katynka78 komentáře u knih

(SPOILER) Tuto knihu jsem si zařadila jako druhou do kategorie objevila jsem díky Databázi knih ve Výzvě 2021. Nešlo jinak. Jsem nadšená, potěšená, mile překvapená a čtení jsem si velice užila.
Anotace knihy mne velmi nalákala, protože to téma je velmi neotřelé a i když jsem se dočetla, že není úplně originální, tak co dneska je. Na světě je nás skoro 9 miliard lidí, plno lidí chce psát a píše a tudíž se prostě musí stát a to i nechtě, že se téma bude opakovat a že čtenář narazí na něco, co už někde četl, nebo viděl a že mu to něco připomíná. Ono záleží, co chytnete jako první.
Pro mě to originální je. Pravda - připomíná mi to píseň od skupiny Nickelback - Save me, kde je taky v klipu osoba, co vidí nad hlavami jiných lidí ubíhající čas, než umřou. A toto právě byl důvod, proč mě ta kniha tak zaujala a musela jsem ji číst.
A vůbec mi nevadilo, že je mi přes čtyřicet a ta kniha je YA. Lákala mě, tudíž jsem musela.

Příběh je moc hezký, dokáže v člověku vyvolat tolik otázek a tolik emocí, to mám moc ráda. Díky tomu na tu knížku nezapomenu, protože to ve mně vyvolávalo tolik pocitů. Bylo to zajímavé, bylo to napínavé, bylo to laskavé. Detektivní linka nesla pocit zoufalství, beznaděje, pro hlavní hrdinku jsem to viděla kolikrát hodně a hodně zle. Cítila jsem, jak je nešťastná, smutná, jak neví, jak to dopadne. Navíc ten příběh nese hodně témat - úmrtí rodiče, alkoholismus v rodině, šikana ve škole, spoustu předsudků od okolí i v sobě samém. Ukazuje mladým čtenářům i to, že ne vše se může být tak, jak se jeví a naopak.
Ale také ten příběh ukazuje lásku, odhodlání, víru, sílu, chuť to nevzdávat, úctu ke stáří a k rodičům.
Pár kliše tam bylo, ale tak malinko, že to bylo naprosto v pohodě. A ten závěr byl moc roztomilý, zkrátka pro ty teenagery.
Těším se, až si tuto knížku jednou přečte moje dcera. Už teď po ní pokukovala, ale ještě je brzy.

Takže rozhodně doporučuju a dávám plný počet hvězd. Bylo to super.

18 12.12.2021

Vím, že svůj komentář píši v době, kdy je znám již film a hodně se o tom mluví. Ale já tu knihu četla dávno předtím než film vznikl a až teď uzrála chuť k tomu něco napsat.
Tato kniha mi přivedla do mého seznamu spisovatelů pana Patrika Hartla. Na základě této knihy jsem skoupila pak všechny ostatní knihy, protože jsem je zkrátka potřebovala mít v knihovně.
Stala jsem se fanynkou tohoto autora, protože mi sedí jeho povaha, jeho smích - ten mě vždy dostane, no a hlavně mi sedí jeho styl psaní.
Má perfektní vyjadřování, které sedne jak zadek na hrnec. Rozumí tomu všichni. Je to jako by byl vedle vás a ty historky hlavních hrdinů vykládal. Čte se to rychle, plyne to, žádné dlouhé popisky okolí, prostě rovnou na věc.
Je to mistr vyjadřování jak mužského, tak ženského světa a to mě baví. Když píše o ženách, tak jim snad vidí do hlavy či co. I když toto svoje umění pravda rozjel více až v dalších knihách. Ale tady to bylo poznat. Vůbec jsem neměla pocit, že by z žen dělal trdla, jak to někdo naznačoval.

4 kámoši, naprosto každý jiný, v jiném svém světě a ten je naprosto dokonale vysvětlen. Bavila jsem se, smála jsem se, dojímala jsem se, chápala jsem je a velice mne bavilo, že díky této knize mě pan Hartl pozval do chlapské duše. Paráda!

P.S. filmové zpracování mé nadšení z této knihy ještě více vynesl do výšin.

Další doplnění 23.1.2024
Knihu jsem dala jako audio a bylo to perfektní!
Akorát jsem si všímala víc, co je ve filmu jinak, ale nic z toho mi nevadilo.
Tato kniha je u mě top a zvládla jsem ji ve všech variantách.

49 29.11.2021

Právě jsem přečetla tuto českou detektivku. A tentokrát bude můj komentář trošku jiný než obvykle.
Proč bych ji doporučila:
- Je z českých luhů a hájů.
- Naprosto rozumíte mentalitě postav, protože jsou zkrátka našeho uvažování.
- Jména jsou zapamatovatelná, i když se autor snažil držet mozek na pozoru, protože i když naše abeceda má plno písmen, tak autor si vybral pár z nich a postavy pojmenoval podobně. Ale jak je to české, tak se to prostě dobře pamatuje.
- Příběh a zápletka je naprosto uvěřitelná. Opravdu, tady to není přitažené za vlasy, nepůsobí to tak ani trochu. Nic není na sílu a nic není přes čáru.
- V příběhu je od všeho něco, láska, nenávist, jemná erotika, zločiny, o jejichž dosahu nemáme ani tušení.
Je to vyvážené.
- Líbilo se mi to a to hlavně díky té myšlence - ve dne knihkupec, v noci strážce a ochránce.

Co mi vadilo:
- To otravné klišé vykopnutého poldy, kterému se stala životní tragédie a on začal chlastat. A jak se z toho hrabe a zase se zabředává a zase se hrabe ven. Toto je všude, polda s problémem. Takže toto je jedno mínus.

17 29.11.2021

Asi mám v poslední době nějakou divnou náladu či spíše ne příliš šťastnou ruku, že mi vybrané knihy nějak nesednou.
A to přitom u této jsem si byla na sto procent jistá, že mi sedne, protože jsem filmový fanda, televizní fanda, jsem cílovka a miluju ironický humor.
Zřejmě však by ty krátké kapitolky původně psané na facebook působily lépe, kdybych je četla jednotlivě a v časovém rozmezí než jako knihu a v zátahu.
Takto mi to totiž nešlo, nebavilo mě to, vůbec mi to nepřišlo směšné, zasmála jsem se opravdu párkrát.
V tom sledu těch postřehů ze života ženy filmového kritika totiž pan kritik vyšel velmi jako kritizovaná osoba, která ač svou ženu miluje, tak ji považuje za svého poskytovatele servisu, aby on si mohl chodit do kina, koukat na tv, jezdit po festivalech. Jako ano, je to jeho práce, ale přišel mi totálně neúčasten rodinného života. A ač to má tak dost chlapů, o to víc mě to štvalo tady.
Takže jsem si u této rádoby vtipné knížky spíše zafilosofovala na téma rovnosti, emancipace, feminismu a na pana kritika byla v jednom kuse naštvaná víc než jeho vlastní žena.
Prostě mě to rozčilovalo.
A jelikož se chystá vyjít druhý díl, tak vím, že do toho nepůjdu, protože pochybuju, že se pan kritik nad sebou zamyslel a něco změnil. A já se kvůli němu už víckrát rozčilovat nebudu. :-)

17 10.11.2021

Velmi nerada píšu negativní pocity ohledně knih, ale tak je jasné, že ne všechno, co čteme, se nám bude líbit.
Ke knize jsem se dostala po delší době, co jsem o ní věděla, ale nakonec jsem po ní sáhla, protože anotace zněla výborně a já byla zvědavá, co se z toho vyklube. K rozlousknutí této otázky jsem zvolila audioverzi, kterou zachránila paní Jana Štvrtecká svým velmi příjemným hlasem.
No - styl mi naprosto nesedl. Hopsání z jedné postavy na druhou i v rámci kapitoly, odstavce, než pochopíte, co a jak, mi byl nepříjemný.
Nevadí mi v knize dlouhosáhlé popisování pocitů postav, ale obtěžuje mě naprosto tupé popisování i všeho okolo, což často považuju za zbytečné a knize to přidá stránky navíc, které k příběhu nejsou potřeba. Čtenář není tupec a umí si dost věcí představit
.
V první čtvrtině knihy jsem odhadla jednu zápletku, ostatní mi byly skryty a odhalily se na konci, to nevadilo. Závěr mě překvapil, líbil se mi, to nebyl špatný nápad.
Ale tolik odboček a jen jedna dovysvětlena? Mně zůstalo tolik otázek nezodpovězených a to je něco, co bytostně u knih nejvíc nesnáším. Zastávám názor, že když si autor, v tomto případě dvě autorky dají takovou práci s odbočkami, zápletkami, matením čtenáře, kterému se z toho vaří mozek, tak by mohly vše vysvětlit a nenechat nic jen tak. Pak to působí, že buď se jim to nechce vysvětlit a nebo že se do toho tak samy zamotaly, že si na to nevzpomněly a to ani po několikátém čtení.

Za mě překombinované, nedovysvětlené a navíc ty důvody vedoucí k chování některých postav spíše směšné. Mrzí mě to, ale zklamala jsem se. A to hodně.
Dvě hvězdičky za nápad, psychologii postav, za audio.

12 10.11.2021

V letošním roce jsem se vrátila ke svým milovaným komiksům, které mě baví již od mladého věku.
Objevuju, co je nového a nacházím zajímavá témata, která díky tomuto zpracování projdu za chvilku.
Knížka je velmi krásně ilustrovaná, je milé do ní koukat. Usmívala jsem se a to i přesto, že dávno nejsem ve věku hlavní hrdinky, dávno nejsem svobodná a nezadaná a bezdětná.
Ale to období si pamatuju, proto jsem se těmi situacemi bavila.
Líbilo se mi i to, jak autorka popisuje, co je na single životu náročné a zároveň ukazovala, že vše se dá zvládnout s humorem.

Za mě fajn oddechovka, u které se dá vzpomínat a nebo kývat hlavou, že tomu tak je.

A já jen dodávám, že každý věk, každý stav a každé rozpoložení má svá plus a svá mínus. A to je na životě to krásné.

17 05.11.2021

Musím říct, že můj osobní boj s tělem je také nekonečný příběh. Tudíž veškeré myšlenky, které autorka popisuje v první půli knihy, mi byly blízké a naprosto jsem jim rozuměla.
Styl psaní mi vyhovoval, takový lehký, český, vstřícný. To bylo super.
Líbilo se mi, jak popisovala vše, co jí to výživové poradenství přineslo. Obdivovala jsem její vůli, obdivovala jsem její aktivity mimo práci, co všechno s rodinou podnikala a do čeho všeho šla, i když měla nadváhu.
Obdivuji, že i s lehkostí popsala stránku milostnou, zkrátka nebála se žádného tématu.

Za mě výborný ironický humor, nasmála jsem se, občas se i zamyslela a hlavně hodně kývala hlavou, že to tak je.
Co mě však ke konci mrzelo, že jak se dostala na tu vysněnou váhu, tak jsem z toho textu cítila to, co se většinou stane každému, kdo skončí s nějakým nešvarem - mírná namyšlenost a hlavně krátká paměť na to, jak člověku je, když má ta kila navíc a když ten nešvar život ovlivňuje. Znám to i z vlastní zkušenosti - ti vyléčení a napravení jsou kolikrát horší než ti, co to trápení nikdy nezažili.
Vadilo mi, že jí vadí, že si každý nevšímá toho, že zhubla, že jí vadilo, že jí každý nelichotí. V tom jsem legraci neviděla. Myslím, že měla dost obdivu a hlavně sama cítila, jak je ten život bez 30 kil snažší, a to přece musí ke spokojenosti stačit, ne?

Ale jinak fajn kniha, jsem ráda, že jsem autorku objevila a že je taková "správná ražoňka." Má super názory a vzhledem k tomu, že to zasazeno do současné doby, tak mi to bylo ještě více sympatičtější a občasné názory na politiky a danou situace jsem uvítala.

Fandím jí a doufám, že se jí ten jojo efekt vyhne. U mě tomu tak není:-)

10 05.11.2021

Tuto knížku mi půjčila kolegyně v práci s tím, že je to perfektní čtení a ať to zkusím.
Musím tedy říct, že mi tím do mého čtenářského portfólia přinesla novou autorku.
Je to první knížka od Lapeny a tím jsem jejímu stylu docela podlehla.
Její příběhy jsou svižné, bez prázdných míst, neokecává, popisy míst jsou akorát a knížky nejsou obsáhlé. Na daný příběh ten počet stran naprosto stačí.
Tento příběh je velmi zajímavý, z počátku to vypadá na nenáročné čtení s jasnou zápletkou, ale opak je pravdou.
Začínají se odkrývat charaktery postav, jejich motivy a představy co a jak v životě a najednou si nejste ničím jistí a nevíte, komu věřit.
Závěr je perfektní v tom, že je šokující. Nechápete, že někdo může něco takového udělat a přitom když si ten děj promítnete zpětně, tak ten dotyčný člověk nehnul ani brvou. Bravurně napsané a já věděla, že od Lapeny přečtu další a nebudu váhat.

35 03.11.2021

Moc neholduju knihám, kde jsou povídky od různých autorů, ale jakmile je to z lékařského prostředí a s lékařskou tématikou, tak jdu do toho.
Knížku mám doma, cena byla přijatelná a podpořila jsem naše autory.
Bylo to fajn.
Ale jiné sbírky povídek číst nebudu, protože tento styl knih mě nebaví, působí to roztříštěně. Ale jak jsme u medicíny, tak jsem pro jakékoliv zpracování či žánr.

16 03.11.2021

Přišlo na mě období, kdy jsem chtěla něco hezkého, milého, nenáročného, pozitivního a toto většinou dají romantické příběhy.
Osobně miluju, když je tam jídlo, krásné prostředí a dle recenzí mají toto všechno právě knížky Julie Caplinové. Tak jsem to zkusila.
A protože to bylo náročné období lockdownu, který zapříčinil, že k moři raději ne, tak jsem se k tomu moři vydala v knížce.
Moc se mi líbilo, že jsou tam popsána místa, kde jsme již byli, takže to přenesení do příběhu šlo velice rychle.
Oceňuju právě ten super popis toho prostředí, tak akorát, žádné přehnané a přitom velice trefné, že si to krásně představíte.
Příběh jako takový obsahoval i vážné myšlenky, ale v první řadě je to opravdu červená knihovna - nedorozumění, nesympatie či rozpaky se po čase rozplynou a na řadu přijde láska a dokonalá harmonie.
Bylo to fajn, v rámci žánru jsou tyto příběhy pro mě přijatelné.

14 03.11.2021

Tuto knihu jsem tady na Databázi zahlédla jen matně a v den, kdy jsem šla do knihovny, jsem o ní ani neuvažovala, že bych si ji půjčila.
Ale jak jsem tak procházela regály a koukala s láskou na ty řady knih, najednou ta kniha vyčnívala, upoutala moje oči a ten název mě doslova přilákal. A anotace mě úplně dostala a já to musela číst.

Nechci spoilerovat, ale tuto knížku doporučuji všem, kdo nemají rádi potoky krve, ne časté drsné scény, ale přitom si rádi přečtou dobrou krimi.
Toto je ten případ. Byla jsem velmi spokojená s motivy, co vedly k těm otřesným činům, protože byly zajímavé, neotřelé a skoro jedinečné. Mě osobně to nutilo nad tím přemýšlet.
Každý vrah má nějakou šablonu, něco, co pořád opakuje a co mu samotnému dává řád. Vždy to tak je, jinak by ti kriminalisté nemohli padouchy dopadnout. A i tady tomu tak je, pro pachatele je důležité, aby jeho oběti byly šťastné a umíraly s usměvem na rtech.

Není to ale po celou dobu strhující čtení, spíše je to - chvíli zvolna, chvíli svižně. Mě to ale zase vyhovovalo, mohla jsem si vydechnout a přemýšlet.

Patří to pro mě k těm lepším krimi. A přiznám se, že je to opravdu dáno tou hlavní myšlenkou, která se celou dobu knihou táhne. Je to totiž o tom, že zle je nám ze všech vrahů, ale nejhorší jsou ti, co jsou opravdu důslední a inteligentní.

25 29.10.2021

Nikdy jsem nebyla na červenou knihovnu, jen snad krátké období puberty a nebo když v té romantice je lékařské prostředí, tak to jo. Ale jinak to nevyhledávám.
Časy se ale mění a v záplavě psychotrilerů, krimi a občasných drsnějších knih je potřeba čas od času odlehčit.
Nejdu do erotických, top lechtivých témat, ale romantika spojená s jídlem či knihami mi naprosto vyhovuje a je to milé a přináší potřebný relax.

Jenny Colganová má umění toho, že mne dokáže do svých příběhů vtáhnout a při čtení jejích knih je mi velice dobře jak na duši, tak po těle.

Příběh slečny Niny, která miluje knihy a chce jejich prostřednictvím dělat radost dalším lidem, to bylo blaho.
Držela jsem jí pěsti, prožívala její úspěchy i nezdary. Líbilo se mi, že se nevzdávala a do Skotska jsem se v duchu přestěhovala s ní. Nádhera.
Knížku doporučuju všem, kdo milují knihy, kdo mají rádi romantiku a příběhy s pěkným koncem.

28 28.10.2021

Bohužel patřím k menšině lidí, kteří nejsou s touto sérií spokojeni. Jako vždy píši, že Roberta Bryndzu opravdu miluju. Je mi sympatický, je hezký, fascinuje mě, že má za manžela slovenského chlapa a jeho sérii s Erikou zbožňuju. Ten styl, ty příběhy, fakt mě bavily všechny a mám na jejich čtení krásné vzpomínky.
Ale tato série pro mě není, opravdu ne, hlavní hrdinka alkoholička (i když se nedivím, proč tomu propadla, ty hrůzy, co jí spisovatel nachystal, to bych taky chlastala), má pro mě opravdu nepřijatelné myšlenky a není mi sympatická.
Případy jsou i drsnější, opravdu otřesné. A taky tento díl mi přišel trošku nepřehledný a bylo mi to skoro jedno, jak to dopadne.
Prostředí, kde byly oběti. mi bylo krajně nepříjemné. Představa toho, co prožívaly, odporná.
A toto odmítám číst a nebo se tím zabývat.
Naštěstí audiokniha a Martin Stránský to zachránil svým bravurním uměním a krásným hlasem.
Další díl si možná někdy poslechnu, ale vůbec to nebudu vyhledávat a nebo si to značit.
Za mě je tento díl trošičku lepší než první, ten Kanibal byl odporný, ale pořád je to pro mě nepřijatelné a do této série už nejdu.
Mrzí mě to.

16 28.10.2021

Jako většina v dnešní době čtu převážně krimi, ale i ta se musí proložit jinými tématy a žánry.
A tak jsem dala na radu zdejších a zkusila tuto paní spisovatelku. Z jejich knížek jsem si dle anotace vybrala to, co mě zaujalo a ano opět vraždy. Ale ony vlastně nebyly schválně, první byla tak nějak nejprv omylem a ty ostatní pak tak nějak "v sebeobraně" :-)
Je to naprosto nenáročná literatura, oddechové čtení, které nese úsměv nad tím, že hlavní postava Vivi má spíše víc štěstí než rozumu. Najdete tam hodně linek z romantického žánru, třeba že je vše ok, vše se daří a když se nedaří, tak se to všechno velmi brzy napraví. A i když se zdá, že Vivi má stále klacky pod nohama, tak je zametá s takovou rychlostí, že jsem se divila, že se ještě nesložila.
Je to naivní, nelogické, i když proveditelné, tak samozřejmě naprosto odhalitelné, což v příběhu vidíme. Ale pak příjde princ na bílém koni a vše zachrání a tím pádem je závěr pro hlavní hrdinku "happy".
Takže romantika s napětím pro pobavení. Víc za tím nehledejte. A když tomu necháte volný průběh, tak budete rádi, jak to dopadle a budete se usmívat.

17 19.10.2021

Tip na tuto knížku jsem dostala v jedné skupince, kde si taky píši o knihách a sdílíme tam své názory, co čteme a radíme si, do čeho se pustit a do čeho ani náhodou. Mimochodem ta milá osůbka je i tady na Databázi, viď Kexino - posílám poděkování!

Tato knížka mne zaujala už svým názvem. :-) Můj táta je cholerik, mně se to taky občas stane a tudíž jsem si chtěla přečíst o někom, kdo s tím taky bojuje. A jelikož jsem věděla, že to má být humorné, o to víc jsem se na čtení těšila.
A opravdu - MUSÍM DOPORUČIT - TO JE NAPROSTO PARÁDNÍ! Kdo se chcete pobavit, zasmát, nepřemýšlet až tak nad dějem, jen se nechat nést příběhem stejně jako životem, tak do toho!
Často si vzpomenu na nějaký bonmot, kterým si opět přivodím úsměv na tvář.

Při čtení jsem se smála často tak nahlas, že i manžel musel přijít a sám si přečíst, čemu se tak lochčím.
Fakt perfektní styl psaní, svižné, nenásilné, naprosto barvitě vylíčené a bravurně popsané.
Fakt paráda.
Jediné, co bych autorovi vytkla, je ten jeho fórek na zpěváka Petra Muka - to se opravdu nehodilo a tam jsem se i naštvala. Navíc, když ten jeho vtip není založený na pravdě.
Ale jinak jsem si to opravdu ale opravdu moc užila.

10 17.10.2021

Shari Lapenu mám ráda. Opravdu. Její styl psaní mi vyhovuje, líbí se mi její pojetí zápletek a naprosto zbožňuju to, že umí vyvolat napětí aniž by u toho musela vymřít polovina postav v knize a to nejlépe způsobem, že všude je krev a pohled na oběti je více než odpuzující.
Takové tragické, sadistické popisy opravdu nepotřebuju a právě proto Lapenu miluju.

Bohužel u této knihy ( četla jsem od ní kromě poslední, co vyšla - všechny) jsem byla zklamaná na plné čáře. Začátek byl velice slibný, líbil se mi nápad s výpadkem paměti a čekala, co se z toho vyklube.
I ta osoba, co byla příčinou nepříjemností, mi vyhovovala a bylo to fajn. Ale nějak tomu chyběla "šťáva". Nemělo to grády, někde se ztratilo autorčino charisma a navíc to totálně "zabila" otevřeným koncem, který z duše nenávidím, protože to mi přijde jako odfláknutá práce spisovatele. Jako - už se mi to nechce domýšlet, tak ať si to čtenář domyslí sám jak chce? Nene, pěkně mi to autorko dopověz, Ty jsi si to vymyslela, tak to dotáhni a hotovo.
Toto se prostě za mě nepovedlo a vím, že jiným se to líbí. To naprosto neupírám nikomu jeho názor, já tu píši svůj.
Za mě slabota, i když námět, motiv super, tak někde to poztrácelo energii a ke konci se ubral plyn a to je velká škoda.

19 17.10.2021

Téma této knihy mne nalákalo. Je to proto, že kriminálky či detektivky jsou až příliš často psány z pohledu vyšetřovatelů nebo obětí. Ale velmi málo (i když podobná mě ještě čeká k přečtení) je psáno z pohledu pachatele, darebáka či sériového vraha. Je však pravdou, že tato tendence je vzestupná a autoři do svých děl zahrnují čímdál tím víc pasáže, kde se dozvídáme, co darebák dělá, proč a nač.
Ale toto je přeci jen jiné kafe - tady je vše z pohledu jednoho z pachatelů - v tomto případě z onoho zmíněného manželského páru - manžela, celý příběh vidíme jeho očima, sledujeme, jak myslí, co dalšího chystá a proč.
Ale vše není tak, jak se na první pohled zdá a to je velmi zajímavé a to, co mě na knize bavilo.
Co už mě ale po půli knihy nebavilo, byl tok těch myšlenek. Dokonce mi ten manžel přišel tak trochu slaboch, nepřipadal mi nic extra. Bylo až odpudivé, jak byl na oko obyčejným člověkem a nic neukazovalo na to, proč dělá to, co dělá. A jejich společný motiv jejich činů byl více než k poblinkání, to opravdu nedovedete pochopit.

Ke konci to ovšem gradovalo a přiznám se, že jedna věc mě napadla už v půli knihy, která se nakonec potvrdila a byla jsem potěšena, že jsem ji odhalila.
Bylo to dobré, bavilo mě to, ale mělo to svá velká ale. Věřila jsem totiž, že se dozvím, proč to dělal, proč to dělala ona, kde byl původ toho všeho. To se až tak nedozvíme, nebo spíše náznaky jsou, ale hodně si pak spíše domýšlíte.
Co se mi ovšem líbilo hodně bylo, že pachatel cítil, jak velký dopad mají jeho činy a chování na jeho děti a jak křehká je jistota a bezpečí.

Příběh jsem si užila, je to dobrá krimi bez zbytečných krvelačných scén. Klidně doporučuju, ale má to své rezervy co se týče ve využití daného tématu. Proto jen 3 hvězdičky.

16 16.10.2021

Obávám se, že tato kuchařka mě trošičku zklamala. Nevím proč, čekala jsem jiné zpracování.
Ale věřím tomu, že jiným se líbí, takže nechci odrazovat. Jsem zvyklá na opravdu podrobnější a logičtější rozdělení.
Mám třeba velice ráda vánoční kuchařku od Nigelly Lawson, ta to má precizní, akorát jsou tam recepty, co se u nás nepoužívají, takže kdyby někdo napsal takovou kuchařku na naše recepty, bylo by to skvělé.

Ale pokud někdo nemá zkušenosti s vařením a pečením na Vánoce, tak tato kuchařka je rozhodně dobrou volbou si to zkusit a načerpat inspiraci.
Ti, co mají už svoje zavedené, což jsem já. tak už je tam trošku něco nevyhovující.

12 13.10.2021

2. případ již náčelnice Josie Quinnové

Vzhledem k tomu, že první případ mě velmi nadchl, bavil, šokoval a četl se jedním dechem, tak jsem samozřejmě sáhla po této knize. A to i přesto, že se snažím nemít těch sérií moc.

Na rovinu říkám, že to na mě působilo hodně překombinované a rozeběhnuté do mnoha stran. Postav tam bylo na mě moc a i mě bolela hlava z toho. A to mi trošku kazilo dojem. Tento přehnaný styl v první knize nebyl a tady mi to vadilo.
Ale zase, bylo to čtivé a pomalu ale jistě to vtahovalo do děje.
Jak se blížil konec, tak to začalo zapadat a i když jsem tentokrát nebyla tak šokovaná, tak jsem koukala, co autorka nakonec použila za téma a hlavně motiv. To tleskám, protože to má přesah, pokud to tam čtenář chce vidět. A já viděla a přísahám, že to téma mě kdysi napadlo, tak mě to fakt nadchlo, co ta autorka vykonstruovala.

A tak trochu jsem tentokrát i záporáka chápala. I to se může stát.

Jinak mi ale vadí u sérií vadí, že hlavní hrdinové jsou vystaveni takovým nebezpečím, že se až divím, že jsou naživu. A beru na vědomí, že jsou kriminalisté a tudíž je jasné, že je to jejich součást. Ale když porovnám třeba Poirota a třeba Eriku od Bryndzy a nebo právě Josii, tak Poirot nebyl za celou dobu tak akční jak tyto holky.

Ale je to dobrá krimi.

28 08.10.2021

Je to už trošku delší čas, co jsem tuto knihu četla, ale jelikož jedu hlavně přes pocity, tak si velmi dobře pamatuju, co a jak.
Je to první kniha ze série o Erice, kterou jsem si oblíbila a patří dodnes k mým nejoblíbenějším detektivním ženám.
Kniha mě vtáhla do děje svou čtivostí, svižností a samozřejmě dějem. Bavilo mě to, můj talent na odhalování vrahů v knihách je slabý, takže si to většinou užiju, když se dozvím, kdo za to může. :-)
A taky tato kniha poskytla i mnoho krásných veršů pro mou tehdejší práci, takže mám na tento příběh opravdu hezké vzpomínky.
Jo a hlavně - přivedla mě k úžasné sérii!!!

54 08.10.2021