Najděte si svého marťana

od:

Najděte si svého marťana

Kniha je napsána vlídně a srozumitelně. Objevíte v ní svěží pohledy a úvahy z oblasti psychologie a mezilidských vztahů. Dozvíte se informace, o kterých s překvapením zjistíte, že je prostě potřebujete k tomu, abyste mohli vést spokojený život. Text je silný a naléhavý a zejména vás zaujme to, s jakým citem autor popisuje svět malých dětí; jeho pojetí je sympatickou pozvánkou do světa dětské psychiky. Zajímavou pointou je tvrzení, že každý dospělý v sobě nosí malé dítě, svého marťana, který o něm ví všechno. A že cestou ke spokojenému životu je právě umění naslouchat onomu vnitřnímu hlasu, na který mnoho z vás už dávno zapomnělo....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/10_/107623/najdete-si-sveho-martana-t7c-107623.jpg 4.4269
Žánr:
Literatura naučná, Psychologie a pedagogika
Vydáno:, Hanex
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (63)

Přidat komentář
jaroiva
21. dubna

Asi tak 50 na 50. Některé části mě nebavily, některé oslovily.
Za vůbec nejcennější část knihy ale považuji seznam literatury, ze které autor čerpal. Protože samotná kniha mi připadala mělká, letem světem, psychologie z rychlíku. Pro důkladnější pochopení kapitol, které mě zajímaly, raději sáhnu po těch doporučených knihách.

luckomar
16. dubna

Super kniha nejen o výchově dítěte. Musím říct, že několik odstavců jsem už dávno znala z jiné pedagogické literatury nebo psychologické. Každopádně ... kniha je velmi zábavná, poučná a rozhodně doporučuji přečíst všem, kteří mají co do činění s dětmi, a nebo se chtějí jen poznat a například změnit některé návyky. Já třeba od přečtení více dodržuji slovo a mapa života mi taky hodně dala.

Irma007
04. dubna

Kniha je naprosto ničem, autor není psycholog a je to vidět!! Měl by možná koučovat, ale ne plést do výchovy dětí!

Dervish
16. března

Nedočteno. Přiznám se, že jsem po knize sáhnul na základě kladných komentářů zde na databázi, bohužel po 50 stránkách jsem si řekl, WTF, to museli hodnotit jinou knihu, vždyť tady není nic převratného, nic co by člověka oslovilo, přimělo se zamyslet (teď kecám, jednou jsem se zamyslel, a to nad člověkem, který má do knihy potřebu narvat smajlíky, a ne jednoho nebo dva, mraky smajlíků, kteří na mě ze stránek vyskakovaly a bafaly a rušily v koncentraci na text; pokud se člověk nenaučí vyjadřovat tak, aby nemusel smajlíka použít, nikdy z něho dobrý spisovatel nebude, to je prostě fakt). Kniha možná v závěru chytne druhý dech, nevím, já nemám vůbec žádnou potřebu číst dál, pro mě ztracený čas...

Víc než knihu, to připomíná učebnici, u které by studenti neměli usínat, ale nějak se to nepovedlo.

popelka595
05. března

Po přečtení téhle knížky si svojí
trojnožku (práce, vztahy, koníčky) mnohem víc hlídám. Jak píše autor, dá se sice chvíli stát jen na dvou nohách či dokonce pouze na jedné, ale dlouhodobě se to prostě ustát nedá.

M-arta
27. února

Tohle je fakt radost - knížku mám ještě v prvním vydání, kdy vyšla v podbě skript k přednáškám z psychologie a pedagogiky. Sdělení je zpracováno čtivě, vtipně, vlídně a přínosně, věřím, že na takových přednáškách nikdo neusínal.

lailaj
15. února

úžasná a inspirující knížka a navíc se dobře čte :-)

Chrystyna
15. února

Je to super kniha, jednoduše napsaná.

cielulucy
14. únoraodpad!

Kniha mi mnohé osvětlila. Doporučuji k přečtení.

Lavin
14. února

Tak tohle by měla být povinná četba všech rodičů, učitelů, vychovatelů...

TeryRaj
31. ledna

Četla jsem ji už před osmi lety. A dodnes na ni vzpomínám. Už si ani nepamatuji, jak byla napsaná, oslovil mě však její obsah. Otevřel mi oči a od té doby kráčím po světě s hlavou vztyčenou. A užívám si radosti všedního dne. Jako moje malinké děti. Fakt na tom Marťanovi něco bude :-)

Vierka_kikanika
27. ledna

Najlepšia a najzrozumiteľnejšie napísaná kniha o psychológii, akú som kedy čítala.

momo01
22. ledna

Tak mně toho za pět let studia řekli o psychologii opravdu hodně. Tolik, že vyhledávám knihy, které se snaží jednoduchou a srozumitelnou formou přiblížit čtenářům základní psychologické principy, abych je mohla případně doporučovat dál "normálním" lidem. Tady ale spíš doporučuju zůstat u zdrojů, ze kterých autor vychází. Sice se mu moc pěkně povedlo vysvětlit vznik a fungování životních scénářů, ale i Berne, ze kterého vychází, to umí čtivě.
Knize navíc škodí smajlíky a vatové výplně: "Teď se posaďte, bude to zajímavé" nebo "To byla ale těžká kapitola, že? Jestli jste dočetli až sem, jste opravdoví pašáci… dejte si čaj nebo kafe".

Gabi13
21. ledna

Doporučuji přečíst všem rodičům a učitelům. Je to nenásilna inspirace k zamyšlení se nad svým přístupem k životu a především k dětem. Pan Herman vše popisuje velmi laicky a přidává reálné zkušenosti. Děkuji za takovou knihu.

Katja
20. ledna

Souhlasím s raborem a Janou do posledního slova.
Pokud si opravdu chcete přečíst něco o psychologii, kde se celá kniha nebude točit pořád dokola, nebude obsahovat smajlíky a ilustrace, které vám po čase začnou připomínat toho iritujícího zeleného skřeta z TV, tak moje rada zní: jděte do knihkupectví a vezměte do ruky tuto knihu. Nalistujte předposlední stránku. Vidíte seznam doporučené literatury? Jednu z těch knih si vyberte. Marťana vraťte zpět do regálu a kupte si tu druhou knihu.

Inka063
06. ledna

Psychologii jsem nestudovala, takže nevím, co tam studentům říkají a co studenti chtějí vědět. To, co zde říká autor, je takové přístupné, milé, kamarádské, srozumitelné, ale nijak objevné (jestli ani toto se v psychologii studenti neučí, pak nevím, co se tam učí). Na druhou stranu - téměř všichni víme, jak se chovat k dětem a k sobě navzájem, jak "to má být", co je správné a co ne - a přesto se tak nechováme. A teď babo raď. Je stále pořád málo podobných knih? Nebo je jich dost a lidi je nečtou? Nebo je čtou jen ti, kteří na sobě chtějí pracovat a kteří je vlastně ani moc nepotřebují, protože intuitivně vědí, jak na to?
Autora oceňuji za to, že v různých článcích v tisku prosazuje zdravý, selský rozum, nestaví dítě vysoko na piedestal a nedělá z něj primadonu. Otevřeně říká, že dítě musí být milováno, ale zároveň musí mít hranice a limity, za něž ho nepustíme (a proto ty 3*).
V naší společnosti je to tak trochu ode zdi ke zdi...

Ivutka4
02.10.2017

tu knížku jsem si vážně potřeboval přečíst - podtitul - vše, co jste chtěli vědět o psychologii, ale ve škole Vám to neřekli, je přesný.

Janek
18.09.2017

Je mi líto, ale komentář rabor se mi zdá celkem výstižný. Záměr - představit základní principy psychologických procesů (k vývoji člověka a jeho komunikaci), aby jim rozuměl i "normální smrtelník" - je jistě chvályhodný, ale k velké škodě pokulhává na obě nohy. (Teď si běžte uvařit čaj, abyste dočetli tento komentář v klidu a v dobrém rozpoložení.)
Text pokulhává. Na pravou nohu. I na levou nohu. Na obě nohy.
Ale záměr byl dobrý. Autor se snažil (a to je třeba ocenit). A mně osobně by se kniha četla lépe, kdyby se v ní neopakovalo pořád dokola těch několik poučení, která jsou jistě užitečná, ale nezdají se mi nijak objevná. (A jak se vám čte tento komentář?)
Shrnutí
Je lépe se na sebe usmívat než se hašteřit.
Žijeme ve společnosti, která je zaměřena na výkon.
Je lépe obklopovat se lidmi, s nimiž souhlasíme - (a protože takoví nemohou být všichni, je dobré, když je jich více než těch, kteří mají jiný názor než my).
Je lepší se na sebe usmívat než se hašteřit.
(Už vám vystydl čaj?).
Snaha je důležitější než nedostatky textu.
Blízký vztah s matkou je pro dítě zcela zásadní a formující, zejména v prvních 6 letech života dítěte.
Je užitečné psát si deník.
A je dobré, když jsou pravidla, která jsme společně nastavili, dodržována.
Raději si přečtěte něco jiného (např. cokoli z literatury, kterou Herman doporučuje). A pište si deník!

zuziila
18.09.2017

Za mě povinná četba pro dospělé ! Každému jen mohu doporučit.

fina3210
23.08.2017

Must-read kniha, ať už dítě mám nebo nemám. Dospělý procitne v mnoha kapitolách.

Káča2015
22.08.2017

Nemívám to ve zvyku, ale možná ještě víc doporučuji autorova videa, pro mě je víc poslouchatelný, než čitelný. Nicméně s ním hodně často souhlasím, až budou moje dcery hledat rady "jak na" svého potomka, doporučím jim místo mimimaminek tohoto pána...

nikol6168
11.08.2017

Kniha mi hodně otevřela oči!

midlajs
20.07.2017

Za mě teda rozhodně ano. Hlavně ti, kteří prochází určitým obdobím tato kniha pomůže mohu říct i snad nakopne.

Zorka
13.07.2017

Kniha Marka Hermana se mi líbila už od věty "Nejmíň stokrát už jsem četl definici, co je to "poroznost", a nejméně stokrát studoval "zásadní" rozdíly mezi psychickými stavy a psychickými procesy - abych je vždy po pár dnech znovu a spolehlivě zapomněl" (s. 8). Kdo se někdy potkal s psychologií, ví přesně, o čem je řeč. Právě proto se mi líbí autorův styl, pro někoho možná tlachací a pro jiného příliš žoviální, který laik pochopí a odborník si ho, pokud mu tam ta definice chybí, převede. Knihu neberu jako stoprocentní návod na to, jak se chovat k dětem, žákům, rodině, ale spíš jako možnost ujasnit si některé myšlenky a zasadit je do kontextu vlastních zkušeností.

Charley
27.06.2017

Dostala jsem jako dárek, ale musím říct, že je to velmi poučná a čtivě napsaná kniha. Nechala jsem si v ní několik záložek s cílem opět se k nim vracet. Takže vřele doporučuji ostatním!

Kristyna2014
09.06.2017

Po přečtení Sebelásky od Lucie Kolaříkové jsem si myslela, že už nic lepšího přijít nemůže, ale přece jenom se něco našlo... Ony ty dvě věci spolu vlastně souvisejí, láska k sobě sama se odráží na lásce k našim dětem. Marek Herman v knize popisuje to, co cítím, tuším a vím, ale zatím to nedokážu popsat a už vůbec ne uvést do praxe. Myslím, že je tato kniha důležitá pro všechny, které zajímá vztah sebe a vztah matky a dítěte, který je dle mého názoru také ten nejdůležitější, nejintimnější a nejcitlivější pro obě strany. Mám přítele, se kterým máme občas neshody a chovám se k němu po vzoru mé mámy, a to si potom říkám, tak já to aplikuji na něm a co budu dělat se svými dětmi, to jim budu dělat to co sama nemám ráda. Výstižné je přísoví, nečiň druhému to, co nechceš aby druzí činili tobě... všechno to pasuje, už dávno věděli jak na to. A v dnešní době máme problém chovat se k sobě hezky a vlídně. Jsem zrovna u kapitoly "Vychovejte si doma medvídka Pú" a líbí se mi věta: "Ale mami, nech mě, já to raději udělám po svém a vyhraju." Je tak pravdivá. Děkuji panu Hermanovi, za to, že sepsal tuto milou knížku, plnou pohlazení. Doporučuji přečíst každému, komu jen trochu záleží na životě a budoucnosti svých dětí!

Terezka.a
24.05.2017

Skvělá kniha :-)

EmillyN
22.05.2017

Doporučila bych přečíst každému, kdo se stará o dítě/děti, vlastně všem. Spousta myšlenek, které nutí k zamyšlení a prozkoumání svého JÁ a různých souvislostí, jak sobě a druhým lépe porozumět, co vše dokáže dítě poznamenat,..

Dorrinka
26.04.2017

Upřímně - jsem z knihy rozpačitá. Sáhla jsem po ní po přečtení naprosto skvělého rozhovoru s autorem v internetovém magazínu. Jenže nic moc víc obohacujícího, než ve výše uvedeném textu, jsem už nenašla. Hodně myšlenek, ač zásadních a jasně formulovaných, se tady neustále recykluje a recykluje, až do úmoru. Přiznám se, že jsem i přeskakovala... Smajlíky v textu mě rozčilovaly na nejvyšší možnou míru. Místy mi autorův bodrý tón proměnil pocit četby na pocit tlachání na pivkem. Tolik k negativům.
Obsahově s knihou souzním, líbilo se mi, že se zde nikdo nesnaží dělat z komára velblouda. Nenajdete zde pasáž, kde by se složitě vysvětlovala věc, kterou lze pojmout selským rozumem a oceňuji to zejména proto, že v oblasti výchovy dětí momentálně opět žijeme v temném středověku nepochopení a osudných chyb (typu Nevýchova a podobně), kde se prosté situace řeší komplikovaně a říká se tomu "koncept". Velmi se mi líbila část o pohádkách, rozhodně si dohledám autorem zmíněnou literaturu.

Richisa
13.04.2017

Četla jsem když se mi narodil 1. prcek, od té doby se ke knize občas vrátím. Některé myšlenky jsou opravdu zajímavé. Myslím, že by si to měl přečíst každý rodič a také každý učitel