Náměsíčníci - Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce
Christopher Clark
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/201969/mid_namesicnici-jak-evropa-v-roce-1914--KsM-201969.jpg
5
39
14
Okamžiky, v nichž Gavrilo Princip přistoupil k automobilu, který zůstal bezmocně stát na místě, a zastřelil arcivévodu Františka Ferdinanda i jeho choť, snad patří k nejosudnějším v celém novověku. Teroristický čin ohromující účinnosti dosáhl svého cíle – původně chtěl osvobodit Bosnu od habsburské vlády a nakonec vytvořil silné moderní Srbsko, ale zároveň způsobil pád čtyř významných impérií, smrt milionů lidí a zkázu civilizace. Hrozné následky zřetězení událostí, jež ten čin rozpoutal, jsou dobře známé, zato faktory, jež způsobily, že zdánlivě prosperující a samolibá Evropa nedokázala odolat důsledkům zmíněného atentátu, jsou mnohem méně zřejmé a sporné. Christopher Clark v knize Náměsíčníci líčí, jak došlo k vypuknutí první světové války a jaké byly její příčiny. Práce čerpá z četných nových pramenů a ukazuje Evropu, jež se velice liší od obrazu, jaký známe, a soustřeďuje pozornost na Srbsko a Balkán. Clark začíná zavražděním srbského krále Alexandra I. v roce 1903 a ukazuje, že tehdejší Evropa nebyla, alespoň jak nám připadá, dnešním ostrovem záviděníhodné stability, nýbrž ji sužovaly chronické problémy. Ve skutečnosti se poté, co Německo roku 1890 odmítlo prodloužit platnost zajišťovací smlouvy s Ruskem, postupně změnila z multipolárního světa 80. let 19. století v bipolární systém rozdělený ve dvě aliance – Dohodu, uzavřenou Francií a Ruskem, k níž se později volně přidružila Velká Británie, a Trojspolek Německa, Rakouska-Uherska a jejich nespolehlivého spojence Itálie – v svět plný terorismu, bojechtivosti a nestability, v němž se „volná síť aliancí na Evropském kontinentu zapletla do konfliktů, jež se odehrávaly na Balkáně“, což dodalo sarajevskému atentátu vpravdě seismickou sílu, a který politicky řídila řada neuvěřitelně neschopných politických představitelů. Autor odhaluje, že se muži, kteří vládli Evropě a pyšnili se svou moderností a rozumností, chovali jako náměsíčníci, potáceli se od jedné krize ke druhé a nakonec sami sebe přesvědčili, že jediným východiskem je válka.... celý text
Literatura faktu Historie
Vydáno: 2014 , BB artOriginální název:
The Sleepwalkers: How Europe Went to War in 1914 , 2012
více info...
Přidat komentář
Naprosto skvělé. Za nejtragickokomičtější považuji stav, kdy všechny zúčastněné strany pouze tvrdily, že reagují na cizí agresi a že se jen a jen brání.
Tahle kniha je opravdu pecka. Četlo se to báječně. U některých kapitol bych ani nevěřil že popisují 120 let staré události. Ruský imperialismus a Srbský nacionalismus stále ještě rezonují v obou národech. Tak doufejme, že nezpůsobí žádný další průšvih.
Rozsáhlá a fakty nabitá kniha o dění v Evropě především po roce 1900 a příčinách vzniku I. světové války. Nic lepšího na toto téma nebylo a ani nemohlo být napsáno - Clark v knize zachycuje všechny významné politické i společenské události, vytváří psychologické profily jednotlivých aktérů a snaží se přiblížit náladu v jednotlivých zemích. Balast tam nehledejte, svůj rozsah si obhájí neuvěřitelným výčtem faktů až je s podivem, jak něco takového může dát jeden člověk dohromady.
Po přečtení je rozhodně nutné přehodnotit všeobecně přijímaný narativ o bezvýhradné vině Německa za rozpoutání konfliktu. Autor se nesnaží na někoho ukazovat prstem, podíl větší nebo menší měly všechny zúčastněné strany.
V dnešní době kniha ještě aktuálnější, než v době svého vzniku. Člověk si zase znovu uvědomí, jak moc odtržené od reality je to, co se učí u nás na škole v rámci výuky dějepisu. Že jde jen o selektivně vybraná fakta a z nich seskládanou národní mytologii. A že jiné národy mají své zcela jiné verze historie. A také to, že vlastně celou dobu se učí jen české dějiny, protože zmínky o dění v jiných zemích jsou vždy jen výběrové, ve vztahu k našim dějinám. Rozhodně by stálo zato zařadit do výuky alespoň balkánské války 1911/1912. A naopak bych klidně vypustil dějiny pravěku, kterým se věnuje jeden rok na druhém stupni a druhý rok na SŠ.
Uff, po 3 měsících dočteno. Kniha je bezesporu výborně napsaná, přináší zajímavý pohled na rozpoutání 1.světové války. Četla se mi hlavně ze začátku dost obtížně, ale to není chyba knihy, ale moje. O období před 1.světovou válkou ( myslím období let 1880-1910), tolik toho nevím a to mě doběhlo. Každopádně mezery v historii si výhledově doplním a za pár let se knize ráda vrátím.
Tak tohle opravdu stalo za to. Ano, v mém případě to byla jízda na hodně dlouhou trať - některé kapitoly měly spád, jako kdyby se to dělo právě teď, jiné zase velmi hutně popisovaly kdo, co, kdy a jak, u těch jsem se vždy trochu zasekla.
Ale celkový dojem je výborný, konečně jsem na jednom místě získala ucelený přehled o důvodech vzniku první světové války. A že v tom Němci a Rakušané nebyli tak úplně sami, že si za to mohly v podstatě všechny ústřední mocnosti Evropy, vnímám jako velmi sympatickou a svým způsobem i konečně smysluplnou interpretaci.
Jediná výtka je k překladu - takhle skvělá kniha by si jistě zasloužila lepší, občas to na mě působilo, jako když se překladatel ztratil v záporech a druhý odstavec pak občas negoval ten první.
Tak to byla jízda! Na to že se jedná o perfektně ozdrojovanou a obornou historickou monografii, není to v žádném případě suché čtení! Autor má nesporný vypravěčský talent a vykresluje tak živý obraz jednotlivých postav (a postaviček) a událostí konce "dlouhého století". A ten obraz je rozhodně jiný a snad i pravdivější, než jaký malují středoškolské učebnice historie ještě teď poznamenané poválečnou "propagandou" vítězů a ČSR. P.S. Už tehdy působila představa "slovanské vzájemnosti" jako strašný bullshit. O to víc nechápu ty lidi, kteří se něčím takovým dokáží ohánět ještě dneska.
Studie o příčinách Velké války, která bortí zavedené interpretace o výlučné vině Německa. Politici již léta vytvářeli situaci, která je v létě 1914 kunderovsky přerostla, udělala z nich pouhé statisty, kteří jen bezmocně sledují vývoj, který nezadržitelně spěje ke katastrofě.
Chtěl jsem se něco dozvědět, o příčínách vzniku I. světové války. Asi jsem si nemohl vybrat vhodnější knihu. Knize hodně pomohlo, že autor není Evropan.
Veľmi obsiahle a fundované pojednanie o príčinách prvej svetovej vojny. A jedná sa o pohľad značne netradičný, avšak určite nie kontroverzný či dokonca nesprávny. Pri čítaní knihy môžme nadobudnúť dojem, že autor (mimochodom britský) straní Nemecku a naopak hľadá vinu za rozpútanie vojny predovšetkým na strane Dohody. Tak jednoduché to však rozhodne nie je. Predovšetkým sa musí čitateľ vysporiadať s mnohými svojimi zaužívanými názormi, vedomosťami ale i predsudkami. Predsa len je mnoho desaťročí zaužívaný názor, že malé Srbsko sa stalo obeťou skostnatelej a spiatočníckej C. a K. monarchie, cisárske Nemecko čakalo len a len na zámienku, aby mohlo povaliť zaužívaný poriadok v Európe, a ostatné mocnosti boli na strane dobra a všemožne im vzdorovali. Holt, históriu často píšu víťazi.
Autor ponúka v knihe trochu iný obraz a buduje ho od základu a veľmi poctivo. Snaží sa nepozerať na vtedajšiu dobu optikou neskorších tragických udalostí, ale pohľadom vtedajších politikov, diplomatov, armádnych funkcionárov ale i novinárov a verejnej mienky. Nikto z nich netušil, k akým dôsledkom ich politika Európu privedie. Napríklad Srbsko nebolo obeťou, bolo primárnym agresorom, šovinistickým a poloteroristickým štátom túžiacim po veľkosrbskej hegemónií na Balkáne. Rakúsko-Uhorsko a Nemecko taktiež neboli hlavní hýbatelia udalostí, v podstate boli často v ich vleku. Kto najviac šľapal v prevojnových rokoch na plyn, boli dohodové veľmoci Francúzsko a Rusko. Francúzsko netúžilo po ničom tak veľmi, ako po návrate strateného Alsaska - Lotrinska. Súčasne sa snažilo zosnovať sieť obrany proti hospodársky a vojensky sa vzmáhajúcemu Nemecku. Rusko bolo zase dlhé desaťročia posadnuté ovládnutím tureckých úžin Bospor a Dardanely. Cestou k tomu mal byť zásadný ruský vplyv na Balkáne, kde sa ovšem stretal so záujmamy Rakúska-Uhorska. Hlavným koňom, na ktorého Rusko vsadilo, bolo práve Srbsko. To potom, s východnou veľmocou za chrbtom bolo čím ďalej trúfalejšie a čím ďalej očividnejšie šlo za svojim cieľom nie menším ako Veľké Srbsko.
Takže autor nesníma úplne vinu z Nemecka, avšak podstatnú jej časť prisudzuje i dohodovým mocnostiam, predovšetkým Rusku a Francúzsku. Mimochodom Francúzsko malo mohutné finančné záujmy v samotnom Rusku i v Srbsku. Možno si docela živo predstaviť pocit nespravodlivosti u nemeckého národa i jeho predstaviteľov. Prvú svetovú vojnu zďaleka nespôsobili sami a možno na tej vine nemali ani hlavný a najdôležitejší podiel, pritom však schytali úlohu hlavného, ak nie jediného vinníka. Tento pocit nespravodlivosti patril k najsilnejším faktorom, ktoré priviedli Hitlera k moci a svet do ešte katastrofálnejšej vojny.
Knihu považujem za dôležitý príspevok k objasneniu histórie 20. storočia a predpokladám, že mnohé názory dnes považované za nekonvenčné sa blízkej budúcnosti dočkajú širokého prijatia. Určite všetkým doporučujem zoznámiť sa s touto ojedinelou publikáciou. Buďto si svoje názory a vedomosti poopravíte alebo budete autorovi v duchu oponovať. Jedno i druhé bude prínosné.
Christopher Clark je v Nemecku (malou) hviezdou. Jednak hovorí perfektne po nemecky a pre tamojšiu televíziu moderoval dokumentárny seriál o dejinách Európy. Ale hlavne pre jeho odvážny výklad príčin vzniku Prvej svetovej vojny v tejto knihe. Bremeno viny sňal z Nemecka a naložil ho na plecia Francúzska a Ruska. Vedeli ste, že v roku 1916 Nemci navrhli mierové jednania? Vojna sa mohla skrátiť o polovicu, keby bolo viac snahy.
Časť nemeckých historikov sa tomu bráni a odmieta zmiernenie viny. V Európe niet krajiny, ktorá by bola viac sebakritická. Či už je Clarkov výklad správny alebo nie, mnoho krajín by si malo spytovať svedomie: Udalosti, ktoré sa tvária ako obrana, hospodárske záujmy alebo odsun boli obyčajné zločiny. Veľký národ by sa k svojej minulosti nemal postaviť inak ako s odvahou. Že, milé Slovensko?
Sleduji hodně německá média a mohu dosvědčit, že "Náměsíčníci" se stali prvotřídním hitem a jsou soustavně prohlašováni za nový standard myšlení o příčinách vzniku první světové války.
Z hlediska versaillského uspořádání (na němž stojí i česká státnost) jde o revizionistický výklad, který vinu za první světovou válku přesouvá z centrálních mocností na Rusko a Srbsko, přičemž z pohledu autora krajně neblahou epizodu sehrává i náš p. Masaryk.
Kniha končí vyhlášením války; začíná zhruba kolem roku 1900 s výpady do starší doby 19. století, zejména při popisu vzniku Trojspolku a Trojdohody. Jak je v moderní literatuře zvykem, úvodní pasáž je naprosto absolutně a definitivně dechberoucí: začíná popisem vraždy královského páru v Srbsku v roce 1903, kdy skupina důstojníků vpadla do královského paláce a zuřivě hledala krále Alexandra a královnu Dragu (jejímž prvním manželem byl český inženýr Inž. Svetozár Mašín); když je našli schované v komoře u ložnice, rozsekali je na kousky. Tato první třetina či polovina knihy, která objasňuje dění na Balkáně a snaží se nově ukázat Rakousko-Uhersko, je skutečně naprosto fascinující.
Knihu rozhodně doporučuji, jedná se dle mého názoru o skvělé dílo. Český národní dějinný příběh je s "Náměsíčníky" nepříliš kompatibilní, ale je požitkem a ctí mít takovouto oponenturu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Náměsíčníci - Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce |
| 2008 | Prusko: Vzestup a pád železného království |
Kniha Náměsíčníci - Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 48x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 53x |
| Chystám se číst | 83x |
| Chci si koupit | 35x |
| dalších seznamech | 2x |
Kniha by si zasloužila poloviční stopáž. Přišlo mi, že pán neumí vypichnout to důležité, a tak tam projistotu dal uplně všechno. 200 stránek čtete jenom o tom, co se dělo na balkáně. A když už se konečně dočtete k onomu atentátu, tak zjistíte, že je před vámi ještě dalšich 200 stran. Odloženo na neurčito.