Žert
Milan Kundera
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49539/bmid_zert-fLS-49539.jpeg
4
2869
2869
Žert je první román Milana Kundery napsaný roku 1965 a poprvé vydaný roku 1967 nakladatelstvím Československý spisovatel. Hlavní postavou je Ludvík Jahn, v raných padesátých letech jako student horlivý komunista, který byl kvůli žertovné pohlednici, poslané spolužačce Markétě na socialistické školení, vyhozen z vysoké školy i ze strany. Ludvík se chce po deseti letech pomstít bývalému spolužákovi Zemánkovi, který ho v rozhodující chvíli podrazil, tím, že svede Zemánkovu ženu Helenu. Zjistí ale, že Zemánkovi spolu již stejně nežijí. Většina textu knihy je retrospektivní vyprávění. Příběh začíná tím, že se Ludvík vrací do rodného moravského města provést svoji pomstu, jejíž důvod a Ludvíkův předchozí život je čtenáři osvětlován v následujících kapitolách. Román sice komentuje politickou atmosféru doby padesátých a šedesátých let, ale autorova pozornost je obrácena spíše na Ludvíkovy vztahy a lásky. Obsahuje také části věnované moravské lidové písni.... celý text
Přidat komentář
Kundera, to se musí nechat měl pro filosofii opravdu cit a tady je to krásně vidět. Na to že se jedná o jeho románovou prvotinu, je tento román velice dobře promyšlený a hluboký. A to stačil jenom pouhý...Žert. Jeden hloupý žert stačí k tomu aby život byl úplně jiný než jsme si ho dosud představovali. Třeba by Ludvík (hlavní postava románu) skončil úplně jinak kdyby ten žert neposlal, nebo by se ho někdo v komisi zastal. Líbilo se mi retrospektivní vyprávění na různé části, kdy se střídali hlavní postavy, to mi přišlo hodně originální a originalitu, tu já dokážu ocenit. Nejlepší byla bezesporu třetí část z vězení PTP, nezapomenutelné momenty (malování hanbatých žen či pomyslné představy chlapců o Lucii) a hlavně touha dostat Lucii, udělat pro ni vše i s rizikem smrti, ta nedostupnost normálních věcí, ta rebelie, která vůbec rebelií není, ale pouhým lidským citem. A to je něco, co mne v literatuře naprosto fascinuje. Jako bych byl přímo v té věznici s Ludvíkem a Alexejem a spol. (představoval jsem si ji jako letní tábor kde jsem byl, to nevím proč. Ale na tom táboře jsem četl Kunderovi eseje tak je to možná tím ale kdoví) a mám podobné myšlenky. Dostat se do jiného prostředí to je věc a hlavně důvod proč literaturu čtu. A tato kniha je excelentní a pořád výborná, a stáří vůbec nehraje roli. Akorát se divím že to vůbec mohlo vyjít, (a to se divím ještě víc, že ve větším nákladu než spalovač mrtvol) protože je tu nemálo protikomunistických vět. Ale je pravda že šedesátky byli dost volné ale komouši tu byli pořád, ale jedině dobře že to vyšlo protože čtenáři mohli dostat velice kvalitní knihu, kterou čtu já, v jiných letech a v úplně jiné době a nepřestává mne udivovat.
Snad jsem řekl vše...
Ta kniha byla napsána v roce 1965. Tedy v dobách, kdy to u nás vypadalo úplně jinak než dnes.
Kundera popsal život v moravském městečku té doby, tak jak ho zřejmě ze svého života dobře poznal.
Je to citlivé, mistrovsky psané kunderovským, trochu básnickým, jazykem. Přestože se doba velmi změnila, tak je to stále velmi dobře čtená kniha.
Ten příběh, zrada a následná touha po podobné pomstě, se může klidně odehrát kdykoli a kdykoli.
Hloubka myšlenek, síla výpovědi, dojemné osudy... Není potřeba bát se tohohle románu, je čtivý. Zdaleka to není jenom tisíckrát parafrázovaný příběh Ludvíka! Jde o prolínající se sbírku smutných lidských osudů ve smutné době. A na dnešní dobu z knížky přímo řve mužský šovinismus. Kunderu jsem vnímala jako soudobého autora mého dětství, proto mě přímo šokovalo, jak se za můj život posunul pohled na ženu. Jednoznačně stojí za přečtení.
Na knihu jsem se těšil. Měl jsem ji dlouho v knihovně. Přečetl jsem ji nakonec těsně po smrti autora (možná i z toho důvodu). Jedná se vynikající román. Doporučuji.!
Žert je první knihou, kterou jsem od tohoto mistra četl. Nepočítaje vyslechnutí pár povídek ze Směšných lásek na Vltavě. Knížku jsem četl s velkými pauzami (dokonce se se mnou proletěla do jihovýchodní Asie), a tak opětovné začtení vyžadovalo jistou orientaci v postavách, jež zrovna vyprávějí.
Místy čtení až bolelo. Napsáno tudíž mistrně!
Příběh, ze kterého mě mrazí, jen na něj vzpomenu. Špičkové psaní (a proto i čtení), nádavkem filmové zpracování, které patří k jednomu z nejlepších filmů české provenience. Za mě patří do Top 10 české literatury (a potažmo filmu).
Chtěla jsem si rozšířit obzory o nějakou tu "klasiku", která se mi před lety před maturitou nechtěla číst. Dosti drsný a neveselý žert, ale stojí za přečtení.
Je to docela dost náročná kniha na čtení. Má své kouzlo a zároveň je již trochu vzdálena světu, který nyní žijeme.
První kniha od pana Kundery, kterou jsem četla a to jen díky čtenářské výzvě. Dobrovolně bych se do ní nepustila, stejně jako do většiny exilových zakázaných autorů.
Žert měl pasáže pro mě vysloveně nudné (dlouhé popisy folklorní hudby). Naopak některé části byly čtivé a rychlé (Ludvíkův pobyt u PTP).
Všechny postavy byly negativní, měly pokroucené charaktery a pro mě i vnímání světa. Ani jedna postava mi nepřišla normální, snad nejvíc Vlasta. Ale Ludvík, Zemánek, Jaroslav, Kostka, Lucie, Helena!
Co mě v závěru snad nejvíc znechutilo byl “trest, který Ludvík spáchal. Jeho nenávist odnesla nevinná osoba.
Ani neustálé úvahy a vnitřní rozhovory všech postav se mi nelíbily. Některé myšlenky byly sice nadčasové, ale než se k nim autor dostal, byly to stránky popsané textem, který mě nijak neoslovil.
Hodnotím jako slabší průměr.
Žert je mojí nejoblíbenější Kunderovou knihou a já stále marně čekám, kdy ji někdo opráší a vydá jako novou audioknihu. Nestalo se a já tak v rámci čtenářské výzvy, musela vzít za vděk letitou nahrávkou z roku 1967, na které se přes velice dobré načtení panem Milošem Vavruškou, věk času projevil. Příběh je o tom, jak pomsta člověka dovede celé roky úplně zbytečně užírat. Ne nadarmo se říká: chybovat je lidské, ale odpouštět božské. Akorát ten výklad je podle mého názoru často mylný. Neodpouštíme druhým, ale odpouštíme sami sobě. Když odpustíme, můžeme jit v klidu a míru životem dál. Pana Kunderu mám moc ráda. Jeho knihy mají hloubku a nutí k zamyšlení.
3,5 * Knihy od Milana Kundery mám moc ráda. Velmi mi sedí Kunderův pohled na svět a mám vždy pocit, že ty věci, co píše, tak nějak vím, ale že sama bych na ně nepřišla. Ačkoli mě Josef a pasáže o folklóru moc nebavili, myslím si, že tam ale seděli a určitě bych to nijak neměnila.
Díky čtenářské výzvě jsem ochutnala Kunderův Žert, a žert to byl i nebyl od začátku do konce, spíše absurdní žert. Nejvíce mě bavily úvahy pana Kostky a nebohá Lucie. Ludvík, Helena i Zemánek jsou karikatury doby, která ale bohužel taková byla. A postavu i rodinu Jaroslava jsem příliš nepobrala. Přesto chápu, že to je obraz doby, kterou jsem nezažila.
(SPOILER)
Zajímavý námět. Četlo se mi to dobře, jen pasáže o folkloru mě nebavily. Jazyk brilantní, filosofické úvahy obohacující. Vyrůstala jsem v socialismu a přesto i pro mě byly některé situace naprosto nepředstavitelné. Člověk rychle zapomíná a díky takovýmto knihám si tu hrůzu můžeme připomínat. Vláda komunistických studentů nad profesory na vysokých školách, zásahy stranických výborů do partnerských vztahů, náhlé odchody z vysokých politických funkcí rovnou mezi zavržené kvůli drobnostem. To byly výsady vlády komunistů. Jak rychle jsme na to zapomněli :-(.
Pocity křivdy a touha po pomstě ještě nikomu štěstí nepřinesla. A tato kniha je právě i o tom. Ludvík byl pro mě sebestředný a sobecký člověk, který se jen babral ve své ublíženosti a vůbec nebral ohledy na to, že svým chováním ubližuje lidem okolo sebe.
Není to zrovna oddychové čtení pro každého, přesto doporučuji.
Těžko hodnotit, Kundera má přece jen velmi specifický styl psaní, NLB mi sedla víc, těžko říct, jestli to bylo větší autorovou zkušeností v době jejího psaní nebo volbou odlišného stylu, ale Žert se, především ve své poslední třetině opravdu obtížně čte. Dokud se vyprávění týkalo samotného Ludvíka, školy, režimu, vojny atd, četl se mi Žert velmi dobře a bavil mě. Dlouhé a nudné části s Josefem, který se rozplývá nad krásami moravského folklóru a ještě pomocí nich vysvětluje historii a podstatu lidstva, to už bylo trochu moc. V závěru knihy je zajímavé pouze ztroskotání Ludvíkova ďábelského plánu na pomstu, nějaká jízda králů vůbec. Kdyby kniha neobsahovala zoufalce Jaroslava a jeho rodinu, hodnotil bych určitě lépe. Před další Kunderovou knihou si ale dám asi velkou pauzu.
(Čtenářská výzva) Nerad se takhle vyjadřuji o knihách, ale nebavilo mě to číst stejně jako před lety na střední škole. Přitom téma příběhu je nadčasové - jeden nedomyšlený ŽERT, který odstartuje sérii životních patálií. Na můj vkus ale bohužel příliš přefilozofované.
"Mladí lidé přece za to nemohou, že hrají; jsou nehotoví, ale jsou postaveni do hotového světa a musí v něm jako hotoví jednat."
No to byla Doba.. je mi z toho smutno, ale bohužel to tak bylo a je to krásně napsáno a stále to má velkou váhu.. dlouho jsem se chystala knihu přečíst, bála jsem se složitosti pana Kundery, ale tato kniha se četla lehce plynule i když téma lehké není..donutila mě až výzva a asi to tak mělo být vše má svůj čas..nicméně jsem ráda, že jsem se do ní pustila a vřele doporučuji..osobitý styl psaní
Štítky knihy
Morava Ostrava česká literatura politika studenti 60. léta 20. století PTP (Pomocné technické prapory) Moravská OstravaAutorovy další knížky
| 2006 |  Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Optimismus je opium lidstva. Dnes by mohlo být - Wellbeing je opium lidstva. Zdravá mysl zavání blbostí. Dnes by mohlo být - Škola bez nároků zavání blbostí. Ať žije Trocký! A dnes, co by tak mohlo být dnes? Někdo nebo něco, čím se nejvíc opovrhuje.... Takže třeba - Ať žije zdravý selský rozum? Nebo ať žije Reagan? Thatcherová? Co by dnes udělali s autorem takového výroku?