Manželkou podruhé

Červenou knihovnu nečtu často, ale tato kniha mě velmi mile překvapila. Vtipné dialogy, několikrát jsem se zasmála ale měla i slzy na krajíčku.

Je to typická červená knihovna? Ano, ale přesto umí překvapit. Kromě dialogu na začátku knihy, po kterém jsem měla pocit, že to nedám, byly ostatní dialogy v knize vtipné, úderné a zábavné. Bavilo mě to číst, ne vždy se dalo odhadnout, co se bude dít na dalších stránkách. Nevím proč, ale hrozně jsem si zamilovala postavu Olívie, její vztah s hrdinkou mě bral možná ještě o trochu víc než vztah mezi ústředním párem. Její chování bylo velmi věrohodné a citlivě napsané. Konec knihy mám trochu v mlze, přišlo mi, že to bylo došito horkou jehlou a už to nemělo tak chytlavý spád, ale jinak skvělé čtení na dovolenou.

Toto je červená knihovna s hlubokými myšlenkami. Jste ochotni přijmout znovu riziko ztráty? Nebo se budete radši chránit a odepřete sobě a dalším šťastné chvíle?

Abby ovdověla. Jak se během příběhu seznamujeme s jejím manželem, tak mám pocit, že její manželství rozhodně vyrovnané nebylo. Manžel hrál důležitější roli. Když se přestěhovala a řekla si, že se může znovu někomu oddat, tak ji osud znovu postavil před stejnou situací. Nicméně autorka nám dala o dost kapitol dříve menší nápovědu, jak to a tím fešným Liamem skutečně je.

Každá postava je jako živá, toto se autorce povedlo.
Na konci mi přišlo, jako by byly dvě kapitoly přehozené.

Tohle bylo moc krásné čtení. Citáty mě hodně bavily, byly mile sarkastické a velmi pravdivé. Chvílemi to zavání červenou knihovnou, ale nenechte se zmást, je to mnohem hlubší. Z konce jsem byla trochu rozpačitá, ale vlastně vše dávalo smysl.

Někteří lidé proplouvají životem lehce a bez větších zádrhelů, druhým zas život nachystá víc překážek než ostatním. Abby hledá po smrti manžela nejprve levnější místo k bydlení a nakonec vlastně hledá i sama sebe. A najde toho mnohem víc než očekávala.

Za mě slabší červená knihovna, střední část velmi zdlouhavá. Nejlepší mi přišly citáty na začátcích kapitol.

(SPOILER) Krásný příběh. Místy hodně smutný a k přemýšlení. Jen závěr mě trochu zklamal. To byla hodně červená knihovna. Vrhnou se do náruče a líbačka za potlesku všech přítomných.

No páni. Hodně silný příběh. Perfektně psychologicky zpracovaný, hlavní hrdinka je příjemně sarkastická a ten konec, ufff.....

Tento příběh mě bavil. Toto je příběh o Abigail, které je 40 let a brzy se provdala za staršího muže. Příběh vypráví, jak se vyrovnává se životem poté, co zemře. Je spisovatelkou a stěhuje se do Nového Skotska psát. Jenže ne všechno je tak jednoduché.. Dala bych knize i víchvězdiček, kdyby byl ten konec jiný.

Moc hezký příběh, který vás vezme za srdce, ale zdaleka přesahuje červenou knihovnu. Je v něm mnoho nádherných myšlenek, které umocňují výstižné citáty před každou kapitolou. Jejich hloubka a modrost si zaslouží šířit je dál, a tak jsem si dovolila půjčit si je na svůj web s citáty.
Milovníky koček potěší okouzlující pan Walt Whitman, který je Abigail nemalou podporou. Líbí se mi, že ač spisovatelka ve svém životě chová doma psy, představuje zde i kočku jako nejlepšího přítele člověka.

Pokud je láska odpovědi, můžete mi, prosím vás, zopakovat otázku?

Všechno dobré musí jednou skončit.

Takhle to život dělá vždycky - neptá se na dovolení. Prostě letí a uhání, vrhá se do nejostřejších zatáček a nečekaných karambolů a vy se vezete, i když jste o žádnou jízdu nestáli.

Skutečnost, jakmile ji přijmete, vás nikdy nezklame.

Když se nenaučíte bát, nenaučíte se ani statečnosti.

Pravda vás osvobodí, ale nejdřív vás nasere.

Život se rozpíná nebo smrskává přímo úměrně odvaze člověka.

Život je ve skutečnosti snadný, ale lidé ho neustále činí složitým.

Nelze najít klid tak, že se vyhýbáte životu.

Když něco chceš, nejde jen sedět a naříkat. Musíš sebrat vsechnj odvahu.

Mít odvahu neznamená znát odpovědi na všechny své otázky. Mít odvahu znamená postavit se otázkám, kterým jste se celý život vyhýbali.

Pravda je jako slunce. Na chvíli ho můžete zakrýt, ale ono nezmizí.

Život je sled lekcí, které se musí prožít, jinak je nelze pochopit.

Máš to, čím vezmeš zavděk.

Nedovolte nikomu na celém širém světě, aby vám říkal, že nemůžete být sami sebou.

Člověk nemůže objevovat nové oceány, když nemá odvahu ztratit z dohledu břeh.

Strach je pořád lepší než odpor.

Nezáleží na síle těla, ale na síle ducha.

Dát najevo slabost znamená stát se zranitelným; a stát se zranitelným znamená dát najevo sílu.

Vydržet ještě do dalšího kola, když už si člověk myslí, že to nedokáže. To v životě všechno změní.

Nejlepsi je držet se v životě jeden druhého.

Příběh v sobě ukrýval daleko víc, než jen romanticky příběh.

Moc milé čtení pro ženy, ale nebojte, není to vyloženě červená knihovna. Hlavní hrdinka Abby se se svým kocourem přestěhuje z New Yorku na kanadský venkov, kde se pustí do rekonstrukce domu. Na malém městě se seznámí s dalšími obyvateli, jejichž postavy jsou v knize pěkně vykreslené. Abby mi i přes některé její mouchy byla sympatická, hlavně její humor. V závěru jsem byla trošku zklamaná, zvrat byl na mě už moc velká náhoda.

Ze začátku jsem se do knihy nemohla začíst. Ale asi tak od poloviny jsem to začala hltat. Je to romantická oddychová klasika, která má nakonec nějaký spád.

Krásně napsaný příběh o životě a naději.

Tento román jsem si vzala na dovolenou a musím říct, že to bylo přesně to pravé. Hlavní hrdinka Abby se snaží vyrovnat se všemi strastmi, které jí život přinese (a že jich není málo). Líbilo se mi, že to není úplná "slaďárna". Čtyři hvězdičky z šesti dávám za závěr, který mi přijde chvílemi zmatený. Potřebovala bych dovysvětlit pár informací, abych se v tom vyznala. Ale až na ten konec doporučuji.

Knížka se mi velice zamlouvala, moc hezky se četlo, postavy všechny sympatické (to se opravdu v málokteré knížce povede), jen mě mrzí ta konečná zápletka, která tam podle mě být nemusela. I bez ní by život hlavních hrdinů nebyl procházkou v růžové zahradě.

(SPOILER) Masakr. Ačkoliv jsem nedávno četla Vzduch, který dýchá od Brittainy C Cherry, který má podobný námět i postavy, tohle mě úplně semlelo. Je tam popsáno tolik emocí! Většina tohoto žánru se spokojí s chtíčem, láskou, smutkem a zklamáním. Tady tomu dominuje beznaděj, strach, samota a osamocení , nadšení, krásný smysl pro humor, schopnost užívat si tady a teď.
Nejvíc oceňuju vývoj hlavni postavy. Sice mě trochu rušila Lauren (nesnáším tohle klišé aneb nejlepší kamarádka na telefonu), ale asi byla kvůli vysvětlení potřeba.
Tu kotrmelcovou zápletku jsem odhadla za půlkou, o to bolestnější bylo další čtení.
Sakra, ale fakt dost mi chybí epilog nebo aspoň nějaké číslo, naznačení... :) No nic. Musím to ještě rozdychat :)

Neřekla bych ze je to červená knihovna, je to příběh o hledání sama sebe, o tom, ze život se má žít naplno . Autorka píše krasne, je to propracované a zaujalo mě množství myšlenek o běžných věcech. Konec není jako to konciva, posmrkala jsem par kapesníku. Vřele doporucuji.

Letní oddychovka s romantickým podtextem a vcelku příjemným příběhem, který ničím neurazí a ani nijak extra nenadchne. Četlo se však jedním dechem a knihu jsem měla za necelé dva dny přečtenou. Chvílemi se u ní člověk i usměje a to i díky vedlejším postavám. Příběh to zas tak nereálný není, ale je jasné, že skončí happy endem a oběma postavám jsem to přála, určitě si v budoucnu přečtu znovu jako oddychovku.