osobní zkušenosti, proto na úvod píši, že dokud neprožijete, možná se těžko chápe.
Zkrátka a dobře - rozumím tomu, že je pro Kateřinu Albert nejprve princem na bílém koni, který ji zachrání a nabídne vidinu pěkného života, který si ona zaslouží.
Jenomže ač naše hrdinka dostane celou řadu varovných signálů, celou řadu indicií, že tady něco nesedí a to prosím mluvím do momentu svatby, tak neodejde, nemá sílu, nemá odvahu a to je bohužel to, co Albert vytušil od chvíle, kdy ji potkal a poznal, že tato osoba ač bude vnitřně řvát, tak mu podlehne a on bude moci činit to, co mu dělá dobře - ubližovat, omezovat, ponižovat, trýznit.
Tady mi hlava nebere tento děj, protože většinou není tolik varovných signálů už ze začátku, většinou je to až po svatbě. Ale Kateřině je dána možnost a ona ji nevyužije. Pak je jasné, že to je jen a jen horší, obludnější a ona musí víc a víc popírat sebe sama, aby přežila, aby to zvládla.
A další - v momentě, kdy má děti velké, kdy ví daleko víc zvěrstev, stalo se jí daleko víc hnusných věcí, pořád tam je! Pořád zůstává! Jako pochopila bych to, kdyby třeba to byla žena chlapa s běžným příjmem, ale tento Albert je prachatý a dle knihy očividně není problém se dostat k penězům. Měla tolik možností, mohla použít jeho vlastní technologické postupy. Ale ne, ona to sama nezvládne a musí přijít další chlap, kterého se hned chytne. A tento jí otevírá pořád oči, pořád jí říká, že je tady něco blbě a že to není dobře. A ona to ví a pořád nic nedělá, dokud do toho ten týpek fakt sám pořádně nezasáhne.
No, je tady mnoho nesrovnalostí, které nechci dál rozebírat. Prostě Kateřina mi přišla jako postava velice hloupá, naivní, neschopná a hlavně ač v hlavě bojovala jako lev, tak navenek sama nic. Tím ale neříkám, že si to zasloužila. To si nezaslouží nikdo takového netvora. Spíše tím chci říct, že je naprosto evidentní, proč si tito psychouši vybírají takové typy jako je Kateřina. S nějakou ražoňkou by si Albert neporadil, poslala by ho do háje, ale tady věděl, že Kateřina je vděčná a tichá a bojácná a že mu to bude procházet hodně dlouho.
To, co pak autorka odhalila, bylo velmi šokující, to bylo opravdu velmi zajímavé a vážně bravurní, ale zase je tady ale. V tu chvíli, kdy se dovídáme o Albertovi další věci a dost odporné věci (jako by už jich tak nebylo dost), tak mi přišlo, že autorka dává dohromady dvě témata, dva děje, dva příběhy nebo jak to říct. Ale to by až tak nevadilo, kdyby to bylo tak nějak plynulé a nevyčnívala ta jinakost z toho děje.

Nápad ale celkově to není špatný, pochopila jsem, co autorka chtěla říct, co tím myslela. Velmi si vážím její odvahy to napsat. Bohužel ve mě vyvolala víc odporu a zuřivosti k samotné Kateřině než k Albertovi, protože přiznávám, ano Kateřina dle mě může za spoustu věcí, které se v knize udály, mohla jim zabránit, kdyby jednala a konala daleko dřív a nečekala až zahřmí. Plus pro ni je to, že si to sama velmi dobře uvědomovala a v tom jsem jí musela dát za pravdu.

11 19.04.2022