Karimah komentáře u knih
Skvělá kniha, těším se na Faju.
O Djatlovově výpravě jsem nikdy předtím neslyšela, jaké bylo moje překvapení, když jsem si na Google chtěla prohlédnout, jak to vlastně vypadá na Uralu a narazila na Cholat Sjachyl.
Knihu bych přirovnala k filmu Kameňák. Párkrát jsem se zasmála, ale nadevše převažuje pocit ztraceného času. U filmu se dá alespoň žehlit ....
Skvěle vystižené postavy i situace. Nemám ráda otevřené konce, ale tady to sedlo jako hrnec na prdel.
Skvělá knížka, ke konci už to ale ztrácelo náboj a konec se mi zdál ušmiknutý.
První 3/4 neskutečná nuda, nereálné a zmatené rozhovory, do čtení jsem se vyloženě musela nutit. Jakmile se to trochu rozjelo, tak to v nejlepším skončilo. A že lidstvo trpí touhou po moci a stádovitostí, není nic nového, celé lidské dějiny jsou jen o tom. Prase a tanečky, chléb a hry a najednou platíš "obrannou" válku kdesi v Afgánistánu ani nevíš jak.
Bavila mě kniha i film, i když se od sebe dost liší.
Zvláštní a neokoukané.
Překlad do češtiny mohl být lepší, je z toho cítit slovenština.
Moje první kniha od tohoto autora. Bylo to fajn, zaujalo, zabavilo, ale nepřesvědčilo o tom, že bych si od něj měla přečíst i něco dalšího.
Mrkla jsem i na film, ale ten byl hrozný.
Po dlouhé době kniha, kterou jsem nebyla schopna dočíst do konce. Nuda. Možná by se hodil podtitul "budhismus pro děti".
Příběh toho nabízí hodně k přemýšlení. Často se říká, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale není to vždy pravda.
Vyzdvihla bych také nádherné popisy přírody.
Za mě je to jedna z nejlepších knih, co jsem v poslední době četla.
Kniha mě celkově bavila, ale některé věci mi doslova lezly na nervy. Hlavně jak se hlavní hrdinky chovaly, nepřišlo mi to úplně "ze života", ty postelové scény to měly jako oživit nebo co? Z orgasmu a vnitřní lvice už na mě šly osypky.
Nikdy jsem nic takového nečetla a za mě je to prostě geniální.
Jedna z mála knih o seberozvoji, kterou má smysl si přečíst.
Neotřelé, vtipné a zároveň k zamyšlení, zajímavá obálka. Těším se na další.
Detektivky obvykle nečtu, ale tohle se mi líbilo, asi zkusím i další knihy ze série. Jak už tady psalo více čtenářů, trochu mě tam rozčilovaly ty "superschopnosti", ubíralo to na uvěřitelnosti.
Nenadchlo tolik jako ostatní autorovy knihy. Ne moc vtipný humor, plytké filozofické úvahy, příliš vykonstruovaný příběh. Číst se to dalo, ale nadšení se nekoná. Jako nejpřínosnejší část knihy hodnotím závěrečný odkaz na krizová centra a linky důvěry. Třeba to někomu pomůže neskočit.
Za mě zatím nejslabší Hartlova kniha. Teď jsem dočetla a už ani nevím, o čem byla. Přijde mi to jako plýtvání talentem, protože pan Hartl píše lehce, čtivě ... ale o ničem.