Kniha smíchu a zapomnění

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román ve formě variací o osudech několika postav zasažených iracionalitou společenských a dějinných mechanismů. Próza se skládá ze sedmi relativně samostatných částí rozdělených dále na krátké číslované kapitoly. Pouze čtvrtá a šestá část na sebe chronologicky navazují a jsou spojeny osobou Taminy, kolem níž se osudy postav z ostatních částí volně seskupují. Tamina je mladá vdova, žijící ze vzpomínek na manžela, který zemřel brzy poté, co spolu emigrovali do Francie. Protože by si ráda upřesnila kontury bývalého šťastného manželství, nenávratně propadajícího do zapomnění, pokouší se získat od tchyně své deníky, jež zůstaly v Čechách. Ačkoliv tomuto cíli obětuje i svou věrnost "až za hrob", nikdo z jejích přátel nakonec do Prahy nejede a Taminin pocit vykořeněnosti je ještě posílen trapností zbytečné oběti. Pokračování jejího příběhu (šestá část nazvaná Andělé) je uvedeno variací na motiv, jímž celá kniha začíná: úvahou nad Clementisovou čepicí na hlavě K. Gottwalda řečnícího z balkónu domu, kde míval krámek otec F. Kafky. Tamina podlehla nabídce mladíka Rafaela a nechala se odvézt na ostrov obývaný komunitou dětí, jejichž život je naplněn bezstarostnými hrami, ale i neúprosnou disciplínou. Děti mezi sebe Taminu přijímají, avšak stále více si všímají, čím se dospělá, přemýšlivá žena od nich liší. Kultický obdiv k její velikosti a ženskosti se postupně mění v nenávist. Tamina se nemůže ztotožnit s primitivními ideály jejich "ráje" a pokouší se z ostrova uplavat. V dalších příbězích se setkáváme s intelektuálem Mirkem, sledovaným Státní bezpečností a nakonec uvězněným (Ztracené dopisy), s umně zaranžovaným milováním ve třech (Maminka), s dvěma hloupoučkými americkými studentkami, jež se domnívají, že pochopily Ioneskův absurdní humor (Andělé), s láskou nesmělého studenta k řeznické paničce (Lítost) i s několika příklady toho, jak snadné je překročit hranici "za níž věci přestávají mít smysl" (Hranice). Kniha smíchu a zapomnění je třetím románem, který Kundera vydal nejprve ve Francii a prvním románem psaným v cizině. Od předchozích knih se liší nejenom méně běžným tvarem, ale také otevřenou kritikou Husákova režimu, kvůli níž Kundera přišel o čs. občanství....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/897/big_kniha-smichu-a-zapomneni-BPq-897.jpeg 4406
Nahrávám...

Komentáře (69)

Kniha Kniha smíchu a zapomnění

teacup
10. srpna

Pokračování mého čtenářského love/hate vztahu s MK. Někdy nevím, jestli mě víc baví nebo rozčiluje.

Kunderův vzah k ženám je jako obvykle zoufalý (rozlišuje pouze dva typy mužů dle jejich vztahu k ženám a to "adoranty" a "gynofoby"; signifikantně používá ženy buď jako nástroje nebo jako pozadí scény, snad jen k Tamině je neobvykle laskavý); a to, jak se bere smrtelně vážně, je už takový úsměvný kolorit. Ale co si budeme, ať už adorovaný nebo zesměšňovaný, MK umí a nejspíš perfektně ví, co dělá. Prakticky nelze pojmout po jednom přečtení.

Každopádně největší přešlap bylo sáhnout po vydání od Atlantisu, které (stejně jako třeba Směšné lásky) autor "vylepšil" vyškrtáním některých scén, třeba pasáže uzavírající variaci na téma "blbosti hudby" o vzájemně prospěšné symbióze některých normalizacnich umělců reprezentovaných K. Gottem a režimu: "Prezident zapomnění i idiot hudby patřili k sobě. Pracovali na stejném díle. My pomůžeme vám, vy pomůžete nám. Nemohli jeden bez druhého být." Takže úkol zní jasně: Atlantis nebrat a pro rereading zapátrat v antikvariátech.

Yarwen
06. července

Hned první stránka knihy, pojednávající o Clementisově čepici na Gottwaldově hlavě, zůstane v mé hlavě už napořád. Rovněž povídky o Tamině byly velice povedené. Naopak povídka Lítost nepojednává o lítosti, ale o sebelítosti, její četba byla docela útrpná, také slib v závěru první povídky, že "na nástupiště za chvíli vystoupí jejich syn a uzavře příběh" zůstal jaksi nenaplněn, což jako čtenář neodpouštím (možná bylo něco z knihy vypuštěno? - četl jsem vydání od Atlantisu). Každopádně kniha nabízí silné podněty k zamyšlení, a to nejenom o totalitním komunistickém režimu, a přesně tohle ji kvalitativně posouvá nad průměr (57%).


janamaluveckova
17. března

Rozhodně nekupujte vydání Atlantisu. Je autorem "vylepšeno", mj. tam chybí celá slavná pasáž o Gottovi jako idiotovi hudby.

Jorgito
18.10.2020

S Kunderou je to asi jak s Jágrem, vy tušíte, že všechno není super, ale lešího jsme prostě nikdy neměli..o Kunderovi to platí dvojnásobně, on je náš top spisovatel, co udělal i díru do světa...sedm krátkých próz je zatíženo existenciální tísní, filosofie existencialismu převedena do literární podoby ve světové úrovni...často Vám to potrhá nervy a rozebere na atomy zevnitř, ale tato kniha je dalším důkazem výjimečnosti autora

Zara
19.08.2020

Ano, je to on....starý dobrý Kundera. Nedá se ohodnotit méně než pěti hvězdami.
A přesto si , s dovolením, ponechám mé soukromé srovnání se Sešity směšných lásek, ze kterých druhý titul vychází nesrovnatelně lépe.

TipsyChipsy
14.08.2020

Toto je náročná literatura, která vypadá banálně. Ale je za tím cítit nějaké sdělení, ke kterému se musí čtenář “promyslet”. Z doslovu: “... všechny podstatné věci se před čtenářem ukrývají. Čím jsou významnější, tím skrytější, tím silnější”. Autor zachycuje nějaké na první pohled drobné životní události, aby je analyzoval a hledal definice různých pojmů: hranice, opakování, ďábel, anděl, sebelítost, láska, smích a zapomnění. Odhaluje, že nic není jasné, jednoznačné. Tím ukazuje krásu a tajemství života a to je kouzlo pravého umění.

jejda.majda
16.04.2020

Za mně tedy jeden z nejslabším Kunderů. Ale zase horší než Žert to tedy určitě nebylo. Žert je jedna z mála knih, kterou jsem v životě nedočetla. Skončila jsem asi na 60.straně, protože každá další stránka by pro mě byla utrpením. Radši jsem dala prostor jiné knize... Kniha smíchu a zapomnění mi přišla příběhově slabá, ale rozumím té její literární hodnotě. Jak se vlastně ty příběhy stávají čím dal tím víc méně konkrétní, čím dál v knize jste. Nejlepší Kunderovou knihou pro mě tak zůstává naprosto dokonalá kniha Život je jinde, která u mně prostě trefila hřebíček na hlavičku. Vynikající téma, neuvěřitelný přesah pro ty, kteří ví, o čem je řeč - hlavně tedy co se literárních odkazů týče...

Taj-ka
11.04.2020

Naprosto uznávám, že MK je skvělý spisovatel a jeden z nejuznávanějších Čechů, ale asi se k němu ještě potřebuju pročíst. Proto si z knihy odnáším hlavně všudypřítomné erotické scény ve stylu hippies. Opravdu to tak v generaci mých rodičů a prarodičů chodilo?

1