Najděte si svého marťana

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha je napsána vlídně a srozumitelně. Objevíte v ní svěží pohledy a úvahy z oblasti psychologie a mezilidských vztahů. Dozvíte se informace, o kterých s překvapením zjistíte, že je prostě potřebujete k tomu, abyste mohli vést spokojený život. Text je silný a naléhavý a zejména vás zaujme to, s jakým citem autor popisuje svět malých dětí; jeho pojetí je sympatickou pozvánkou do světa dětské psychiky. Zajímavou pointou je tvrzení, že každý dospělý v sobě nosí malé dítě, svého marťana, který o něm ví všechno. A že cestou ke spokojenému životu je právě umění naslouchat onomu vnitřnímu hlasu, na který mnoho z vás už dávno zapomnělo....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/107623/najdete-si-sveho-martana-t7c-107623.jpg 4.2608
Nahrávám...

Komentáře (157)

Kniha Najděte si svého marťana

Kuci12
23. května

Očekávání byla a to je vždycky problém. Některé úseky přinesly nadšení, občas přišly pasáže u kterých jsem si říkala ok, ale pak i části při kterých jsem nevycházela z údivu a ano pohádka o Popelce, byla už za hranou. Psané čtivě, ale smajlíci, vážně? Názor, že otec vlastně není tolik důležitý s tím se bohužel také nedokáži ztotožnit. Suma sumárum 3,5 hvězdy.

Rind
20. května

Pokud Vás jen trochu zajímá psychologie, asi to nebude žádný objev roku. I když s autorem ve všem nesouhlasím, rozhodně to není ztráta času.
Kdo by si ale povinně měl knihu číst (nebo poslouchat) alespoň 1x měsíčně - je většina učitelů. Kapitola věnovaná právě jim mi přišla nejpřínosnější.


Amy27
27. dubna

První slovo, co mě napadne: ZKLAMÁNÍ.

Během čtení této knihy jsem četla i další tři jiné knížky, protože jsem to prostě nedávala.
"Kniha o psychologii" byla opravdu psaná jednoduše a čtivě. Některé pasáže byly poučné a jsem ráda, že jsem si je připomněla/uvědomila...

ALE! Familiérnost, jakou je psaná, přemíra smajlíků, opakování téhož na několika stranách apod... no... to bych ještě "odpustila", ale některé názory byly tak mimo mísu, že jsem zůstala naprosto opařená:

- Princ nabízí střevíček Popelce = symbolické vyjádření ženské vagíny.
- Na rodičovské dovolené má být jen matka a přes to nejede vlak.
- Dítě potřebuje jen matku, otce nahradí v klidu babička?!

Ashi
15. dubna

Po přečtení této knihy jsem dostala chuť pořídit si dítě. A zároveň strach jak by mohlo trpět. Ale věřím, že to dobře dopadne. Kapitoly mi přišly, že na sebe tolik nenavazují, spíš to bylo několik témat a styl textu připomínal blog.

Mišátko
06. dubna

I když knížka neobjevuje nic nové, je úžasné, jak je čtivá. Moc oceňuji konkrétní příklady a příběhy.

Jelikož nepovažuji knížku za odborný pramen, ale spíše o popovídání si o "jasných věcech, které všichni přece známe", nevadí mi neuvádění citací a moc oceňuji doporučení na další literaturu. Hned mám o zábavu postaráno :).

V závěru si trochu dovolím nesouhlasit s tím, že vlastně nezáleží na tom, jaké slova volím, když mluvím.... Ale záleží.... Hlavně našemu 5ti letému synovi :)

Přeji všem uvědomělé čtení a žití.

Petra8856
29. března

Knihu jsem četla na doporučení a opravdu se mi líbila. Je psána spíše prakticky než akademicky. Působilo to na mě, jako by mi autor vyprávěl o psychologii u mě v obýváku a možná proto mi ani nevadily smajlíky, které jen dokreslovaly, v jaké situaci by se autor asi usmál. Přestože mi informace přijdou jasné a srozumitelné, mám pocit, že nestačí si je jen jednou přečíst, ale je potřeba si je zvnitřnit, proto jsem spíše uvítala, že se některé informace opakovaly napříč kapitolami a i že na konci Kapitol byl krátký přehled. Je knížce se budu určitě vracet.

Petrush
26. března

Kniha pokrývá více témat, ale spíš povrchně. Věnuje se základním lidským potřebám, sebepoznání, sebeřízení, výchově, symbolice pohádek, komunikaci. Kniha je takovým rychlým přehledem v těchto tématech a obsahuje tipy na řešení různých problémů a situací.
Občas autor tvrdí něco, co by podle mého názoru rozhodně zasloužilo uvést zdroj nebo aspoň zdůvodnění.
Nejlepší mi přišla kapitola o komunikaci (autor prý váhal, zda ji do knihy zařadit).
Kniha působí jako učebnice (což asi souvisí s tím, že autor je původně učitel) - spousta odrážek, číslování, shrnutí na začátku i na konci kapitoly, tučné písmo, důležitá sdělení v rámečku. Navíc občasné opakovaní celých vět nebo krátkých pasáží. Tento styl mi nesedl. A smajlíky podle mě patří spíš do internetové komunikace než do knížky.
Kniha určitě obsahuje spoustu zajímavých a hlavně podnětných informací. A hodně těch, které víme, ale žijeme tak, jako bychom je nevěděli.

Z kapitoly o výchově:
"...výchova dětí bezesporu je tou nejdůležitější činností našeho světa, ale rozhodně to tak nevypadá"

Z kapitoly o komunikaci:
"V mnoha dnešních rodinách se totiž nemluví, ale štěká."

jadunka
18. března

Odborných knih na toto téma je mnoho. Tahle knížka je však jiná. Taková nenucená. Lidská. Čtivá. Jsou tam věci, které všichni tak nějak víme, ale prostě na ně vlivem času zapomínáme. Takže neuškodí si ji přečíst, zamyslet se, a zase jednou zkusit dělat některé věci jinak, podle návodu. Prostě si zkusit najít toho svého marťana. :)

1 ...