Guarnere komentáře u knih

Namlsaná z prvního dílu, slupla jsem tu knihu jako malinu. Rozjezd zase pozvolný, tentokrát jsme se museli seznámit s nížinami, ale pak to opět byla jízda. Atmosféra je vylíčena tak dokonale, že jsem se na Otortenu a v dole opravdu bála, holt nejsem žádný hrdina, já bych tam zemřela strachy i s kapitánem po boku. Trochu mi vadila Ilanina mladická ublíženost, která okamžitě odsuzovala, aniž by pátrala po důvodech, čím déle trvala, tím pro mě byla otravnější. A některé pasáže mohly být o chlup méně popisné a přemýšlivé. Ale jinak perfektní čtení a hurá na třetí díl.

9 11.06.2022

Posledních 150 stran jsem hltala jako bonbóny a šla jsem spát až poté, co jsem knihu konečně dočetla. Rozjezd byl pomalý, tempo především brzdilo uvedení do problematiky nového světa, ale pak to byla jízda. Jedinou výtku mám k názvům - všechno se jmenuje kdoví proč jinak, autorka pak všechno musí vysvětlovat - kdyby například fura byl rovnou lapka a stikla rovnou pohár, bylo by to mnohem jednodušší a v některých případech bychom pak nemuseli sahat po slovníčku, ale to je opravdu drobnost. Co mě však opravdu nadchlo bylo zakomponování Ďatlovovy expedice do příběhu. Protože mě tahle záhada vždy děsila, při čtení Otortenské části jsem se trochu bála, ne že ne. Vrhám se na druhý díl a největší obavy mám z data vydání dílu čtvrtého…

15 08.06.2022

Naprosto překrásná kniha o přátelství a cestě životem. Koupila jsem ještě v originále, nevydržela jsem čekat na překlad. Ilustrace jsou krásné a neskutečně něžné a je neuvěřitelné, jak se pomocí nich a pár slov dá vyjádřit tolik. Když mi bude ouvej, budu se k ní jistě vracet pořád a pořád dokola.

Bylo to hodně čtivé a v podstatě se mi to hodně líbilo, čtenář se alespoň dozví o pozadí Her a samotného prezidenta, také důvodu, proč mu 12. kraj tak trochu “ležel” v žaludku. Ale část, kterou strávil jako mírotvorce, mi úplně nesedla. Nevím, prostě mi přišlo, že postava v předchozích částech nebyla vykreslena tak, aby pak zastával tak radikální názory. Jistě to byl zhýralý spratek, který ztrátu bohatství těžce nesl, ale že by opravdu věřil tomu, že Kapitol pro kraje dělá vše, co může a jejich obyvatelé jsou prostě jen zvířata, podlidi, co si za svou bídu mohou sami, se mi věřit nechtělo. Nehledě na to, že ta jeho averze vůči reprodrozdům mi přišla příliš vyhnaná do extrému - působilo to dojmem, že je to tam právě proto, aby čtenářům Hunger games došlo, jak šíleně mu Katniss musela vadit… Ale jinak jsem spokojená, dostala jsem tak nějak vše, co jsem od knihy očekávala…

3 18.05.2022

Jako celek dobré, ale 1/3 se mi tedy nelíbila vůbec. Maminka byla asi nejhorší kapitolou, u které jsem vůbec nepochopila, co se autor snažil říct. Naopak bych vypíchla kapitolu s Taminou, touha udržet si vzpomínku na milovaného člověka byla popsaná krásně a něžně, až mě to od Kundery překvapilo. Jeho knihy jsou vždy hodně hutné a plné filosofie, někdy chápu, někdy tápu, ale co se mi opravdu líbí je, že své postavy obnažuje až na dřeň a bez soucitu je často staví do trapných situací, jako život sám nás.

6 08.05.2022

Na to, že je to Kundera a příběh obsahuje mnohé zajímavé myšlenky a filosofické otázky, se čte kniha až překvapivě lehce a pro mě se stala v podstatě jednohubkou. Příběh jako takový mě moc bavil, líbilo se mi provázání několika linií postav, času a míst. A jak u dobré knihy bývá zvykem, chuť na jazyku, která po přečtení přetrvá a nutí čtenáře nad příběhem hloubat, v tomto případě jen tak nezmizí.

3 13.04.2022

Úžasná kniha o otřesných věcech, o degradaci lidské bytosti na pouhé přežívající pudové zvíře. Čte-li člověk cokoli z období 2. světové války, uvědomí si, že by vlastně v té době nechtěl vůbec být, nikde - ať už jako voják, tak jako civilista. Strohost, se kterou byla popisována smrt některých postav, přímo děsila a stále nevím, co si o Králi myslet. Naučil se v tom chodit lépe než ostatní, nebál se obchodovat, své lidi za oddanost odměňoval, na stranu druhou žil na jejich úkor. Ale jak už bylo řečeno níže - z pohodlí našich domovů nám snad ani hodnotit nepřísluší.

14 03.04.2022

(SPOILER) Od začátku se mi to četlo velmi špatně, bylo to až moc hutné a přemýšlivé - ačkoli to mi nikdy dřív nevadilo, tady u tohoto autora mi to prostě nesedlo. Kolikrát jsem se musela vracet na začátek odstavce, i když to byla možná moje chyba, četla jsem vždy před spaním, kdy už se mi oči zavíraly únavou. Ale i tak - jakmile jsem se dostala do bodu, kdy se spolu poprvé milovali, nebylo už nic, co by mě nutilo číst dál, absolutně mě přestalo zajímat, co bude následovat, takže jsem knihu nakonec odložila…

3 12.03.2022

Kytici samozřejmě moc dobře znám, zajímavé ovšem je, že až nyní jsem prvně četla Záhořovo lože a Holoubka. Nevím, jak se stalo, že jsem je před tím přeskočila. Všechny balady rychle plynou, Záhořovo lože je trochu obtížnější oříšek, o to víc před Erbenem smekám, opravdu uměl navodit atmosfér. No a krásné ilustrace Míly Fürstové tomu všemu dodávají pomyslnou třešničku na dortu.

12 23.01.2022

Místy celkem nezáživné, ale vůbec ne špatné čtení. Jakmile začne babička vypravovat, jakmile se nejedná jen o popis zvyků a obyčejů, pak příběh příjemně ubíhá a můžu říct, že mě čtení opravdu bavilo. Musel to být tenkrát bez vší té elektroniky úplně jiný život, více spjatý s přírodou, Bohem a lidmi samotnými. Na druhou stranu 14 let dlouhá vojna žádná idylka jistě nebyla...

10 15.01.2022

Milé, mnohdy úsměvné až sarkastické vyprávění o trampotách, každodenní dřině, svérázných sousedech a snaze nepodlehnout ještě poměrně divoké přírodě a věčně deštivému podnebí. Čte se to lehce a kniha je plná originálních přirovnání a oživování neživých věcí. Některé pasáže však poměrně nudí, třeba výčet všeho, co mohli jíst. V závěru mi trochu vadila určitá nelineárnost vyprávění, na druhou stranu mi bylo líto, že se musím s Bobem, Sportem a Sporákem rozloučit.

9 09.12.2021

Přečetla jsem jedním dechem za jeden den a musím říct, že mě pěkně dlouho žádná kniha pro dospělé nechytla tak, jako tato kniha (nejen) pro děti. Země Ztracených byla - tak jak to Rowlingová umí - propracovaná, moc se mi líbila závěrečná pointa a poselství bylo nenásilné. Pašík, Čuník, Kuba i spousta jiných Věcí mě prostě chytla u srdce, je to krásný příběh o lásce a odvaze.

10 07.11.2021

Stejně jako ve Starém kraji je text téměř bez přímé řeči, v této knize snad ještě víc. Působí dojmem, jako kdyby byl příběh vyprávěn letem světem, na konci však do sebe všechno zapadne. Sdělení je velmi hutné a zároveň lehké jako pírko, autorka s jazykem opravdu kouzlí, což je jistě způsobeno i skvělým překladem. Je to něžné, láskyplné a zároveň drsné a smutné, ukázka toho, jak se život na vesnici se svým poklidným tempem a pravidly může téměř až násilným zasahováním lidí do přírody a běhu věcí během pouhých tří generací změnit k nepoznání. Považuji tuto knihu za naprostý skvost.

9 26.10.2021

Tak tohle opravdu stalo za to. Ano, v mém případě to byla jízda na hodně dlouhou trať - některé kapitoly měly spád, jako kdyby se to dělo právě teď, jiné zase velmi hutně popisovaly kdo, co, kdy a jak, u těch jsem se vždy trochu zasekla.
Ale celkový dojem je výborný, konečně jsem na jednom místě získala ucelený přehled o důvodech vzniku první světové války. A že v tom Němci a Rakušané nebyli tak úplně sami, že si za to mohly v podstatě všechny ústřední mocnosti Evropy, vnímám jako velmi sympatickou a svým způsobem i konečně smysluplnou interpretaci.
Jediná výtka je k překladu - takhle skvělá kniha by si jistě zasloužila lepší, občas to na mě působilo, jako když se překladatel ztratil v záporech a druhý odstavec pak občas negoval ten první.

4 31.08.2021

Hodnotím jen tu část, kterou jsem byla schopná dočíst, tedy asi jen 80 stran. Nebylo tam vůbec nic, co by mě chytilo a nutilo číst dál. Co mi taky hodně vadilo, bylo neustálé opakování téhož - hlavní postava narazí na problém, který je neřešitelný, je postavena před jiného robota, který je nezničitelný, je postavena před nepřekonatelný problém s umírající baterkou a šup, v příští kapitole je vše jakoby zázrakem vyřešeno levou zadní. Autor si také velkolepým popisem připravuje půdu u spousty postav (Isaac, podivín z městečka), jsou popsáni buď jako velcí řečníci, nebo jako tajemní podivíni, kteří co slovo, to perla, ale jakmile otevřou ústa, není autor schopen tuto velikost či tajemnost ať už v monolozích či dialozích zhmotnit a slova, která mají být tak velkolepá či tajemná a zmatená, vyznívají naprosto obyčejně, fádně a nudně. A jakmile vás kniha nechytne ani dějově, ani jazykově, všechny snahy o přečtení jsou prostě k ničemu.

3 01.07.2021

Jistě, kniha sice neobsahuje žádné nové a převratné myšlenky, ale právě v tom shledávám její sílu - obsahuje myšlenky, chcete-li úvahy, které mohou znít jako klišé, zároveň však jsou neuvěřitelně pravdivé. I když se nejedná o příběh jako takový, nabízí kniha se všemi svými krásnými a láskyplnými ilustracemi možnost zastavit se v tomto uspěchaném světě a nechat se pohladit po duši. Ve dnech, kdy mi bude ouvej, se k ní znovu ráda vrátím.

Snad ještě nikdy jsem nečetla knihu, kde by bylo tak málo přímé řeči a svým způsobem i tak málo přítomnosti. Všechno je to vyprávěno jakoby letem světem a přesto, nebo možná právě proto, jsou charaktery postav a jejich vnitřní světy zachyceny tak detailně. V několika málo odstavcích jedné kapitoly se vždy skrývá velmi hutné sdělení, které je ovšem napsáno rádoby tak jednodušše a zároveň výstižně, že se čte neskutečně lehce ("To, co od ní Anna chtěla, Marlena vůbec neměla. Anna s ní mohla cloumat, prohrabat jí kapsy, prošacovat ji jako drogového dealera, ale stejně by nenašla nic z toho, po čem vždy toužila. Odkud by to mohla mít?"). K tomu všemu je kniha plná naprosto originálních přirovnání - "Pokaždé se dostavili s příjemným sebeironickým úsměvem, ale pod úsměvem se jako studená noha z příliš krátké peřiny drala na povrch jejich ctižádost." Oprvadu krásné a smutné čtení o lidech, domech a krajích, do kterých se nejde nezamilovat.

10 09.05.2021

Flavie a s ní i celé osazenstvo Bishop's Lacey baví i tentokrát. Všechny postavy jsou skvěle vykreslené a dokonale uvěřitelné. A k tomu ty neotřelé popisy a přirovnání. Autorovi stačí opravdu málo, aby vyvolal kýžené emoce: "Žádná madona nikdy nehleděla na své děťátko tak něžně; žádná nevěsta nikdy nevzhlížela ke svému ženichovi s takovou láskou jako nyní Cynthia Richardsonová ke svému manželovi. Málem mi do očí vyhrkly slzy."
Taky mě moc baví personifikovaná Gladys. "Gladys se obvykle nezamlouvalo, když si zamokřila blatníky, ale za takového dne, kdy její gumy zpívaly na mokrém asfaltu a vítr nás tlačil do zad, přestávala být cimprlich."
No a poslední věta je jen skvělou pozvánkou k dalšímu dílu.

1 20.02.2021

Tak tohle bylo opravdu hutné. Když nepočítám poslední dvě tři kapitolky, tak se na bezmála 260 stránkách odehrálo jeden a půl dne. A přesto to nikde nedrhlo, plynulo to a hlavně mě to nepustilo ani na jeden kratičký okamžik. Po většinu času to bylo dost smutné, hodně přemýšlivé (téměř až filosofující) a taky hodně dospělé. Ale nevadilo mi to, Flavia již několikrát dokázala, že není jen tak obyčejné dítě. Po přečtení tohoto zatím posledního přeloženého dílu musím zkonstatovat, že to ani omylem nejsou knihy pro děti a mládež.
A taky jsem si vždycky říkala, proč by matka opustila své tři děti kvůli nějaké výpravě do Himalájí a teď již to vím a všechno to do sebe krásně zapadlo. A ano, třešničkou na dortu je pro mě vždy Dogger, můj milovaný Dogger - vždy ve správný čas na správném místě.
Rozhodně nejlepší díl a již se nemůžu dočkat překladu dalších.

2 11.02.2021

Chybu z minulého dílu, kdy byla slečna Mountjoyová v rozporu s prvním dílem označená za neteř doktora Kissinga, bych snad ještě brala - koneckonců je to rozmezí tří dílů. Ale když je detektiv seržant Graves během 15 stránek nejdříve vyslán do vánice, aby přivedl vikáře a jeho ženu, pak sedí v salónu a je svědkem předání prstýnku od Dietera, a následně se zjeví v hale po úspěšné záchranné výpravě za vikářem, je to už do očí bijící. Opět - tyto chyby spíše mrzí, zvlášť když je prostředí Jeleního mlází tak skvěle propracované a já si ho skutečně zamilovala.
Ale příběh odsýpal svižněji než předešlý díl, a ještě zajímavější postavou než samotná Flavie se pro mě stává tajemný Dogger.

1 31.01.2021