To tajemství je pevný pár

Opravdu skvělá kniha k zamyšlení.
Tu fotografii - vzlykajícího starého pána v koncentračním táboře - by měl mít na očích každý z nás.
A ne jenom to…

Opět kniha, která mi mluví z "duše". Je jen škoda, že se nedostane do rukou tam, kde by to bylo potřeba nejvíce.
Vybírám jen několik rad, které možná namotivují k přečtení této knihy...
1. "Nejprve srdce dětí a až teprve potom definitivně srdce ženy."
(tzn. Najde-li muž ženu, která má děti z předchozího manželství, musí zapracovat na vztahu s dětmi a až pak může vzniknout krásný vztah i s partnerkou.)
2. "K tomu, abychom byli v životě spokojení, potřebujeme najít - svoje doma."
(tzn. Chceme-li být v životě spokojení, mít člověka, se kterým si budeme rozumět, mít místo, kde nám bude opravdu dobře - musíme čerpat z vlastních obrazů a vzorců, které máme uloženy hluboko v sobě.)
3. "Klíčem ke spokojenému životu je samostatnost."
(tzn. Nebýt dětem neustále v patách, nechat je jednat samostatně, neumetat jim cestičky a vyžadovat určité povinnosti a trvat na nich. Aby se dětem v životě dařilo - musíme je vyzdatnit! Krásné slovíčko, že?)
4. "Táta má pro své děti tři dary. První rituál je Pozvednutí, druhý je Přechodový rituál a třetí je rituál Požehnání."
(tzn. Narodí-li se dítě do rodiny, táta ho má "pozvednout do úrovně svých očí" a do rodiny ho přivítat. Přechodový rituál - z holčičky na ženu, z chlapce na muže.... v současné době zcela ze života vymizel a zoufale chybí. Třetím darem je Požehnání a přichází kolem dvaceti let věku dítěte, resp. mladého dospělého jedince. Podívat se svým dětem do očí, udělat křížek na čele, symbolicky předat rodovou sílu a dát tím najevo, že věřím, že vstup do života zvládnou.)
....... a mnoho dalších myšlenek, rad a zkušeností.

"Vztah je to, co Vám zbude, až to, co bylo krásné a pevné, ochabne." tzn. Spolehlivost - úcta - tolerance - povídání - a sranda. A když přidáme laskavost..... objevíme kouzlo spokojeného a klidného domova.

Marku Hermane, děkuji moc za Vaše názory, za knížky, které jsou součástí mé vlastní knihovny, a ke kterým se můžu opakovaně vracet.
Doporučuji všem.... fejetony jsou krátké, výstižné a mají tři "P" - umí pohladit, poradit i povzbudit.

Díky za vaše zkušenosti a názory, pane Hermane, jste pro mne inspirací a podporou. Čtením vašich knížek mi dává smysl pro to, co dělám pro svou rodinu i pro to, na co se dokážu vyprdnout a nemít z toho pocit viny.
Máme se dobře, ale určitě to nepřeťápnem...

Mám všechny knihy od pana Hermana jako vždy inspirativní, kniha k zamyšlení a těším se na další přednášku v listopadu živě je to úplně něco jiného...

Díky své práci jsem poznala odborníky, které mi pomáhají pochopit různé situace z jiného úhlu pohledu a nahlížet trochu jinak...

Knihu mi půjčila sestra a hned jsem se do ní pustila a že se hodí do CV, tak hvězdička navíc :-).

Hermana miluju. Nečtu na jeden zátah, to by mi postrádalo smysl. Kousek po kousku. Líbí se mi jeho styl. Nemusím se vším souhlasit, ale nutí mě k zamyšlení, vrací mě samotnou do minulosti, příjemně. A nemyslím si, že je to nutně jen pro rodiče mimin, jak tu bylo zmíněno. Ty fejetony se snad dají číst v každém věku. Není to jen o výchově. Prostě proudy myšlenek a vzpomínek. A buď souzníte nebo nikoliv. To je celé.

Kniha z krátkých zamyšlení a pozorování věcí a vztahů kolem nás. Tvorbu pana Hermana znám, trochu jsem očekávala, že se témata budou více opakovat a mile mě překvapilo, že tomu bylo jen zčásti. Knihu jsem četla krátce po jeho přednášce. Nemusí to být kniha na jeden zátah, dá se číst, když je chuť a vracet se k ní. Já jsem se u ní zastavila, zamyslela i pobavila.

Tato kniha je celkove slabsi nez dve predesle. Je to spis takovy denicek pana Hermana. Bohuzel, potencial tam byl. Take mi prislo, ze se dost opakovalo z predeslych knih.

Moc zajímavá a zvláště v dnešní době hodně inspirativní kniha.

Ech, no jistě, to tajemství je pevný pár, jak píše rozvedený lobbista za hazard. A dnešní děti jsou samozřejmě rozmazlené a mají kolem všeho řečí jako Palacký... píše člověk, který dovede prázdnými frázemi naplnit 300 stránek. Mno, co dodat.

Poslední dobou mám smůlu, že padnu na memoáry nebo sbírky fejetonů/blogů. Možná je to dobrá kniha pro rodiče miminek, jenže nejsme všichni v té roli. S autorem většinou souhlasím, nikdy bych si ale nedovolil něco tak rozvláčného vydat.
Někdo ale potřebuje zabít čas v metru nebo uniknout ze své reality někam jinam, ok. Z mého pohledu se to číst dá, konzistentní názory, literárně ale trochu horší, bez děje, příběhu, struktury. Velká škoda že autor trochu neškrtal. Na druhou stranu je výhoda, že blogy není nutno číst postupně, ani vše od A do Z.
Hezky je tam třeba vyjádřeno to co znají všichni zpovědníci: "(Vlastní) vina je jako starý vlhký svetr" (je těžký, smrdí a táhne tě k zemi).

,,Prostě se chceme mít dobře, akorát jsme to trochu přeťápli.”

Další hezká knížka od pana Hermana. Mám ráda jeho inspirativní pohled na život, výchovu a dnešní svět.