Guarnere komentáře u knih

Do poloviny se mi to četlo velice obtížně, úplně jsem ztratila orientaci v čase, ale patrně to bylo proto, že jsem neměla na čtení téměř čas a pauzy ve čtení byly mnohdy i několikadenní.
Autor se také dopustil poměrně zásadní chyby - a totiž když slečnu Mountjoyovou označil za neteř doktora Kissinga, ačkoli z prvního dílu víme, že jejím strýcem byl pan Twining, který se zřítil z univerzitní věže, což bohužel není jediná chyba, která se v tomto díle nachazí. Tyhle chyby mě spíš mrzí, protože jinak mám Flavii a Doggera velmi ráda a Jelení mlází jsem si skutečně oblíbila.
Ale i tak je tento díl za mě prozatím nejslabší.

2 23.01.2021

(SPOILER) Taky se přidám k těm, kterým přijde trochu zvláštní, že se matka vleze do bot svého pětiletého syna - přijde mi to trochu "podraz" na čtenáře, protože s touto možností při snaze odhalit, co se tenkrát stalo, prostě nepočítáte. A závěrečných pár stran, kde koukají na pohřeb přenášený stanicí BBC, se mi četl strašně těžko. Ale jinak Flavii prostě zbožňuju a nadmíru zajímavého Doggera, který se stal mou nejoblíbenější postavou, snad ještě víc, a příběhově mi druhý díl přišel zajímavější než první. Výjimečná je tato knížka také především po jazykové stránce, autor to s jazykem opravdu umí a jeho přirovnání a popisy jsou zkrátka dokonalé.
Po nějaké době upravuji své tvrzení ohledně nemožnosti vejít se do synových bot. Dnes ráno jsem na přechodu pouštěla dvě děti, po chvíli mi ale došlo, že to nepatrně větší z nich je matka té menší, nesla jí aktovku.

3 11.01.2021

Flavie, vykazující jisté známky geniality a svým způsobem i šílenosti (což jde ruku v ruce), opravdu není jen tak obyčejné jedenáctileté děvče. Kniha je napínavá do posledních stránek a díky notné dávce černého humoru i zábavná, plná neotřelých přirovnání (Z boku byla k domu jako kravské lejno na železničním vagonu přilepená škvárobetonová moderní přístavba...). Všechny postavy jsou nadmíru zajímavé a dokonale uvěřitelné.
Pro děti to z jazykového hlediska (a co si budeme, ani z toho dějového) dle mého názoru ještě není, spíš pro mládež a dospělé, takže se nemusíte bát, že by kniha byla nějakým dětinským vyprávěním...

3 03.01.2021

Tuto knihu jsem četla třikrát, naposledy s přítelem nahlas u mytí nádobí či vaření, a stejně mě opět rozesmála.
Alan je taková apolitická osůbka, což má za následek, že často upřímně přizná vše, a to i člověku, kterému by neměl. Na stranu druhou si díky tomu získává "přátele" na obou stranách barikády, což mu pomůže vyklouznout z několika pořádných šlamastik v bouřlivém období 20. století (za vše, co se dělo, můžeme vlastně vždy tak trochu poděkovat Alanovi).
Přítomnost je stejně zábavná, plná zvratů a černého humoru, což je příhodné pro celou knihu.

14 14.12.2020

Musím říct, že pokračování se mi líbilo dokonce víc. Martin a Smrt na mě působí dospělejším dojmem a jejich rozhovory se občas dotknou hodně zajímavých a opravdu "hlubokých" témat (např. myšlenka pomlčky v 5. kapitole a ten emotivní závěr knihy!), což jsem v minulé knize postrádala.
Jsem tak opravdu ráda, že si to autor rozmyslel a druhý díl vznikl, protože tu nemastnou neslanou chuť, co jsem měla po díle prvním, jsem si jaksepatří spravila.

Poté, co ve mně po dočtení stále velmi silně rezonuje pocit souznění s Martinem a Smrtí, měním hodnocení ze 4 hvězd na 5.

3 27.11.2020

Tak tuhle knihu jsem četla nejdéle a kdybychom ji nakonec po volných chvílích (u vaření, mytí nádobí apod.) nečetli s přítelem nahlas, sama bych se do konce asi nikdy nedohrabala. Kapitoly se vlečou, některé odstavce by bylo možné odstranit, aniž by to ději nějak ublížilo. A přesto nakonec hodnotím všemi pěti, protože se musí uznat, že děj je neskutečně propracovaný, a tak rozvětvený, že nezbývá, než před autorem smeknout. Na stranu druhou to vzbuzuje jisté obavy, jestli takové množství dějových linek a postav dokáže vůbec rozklíčovat. Ale bylo by to fajn, opravdu mě zajímá, jak tohle dopadne, i postavy, které mě před tím nijak zvlášť nezajímaly, jsou nakonec vrženy do takových situací, až jsem napnutá, co s nimi bude dál. A to nemluvím o skvěle popsaných charakterech postav.

3 24.11.2020

Za mě velice dobré čtení, které mi mnohé přineslo. Zatím rodič nejsem, ale ono možná lépe, alespoň vím, čemu se vyvarovat. I v mém osobnostním rozvoji byla kniha přínosem, uvědomila jsem si, že některé špatné veci skutečně dělám. A zkusit třiceti denní výzvu o slibech by mě nikdy samotnou nenapadlo. A zodpovědět si na všechny klíčové otázky pro deník i pro život? Když jsem se nad tím zamyslela a nechtěla odpovědi odfláknout, byla to jistě jedna z nejtěžších věcí v mém životě.

2 06.08.2020

Za mě nejlepší jeho kniha, posledních cca 50 stránek naprostá nádhera plná nejdůležitějších sdělení. Četla jsem jedním dechem a v mé cestě za štěstím v každé době mě posunula zase o kousek dál.

2 13.07.2020

Tak nevím, jak tuto knihu ohodnotit. Četla jsem ji velmi dlouho, do poloviny jsem se do toho spíš nutila, od poloviny mě to neskutečně chytlo, ačkoli některé postavy a jejich kapitoly mě nebavily ani tak (kdokoli od železných). Asi půjdu proti proudu, ale Cersei je úplně pitomá a její pletichy mě teda nebavily vůbec, rozjela něco, na co prostě ani omylem neměla. Naopak mě hodně bavila všemi zatracovaná Brienne. Líbí se mi, že od tohoto dílu už tu není taková spojitost se seriálem, a tak člověk občas skutečně neví, co se bude dít dál. Hurá na další a bohužel zatím poslední díl.

3 29.05.2020

Na tuto knihu je velmi těžké psát nějaký objektivní komentář, protože na každého z nás působí subjektivně. Každý jsme jiný a každý si z textu odneseme to své, přesně podle toho, v jaké fázi našeho života se právě nacházíme. Mně toho dala opravdu hodně.

3 25.03.2020

Knihu jsem četla opravdu dlouho, ale ne proto, že by nebyla čtivá. To byla a velmi, jen má opravdu hodně stránek. Člověk sice díky seriálu v hrubých obrysech ví, co se stane, ale při čtení nakonec zjistí, že spousta věcí se stala jinak (odchod Aryy od Ohaře, manželka Robba atd. atd.) a navíc se dozví spoustu podrobností nejen v ději, ale i o postavách.
A to je to, co Martinovi zatím funguje naprosto dokonale. Charaktery postav jsou dokonale propracované a navíc naprosto uvěřitelné. Byla jsem stejně unavená jako Sansa, když jí sdělili, že si vezme Roberta, a taky stejně ztracená jako Arya, když si uvědomila, že nemá žádnou smečku.
A tak jediné, co mi vadilo, ale to je můj osobní problém, bylo až příliš často opakované "Nevíš nic, Jone Sněhu".

2 12.03.2020

Super čtení, stejně jako první díl. Některé postavy, které jsem neměla ráda v seriálu, mě alespoň zčásti přesvědčily, že jejich příběh může být zajímavý (Theon), některé jsou v knize ještě nudnější (Cat). Dany není naštěstí ve druhé knize tak nesympatická jako v seriálu a opravdu jsem si oblíbila Brana, Aryu a Tyriona. Knižní předloha umožňuje poznat plný potenciál tohoto příběhu a charakteru postav. Takže hurá na další díl...

3 07.01.2020

Já mám tuhle spisovatelku prostě ráda. Ano, jako detektivka v pravém slova smyslu je to možná slabší, ale v závěru o to ani tolik nejde. Myslím, že už v předchozím díle se prokázalo, že tahle série prostě stojí na Robin a Cormovi. Jejich vztah je nadmíru zajímavý a skvěle rozehraný. Tato nesourodá dvojice funguje jak dohromady, tak každý samostatně. U obou hlavních postav jsem napjatá, co se jim zase přihodí.
A Rowlingová je prostě skvělá vypravěčka, tak jiná, než kdokoli jiný. Svůj um popsat vnitřní svět člověka předvedla už v Prázdném místě. Její postavy uvažují neskutečně reálně a uvěřitelně a Rowlingová se nebojí do popisu zahrnout úplně všechno - věci příjemné, nepříjemné, intimní a niterné. Jo, tyhle knihy mě prostě baví.
A celá 23. kapitola je naprosto dokonalá!

3 28.09.2019

Patřím mezi ty, co nejdříve viděli seriál, až poté čtou knihy. Děj jako takový mě sice nedokáže překvapit, ale oproti seriálu se zde dostáváme i k vnitřnímu světu postav, což přináší mnoho zajímavých informací. Například Sansa jako naivní holčička toužící stát se královnou je popsána dokonale.
Možná, že znalost děje je nakonec na škodu. Už dopředu se děsím situací, co přijdou. A přitom je to škoda, ta knížka je tak dobrá, že jsem se zbytečně ochudila o možnost být napnutá jako kšandy...

7 26.09.2019

Není to špatné, ale není to ani nijak výjimečné. Tedy jen do 3/4 knihy. Kdo je vypravěč mi došlo poměrně brzo, a tak mi kniha žádné překvapení nepřinesla. Jenže možná to ani nebyl její záměr. Na začátku mi hodně vadilo, že kapitoly vlastně skončí před všemi hlavními momenty (rozhovor s H. H. H. Mandernem, rozhovor v Mexiku, udílení cen ve Španělsku), jenže pak člověku dojde, že o to v tomto příběhu vůbec nejde. Od cestování pouští začíná být příběh naprosto kouzelný (Japonsko je třešnička na dortu) a hlavní hrdina si konečně získává mé sympatie. Nakonec jsem k němu pociťovala takovou soucitnou shovívavou lásku. Podívejte se, tak podívejte se na něj. Jak bych ho mohla nemilovat?

1 31.05.2019

To pravé v našich životech přichází v ten spravný čas. A přesně tak je to s touto knihou. Nepomůže vám se rozhodnout. Spíše vás ve vašem již rodícím se rozhodnutí utvrdí a dodá odvahy ho skutečně zrealizovat, protože najednou vidíte, že to, co prožíváte, není zdravé a rozhodně vám to neprospívá. A to uvědomění, ze to tak nevidíte jen vy, že to přece není normální, je strašně důležité.

4 29.07.2018

Těžko mohu knihu ohodnotit nějakým počtem hvězd, když jsem ji vlastně ani nedočetla. Ano, přiznávám se, prostě jsem to nedala. Ale snažila jsem se, vážně! Jenže to nešlo. Svět (i samotné jasnovidectví v něm) je zbytečně složitý, názvy všeho neskutečně pitomé, a to nemluvím o tom, že mě děj vůbec neoslovil. A hrdinka s ním - přišla mi nijaká a tím pádem nemám ponětí, proč bych s ní měla chtít všechno prožívat. Nakonec mi nesedla ani stylistika textu (ale to je možná překladem), no prostě... Možná tomu ještě šanci dám, ale jenom možná...

No je to silné, děsivé a smutné čtení. A nejděsivější na tom všem je, jak se všichni tito vrazi v závěru strachují o svůj vlastní ubohý život a bojují za něj, aniž by si uvědomovali, že stejně urputně, avšak marně, bojovaly i jejich oběti, které však byly, narozdíl od nich, nevinné.

8 12.01.2018

Když neočekáváte moc, stane se kniha poměrně milým překvapením. Hlavní hrdinka by byla ráda dokonalá, proto příliš řeší, co si o ní pomyslí ostatní. Jemu je zase jedno, co si o něm ostatní pomyslí, protože si odmítá přiznat, že druhé k životu potřebuje. Konec je od samého počátku předvídatelný, ale vlastně to ani moc nevadí. Je to milé čtení, které rychle utíká a zbytečně se neprotahuje. Ideální, když si potřebujete odpočinout nebo nabrat dech před něčím složitějším.

4 27.12.2017

Nejslabší díl z celé série, alespoň za mě ano. První polovina se neuvěřitelně vlekla, četla jsem ji neskutečně dlouho, musela jsem se do ní vyloženě nutit. Vyčnívalo pouze Fanningovo vyprávění. S touto postavou jsem však nakonec měla největší problém - jeho motivace mi přišla nedostatečně vykreslená. Proč to tedy dělal? Proč tak moc toužil po Amy, co s ní chtěl udělat?
Druhá půlka už měla alespoň nějaký spád, ale celé mi to už připadalo jaksi příliš. To, co jsem vyčítala druhému dílu, je tady zastoupeno ještě v mnohem větší míře - nevím proč, ale měla jsem strašný problém s těmi "světy" za tímto světem, s tou duchovní rovinou. Tyto části, části, kde Amy pleje záhonky, mě tedy neskutečně nudily.
Jinak tuto trilogii beru pozitivně, ale první díl, ve kterém byla Amy ještě malou holčičkou, byl prostě nejlepší.

2 30.09.2017