Kostičas

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Příběh začíná v roce 2059. Devatenác­tiletá Paige Mahoneyová pracuje v londýnském kriminálním podsvětí, kde působí jako jakási „spojka" či „posel" – je krajinochodec, zvláštní typ jasnovidce, a díky svým schopnostem se dokáže vnořit do mysli druhých lidí. Žije v represivním režimu Scion, kde páchá velezradu už jen tím, že dýchá. Jednoho dne se její život navždy změní. Je přepadena, unesena a převezena do někdejšího Oxfordu, města, které před dvěma sty lety zmizelo z map. Tam je Paige vydána na milost a nemilost Strážci, nejkrásnější, ale zároveň nejděsivější bytosti, jakou kdy potkala…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193478/big_kosticas-xn0-193478.jpg 4.31193
Série:

Kostičas 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Fantasy

Vydáno: , Host
Originální název:

The Bone Season, 2013


více info...
Nahrávám...

Komentáře (307)

Kniha Kostičas

Píďalka1
13. června

Po přečtení prvního dílu jsem trochu v rozpacích. Nápad dobrý, provedení už méně. Je tu mnoho klasických vztahových klišé. Hlavní hrdinka mi přišla neskutečně otravná. Chvílemi jsem přemýšlela, jestli si autorka uvědomuje, že to má být o mladé ženě, nikoliv nevyrovnané puberťačce. Příběh by mohl být určitě zajímavý, ale prostě něco tomu stále chybí.

ElessaRiverbow
30. března

Ze začátku jsem se nemohla pořádně začít, což bylo způsobeno hlavně velkým množstvím informací, které mě zmátly. Po několika stránkách a za pomoci slovníčku výrazů na konci knihy jsem se však brzy zorientovala a pak už děj odsýpal. Prostředí bylo dobře popsané a všechny ty druhy jasnovidců byly moc pěkně vymyšlené. Paige jsem si zamilovala a hodně rychle mi přirostla k srdci. Sympatie ke Strážci ze začátku nebyly moc velké, ale postupem času se mi zalíbil i on. Jelikož kniha skončila tak, jak skončila, nemůžu se dočkat až si z knihovny půjčím další díl.


pavlinka91
15. března

(+ SPOILER) Rozhodla jsem se přečíst si celou sérii znovu, než vyjde 4. díl. Kostičas jsem si pamatovala jako úžasnou knihu. O to větší bylo moje překvapení, že jsem byla vlastně trochu zklamaná. Nevím, jestli je to věkem, ale už to prostě nebylo ono. Výhodou celé série je, že je tak zamotaná a je tam tolik nových výrazů, že jsem si ji vůbec nepamatovala. První díl ještě ano, ale ty další už vůbec. Zároveň je to ale i nevýhoda. Chyběla mi tam kapitola, která by nastínila jasně a přehledně jednotlivé řády vidoucích podle spisku O podstatě nepřirozenosti. Chvílemi jsem měla pocit, že v tom má guláš i sama autorka a názvy vidoucích a jejich schopnosti prostě píše, jak ji napadnou. Bez jakéhokoli pořádku, systému. Při čtení mi vadilo, že se neorientuji, že spoustě slov nerozumím a nejsou vysvětlena ani ve slovníku pojmů na konci. Autorka většinou vysvětluje až po několika stranách a to si bohužel člověk vždycky nespojí. Také jazyk mi přišel místy neohrabaný, což ale mohl způsobit překlad. Napadá mě třeba vysvětlení vzniku zlaté šňůry. Zachránili se navzájem 3x od první smrti? První smrt je snad jen jedna ‍️

Dále mi úplně neseděl výběr vidoucích v kolonii. Paige zůstala jako poslední. S její aurou? Že by si ji nechtěl vzít nikdo jiný a nakonec zbyla na Arctura? A jestli o ni měl takový zájem, proč čekal, jestli mu ji někdo nevyfoukne. (zde vycházím i z dalších dílů, kde se výběru autorka věnovala a více pohnutky Arctura rozvedla.) Prostě to nesedí. A takových věcí je v knihách bohužel více

KatChiss
01. března

Tuto sérii odkládám už dost dlouho, a i když jsem letos nechtěla rozečítat nové, udělala jsem výjimku. Od knihy jsem měla velká očekávání, která nebyla naplněna.
.
Prvních cca 70 stran jsem byla zmatená. Nechápala jsem svět ani schopnosti jasnovidců. Navíc mi přišlo, že je moc druhů těchto postav a s většinou jsme se ani nesetkali, tudíž neznáme jejich vlastnosti. Hlavní protagonistka - Paige - se mi začala líbit. Byla to nakopávačka zadků, říkala, co si myslí a tím mi připomínala mou oblíbenou Rose Hathaway z Vampýrské akademie. Oblíbila jsem si i vedlejší postavy, hlavně Nicka. Romantická linka byla předvídatelná a na můj vkus unáhlená (z nuly na sto během jedné scény). Té teda moc nefandím. Co se týče tempa příběhu, je vzestupného rázu, což je pro mě rozhodně plus, ale někoho by mohl pomalý a zmatený začátek odradit. Bohužel jsem čekala něco víc, příběh mě nepohltil a neměla jsem problém knihu odložit.
.
Další díly číst budu, a doufám, že budou jen lepší a lepší.
.
Hodnocení | 3,5 hvězdičky

Libris_Na_Ex
31. ledna

Kostičas jsem četla poprvé někdy v roce 2016 a už tehdy mě to totálně uchvátilo, i když nechápu jak jsem v té době mohla pochopit ten komplikovaný magický systém. A to může být pro někoho hlavní problém s knihou, protože je tu strašně moc informací, které musíte vědět. Aby toho nebylo málo, pop prvních 50 stránkách, kdy máte pocit, že vám z toho všeho vybuchne hlava, se z Londýna přesouváte jinam, kde dostává váš mozek ještě více zabrat, přičemž jste ještě ani nestihli zpracovat to před tím. Ale vyplatí se to.
Svět i magický systém je PERFEKTNÍ. Kombinace Jasnovidectví a totalitního režimu v budoucnosti funguje (překvapivě) naprosto skvěle a dělá z knihy originální a jedinečné čtení. Má to zvláštní atmosféru a já tomu plně podlehla.
Skvěle fungují i postavy, především hlavní. Paige je hrdinka, která nemá na růžích ustláno, umí za sebe bojovat, ale není to drzá, arogantní, sarkastická mrcha. Je to prostě holka, která chce přežít, ve světe, kde jsou jasnovidci lidmi utlačování a spousta jasnovidců (a jiných bytostí) prahne po jejich schopnostech.
Navíc je tu moje milovaná romantická linka enemies-to-lovers, která je v kombinaci se Strážcem úžasná. Jak si k sobě postupně hledají cestu a budují důvěru je přesně to, co na téhle romantické lince zbožňuji.
No, teď vzhůru na re-reading dalších dílu, abych byla v dubnu ready na čtvrtý!

iridius9373
17. ledna

Dlouho jsem se žánru fantasy poslední dobou vyhýbal, protože ty odhadnutelné a naivní pointy, kterých je tenhle žánr plný mne moc neuspokojují. Nicméně tuhle knihu jsem si přečetl s chutí, do děje autorka umí vtáhnout hezky, takže jsem jí tu odhadnutelnost zápletky odpustil. V závěrečné bitvě bych ale oželel tu chaotičnost děje. Mělo to možná až příliš rychlý spád a ztrácel jsem se v tom kdo komu co udělal, koho praštil a kam šel... Dal bych tomu tak čtyři a půl hvězdy, takže pět.

jitka_dankova
03. ledna

Tato tetralogická dysoptie je takový oříšek. Téma mne zaujalo, vlastnost hrdinky taky, ale knihy jsem četla jen s velkými obtížemi. Příliš mnoho slangu, neznámých pojmů a nedostatečně vysvětlených abstrakcí. Ani po třetím díle pořád nechápu, co je to ten éter a co to znamená dostat se do něčí krajiny a už vůbec ne to, jak postavy používají duchy. V knize nejsou dostatečně vysvětleny souvislosti, propojení s tím světem (co ostatní státy, co svět?), prostě jsem neustále tápala. Vykreslení charakteru postavy mi přišlo takové strašně ploché. A romantická linka mezi postavami? Ta tam byla hodně na sílu. Nebylo ani jasné, proč se ti dva do sebe zamilovali a ten vztah vlastně tomu příběhu neprospíval, hrdinka ani nevěděla, co vlastně chce. Sečteno podtrženo, čtení knihy ve mne zanechalo jen pocity prázdnoty, nedorozumění, nepochopení a frustrace z toho, že pořád nechápu, o co tam vlastně šlo.

pipa36
28.12.2021

Po zdlouhavém (a relativně nezáživném) úvodu se kniha nakonec rozjela ve velice slušném tempu, takže se mi to nakonec moc líbilo - příběh i postavy. Ne, že by nebylo co vytknout - např. jako sportovci mi přijde naprosto nereálné, když hlavní hrdince nejdříve někdo pod maskou zalepí ústa, takže může dýchat jen nosem, a ta se potom účastní fyzicky náročné bitvy včeně dlouhého úprku za nepřítelem... Další lahůdkou byly jednotlivé řády vidoucích - latinský název, slangový název a k tomu ještě název Refájců. Tři výrazy pro jednu a tu samou vlastnost vidím jako čtenář naprosto zbytečné a zavádějící.
I přes zmíněné nedostatky se mi dostalo přesně toho, co jsem chtěla, takže hodnotím 4 hvězdami a jdu na další díl.

1 ...